Meziválečná lit.

Karel Čapek (1890 – 1938)
*Malé Svatoňovice, otec lékař, bratr Josef Čapek (malíř), sestra Helena (Moji slavní bratři), Lidové noviny, studie Praze, Berlíně a Paříži, ohromný rozhled
1. období
- K. Č. je ve vleku relativismu a skepticismu, spolupracuje s Josefem
RELATIVISMUS - konec je otevřený, nikomu nedá za pravdu
SKEPSE - rozumově ověřená záležitost - autor je hotov udělat závěr - nedůvěra k technice
Povídkové cykly - ve spolupráci s J.Č:
ZÁŘIVÉ HLUBINY - inspirován potopením Titaniku
KRAKONOŠOVA ZAHRADA - inspirován samotnými Čechami
TRAPNÉ POVÍDKY - trapnost vzniká situací
BOŽÍ MUKA - atmosféra nejistoty, úzkosti, i když se o válce nemluví
povídka Šlépěj (později Šlépěje) - chlapík jde po poli, je spokojený, v brázdě je otisknutá šlápota (JEDNA !!!) - kde se tam vzala nepřijde na to (relativismus , když se děje nadpřirozeno - je to v pořádku)
divadelní hra ( LOUPEŽNÍK - vila - profesor se svojí dcerou Mimi a posluhovačkou ( drží ji zkrátka, smí se bavit s tim a tim ( dovídáme se, že tam řádí chlapík - loupežník ( setká se s Mimi ( láká ji jeho volnost ( on jí navrhne, aby zdrhla - v tu chvíli přichází starší unavená žena s dítětem ( je to sestra Mimi ( dřív utekla do světa (zkazila si život) ( začínáme chápat profesora, je lepší prožít život v kleci než utéct a zkrátit si život
- spolupráce s Josefem
ZE ŽIVOTA HMYZU aneb OBRAZ LIDSKÉ SPOLEČNOSTI - tulák spočine v trávě - sníží se ke stéblům trávy a může pozorovat život těch brouků ( připomínají člověka
např. chrobák - maximální chamtivec, motýl - přelétavost, mraveniště - černý a zrzravý mravenci ( militarizující národ - na tuláka padá šílená deprese - smrt - setkává se s jepicema ( 24 h ( jejich se vzbudí a probudí se a řve: „Ať žije život!“
2. období
- Motto: „Co by bylo kdyby?“
- píše románové a dramatické utopie, ve všech jde o nějaký převratný vynález a jeho neblahý důsledek pro lidstvo, hrozba zneužití výsledků vědy pro lidstvo
- věda je rychlejší než lidské myšlení
- narozdíl od jiných spisovatelů před rozvojem vědy varuje
R.U.R. - (rozumově univerzální roboti)
- Rozum vynalezl roboty - posléze tyto mechanismy nahradily veškerou lidskou činnost ( lidé jsou zbyteční ( válka - později jen jeden člověk, bývalý pomocník Rozuma - Alquist - a jinak samí roboti ( nechají si ho jako opraváře - stěžejní scéna: Alquist je smutný, snaží se vymyslet život, schrupne si, přijde tam robot on a ona, hovor mu připomíná náctileté ( lehce fall in love, robota rozmontuje ( on chce být rozmontován ( ona ne ( Alquist tvrdí, že se mají rádi - láska = člověk - vzniknou noví lidé
VĚC MAKROPULOS - divadelní hra
- hl. pos. pěvkyně Emílie Marti - žije už asi 300 let (věřila vědci, který vytvořil recept na věky) - má pocit, že se všechno pořád opakuje (všechno už zažila) ( život ji nudí - setká se s mladejma lidma ( donutí ji, aby zpráva o nekonečnosti života byla zničena (= recept je spálen)
TOVÁRNA NA ABSOLUTNO - román
- byl vymyšlen karburátor, který všechno spaluje (nebylo to beze zbytku = při spalování vylučuje plyn, který nutí lidi říkat to co si myslí a ještě ty lidi si myslí, že mají jediní pravdu) ( obrovské konflikty ( boj ( továrna zničena
KRAKATIT - román, který vyšel v roce 1924
- vynálezce Prokop - sen vynalézt něco velkého, světoborného ( pořád pracuje ( když už je skoro u zrodu výbušniny onemocní ( horečka, neví co mluví, ujmou se ho hodní lidé ( prozradí princip svého vynálezu „příteli“ - přítel si bude snažit na něm pomoci ( chce dát výbušninu do rukou zla ( v novinách inzerát - „Kdo je vynálezce kraktitu“ ( Prokop se nepřihlásí ( unesen ( slibujou mu hory doly ( „ne“! ( nasadí na něj ženskou ( Prokop se zamiluje ( ženská do něj taky - Prokopův přítel, aby dotvořil výbušninu do konce má pocit, že už na to přišel ( chce zabít Prokopa ( Princezna (ženská) to řekne Prokopovi ( Pr. jde za přítelem, aby to nedával zlým lidem ( Prokop utíká ( předváděčka ( celý hl. město státu vylétne do povětří
- Závěr: Prokop potkává stařečka ( „Tak to vidíš Prokope, co jsi z toho měl, musíš vymešlet malý věci ( ty jsou pro obyčejný lidi.“
3. období
- aktivní novinářská činnost - kratší fejetony, povídky, sloupky
POVÍDKY Z JEDNÉ A DRUHÉ KAPSY - povídky detektivního rázu
- každá povídka má svého vypravěče (napsány v 1. osobě)
- liší se od sebe jazykem, bezvadně odposlouchaný hovorový jazyk různých společenských vrstev
např. z Jedné kapsy( Básník - na ulici srazilo někoho auto ( řidič ujel, hledají se svědkové ( svědek začínající básník ( surealista ( napsal na to báseň ( a podle toho našli to auto
( Rekord - 19-letý mladík vidí jak mlátí malýho kluka, kouká se na něj přes Sázavu a hodí na něj kamen (trefí se)
( Šlépěje - je jich „5“ -ve sněhu- chlap to společně s policajtem zkoumá
např. z Druhé kapsy( Ukradený kaktus - botanická zahrada ( ztrácí se kaktusy (vzácný druhy) - proto vyhlásí, že je nějaká nemoc (vymyšlená) - zloděj (sběratel) si jde koupit lék, majitel + zloděj hodí řeč ( zloději je umožněno, aby jel do Ameriky ( tam +
- chlap byl převlečenej za ženskou (nikdo ji nepodezřívá, že by něco sbírala)
( Povídka o ztracené noze - válka ( chlap se v ní dostal do špitálu ( vizita ( nestih se postavit (vypadalo to jako, že nemá nohu ( propustili ho a dali mu trafiku (on má pocit, že vyměnil trafiku za nohu ( začíná chřadnout ( vrátil trafiku a zdraví se mu trochu vylepšilo)
CESTOPISY - Italské, Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska, Cesta na sever
FEJETONY - knižní podoby - APOKRYFY (něco jako biblický příběh, který byl z bible vyřazen nebo vůbec nezařazen)
ZAHRADNÍKŮV ROK (Strž u Dobříše) - fejeton
JAK SE CO DĚLÁ - jak se dělá film, divadlo, noviny, podává informace laikům
DEVATERO POHÁDEK A JEŠTĚ JEDNA OD JOSEFA ČAPKA JAKO PŘÍVAŽEK - tradiční pohádkové postavy tu přicházejí do styku se zcela civilními (prolínání 2 světů)
ESEJE
MARSYAS - zamyšlení nad literaturou (nad romány pro služky, večery pod lampou)
= zajímá ho zodpovědnost autora (= literatura formuje člověka)
HOVORY S T.G.M. - kontext: Češi mají sklony zveličovat osobnosti v dějinách lidstva (Masaryk si to uvědomoval a Čapek taky)
- Masaryk o sobě vypráví (je patrno, že nerad mluví) ( obyčejný člověk, který se nebál promluvit ( tím, že ho udělali prezidentem ho oddálili od lidí
4. období
Čapek se začíná zamýšlet jestli má život smysl (je na něj dělán nátlak), nelíbí se mu slovo lid ( myslí si, že je to dav (manipulovatelný)
- románová trilogie
a) HORDUBAL - o sedláčkovi ze Zakarpatské Ukrajiny, který se vrátil z Ameriky s trochou ušetřených peněz a dověděl se, že jeho ženu mu byla nevěrná s čeledínem, protože se domnívala, že její manžel zemřel. Svou citovou krizi prožívá velmi bolestně a smrtelně onemocní, téměř umírající je zavražděn patrně milencem své ženy.
- různost pohledů na Hordubalův život:
( 1. část-tragický, citově vypjatý příběh - křehké vypravování očima Hordubala
( 2. část - nastupující četníci, kteří vyšetřují vraždu
( 3. část - líčení soudního řízení - z citlivého příběhu (balady) se stává úplně obyčejný případ
b) POVĚTROŇ - v nemocnici leží umírající člověk, jediný pasažér zřítivšího se letadla bez dokladů. 3 lidé - jeptiška, jasnovidec a básník se pokoušejí zrekonstruovat jeho život, příběhy se liší, neboť do něj každý vkládá svou vlastní zkušenost, mají však některé společné body.
c) OBYČEJNÝ ŽIVOT - svůj život rekapituluje bývalý železniční úředník, konstatuje, že prožil obyčejný, mírně šťastný život plný práce. Těžce onemocní - znovu se zamýšlí nad momenty svého života, dochází k tomu, že jeho život nebyl obyčejný, nebyl jen řádným pracovníkem, ale i vypočítavcem a kariéristou, hlavně proto si vzal za ženu dceru svého přednosty. Ale byl v něm i kus hrdiny, když za války riskoval život sabotováním válečné dopravy.
5. období
- tvorba zaměřená proti válce, fašismu, totalitě vůbec
- výchova čtenářů k odporu - mn