komunikace

SEMINÁRNÍ PRÁCE Téma: KomunikaceOBSAHÚvodCílMetodikaKomunikaceDruhy komunikaceNonverbální komunikaceKomunikační procesKomunikační kanálKomunikační auditZávěrZdroje1. ÚVODKomunikace je nedílnou součástí našeho života a představuje odesílání informací od odesílatele k příjemci za předpokladu, že mu porozuměl. Být komunikačně schopný je důležité jak v kontaktu s jinými lidmi, tak v organizacích samotných. Komunikace je prostředkem, s jehož pomocí lze dosáhnout změn, které zabezpečují blaho podniku, je to základní a nevyhnutelná manažerská činnost jejímž prostřednictvím manažer uskutečňuje své cíle- pro manažera je velice výhodné, pokud ví, jak komunikovat s lidmi a umí formulovat své požadavky lehko srozumitelným způsobem.V současnosti je nutností nejen informace sdělovat, ale také přijímat, konzultovat, filtrovat a dále zpracovávat, protože jedině tímto způsobem je možné si vytvořit náskok před ostatními konkurenty.1.1. CÍLSeznámit Vás s pojmem komunikace, jejími druhy , ukázat základní principy a seznámit s různými komunikačními prostředky.1.2. METODIKANejprve jsme čerpali z literárních předloh, z kterých jsme vytáhli pro nás důležité informace, sesumírovali jsme je, porovnali s vlastním zkušenostmi a zkoušeli vyvodit logické důsledky našich poznatků a seznámit s nimi posluchače.2.komunikace„Komunikace představuje moc. Kdo se naučí ji efektivně využívat, může změnit svůj pohled na svět i pohled, kterým svět pohlíží na něj.“ (Anthony Robbins)Proces komunikace se může rozdělit na 3 následující prvky: odesílatele, přenos sdělení zvoleným kanálem příjemce. Zdrojem komunikace je vždy jednotlivec, či organizace. Komunikace tedy začíná u odesílatele - odesílatel má myšlenku a tu potřebuje sdělit. Myšlenku zakóduje tak, že je srozumitelná jak pro příjemce, tak i pro odesílatele. Příkladem může být sdělování myšlenek pro osoby, které ovládají jiný jazyk než ten, který ovládá odesílatel, tj. pokud sdělujeme informaci Angličanovi, musíme použít angličtinu.Faktorem, který může významně ovlivňovat samotnou komunikaci, se nazývá komunikační šum, ten narušuje jak odesílání, tak přenos i příjem sdělení. Šum může být na příklad hluk, který brání jasnému myšlení, použití nejednoznačných symbolů pro kódování, porucha komunikačního kanálu (např. technická), nedostatečná pozornost příjemce, nejasná interpretace slov nebo symbolů, čehož může být příkladem, vedoucí, který použije výrazu „co nejdříve“ ale myslí tím „okamžitě“, dalším šumem může být špatné pochopení sdělení v důsledku předsudků, neznalost cizího jazyka, neznalost gest atd.Abychom mohli určit efektivnost komunikace, musíme mít určitou zpětnou vazbu. Pomocí ní se můžeme přesvědčit o fungování celého procesu. Důležité je, že na příklad odpověď „rozumím“ nepotvrzuje, že příjemce pochopil sdělení dokonale, ale ani pokud příjemce zopakuje slova od odesílatele, tak nepotvrzuje, že je pochopil. Dokladem o pochopení je provedení příkazu.Komunikační proces je ovlivňován i situačními a organizačními faktory. Jsou to např.: kulturní, sociologické, ekonomické, politické faktory ve vnějším prostředí, je to i geografická vzdálenost, ale i čas. V praxi nemají vrcholoví manažeři čas na to, aby přijímali informace přesněji a tak mohou být svými podřízenými, kteří jim připravují výtahy z různých informačních zdrojů, přímo manipulováni.Naznačený model si můžeme znázornit graficky: Obr. Model procesu komunikace (Volně podle Koontz, Weihrich, 1993)3. DRUHY KOMUNIKACEKomunikace má velmi proměnlivou podobu a širokou škálu možností, které může v různých kombinacích komunikátor užívat, měnit, proto je třeba zmínit jednotlivé druhy komunikace. Jednotlivé formy komunikace spolu úzce souvisí a používají se současně, tudíž se v jednom projevu většinou spojuje celá řada druhů komunikace.Některé možnosti dělení komunikace:verbální (slovní komunikace) X nonverbální (řeč těla)intropersonální (vnitřní monolog) X interpersonální (mezi dvěma lidmi) skupinová (v rámci uzavřené skupiny) X masová (předávání sdělení širšímu obecenstvu, většinou pomocí sdělovacích prostředků) X mezikulturní (mezi příslušníky jednotlivých kultur) ¨vertikální (komunikace nadřízeného s podřízeným) X horizontální (ve stejné rovině), záměrná X nezáměrná vědomá X nevědomá pozitivní X negativní X asertivnímanipulativní X pasivní jednosměrná X dvousměrná psaná X zprostředkovaná 4. NONVERBÁLNÍ KOMUNIKACENonverbální projevy mohou naší slovní výpověď buďto podpořit nebo vyvrátit. Už