- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
komplet přednášky
KČJ/ZAJA - Úvod do studia jazyka
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Doc. PhDr. Milan Hrdlička CSc.
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálvaly se i fonetikou a fonologii
Po řecku nastupuje řím- není zde velký pokrok, vznik pouze gramatik, aplikují řec. poznatky na latinu
Římští gramatici-
Varro - Spis O latině- člení lingvistiku na etymoogi a syntax
Quintilianus - Aplikuje mechanicky gramatiku řečtiny n latinu
Donátus - Gramatika Menší umění- ze 4. St. n. l., Gramatika Priscianus(základy gramatiky)
Středověk
Ve středověku výlučný zájem o latinu, jinak téměř nic jiného se nerozvíjí až do nástupu renesance
Ve středověkém školství je základem tzv. svobodná umění- je jich 7-
Trivium- gramatika, dialektika(logika), rétorika
Quadrivium- geometrie, aritmetika, astrologie, muzika
Trivium později synonymem pro něco základního
Ve středověku se znalost gramatiky ztotožňuje se znalostí latiny
Renesance
Důležité období, Obrat k národním živým jazykům
Vznik prvních národních mluvnic
Ve španělku gramatika kastilského jazyka 1492
Garamtika toskánského dialektu- základ spisovné toskánština
De ortographic bohemia- autor Hus- poč 15. St.
Jan Blahoslav- Gramatika česká- první česká gramatika
První pokusy o srovnávací studium jazyků, Mělo se za to že prajazyk byla hebrejština
Empirismus v 17. Století
Francis Bacon
Empiristé pokládali za jediný spolehlivý zdroj poznání zkušenost, za hlavní výzkumnou metodu se pokládá indukce)nejprve se analyzuje materiál, pak se vyvozují pravidla)
Příklad pro behavioristy
Racionalismus v 17. A 18. Století
René Descartes
Požadují přísně kauzální výklad jevů, vše musí být logické vědecké, žádné domněnky a spekulace
Tzv. filozofické gramatiky- např. v Port- Royal- všeobecná vědecká mluvnice od Arnaulda a Lancelota- 1660- všeobecně platná, univerzální, ale to stejně není- přináší citoslovce jako nový slovní druh; hlásí se k ní Chomsky a spol.- generativní lingvisti
Osvícenství 18. St
První komparatistické přístupy(srovnávací)
Přístupy diachronní- vývojové(historické)
Němec Leibnitz(umřel 1716)
Popírá hebrejštinu jako výchozí prajazyk, Tvrdí, že původní jazyk je mnohem starší než všechny živé známé jazyky, V 1710 vydává Stručný popis úvah..ta da dam
19. Století
Důsledné uplatňování vědecké metodologie
Opravdu racionální, vědecký přístup
Impulzem k vědeckému bádání je výzkum v historické a srovnávací lingvistice
Objevení sánskrtu pomohlo historické lingvistice- cílený výzkum a srovnávání s dalšími jazyky
1786-přivezl soudce JOHNS z Indie nějaké spisy v sánskrtu
Těžiště výzkumu v Německu- celá řada osobností- Rast, Bopp, Grimm- formuluje zákon o změně indoevropských souhlásek v ánskrtu a v evropských jazyků, Schleicher- jazyk je přírodní vývoj- patří do přírodních věd, genealogický strom jazyků- vývoj od sánskrtu až podnes
Mladogramatikové- Werner, Paul- pozornost k psychologismu a zvukové stránce jazyka(fonetice)
Století 20.
Předchozí období byla přípravná
Největší rozvoj a prohloubení poznatků o jazyce
Členění gramatiky na celou řadu koncepcí
Nová lingvistická odvětví
Gramatika i lingvistika nabývá mezioborový charakter
Nové osobnosti
Směřování pozornosti k jednotkám vyšším a komplexnějším
Zaměření na zvukovou stránku jazyka, Strukturalisté zkoumají morfologii
Strukturalismus znamená velký zlom ve vývoji lingvistiky, nový pohled na jazyk
Jméno de Saussure 1857- 1913
Kurz obecné lingvistiky
Jazyk je účelně uspořádaný a fungující systém, jazyk je společenský jev, primární funkcí jazyka je sloužit ke komunikaci
Definuje paradigmatické a syntaktické vztahy, přístup synchronní a diachronní
Strukturalismus se vyvíjí do několika podob
Dánská glosematika- Hjelmslev
Pražský funkční strukturalismus- uplatňuje funkční přístup k jazyku, pohlíží na jazyk jako na účelný systém funkčních výrazových prostředků
Americká verze- deskriptivismus(základ je behaviorismus)- žádné hypotézy ale empirický přístup- Leonard Bloomfield- zkoumají pouze smyslově vnímatelné jevy
Komunikačně pragmatický obrat
vznik na poč. 70. Let 20. St.-zlom v gramatice a lingvistice- navazuje na pražský ling. kroužek
centrum pozornosti se přesouvá od systémových vlastností jazyka k řečovým dovednostem(parole)- v popředí stránky jazyková, ale i nejazyková(reálie…)
zohledňují se podmínky komunikace, stylotvorné faktory, zkoumání nejen jazykových forem a prostředků ale také způsobů, příčin a okolností užití těchto forem
nové disciplíny, nové termíny- např. textová lingvistika či text. Gramatika
teorie mluvních aktů(Austin a Searle- američani)- jedna z forem lidského účelného jednání je jazyk, jazyk se používá k dosažení určitých cílů
etnolingvistika, Teorie informace
do 60.l 20. St. se pohlíží na gram. jako na soubor určitých syntaktických a morfologických pravidel
později dochází k diferenciaci gramatiky
neexistuje gramatika jako taková ale jakou různé gramatiky v různých podobách, každá se soustřeďuje na různé věci
druhy gramatiky: podle toho na co se orientují
PERFORMAČNÍ(korpusová)
Nová, u nás vzniká až před 10 lety, ve světě starší 30, 40 let
Rozbor reálných textů, zkoumá textové materiály a na základě toho vyvozuje pravidla
Má deskriptivní charakter
DIACHRONNÍ - Historická
Popisuje vývoj jazyka a zachycuje podobu gramatického systému v minulosti
SYNHRONNÍ
Zkoumá současný stav
UNIVERZÁLNÍ
Gramatika, nebo přístup, který zkoumá gramatické nebo jazykové univerzálie, které jsou společné všem jazykům
Je dosti teoretická a srovnávací, Nemá na mysli konkrétní jazyk
Noam Chomsky
SROVNÁVACÍ - Kontrastivní, konfrontační
Zabývá se srovnáváním dvou či více jazyků, Hledá shody a rozdíly mezi jazyky
Navazuje na kontrastivní teorii pana Lada
PRESKRIPTIVNÍ
Předepisuje jak by to mělo být, co je normativní
Vytváří různé kodifikační příručky, které předepisují co je standart, co se musí psát
ONOMAZIOLOGICKÁ - Funkční gramatika
Jde od funkce k formě, zkoumá, jak se vyjadřují různé funkce a kategorie
Např. jak se v češtině může vyjádřit rozkazovací způsob- Piš, budeš psát, psát, Tak píšeme, píšeme! Koukej psát! Kdybys raději psal!
SÉMAZIOLOGICKÁ
od formy k významu
GENERATIVNÍ - transformační
Noam Chomsky- vytváří pomocí obecných pravidel syntktické struktury
PEDAGOGICKÁ
Klíčová, Lingvistická gramatika upravená pro výuku cizího jazyka
Objevuje se např. v učebnicích
Orientována prakticky
Komplikované např. při užívání předložek-
Za + genitiv(za Marie Terezie, za mlhy, za války)- nečasové jevy, nepatří sem např. hodina a tak
O+ lokál(o prázdninách, o dovolené)
Pří+ genitiv(při jídle, při chůzi)
Během+ genitiv(během prázdnin)
Do+ genitiv
Gramatické kategorie
Ztvárňují klíčové gramatické významy
Když je potřeba nějak formalizovat gramatické realizace utváří se gramatická kategorie
Zajímají jí gramatické morfémy- např. koncovky, pomocná slova, paradigmata
Zachycení všech tvarů v rámci jednoho vzoru= paradigmata
Jak vznikají gramatické kat.
Složitý dlouhodobý proces
Nelze přesně určit jak vznikly většinou
Většin gramatických kategorií pochází až z indoevr. Prajazyka
Vid je třeba mladší a přesto už je velmi starý
KATEGORIE GRMATICKÉHO RODU
Jazyky mají často tři rody
Indoevr. Jazyky rozlišovaly
rod životný
(dělí se na maskulina a feminina, později se vyčlenily jako zbytková kategorie neutra)
postupem času dochází k redukci na dva rody ženský a mužský, nebo střední a obecný, v aj dochází ke ztrátě rodu
neživotný
s růstem slovní zásoby začalo být nepraktické pojmenovávat speciálně párové věci, nastoupilo přechylování pomocí sufixů- učitelka, student- studentka, vznikala asymetrie mezi fem a mask
bezpříznakový- označení pro oba rody- např. milí studenti(Ž i M), příznakové- milé studentky
KATEGORIE ČASU
Je v různých jazycích různě propracovaná
Některé jazyky mají 5 minulých časů a více
Vycházela původně z fyzikálního času, ztvárnění této reality je odlišné; Přítomnost je kratičký úsek, ale přítomný čas je delší- pracuji, dělám- trvá to; výjimka je např. bodnout, kopnout
Gramatický prézens je jiný než ten fyzikální, je bezpříznakový
Prézens aktuální- probíhá v okamžiku promluvy; já mluvím a vy píšete
Prézens neaktuální- aktivity časově nezařazené
Prézens historický
Díky présentu vzniká v jazyce kategorie osoby, bylo potřeba odlišit kdo mluví
Později se utvořilo préteritum(čas minulý)- snáze se hovořilo o minulosti než o budoucnosti, ta je těžko předvídatelné- ve francouzštině se řekne: řekl, že by přijel ne že přijede
V řadě jazyků je více minulých než budoucích jazyků
Čas minulý měl v češtině formu aoristu(ukončenost v minulosti)- vytvořilo se z něj perfektum
Později se vytvořilo imperfektivum v minulosti- trvání v minulosti
Začínal se vytvářet systém vidů
KATEGORIE ČÍSLA
Souvisí s kategorií kvantity, Budována na opozici jednotlivost a mnohost
Rozvinula se primárně u substantiv později i u jiných, např. adjektiva, Číslovky
Důležitý systém číslovek, který je uspořádán na různých principech- pro indoevrop. J. je typický desítkový systém
Od výrazu 5 vnímáme jako celek- 5 studentů přišlo-naopak 4 studenti přišli(jsou to individuality)
V angličtině není u adjektiv
Tato kategorie se nerozlišuje u substantiv automaticky vždy - Singulár je u látkových a u abstrakt atd.- písek, hlína, Pak jsou taková, která jsou vždy v plurálu, i když označují singulár
V některých jazycích je také duál- dvojné číslo- např. v sánskrtu
Duál je ve slovanských jazycích jen ve slovinštině, v češtině jen ruce, nohy atd.
V češtině je singulár bezpříznakový- když vidíme formu singuláru nemůžeme hned říct jestli má funkci plurálu nebo singuláru- muži nosili na hlavě klobouk
KATEGORIE PÁDU
V jazycích začala vznikat kvůli nutnosti rozlišovat syntaktické funkce u substantiva, aby bylo možno rozlišit co je objekt a co subjekt
Sémantika postupem času mizí, v češtině je celá řada genitivů- vyjadřující negativitu,zachování v lokálu, v instrumentále- označuje nástroj, prostředek
Když hovoříme o pád. musí být paradigma, systém koncovek, které funkci slovesa ve větě rozlišují
Jsou jazyky které mají až 40 pádů
KATEGORIE URČENOSTI
Kategorie určenosti se projevuje v různých jazycích různě
Je typická pro germánské a románské jazyky, je propracována, některé jí nemají
Souvisí těsně s existencí a neexistencí členu určitého a neurčitého, eventuelně dělivého
Kat. určenosti se utváří v řečtině a některých indoevropských jazycích primárně u substantiv
Když podst. Jm. vyjadřuje nějakou známou věc či osobu která byla pojmenována tak je to doprovázeno členem určitým,který vzniká z ukazovacích zájmen
Když je něco neznámého, tak se před to klade člen neurčitý, ten vzniká z tvaru číslovky jeden
Člen neslouží jenom ke kategorii určenosti ale funguje často i jako tzv. substantivizátor= když se použije ten člen, tak se z určitého výrazu stává substantivum, z výrazu pomáhá tvořit jméno
Není zdaleka všude, např. čeština jí nemá, je nahrazena demonstrativem ten, místo členu neurčitého máme číslovku jeden nebo neurčité zájemno
KATEGORIE OSOBY
Začíná se utvářet po vzniku prézentu(přít. Času)
Pro odlišení mluvčího se utváří kategorie osoby- odlišuje se mluvčí-já , posluchač(adresát)- ty, osoba nebo věc o které se mluví je vyhrazena 3. Osoba singuláru
V plurálu 1. Os.- my= mluvčí+ posluchači,v některých jazycích tvar exkluzivní- znamená to já a on- mluvčí + neposluchač; 2. Os.- kolektivní posluchač, nebo to slouží k vyjádření zdvořilosti, 3. Os. Něco o čem se mluví
ROD SLOVESNÝ
Kategorie diateze
Rod - Slouží k odlišení konatele děje
Rod činný- aktivum
Rod trpný- pasivum
V češtině reflexivní neboli zvratné pasivum- zdůraznění procesu děje- v reflexivním není konatel vyjádřen- nejde dopis se napsal studentem
Složené pasivum může vyjádřit konatele- dopis byl napsán studentem
SLOVESNÝ ZPŮSOB - Modus
V různých jazycích různý
Ve všech jazycích je to vztah, postoj mluvčího k obsahu výpovědi
V sánskrtu a řečtině 4 způsoby:
Indikativ- je i v češtině, neutrální postoj mluvčího, který to sdělil
Konjunktiv- v češtině není, vyjadřoval možnost nebo podmíněnost nebo nejistotu, z něho se v češtině vyvinul kondicionál
Oktativ- vyjadřoval přání, čeština to vyjadřuje částicí ať
Imperativ- je i v češtině, rozkazy,zákazy- přímý(udělej to( a nepřímý(řekni mu aby to udělal)
JAZYKOVĚDNÉ DISCIPLÍNY
JAZYKOVĚDA(LINGVISTIKA)
Společensko-vědní obor který se v širokém slova smyslu zabývá studiem jazyka
Jazykověda spadá pod sémiotiku(věda o znacích)- jazyk je systém znaků
Jazykověda se dělí na celou řadu oborů
Podle okruhů zkoumaných jazyků
OBECNÁ
Zabývá se lidskou řečí a jazykem, Zkoumá jaz. Univerzálie, Hledá co je všem jazykům společně , Je nad všemi obory, Zobecňování poznatků jednotlivých oborů
KONKRÉTNÍ JAZYKOVĚDNÉ OBORY(FILOLOGICKÉ)
Bohemistika, slavistika, germanistika
Podle dílčích subsystémů
Plán zvukový- fonetika, fonologie
Rovina gramatická, lexikální
Podle metody zkoumání jazykových faktů
Jak se k nim přistupuje :4 metody:
Synchronní- popisná metoda - Spočívá v popisu jednoho jazyka v určité fázi jeho vývoje
Typologická metoda- konfrontační - Spočívá ve srovnávání několika jazyků-příbuzných i nepříbuzných- v nějakém krátkém časovém úseku
Historická- diachronní metoda - Spočívá se zkoumání vývoje, je dynamická, zkoumá evoluci jednoho jazyka
Historicko- srovnávací metoda - Srovnává více příbuzných jazyků, zkoumá vývoj jazyků s tím cílem aby bylo možné rekonstruovat jejich původní prazáklad, prajazyk
LINGVISTICKÉ DISCIPLÍNY PODLE JAZYKOVÝCH PLÁNŮ
FONETIKA - nauka o zvucích, Jak vznikají zvuky a kde
FONOLOGIE - Nauka o funkci zvuků
ORTOPEPIE - Nauka o správné výslovnosti, Jak se správně vyslovují cizí slova
LOGOPEDIE - Nauka o výchově ke správné výslovnosti
FONIATRIE - Věda o léčení poruch hlasu
MLUVNICKÁ ROVINA JAZYKA - MLUVNICE obsahuje:
Tvarosloví(morfologie) - Formální morfologie
Vznik forem, jak se tvoří imperativ - Funkční morfologie
Morfosyntaktický kód- provázanost se syntaxem, Zkoumá funkce tvarů
Skladba(syntax) - Syntax textu- zkoumá strukturu vyšších útvarů než jen věty
ROVINA SLOVNÍ ZÁSOBY(LEXIKÁLNÍ)
LEXIKOLOGIE - Zkoumá slovní zásobu a její uspořádání, způsoby rozšiřování, skládaní slov
Blízko k ní má lexikografie- nauka o sestavování slovníků
SÉMANTIKA - Nauka o významu slov, Synonyma, antonyma, opozita, polysémie
ETYMOLOGIE - Zabývá se původem slov
ONOMASTIKA - Zabývá se vlastními jmény
TOPONOMASTIKA - Zkoumá lokální názvy, řek, vesnic
ANTROPONIMIE - Zkoumá vlastní jména lidí
STYLISTIKA
Je nauka o funkci jazykových projevů, Co je typické pro individ. styl a co ovlivňuje funkční styl
Obory:
SOCIOLINGVISTIKA - Kombinace sociologie a lingvistiky , Zabývá se jazykovou politikou
Zkoumá proměny jazyka v závislosti na společenských faktorech
Diglosie- funkční užívání variet jednoho jazyka- užívání češtiny spisovné a obecné
ETNOLINGVISTIKA - Zabývá se jazykem a kulturou tzv. přírodních národů
PSYCHOLINGVISTIKA - Psychologie lingvistika- psychické základy řeči
Zkoumá se rozvoj řeči u dětí, vnitřní řeč
NEUROLINGVISTIKA - Poruchy řeči
TEXTOVÁ LINGVISTIKA - Máme na mysli hypersyntax, Základní jednotkou je text, ne věta ani slovo, Zkoumá odkazování v textu, navazování, jsou to Textové vzorce
KVANTITATIVNÍ LINGVISTIKA - Zkoumá počet lexik. jednotek a vznik frekvenčních slovníků
KORPUSOVÁ LINGVISTIKA - Vychází z počítačového zpracování textu
DIALEKTOLOGIE - Zkoumá specifika nářečí
FILOZOFIE JAZYKA - Zabývá se původem jazyka, vztahem jazyka a myšlení, do jaké míry může jazyk ovlivnit naše vnímání světa, Jazykový relativismus
DĚJINY LINGVISTIKY
Dělí se do 3 základních oborů
PREHISTORICKÉ OBDOBÍ
Všechny názory, které se jakkoliv týkají jazyka
Nedochovaly se žádné práce čistě lingvistického charakteru
Mám o lingv. Myšlení jen nepřímé důkazy
Mezopotámie
území dnešního Íráku už ve 4 000 př. n. l. budují sumerové civilizaci městského typu
na zač. 3 000 objevují klínové písmo- přebírají ho akádové
Akádové mají vypracovanou techniku vypalování hliněných destiček s písmem, díky tomu se nám tyto texty dochovaly- např. Epos o Gilgamešovi(nejstarší dochované epické dílo vůbec)
Egypt
důmyslná administrativa, písaři, kteří jsou dlouho školeni a mají velkou moc
v Egyptě byly staré archivy a proto písaři musely studovat i starší podobu jazyka- začíná rozvoj lingvistiky- srovnávací filologie
Egypt měl také kontakty s jinými zeměmi, byli tu tlumočnící- opět předpoklad pro lingvistiku
Čína
Obrázkové písmo si zachovává
Kréta
Kulturní kolébka Evropy
Féničané
PŘEDVĚDECKÉ OBDOBÍ
Od 1000 př. n. l. do 19 st.
Jsou tu lingvistické památky
Soustavné uplatňování metodologie až od 19. St.
Systematicky se jazyku věnovali v Indii, Řecku, a pak v Římě
Indie
Védská literatura
mezi 16. – 9. St. př. n. l
Jedny z nejstarších lit. Ind. Památek
Je to psáno v sánskrtu, ten postupně vytlačen dialekty, ve 3. St. n. l. mrtvým jazykem
Učenci se zabývají popisem sánskrtu- jsou to první zachovalé popisy jazyka
Pánini
4. Až 5. St. př. n. l.
Sestavil první zachovalou gramatiku sánskrtu a přirozeného jazyka vůbec- „8 knih“- psána sůtrovým stylem- něco jako aforismy(krátké texty k zapamatování pravidel někdy se i rýmují, neslouží k zevrubnému popisu jazyka)
Později jiní píší výklady těchto sůter, aby byly srozumitelnější
Zachycení dokonalá výslovnost jednotlivých slov
Rozlišení zákl. slovních druhů, analýza tvoření slov i s náznaky syntaxe(za základ věty považovali sloveso)
Staroindičtí gramatici zachovali sánskrt(jako nejstarší indoevropský jazyk- slouží jako základ srovnávací lingvistiky
Řecko
Zachovala se relativně bohatá literatura
5-4. St. př. n. l. klasické období- působili velcí filozofové- Platón, Aristotelés
Tekné gramatiké(umění gramatiky)- vznik za života Dionýsa Thráckého
Řím
Těží z řeckých poznatků a aplikují je na latinu
Díky římanům se spousta řeckých poznatků zachovalo
STŘEDOVĚK až 15. St.
Nadvláda latiny a šíření křesťanství
Narušení v období humanismu a renesance- monopol latiny mizí
S objevy nových území potřeba nových jazyků
VĚDECKÉ OBDOBÍ
SROVNÁVACÍ HISTORICKÁ LINGVISTIKA19. ST
19. ST. uzavřený celek z hlediska lingvistiky - Historická a srovnávací gramatika
Podnětem objevení sánskrtu - Johns- píše o sánskrtu, 1790-první dílo píšící o sánskrtu
Přísně vědecké zkoumání
Vypracovaly se klasifikaci indoevropských jazyků
Objasnili základní jevy fonetiky, Zodpověděli základní otázky
Josef Dobrovský
Základy staroslovanského jazyka
Vilém von Humboldt
Výjimečná osobnost
Zajímal se o živé jazyky
Uměl celou řadu jazyků
Cílem bylo vytvořit srovnávací antropologii prostřednictvím studia jazyků
Myšlenka: jazyk vytváří smýšlení a povahu národu a nazírání na svět
20. STOLETÍ
Strukturní lingvistika
Strukturalismus vzniká v Ženevě
Zakladatel strukturalismu Ferdinand de Saussure
Saussure Ferdinand
Studuje v Lipsku lingvistiku
V lipsku píše své nejdůležitější práce
Pak odchází studovat do Litvy
V roce 1891 přichází do Paříže
1907 se vrací do Ženevy
V letech 1907- 1911 přednáší ve třech cyklech své pojetí obecné lingvistiky- jeho žáci vydávají jeho přednášky jako „Kurs obecné lingvistiky“
Saussure znal názory svých předchůdců a tyto myšlenky do své koncepce zapracovává- např. Humboldtovu systémovost
Saussure přepracovává teorie jiných, nebo je vykládá, doplňuje
William Whitney
Kniha „Život a růst jazyka“
Američan
Prvenství o teorii jazykového znaku
V Rusku před de Saussurem tzv Kadaňská lingvistická škola v ní i Courtenai
Courtenai
U něj se objevuje langue a parol
Je předchůdce fonologie
Poprvé používá termínu foném- základ fonologie
Pražská lingvistická škola
Pražský lingvistický kroužek
Strukturalismus
Havránek, Trnka, Mukařovský, Jacobson, Trubeckoj, Vilém matézius
Zakladatel Matézius- je nejvlivnější, přednáška o potenciálnosti jevů jazykových
Přínos pražské školy- vystupují s čistě současným rozebíráním jazyka, nechce se zajímat o historii
Potenciálnost-proměnlivost řeči,vývoj jazyka, postupný a pomalý, stabilní, soudržný, pružná stabilita
Vydávají materiály
Teze zaznívají na sjezdu slovanských filozofů v roce 29(klade důraz na funkční pojetí jazyka- jazyk je nejenom systém, ale také fun
Vloženo: 22.06.2009
Velikost: 273,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu KČJ/ZAJA - Úvod do studia jazyka
Reference vyučujících předmětu KČJ/ZAJA - Úvod do studia jazyka
Reference vyučujícího Doc. PhDr. Milan Hrdlička CSc.
Podobné materiály
- KČJ/UDLB - Úvod do lingvistické terminologie - komplet přednášky
- KČJ/FF - Fonetika a fonologie ČJ - Přednášky
- KNJ/FON - Fonetika a fonologie - Přednášky
- KNJ/UVNJ - Úvod do studia německého jazyka - přednášky
- KČJ/CSLS1 - Slavistika a staroslověnština 1 - Přednášky
- KČJ/CSLS1 - Slavistika a staroslověnština 1 - Přednášky
- KČJ/CSLS1 - Slavistika a staroslověnština 1 - Přednášky
- KČJ/CSLS1 - Slavistika a staroslověnština 1 - přednášky
- KČJ/CSLS1 - Slavistika a staroslověnština 1 - Přednášky
- KČJ/CSLS1 - Slavistika a staroslověnština 1 - Přednášky
- KČJ/CSLS1 - Slavistika a staroslověnština 1 - Přednášky
- KČJ/CSLS1 - Slavistika a staroslověnština 1 - Přednášky
- KČJ/CSLS1 - Slavistika a staroslověnština 1 - Přednášky
- KČJ/CSLS1 - Slavistika a staroslověnština 1 - přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KFI/UDF - Úvod fo filosofie - Přednášky
- KČJ/SLS2 - Slavistika a staroslověnština 2 - Přednášky
- KČJ/SLS2 - Slavistika a staroslověnština 2 - Přednášky
- KČJ/SLS2 - Slavistika a staroslověnština 2 - Přednášky
- KČJ/SLS2 - Slavistika a staroslověnština 2 - Přednášky
- KČJ/SLS2 - Slavistika a staroslověnština 2 - Přednášky
- KČJ/SLS2 - Slavistika a staroslověnština 2 - Přednášky
- KČJ/SLS2 - Slavistika a staroslověnština 2 - Přednášky
- KVK/HVP - Hermeneutika výtvarného projevu - přednášky
- KPG/SKL - Legislativa ve školství - přednášky
- KPG/SKL - Legislativa ve školství - Přednášky
- KPG/SPEZ2 - Speciální pedagogika základní B - přednášky
- KPG/PPG - Předškolní pedagogika - Přednášky z pedagogiky 1. semestr
Copyright 2024 unium.cz