Od starověku k ranému středověku

Od starověku k ranému středověku
STAROVĚKÁ LITERATURA
1. Orientální (východní)
Literatura Předního východu(nejstarší)
sumerská, akkadská (Mezopotámie - dnešní Irák, řeky Eufrat a Tygris)
- považujeme ji za kolébku civilizací
- kolem r. 6000 př.n.l. - vznikají první města, byl vytvořen početní systém
- od 4. tisíciletí př. n.l. existuje klínové písmo, hliněné destičky, trojhranné rydlo
- akkadský epos o Gilgamešovi = veršovaný sumersko-babylonský epos(nejstarší hrdinský epos svět. lit., hrdinské činy Gilgameše se staly námětem ústní lidové slovesnosti ve 3. tis. př.n.l.)
- epos zobrazuje Gilgameše jako bytost ze 2/3 božskou a z 1/3 lidskou
- tragika Gilgameše - uruckého krále hledajícího tajemství věčného života s vědomím, že člověk je smrtelný
- Gilgameš má slávu, krásné město ale touží po nesmrtelnosti - vydá se ji hledat do hor k Utanapištimovi, který se jako jediný z lidí stal bohem, ten mu však vypráví, že se to stalo jen kvůli tomu, že se zachránil při potopě světa na lodi a že nikomu jínému se to už stát nemůže
- král pochopí, že nesmrtelný zůstane pokud něco dokáže - nesmrtelnost je v díle, které na zemi vykoná, tím zůstane navždy nesmrtelný
staroegyptská ( 4.tis.př.n.l.)
- hieroglifické písmo, papyrus, třtinové pero
- milostné písně a básně, oslava života faraonů, Kniha mrtvých - rady zemřelému, Mika Waltari - Egypťan Sinuhet (životopis), Achnatonův Hymnus na slunce (oslava)
hebrejská (1. tis. př.n.l.)
= židovská, tvoří most mezi orientální a evropskou literaturou
- Bible - soubor textu, pravidla náboženské víry a morálky, pozdějí se staly součástí Starého zákona
- Starý zákon - obsahuje historické, liturgické=texty bohoslužeb, právn. a lit. texty
- 3 oddíly
Tóra - 5 knih Mojžíšových
soubor Proroků (dějiny Izraele, skutky proroků)
soubor svatých spisů (obsahuje Žalmy, knihu Jóbovu, Přísloví, Píseň písní, Apokalypsa)
Literatura indická - posvátné knihy - védy (psány jazykem sanskrt)
- indické hrdinské eposy - Mahábhárata a Rámájana
Literatura perská - náboženské texty Avesta (modlitby, mýty, lyrika, práv. texty)
Literatura čínská - ovlivněna filozofií, soubor čínského básnictví Kniha písní
2. Antická = literatura starověkého Řecka a Říma
a) Řecko = základ evropské vzdělanosti
- zobrazuje zákl. lid. situace a je syntézou(=sloučením) orientál. i evrop. myšlení
období archaické - rozvoj etiky, autoři vycházejí z bájí
I Epika - z bájí o trojské válce vznikly Homérovy eposy Ilias a Odysseia
(Ilias - posledn. 51 dní desátého roku trojské války, zákl. konfliktem je Achilleův hněv,Achileus xtrojský Hektor, jádro vypravování - spor Agamemnóna s udat. bojovníkem Achilleem)
(Odysseia - desetileté Odysseovo bloudění , návrat do rodné Ithaky)
- znaky homérské eposu
- rozsáhlá veršovaná epická skladba o významných událostech
- bohatá dějovost(příběhy, mnoho postav, více dějových linií, určité místo)
- popisné pasáže i lyrické vložky, členění do zpěvů,kapitol
- obsahuje tzv. prvky epické šíře(epiteta, přirovnání, detailní popisy) - zpomalují děj(retardace)
- hlavní postavy - vyjímeční hrdinové, nositelé příběhů
- zdroj - ústní lidová slovesnost, mýty
- forma: veršovaná skladba - časoměrný hexametr (překlad do čj 6stopý daktyl, daktylotrochej)
II Lyrika - elegie = píseň s doprovodem píšťaly, vážná skladba, nejen žalozpěvy př. Archilochos
- monodická lyrika - pro sólový zpěv s doprovodem lyry - Sapfó
- milostná píseň, pijácká (k pobavení) - Anakreón - anakreónská lyrika - o víně, ženách, zpěvu
- sborová lyrika = ódy, oslava osob - Pindaros epigram (původně oslavný verš, nápis na hrobě, pomníku, dárku, pak satir. útočná báseň), Simónides, Ión
- bajka - vyjadřuje lidovou moudrost , Aisópos (Ezop)
období attické - podle attiky = Athény, rozvíjí se drama - především tragédie
I Řecké drama- drama vzniklo z oslavných her (oslavy boha Dionýsa) - zpočátku vystupoval 1 herec a jemu odpovídal chór=sbor, hráli muži(zpočátku 2-3)
1 tragédie -byla považována za vysoké umění a měla přesná pravidla
-zachovávala jednu času, místa a dějě
(děj se mohl odehrávat v rozmezí 24 hodin, na jednom místě, měl mít pouze jednu zápletku)
-těchto pravidel se přísně držel i klasicismus
- vnitřní stavba dějě dramatu:
- expozice - úvod, ve kt. se seznámíme s postavami a je naznačen konflikt
- zápletka - kolize, střetnutí 2 postav - jejich názorů = konflikt = podstata dramatu
- vyvrcholení konfliktu - krize, je jasné, že se musí něco stát, aby se krize vyřešila
- zvrat - peripetie = druhá zápletka
- závěr - vyřešení konfliktu - katastrofa
- v řecké tragédii bývá konflikt střetnutí člověka s osudem
- v moderní tragédii je konflikt vyplývající ze vztahu mezi lidmi ne