Biosféra

8. Biosféra
= soubor organismů Země, voda je jediná nezbytná podmínka pro život další - sluneční záření, vzduch, půda
na organismy má vliv
šířková pásmovitost (nestejná intenzita slunečního záření)
výšková stupňovitost (teplota od rovníku k pólu klesá)

biogeografie = věda, která zkoumá rozšíření organismů na Zemi
fytogeografie (zkoumá rozšíření rostlin)
zoogeografie (zkoumá rozšíření zvířat)
Planetární členění biosféry
geobiom = základní územní jednotka biosféry, vyčleňuje se podle typu vegetace
nejdůležitější klimax = konečné stádium sukcese (typ vegetace se pozná podle klimaxu)
sukcese = proces vývoje společenstva
geobiomy - vegetační pásy (rovnoběžné s rovnoběžkami)
důležitý činitel – akumuluje a přetváří sluneční energie v živé hmotě
složení – kyslík , uhlík , vodík – 95 % živé hmoty
probíhají v ní neustále významné biochemické procesy – produkce a dekompozice
produkce – tvorba organ . látek – hlavně fotosyntetizující organismy
dekompozice – rozklad odumřelé organické hmoty
biocenóza – soubor jedinců různých druhů organismů soustředěných na určitém území
biotop – místo , které organismům poskytuje podmínky pro život ( rybník , les , louka )
je charakterizován geograf . polohou , podnebím , půdními a hydrologickými faktory = abiotické faktory
dělí se na – fytocenózu ( rostlinné společenstvo ) a zoocenózu ( živočišné společenstvo )
goebiocenózy = ekosystémy – společenstva rostlin a živočichů trvale spojena se svým neživým prostředím
Ekosystém – tvořen biocenózou a jejím biotopem
- část biosféry mezi jejímiž složkami existují určité vztahy, je to otevřená soustava
- mezi ekosystémem a okolím dochází k výměně látek a energie
Přírodní ekosystémy – les, rašeliniště, druhově bohaté, složité potravní vztahy
- stabilní, schopné autoregulace a vývoje
- je schopen se sám obnovit, při hlubokém narušení – zhroucení ekosystému
Umělé ekosystémy – zahrada, park, louka, rybník, byly vytvořeny zásahem člověka
- malý počet druhů – např. monokultury, nestabilní , snadno narušitelné – př. přemnožení škůdců
- nejsou schopny autoregulace, lidé je musí udržovat – hnojením,zavlažováním, hubením škůdců
Geobiomy - soubor ekosystémů, které mají vyhraněný formační ráz
- stabilní biogeografické jednotky existenčně podmíněné makroklimatem
- horizontální pásovitost – pouště, savany …
- jsou to největší biogeografické suchozemské jednotky rostlinných a živočišných společenstev
Bioklimatické pásy
tropické lesy (mezi 10 st . SZŠ a 10 st . JZŠ)
džungle (hustá, bujná vegetace), druhově nejbohatší, oblasti rovníku ( až do 10 rovnoběžek)
stejnoměrná teplota během roku – 25 stupňů, roční srážky (2 000 – 3 000 mm)
3 hlavní oblasti – Jihoamerické, Africké, Indomalajské
tvoří většinou 3 patra - nejvýše (50 - 60 m vysoké stromy), prostřední patro (30 m), spodní (10 m)
všechna patra jsou propleteny liánami
epifyty – rostliny žijící na povrchu jiné rostliny – např. na kůře stromů – orchidejovité
půda – rozbahnělá – deskovité kořeny kvůli stabilitě
celé společenstvo se pne do výše za světlem
vykácené plochy zarostou druhotným lesem – druhově mnohem chudší než les původní
mnoho druhů zvířat, hodně hmyzu, opice, chudozubí savci , v blízkosti řek – tapíři a velcí hlodavci
ptactvo, kajmani, vodní anakondy, lidoopi, papoušci, krokodýli, hroši, tygr, levhart
- lidé mění vykácené plochy lesa na pole plantáže – pěstují tu tropické plodiny – banánovníky, kakaovník , kaučukovník , palmu olejnou
2) opadavé tropické lesy (od rovníku k obratníkům)
klesá množství srážek , doba dešťů se zkracuje
v JV Asii – monzuny – střídání období sucha a vlhka
prodlužuje se doba sucha – mění se typ lesa
svrchní patro – opadavé dřeviny , spodní patro – vždy zelené
kde je dlouhá doba sucha – všechny stromy opadavé
střídavě vlhký tropický les, sucho – chladno – vegetační klid
např. monzunový les – Přední a Zadní Indie
menší druhové bohatství, některé druhy stromů zde zcela převládají
bohatě – savci, šelmy, tygři, hyeny, vlci, gazely, antilopy, nosorožci
J Čína – panda velká
velké oblasti – vykáceny a půda obdělávaná , krajina místy přetvořená na terasovitá uměle zavlažovaná rýžová pole a zahrady, pěstování rýže, tropické ovoce, čajovník, koření
savany – zasahují až k 20té rovnoběžce, travnaté rozsáhlé plochy, málo srážek (300-600mm/rok)
- ubývá srážek , travnaté porosty, nerostou stromy,
- travnaté porosty s roztroušenými keři a stromy
- vlhké a suché savany – k obratníkům ubývá srážek
- střídá se období dešťů a období sucha
- období dešťů – zenitální deště – savany jsou zelené, růst a květ vegetace
- období sucha – rostliny usychají, savany jsou vyprahlé, rozsáhlé požáry
- jsou porostlé 2 – 4 m vysokými travnatými porosty
- stromy a keře jsou rozptýleny jednotlivě i po skupinkách
- Afrika – baobab , Austrálie – blahovičník , J Amerika - mimózy
- bohatství zvěře, stáda býložravých kopytníků – antilopy, zebry, pakoně, buvoli, žirafy
- šelmy – lvi, gepardi, sloni, termiti, kobylky, plazi
- J Amerika – málo větších živočichů, hlodavci, Austrálie – papoušek, emu
- člověk je pozměnil na pastviny a část