- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
3. Agregátní poptávka a agregátní nabídka
MAK - Makroekonomie
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Ing. Ivana Groligová CSc.
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál3 Agregátní poptávka a agregátní nabídkaDůležitým nástrojem, který využívají ekonomové pro vazbu mezi individuálním chováním a chodem celého národního hospodářství, je agregace, při které získáme údaj vztahující se na celou ekonomiku tak, že sečteme dílčí ekonomické hodnoty.Agregátní poptávku a agregátní nabídku můžeme vyjadřovat pouze v peněžní podobě, protože různé druhy statků a služeb nemůžeme sčítat naturálně. Východiskem našeho dalšího výkladu bude abstrakce vycházející ze vztahů mezi reálným HDP (hrubým domácím produktem) a cenovou hladinou, kde cenovou hladinu měříme cenovým indexem (indexem růstu cen). 3.1 Hrubý domácí produkt a cenová hladinaHrubý domácí produkt je nejpoužívanější měřítko produkce země. HDP měří celkový objem produkce země za dané období, kterým je buď čtvrtletí nebo rok. Definice říká, že hrubý domácí produkt je tržní hodnota finálních statků vyrobených v zemi za dané časové období. Ekonomové musí množství různých statků agregovat a vyjádřit je jedním číslem, aby mohli používat termíny jako jsou „celkový výstup“ nebo „celková produkce“, na rozdíl od konkrétních statků jako je např. párek v rohlíku. Dělají to tak, že sečtou tržní hodnoty různých statků, které se v ekonomice vyrábějíUkážeme si to na jednoduchém příkladu. Ve smyšlené zemi Fruktistánu vypěstovali 4 jablka a 6 banánů. Abychom uvedli celkovou produkci Fruktistánu můžeme sečíst počet jablek a počet banánů a říci, že celková produkce činí 10 kusů ovoce, avšak co uděláme, když se v této zemi vyrobily ještě 3 páry bot? Neexistuje rozumný způsob jak sečíst jablka, banány a boty.Dejme tomu, že víme, že jablka se prodávají po 25 Kč, banány po 50 Kč a boty za 2000 Kč pár. Pak tržní hodnota produkce této země, neboli její HDP, činí:(4 jablka x 25) + (6 banánů x 50) + (3 páry bot x 200) = 5000 Kč.Cenová hladina vyjadřuje všeobecnou hladinu cen v určitém časovém okamžiku a měří se cenovým indexem, například indexem spotřebitelských cen. Tempo růstu celkové cenové hladiny za určitou dobu vyjadřuje míra inflace.3.3.1 Agregátní poptávkaAgregátní poptávka ukazuje vztah mezi cenovou hladinou a reálným HDP, který domácnosti a firmy chtějí nakupovat. Na obrázku 3-1 je zobrazena křivka agregátní poptávky (mějte přitom na paměti, že ji odvozujeme při dané nominální peněžní zásobě). Původně byla ekonomika v bodě A, kde cenové hladině P1 odpovídá reálný HDP1. Při vyšší cenové hladině P2 vzniká nižší reálný HDP2. Dostáváme druhý bod agregátní poptávky - bod B. Při nižší cenové hladině P3 vzniká vyšší reálný HDP3. Dostáváme třetí bod agregátní poptávky - bod C. Spojením takovýchto bodu dostáváme křivku agregátní poptávky AD. Ukazuje nám, že reálný HDP, který lidé a firmy chtějí kupovat, je klesající funkcí cenové hladiny.Obr.3-1: Křivka agregátní poptávkyPrůběh funkce agregátní poptávky je klesající. Při vyšší cenové hladině chtějí domácnosti a firmy nakupovat nižší reálný HDP. Jak to vysvětlit? To souvisí s trhem peněz. Podívejme co se stane, když (při dané peněžní zásobě) vzroste cenová hladina?Příklad 1: Snížení reálných peněžních zůstatkůRůžičkova rodina má roční výdaje 270 000 Kč. Na zabezpečováni těchto výdajů udržuje 27 000 Kč peněžních zůstatků.Pak se cenová hladina zvýší o 10 %. Důchod rodiny se zvýšil a její roční výdaje se zvýšily na 297 000 KČ. Nejedná se však o reálné zvýšení. Ceny zboží a služeb jsou totiž o 10 % vyšší, což znamená, že Růžičkovi mohou kupovat jen takové množství zboží a služeb jako dříve.Jenže zvýšení cen zčásti znehodnotilo jejich peněžní zůstatky. Nominálně jsou jejich peněžní zůstatky 27 000 Kč stejné jako dříve, ale reálně jsou o 10 % nižší. To ale znamená, že jim tyto peněžní zůstatky již nestačí k hladkému zabezpečování jejich nákupů. Rodina prodá část svých dluhopisů, aby zvýšila své peněžní zůstatky na 29 700 Kč. To, co se stalo Růžičkovým, stalo se i ostatním domácnostem a také firmám. Když všichni začnou takto dluhopisy prodávat (a jiná aktiva), klesá cena dluhopisů (a ostatních aktiv) a roste úroková míra. Jenže zvýšení úrokové míry potlačuje investice. Firmy musí zrušit některé své investiční záměry, které se při vyšší úrokové míře nevyplatí. Když ovšem mnoho firem takto sníží investice, dojde k poklesu domácího produktu.Příklad objasňuje, proč zvýšení cenové hladiny vede k poklesu domácího produktu. K poklesu poptávaného domácího produktu došlo kvůli zvýšení úrokové míry. Když se zvýší cenová hladina, lidé a firmy zjišťují, že se snížily jejich reálné peněžní zůstatky. Aby udrželi reálné peněžní zůstatky v původní výši, prodávají dluhopisy a jiná aktiva. To sníží tržní cenu dluhopisů a jiných aktiv a zvýší úrokovou míru. V důsledku toho klesnou investice a spotřeba, tudíž klesá reálný H
Vloženo: 2.10.2009
Velikost: 76,74 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu MAK - Makroekonomie
Reference vyučujících předmětu MAK - Makroekonomie
Reference vyučujícího Ing. Ivana Groligová CSc.
Podobné materiály
Copyright 2024 unium.cz