- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
dějiny_1
UUD/DUM1 - Dějiny umění 1
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Mgr. Lenka Pánková
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál016f; .
Kamenná plastika, resp. hrobová sté la bojovní ka v ž ivotní velikosti z mohylové ho hrobu v ně mecké m Hirschlanden již ohlaš uje probí hají cí etnogenezi Keltů .
Na Sardinii vznikaly v době ž elezné zejmé na mezi 8. a 6. stol. bronzové , patrně votivní figurky ž ivě gestikulují cí ch lidí , jichž se zachovalo kolem stovky.
Koč ovní Skythové vytvář ejí v halš tatské m období tzv. zvě rný styl ( vý znamnou ko lekci tohoto umě ní vlastní Ermitáž v ruské m St. Petersburgu: např . ze zlata vyrobené ozdobné ozdoby Pektorá l z Tolstoj mogily ze 4. stol př . n.l., Lev-sup sráž ejí cí koně k zemi z 5.-4. stol. př . n.l., Jelen a Panter, oba z doby kolem r. 600 př . n.l., ), který m patrně ovlivnili své sousedy, praslovanské , prabaltské a ugrofinské kmeny.
Keltové
V laté nské m období již zř etelně vystupují na evropské scé ně Keltové ( jejich kmeny vyplenily Ří m v r. 383 př . n.l. ) a čá st z nich pronikla až do Malé Asie ( r. 270 př . n.l. usazeni v pozdě jší Galatii ). K pů vodní m teritorií m Keltů patř ila spolu s již ní m Ně meckem i vě tší čá st Č ech, dá le pak Francie, britské ostrovy a severní Š paně lsko.
Keltové vynikli v kovář ství , mincovnictví i sklář ství .
K nejvý znamně jší m umě lecký m dí lů m patř ila kamenná plastika: vá pencový tzv. netvor z Noves ( Tarasque de Noves z jihový chodní Francie ), 112 cm vysoká stvů ra opí rají cí se o lidské hlavy a poží rají cí lidskou paž i, a 25 cm vysoká pů vodně ná silně roztříš tě ná opuková hlava hé roa z Mš ecký c h Ž ehrovic u Nové ho Straš ecí .
Zná má jsou keltská oppida vznikají cí od pol. 2. stol. př . n.l. jako opevně ná stř ediska sprá vní , vý robní i obchodní č innosti: na č eské m ú zemí např . Zá vist nad Zbraslaví ( o rozloze 170 ha, z toho akropole 27 ha ) a Hradiš tě u S tradonic ( 82 ha ).
Typicky keltské mince jsou tzv. duhovky s drakem a keltský m ná krč ní kem ( torques ), který byl ozdobou bojovní ků .
O kulturní ch stycí ch Keltů s ř ecký m svě tem i o jejich vybrané m vkusu svě dčí mj. slavný ná lez ví ce než 164 cm vysoké ho bronz ové ho Krá té ru z Vix objevené ho v hrobě princezny nebo kněž ky ve stejnojmenné lokalitě poblíž Châ tillon-sur-Seine ve Francii a vytvoř ené ho ř ecký m umě lcem v letech 550 - 5OO př . n.l. patrně na keltskou kníž ecí zaká zku.
UMĚNÍ MEZOPOTÁMIE A PERSIE
Přední, resp. Blízký východ : oblast střídání kultur
Řecký název Mesopotamiá ( „Meziříčí“ ) označuje území ve středním a dolním ( jižním ) povodí předoasijských veletoků Eufratu a Tigridu s těžištěm zhruba na území dnešního Iráku.
V polovině 4. tisíciletí př. n.l. pronikli do jižní Mezopotámie nejspíš z Indie nebo Střední Asie nesemitští Sumerové , kteří vytvořili na tomto území první státní útvar Sumer, vynalezli klínové písmo a kalendář o dvanácti měsících, vůz na kolech a hrnčířský kruh. Zanikli v 1. polovině 2. tisíciletí př. n.l.
V polovině 3. tisíciletí př. n.l. ovládli území semitští Akkadové ( kde se nalézalo centrum jejich městského státu Akkad není dosud známo ).
V severní části území vytvořili svou říši s hlavním městem Aššur semitští Assyřané . Jižní část dostala později název Babylónie podle významného města na řece Eufratu.
Assyrskou říši vyvrátili v r. 612 př. n.l. Médové s Babylóňany , následující novobabylónskou ( chaldejskou ) pak v r. 539 př. n.l. ovládli Peršané .
V r. 331 dobyl Mezopotámii Alexander Veliký a udělal z Babylónu hlavní město své vlastní říše ( zde také v r. 323 př. n.l. zemřel ).
Vý tvarné umě ní vyná lezců pí sma Sumerů
Zá kladem země dě lské civilizace obyvatel starově ké Mezopotá mie byla jejich schopnost zvl á dat a využí vat kaž doroč ní zá plavy na obou veletocí ch. Ve 4. tisí ciletí př . n.l. se na tomto ú zemí vyvinulo chrá mové hospodář ství ( kolem chrá mu se sousř eď oval nejen duchovní , ale i hospodář ský ž ivot společ nosti ) a vznikla mě sta a mě stské stá ty .
Sumerové polož ili zejmé na vyná lezem pí sma ( spojený m s rozvojem literatury: Epos o Gilgameš ovi ) zá klady nejen další ho kulturní ho rozvoje oblasti, ale lidstva vů bec.
Peč etní vá leč ky
Urucká kultura již ní Mezopotá mie př eddynastické ho období ( 3500 - 3200 př . n.l. ) se svý mi stř edisky v Uruku ( biblický Erech, moderní Varka ), Eridu, Ur a Nippur př inesla první pí semné pamá tky a tzv. peč etní vá leč ky s relié fy zobrazují cí mi lidi a zvíř ata, vč etně jejich zá pasů , např . Gilgameš e krotí cí ho bý ka, a rovněž budovy a rostliny ( tato vynikají cí dí la glyptiky , jejichž otisk do hlí ny za sebou zanechá vá „ nekoneč ný“ vlys, prochá zejí prakticky vš emi kulturami Mezopotá mie a lze na nich demonstrovat vý voj stylů jednotlivý ch epoch ).
Mezi esteticky nejpů sobivě jší sumerské peč etní vá leč k y rané ho období patří 3,5 cm vysoké kamenné cylindrické dí lko z Uru vzniklé kolem r. 2700 př . n.l. a líčí cí zá pasy pololidský ch polozvíř ecí ch bytostí s mý tický mi lvy a kozorohy.
Zikkurat
Z př eddynastické ho období pochá zí i nejstarší zná mý monumentá lní chrá m. Již v Uruku vykrystalizoval typ zikkuratu , jehož postupné pláš tě a stá le nové chrá my nad sebou daly vznik „ babyló nský m věží m“ Mezopotá mie, umě lý m horá m spojují cí m č lově ka prostř ednictví m vlá dce a kně ze v jedné osobě s bož stvem. Vý sledná podoba, jež se u stalovala v další ch etapá ch mezopotá mské ho kulturní ho vý voje, př edstavovala své ho druhu „ stupň ovitou pyramidu“ na vysoké podezdí vce korunovanou malý m chrá mem na nejvyšší terase, př ič emž jednotlivé stupně byly vý razně a kontrastně barevně odliš eny a jejich množ ství bylo urč eno magický m čí slem ( Protož e š lo vzhledem k nedostatku kamene na tomto ú zemí vesmě s o stavby z nepá lený ch hlině ný ch cihel, podlehly postupný m destrukcí m a promě nily se podobně jako jiné sí dliš tní mohyly bě hem vě ků v hlině né pahorky nazý v a né v tomto pří padě arabský m slovem telly . )
Sochař ství a už ité umě ní
Ojedině lý m raně sumerský m sochař ský m dí lem z 2. poloviny 4. tisí ciletí př . n.l. je 20 cm vysoká mramorová hlava Dá my z Varky nalezená v okrsku Eanna v Uruku.
Zhruba do též e doby se datuj e př es 91 cm vysoká alabastrová vá za z Uruku vzniklá ješ tě v tzv. protoliterá rní m období ( př ed vznikem pí semnictví ) v poslední ch staletí ch 4. tisí ciletí a použí vaná př i novoroč ní ch slavnostech. Její paralelní pá sy nekoneč ně opakované ho a prů běž né ho motiv u ji sbliž ují s peč etní mi vá leč ky a zá roveň spolu s vymezení m pole relié fu př edjí mají strukturu pí semné ho projevu, př ič emž objev pí sma už nenechá na sebe dlouho č ekat. ( Podotkně me, ž e š irší př edový chodní oblast oplý vala bohatou tradicí dokonale vý tvarně p ojatý ch ná dob již v př edsumerské m období , jak doklá dá 28,5 cm vysoký Malovaný pohá r ze Sú z s ú stř ední m motivem geometrizované ho kozorož ce z 5. tisí ciletí př . n.l. ).
Neraně jší období sumerské sochař ské tvorby okrajově reflektuje i dá vné animistické a magic ké tradice, které se např . ozý vají v Obludě s ž enský m tě lem a lví hlavou , té měř 9 cm vysoké soš ce z 2. poloviny 4. tisí ciletí př . n.l. vlastně né Brooklynský m muzeem.
V raně dynastické m období vznikaly kolem 40 cm vysoké muž ské i ž enské soš ky modlí cí ch se prosební ků v obř adné m postoji a s š iroce otevř ený ma oč ima: k vě tší m patří 72 cm vysoké sá drovcové soš ky Muž e a Ž eny z irá cké ho Tell Asmaru z let 27OO - 2500 př . n.l.
Ze severní Mezopotá mie pochá zejí vý razně schematizovan é tzv. oč ní idoly s rovněž vý razný ma spirá lovitý ma oč ima.
Sumerové vynikali v rů zný ch oblastech už ité ho umě ní : zná mé jsou napří klad ozdobné prvky hudební ch ná strojů zhotovené z tepané ho zlata, vyř ezá vané ho lapis lazuli ( dováž ené ho až ze severní ho Afganist á nu ) a s intarzií z perleti.
Z Uru pochá zí Kozlí k v kř oví , vytepaný a sestavený ze zlata, stří bra, lapisu lazuli a muš lí .
Umě ní reprezentují cí vlá dce a stá t
V sumerský ch mě stský ch stá tech vznikla ř ada dě l reprezentujcí ch mí stní ho vlá dce a zá roveň nejvyšš í ho kně ze, zá stupce bož stva na zemi, který byl zá roveň nejvyšší m soudcem a vrchní m vojenský m velitelem. K nejzná mě jší m z nich patří mozaiková standarta z krá lovské ho pohř ebiš tě v Uru s vý jevem z mí rové ho i vá leč né ho ž ivota.
Z mě sta Lagaš e pochá zí slavná dv oustranná Eannatumova supí sté la ( podle relié fu zná rorň ují cí supy klovají cí hlavy nepřá tel ) s ná pisem líčí cí m spory sousední ch stá tů z doby kolem r. 2470.
Umění akkadské říše
Dědici Sumerů
Umění akkadské říše představuje neméně slavná 2 m vysoká Vítězná stéla krále Narámsína z růžového pískovce nalezená v Súsách z 3. čtvrtiny 3. tisíciletí př. n.l.vystavená v pařížském Louvru.
Mimořádným sochařským dílem z téže doby je 30 cm vysoká bronzová Hlava akkadského vládce z Ninive. Jejím protipólem je mladší 34 cm vysoká měděná Hlava Elamity z doby kolem 2OOO př.n.l. vystavovaná v newyorském Metropolitním muzeu umění.
Gudeovy portréty
Umělecky plodnou epizodou v dějinách novosumerské Mezopotámie bylo období nadvlády Gutejců , kmene z pohoří Zagros. Nejznámějšími díly tohoto období jsou dioritové sochy stojícího nebo trůnícího lagašského vládce Gudey s klínovým písmem na suknici z konce 3. tisíciletí př. n.l.
Kamenný zákoník
Po zmizení Sumerů z mezopotamské scény se nevytratil jejich kulturní vliv na celou oblast. Svědčí o tom již starobabylónské období ( 1894 - 1594 př. n.l. ), k jehož významným dílům patří bazaltová Chammurabiho stéla , na níž sluneční bůh Šamaš diktuje panovníkovi zákony, jimiž se má řídit společnost.
Asyrské a babylónské umění
Cíle Asyrské a babylónské umění
Ani následující asyrské a zejména pozdější novoasyrské období se zcela nevymanilo z mezopotámské kulturní kontinuity iniciované Sumery, jakkoli se vyznačovalo novými námětovými i formálními momenty.
( Návaznost střídajících se kultur se ostatně projevila i v „pokleslém“ umění období kassitské vlády v Babylónii, kdy vznikají tzv. kudurru , reliéfy zdobené hraniční kameny dosvědčující vlastnictví pozemků a odstrašující před pokusy o narušení jeho nedotknutelnosti. )
Originální jsou ovšem kamenné a pravděpodobně kolorované asyrské ortostaty ( kamenné sokly zdobící obkladové desky s reliéfy ) a babylónské nástěnné terakotové glazované reliéfy upevňované na stěny, vzácně dochované nástěnné nástěnné malby a reliéfy z modelovaných a glazovaných cihel, které spolu s nedochovanými bronzovými emblémy zdobily stěny paláců vládců Novoasyrské říše ( 911 - 612 př. n.l. ) a pozdější Novobabylónská říše ( 626 - 539 ).
Soucit s umírajícím zvířetem
Tato reprezentativní díla znázorňovala válečné i lovecké výjevy a další scény oslavující panovníka a jeho říši. Známým novoasyrským dílem je 71 cm vysoký reliéf Raněná lvice z paláce v Ninive ze 7. stol. př. n.l. líčící s mimořádnou schopností vcítění předsmrtný zápas umírajícího zvířete.
Z dosavadní tradice pečetních válečků se živostí a dynamičností zobrazovaných výjevů kladně vymykají asyrská dílka glyptiky tohoto typu, např. Okřídlený démon lovící pštrosa z doby kolem r. 1250 př. n.l.
Reprezentativní reliéfy asyrských paláců byly značně statické, nicméně výrazná změna nastala odbouráním hieratického měřítka: panovník se např. co do měřítka nevyvyšoval nad své hodnostáře a bojovníky, jeho vý
Vloženo: 24.06.2009
Velikost: 1,02 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz