Nejstarší civilizace = 2.

zaplatí deset šekelů stříbra, jestliže něčí otrok udeřil ve tvář plnoprávného občana, uříznou mu ucho. Text Chammurabiho zákoníku se skládá z prologu, vlastních ustanovení a epilogu. V prologu jsou především vypočítávány Chammurabiho zásluhy o rozmach a správu říše, v epilogu vyzdvihuje Chammurabi význam svých „ nálezů spravedlnosti „ a svěřuje je ochraně Šamaše a jiných babylonských božstev. Z 282 ustanovení zákoníku je jich v ukázce uvedeno deset. I mezi plnoprávnými občany starobabylonské říše existovaly společenské rozdíly, které se promítaly do trestů za tělesná ubližení. 1 mina = 60 šekelů = 505 gramů stříbra. Obyvatelstvo Starobabylonské říše bylo rozděleno do 3 vrstev - AWILUM - nejbohatší svobodní, plnoprávní, privilegovaní občané ( vlastníci pozemků a otroků ). MUŠKÉNI - nižší vrstva, osobně svobodní, ale neprivilegovaní – zemědělci na pronajaté půdě, zaměstnanci královského paláce nebo chrámu, řemeslníci, vojáci. OTROCI - nesvobodní, nepříliš početní,mohli se kupovat a dědit. Později dochází k barbarským nájezdům Kassitů z pohoří Zagros, oslabený babylon dobyli Chetité -asi roku 1594 př.n.l. Muršilišem prvním. Chetité Babylon pouze dobyli a vyplenili, usadili se zde Kassité Středobabylonská říše ( 1594 - 1100 př.n.l. ) - má dvě fáze - a. KASSITSKÁ NADVLÁDA - přejali vyspělou kulturu, převzali dokonce akkadštinu i babylonské tradice. Byli mírumilovní, uzavírali mírové smlouvy např. s Egyptem ( četné sňatky s dcerami faraónů ), věnovali se hlavně obchodu. Konec jejich panování učinili Elamité kolem roku 1160 - Šutruknachunte - z Babylonu odvezl Chammurapiho zákoník. b. ISINSKÁ DYNASTIE - došlo k velkému rozkvětu za Nabukadnezara prvního, který dobyl Elam ( skromně se nazýval králem " veškerenstva" ). Ale kolem roku 1100 př.n.l. dobyl Babylonii asyrský vládce Tiglatpilesar první ( 1115 - 1077 př.n.l. ). poté byl babylon podřízen Asýrii, když tam vládnou přímo asyrští panovníci nebo babylonští králové v závislosti na Asýrii. Novobabylonská ( chaldejská ) říše ( 625 - 539 př.n.l. ) - Babylon povstal proti Asýrii ( semičtí chaldejci ), ti se proti nim spojili se Skyty a Médy, na stranu Asyřanů se dali Lýdové a Urartejci. Vyhrál Babylon, Asyřané vyhnáni králem chaldejského původu Nabopolasav, 612 př.n.l. dobyto Ninive, zbytek poražen 605 př.n.l. u Karchemiš - zánik Asýrie, za nástupce Nabukadnezara druhého ( 605 - 569 př.n.l. ) došlo k rozkvětu Babylonu, ovládl většinu Mezopotámie, Sýrie a Palestinu - 587 př.n.l. dobyt Jeruzalém.Velkolepá výstavba Babylonu, obrovské hradby, postavena babylonská věž ( buh Marduk ) - čtvercový základ o 90 m, stejně tak 90 metrů byla vysoká. Roku 539 př.n.l. byl babylon dobyt perským králem Kýrosem druhým - zánik Babylonie a všech Mezopotámských říší. Asýrie - Staroasyrská říše ( 1900 - 1600 př.n.l. ) - stejné počátky jako v Babylonii, jsou to také Semité, původním centrem bylo město Aššur. V staroasyrském období dochází k rozmachu za vládce Šamši Adáda prvního ( důležitá obchodní křižovatka ), dosáhl velké moci, dobyl severní Babylonii, pak ale úpadek, jelikož byl poražen Chammurapim. Kolem roku 1650 př.n.l. začínají pronikat na území Asýrie a sever. Babylonie churrité - vytvořili mocný stát Mitanni, Asýrie se dostává do její závislosti.To trvalo až do poloviny 14. stol. př.n.l., kdy Asyřané využili, že Mitanni byla poražena Chetity a osamostatnili se. Středoasyrská říše ( 1350 - 1078 př.n.l. ) - došlo k znovusjednocení, roku 1235 př.n.l. Asýrie dobyla Babylonii, poté došlo k částečnému oslabení, Asýrie byla ohrožena aramejskými a chaldejskými semitskými kmeny, ale opět rozkvět za Tiglatpilesara prvního, který dobyl Babylon. Novoasyrská říše ( 911 - 612 př.n.l. ) - počátky jsou ve znamení boje proti říši Urartu, z počátku měli Asyřané problémy, poté sami získávají převahu. V této době se rozšiřuje železo, byla vytvořena nová profesionální armáda - dobře organizovaná,válečné vozy, jízda, měli vlastní ženisty - krutí válečníci, přinutili celé národy k přesunu, zohavovali zajatce - v nejlepším jim uřízli uši, nebo usekli nohy a ruce, stahovali je z kůže. Aššurnasirpal druhý ( 883 - 859 př.n.l. ) - dobyl fénická města, Tiglatpilesar třetí ( 745 - 727 př.n.l. ), Sargon druhý ( 722 - 705 př.n.l. ) - porazil Izrael, Egypt a Urartu. Asýrie byla nejmocnější stát v Přední Asii v 9 - 7. st. př.n.l., největší územní rozmach ( Sýrie, Palestina, Egypt, část Malé Asie, Irán a Babylon ). Vrchol moci byl za Aššurbanipala ( řec. Sardanapal , asi 668 - 630 př.n.l. ) - porazil Babylon a Elam, ale nedokázal čelit rozpadu říše - nájezdy kočovníků ze severu, neustálé povstání v dobytých oblastech, vnitřní spory o trůn. Nakonec byla říše rozvrácena útoky Médů a Babylonie ( viz novobabylonská říše ). EGYPT - v 5. tisíc. př.n.l. se zde objevují první zemědělské vesnice - obilí, len, ovce, kozy, krávy. V této době byly nástroje ještě kamenné nebo dřevěné, vzácně měděné ( jehly ). Původní složka obyvatelstva přišla z Asie ( z okolí Palestiny ). Klíčový význam měl Nil - vláha v suché oblasti, bahno - hnojivo. Rozsáhlý stát, ovšem max. 15 km od řeky. Záplavy byly mohutné, rozdíl až 8 metrů. Docházelo ke sjednocování říše díky zemědělství - společná činnost na vodních kanálech. Jednotlivé vesnice se začali sdružovat do krajů ( nomů ) - vytvořeny dva státy - Horní a Dolní Egypt ( na jihu je Horní ). Používali rákos na výrobu chatrčí a lodí. Objevují se snahy ovládnout celý tok Nilu. Kolem roku 3100 př.n.l. došlo k sjednocení Egypta, kněz Marello vytvořil soupis 31 dynastií - spolehlivý, ale začátek je divný - 2 sjednotitelé - MENEJ a NARMER ( možná fogi a syn, možná dřívější jméno před nástupem do úřadů ). Sjednocení provedl Horní Egypt. Raně dynastické období ( 3100 - 2700 př.n.l. ) - vláda prvních dvou dynastií, je dokončeno sjednocení, rozpory mezi říšemi přetrvaly ještě nějakou dobu. Faraon jako symbol sjednocení - spojená koruna Horního a Dolního Egypta ( červená a bílá ) - měl dva hroby. Sjednocení mělo pozitivní dopad, obyvatelé nemuseli soupeřit o vodu z Nilu. Díky lepšímu využívání vody jsou větší sklizně, vzniká přebytek a dochází k sociální diferenciaci společnosti. Rovněž dochází k dělbě práce - specializovaní řemeslníci. Dále se rozvíjí obchod ( dokonce již zahraniční ), hlavně po Nilu, první kontakty s Asií a Fénicií. Objevuje se písmo, dochází k rozvoji věd,které byly důležité pro jejich život - astronomie, matematika, geometrie. Stavělo se z cihel ze sušeného bahna a rákosu, chrámy z kamene. Stará říše ( 2700 - 2200 př.n.l. )-období velkých pyramid, tu první navrhnul Imhotep ( první ministr Džoséra, zakladatele 3.dynast. ) asi 60 metrů vysoká, obdelníkový půdorys, po smrti považován za boha. Postavena byla v Sakkáře. Snofrew ( Nebmaat ) egyptský panovník asi kolem roku 2600 př.n.l., který válčil v Núbii a Libyi. jeho pyramida u Médúmu je první, která má klasický tvar jehlanu.Právě on patří k nejvýznamnějšímu panovníkovi staré říše, porazil Núbii ( dnešní Súdán ) a kořist zabezpečila Egypt na několik generací dopředu. Jeho nástupce Chufev ( řec. Cheops ) díky tomu začal stavět největší pyramidu v Gíze ( někde se udává 149 m, jinde 146,59 m ).V sousedství stojí pyramidy jeho nástupců Racheva a Menkawré ( řec. Mykerinos ). Sfinga má zřejmě podobu Racheva. Tyto stavby Egypt vyčerpaly po ekonomické stránce a rovněž ubylo mnoho pracovních sil. Později se stavějí menší pyramidy a z méně kvalitního kamene ( nejsou tak dobře dochované jako např. v Gíze ). - důvod, proč zanikla stará říše, lidové povstání vedoucí k rozpadu říše. Na vrcholu společnosti byl faraon, jeho zástupcem byl vezír, dále nomarchové ( správci krajů ), vojenští velitelé, písaři, velká vrstva kněží ( v některých obdobích více než faraon ). Střední vrstvu tvořili řemeslníci, obchodníci a umělci. Obyvatelé vesnických občin -svobodní, zastávali většinu prací v Egyptě. Otroci - nebyla to rozhodující pracovní síla. Střední říše ( 2100 - 1800 př.n.l. ) - došlo k znovu sjednocení vésetskými králi 11. dynastie, sídelním městem se stává Véset v Horním Egyptě, obnovena prosperita. Rozšiřuje se bronz, dochází k velkému rozkvětu Egypta - řemesla, rozvíjí se obchod ve větší míře - Kréta, období mnoha úspěšných dobyvačných výprav - Núbie a Sýrie.Lidé však chodili válčit a neobdělávali půdu, museli se vzdát myšlenek na expanzi, nakonec se stal obětí cizí agrese - vpád Hyksósů ( pastevecké pohyblivé kmeny z oblasti Sýrie ) –