Marketing, marketingový mix

obek se tím prodražuje, někteří výrobci to řeší uvedením doporučené ceny pro konečného zákazníka – knihy)
konkurence ( jaké má postavení na trhu monopolní, monopsoní, oligopolní, oligopsoní, monopolistická konkurence, dokonalá konkurence)
daňové zatížení (našeho výrobku nebo služby)
možnost čerpat dotace
predikce poptávky (cena se stanovuje podle toho, jak hodnotu výrobku vnímá zákazník)
Výše uvedené aspekty lze utřídit do tří oblastí, shrnout je do tří základních typů oceňování:
nákladové oceňování
konkurenční oceňování
poptávkové oceňování
Nákladové oceňování –cenu výrobku stanovíme tak, že si spočítáme veškeré výrobní náklady a k nim přirazíme určité procento marže (výrobní náklady + 20%)
Konkurenční oceňování – zjistím, za kolik prodává výrobek konkurence a podle toho stanovím cenu, dobrý podnikatel ale musí znát své náklady
Poptávkové oceňování – cenu stanovujeme podle toho, jak ji vnímá poptávající – kupuje luxusní zboží – je připraven zaplatit více, kupuje novinku, je připraven zaplatit více, kupuje modní zboží, je ochoten zaplatit více
Když se stanovuje cena, musí firma vědět, jakého cíle chce dosáhnout:
když chce zlikvidovat konkurenci, nasadí nízkou cenu
když chce maximalizovat svůj zisk, nasadí vysokou cenu, za předpokladu, že plánuje nižší objem prodaného zboží
chce rychlou návratnost svých investic – nasadí vyšší cenu
chce prodat co nejvíce, chce, aby rostl objem prodaného zboží, aby si zvýšila svůj tržní podíl – nasadí nižší cenu
Z ceny lze poskytovat různé typy slev a srážek:
sleva za množstevní odběr ( vyšší odběr zboží)
sezonní slevy
slevy při platbě v hotovosti (skonto)
sleva pro stálé odběratele
funkční slevy – výrobce dá slevu odběrateli za propagaci jeho zboží, za kompletaci zboží při různých reklamních akcích
Tvorba cen – techniky:
číslice končící na devět – opticky tyto ceny nižší
cenové řady – například CD – vydavatel zařadí titulky do tří řad, například 159,-,199,- a každý ze svých výrobků do některé řady zařadí, výhoda pro zákazníky – dobře se orientují, usnadňuje jim to výběr
mezi techniky tvorby cen patří i délka splatnosti zboží – často to odběratele přivítají více než nějakou slevu
Distribuce
řeší cestu výrobku od výrobce ke konečnému spotřebiteli
distribuci rozdělujeme:
přímá distribuční cesta
nepřímá distribuční cesta
Přímá distribuční cesta:
výrobce prodá výrobek přímo konečnému spotřebiteli
výhody. Často cenová výhoda, čerstvost výrobku, okamžitá platba za zboží prodejci
nevýhody: tímto způsobem nelze budovat žádnou distribuční síť a prodávat velké objemy zboží
Nepřímá distribuční cesta:
mezi výrobcem a konečným spotřebitelem se nachází distribuční mezičlánky jako je velkoobchod, maloobchod, agenti, brokeři, dealeři
Velkoobchod:
Nevýhody:
přiráží marži a tím se zboží prodraží
výrobce ztrácí kontrolu nad cenou svého výrobku a pokud je v ceně více velkoobchodů, pak ztrácí přehled nad distribucí svého výrobku, konečný spotřebitel je daleko
Výhody:
pro výrobce je výhoda dodávat do velkoobchodu, protože odebere větší objem zboží najednou a při přijatelných podmínkách, když velkoobchod výrobci zaplatí, tak výrobce nemá vázané peníze v zásobách, může opět nakoupit materiál a znova vyrábět
Typy velkoobchodů:
tradiční velkoobchod
velkoobchod typu cash and carry ( zaplať a odvez) – makro
komisionáři
Tradiční markety – zboží nakoupí na fakturu a prodá dalším odběratelům, většinou prodává do maloobchodu
Cash and carry – např. makro, požaduje platbu v hotovosti, dopravu si zajišťuje zákazník sám
Komisionáři – zboží nekupují do svého vlastnictví, ale přebírají pouze na základě komisionářské smlouvy, na prodej mají předem dohodnutou provizi, provize se vyplácí po určité době až z prodan