- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálzní trámy na tah a ohyb, hambalky
na tlak. Vtší stechy proto mly dva hambalky nad sebou a jejich plné vazby
byly sestrojeny z všadel jednoduchých i složitých.
Pvodní hambalková soustava však mla mnohé vady. Byla píliš
nákladná, vyžadovala mnoho deva, byla velmi pracná, prezy trám byly
etnými tesaskými spoji zeslabeny, pechod krokví k okapu byl obtížný a
vadnou krytinou zatékalo zhora do ep krokví. Hambalkovou soustavu pak
však kolem roku 1830 zdokonalil tesaský mistr Matj Ránek, jehož nová
Ránkova soustava byla používána až do konce 19. století.
4.1.2. Soustava Ránkova
Rozdílem oproti hambalkové soustav bylo, že Matj Ránek vynechal
krátata i výmny v pvodní hambalkové soustav (obr. 34) a nahradil je
prahy, uloženými na pozednicích a zaepovanými do vazních trám (obr. 35 a).
Do prah epoval krokve, vypustil hambalky a ty nahradil stedními vaznicemi
(obr. 35 b). Nicmén ani Ránek nevyešil uspokojiv pechod krokví k okapu.
Rozhodn však byla Ránkova soustava oproti hambalkové mnohem
ekonomitjší, ale stále vykazovala urité vady: pedevším epy krokví
v jalových vazbách namáhaly práh na stih, což je zpsob namáhání, ve kterém
Pozemní stavitelství III – BH05
- 37 - (321) -
devo není píliš odolným materiálem. Pozdji se tedy z Ránkovy soustavy
vyvinula soustava vaznicová, která je od poátku 19. století nejužívanjší
krovovou soustavou.
Obr. 34 Ránkova soustava
a) ez a pdorys, b) axonometrie
Krovové soustavy šikmých a strmých stech
- 38 - (321) -
Obr. 35 Detaily Ránkovy soustavy
a) práh uložený na pozednici a zaepovaný do vazního
trámu, b) spojení vaznice se sloupkem a rozprou, uložení
krokve práh uložený na pozednici a zaepovaný do
vazního trámu
4.1.3. Soustavy vaznicové
Vaznicové soustavy krov poskytují rozmanité tvary stech, které
mohou být: sedlové, pultové, valbové, polovalbové, mansardové, stanové,
pilové neboli shedové.
1. Sedlová stecha: je nejstarší a stále velmi používaná, je tvoena dvma
stešními rovinami, má dva okapy a dva štíty. Je vhodná pro samostatn
stojící objekty i adovou zástavbu (obr. 7).
2. Pultová stecha: je tvarov nejjednodušší, má pouze jednu stešní
rovinu ohranienou hebenem a okapem, po stranách má dva štíty boní
a jeden hebenový. Je vhodná pro domy na hranicích pozemku nebo
pro stavby pomocné a píležitostné (obr. 6).
3. Valbová stecha: je tvoena tymi stešními plochami, má okap po
celém obvodu budovy, jeden heben a tyi nároží, pronik nároží
s hebenem se nazývá vrchol neboli sbžišt. Je vhodná pro budovy
samostatn stojící (obr. 8).
4. Polovalbová stecha: má pouze poloviní valby, jejichž okapy jsou
položeny výše než u hlavních stešních ploch (obr. 9). V dívjších
dobách mly polovalby rzné tvary nap. byl znám štít pi vrcholu (obr.
36) nebo kabinec (kukla) u staveb lidových (obr. 37).
5. Stanová stecha: má jehlanovitý tvar a okap po celém obvodu objektu.
Její nároží se sbíhají do vrcholu (obr. 14).
6. Mansardová stecha: její název je odvozen od francouzského
architekta Julese Mansarda. Stecha je tvoená dvojicí stešních ploch
s rozdílnými sklony, vhodná je pro vytvoení podkrovních místností
(obr. 14).
7. Pilová (shedová) stecha: jedná se o sdružené stechy pultové nebo
sedlové (nesoumrné) s okapy piléhajícími k sob. Hebenové štíty
pultových stech nebo strmjší plochy stech sedlových se kryjí
Pozemní stavitelství III – BH05
- 39 - (321) -
sklennou výplní nebo krytinou a jsou zpravidla obráceny k severu.
Jsou vhodné pro objekty dílen, hal, vozoven apod. (obr. 13).
Obr. 36 Štít pi vrcholu
Obr. 37 Kabinec (kukla) u lidových staveb
Stešní plochy se rozeznávají rovinné nebo zakivené, výjimen i
zborcené. Z hlediska ekonomického využití materiálu a co nejjednodušší
Krovové soustavy šikmých a strmých stech
- 40 - (321) -
vlastní konstrukce stechy se však volí tvary co nejmén složité, piemž je
však teba bezpen zajistit veškeré vnitní i vnjší okrajové podmínky návrhu
stešní konstrukce.
Pi vlastním návrhu je teba dodržet konkrétní konstrukní zásady, které
zaruují statickou stabilitu konstrukce:
- veškeré zatížení krovu je penášeno do podpor (zdí, pilí, sloup),
- pi volb prez všech konstrukních prvk je teba uvažovat
s oslabením prez tesaskými spoji,
- celá konstrukce krovu musí být dostaten tuhá v obou smrech (píném
i podélném), což se zajistí pásky, zavtrováním nebo Ondejovými kíži,
- vazní trámy by mly být co nejmén namáhány na ohyb (stední zdi,
všadla, vzpradla),
- devné ásti krovu by se mly pouze minimáln obezdívat ( nebezpeí
zahnívání deva),
- podstešní prostory musí být dostaten provtrány ( stešní okna,
vikýe), v pípadech obytných podkroví je vtrání nezbytnou podmínkou
vhodného hygienického prostedí a rovnž je teba zvážit a navrhnout
dostatené osvtlení a oslunní.
Podle spojení jednotlivých konstrukních prvk se rozeznávají krovy:
- tesasky vázané,
- sbíjené (hebíkové),
- šroubované,
- lepené,
- kombinované.
Princip konstrukce vaznicových soustav (obr. 38)
Hmotnost stešních vrstev nesou krokve, které jsou podporovány
vaznicemi. Vaznice jsou vynášeny ve vzdálenostech max. 4000 ÷ 4500 mm
plnými vazbami nebo stolicemi. Takto se zatížení stešní plochy penese pes
krokve, vaznici, sloupky a vzpry do vazního trámu, který je uložen na
nosných zdech nebo sloupech nebo jiných podporách, pes nž je zatížení
penášeno do základ a následn do základové pdy. Vodorovné síly eliminují
kleštiny, aby celá konstrukce krovu následn vyvozovala jen tlaky svislé. Mezi
jednotlivými plnými vazbami jsou tzv. vazby prázdné neboli jalové, v nichž
jsou krokve vynášeny vaznicí. Vzdálenosti jednotlivých vazeb se bžn
pohybují kolem 1000 mm, maximum je však 1200 mm s ohledem na tíhu
krytiny a klimatická zatížení. Jednotlivé prezy daných konstrukních prvk
se mohou pesn stanovit statickým výpotem nebo i pibližn výpoty
empirickým.
K pibližnému urení prez slouží vztahy v tab. 3, kde:
a – je volnou délku trámce v milimetrech (meno od podpory
k podpoe),
d – vzdálenost plných vazeb v milimetrech (vzdálenost os).
Pozemní stavitelství III – BH05
- 41 - (321) -
Obr. 38 Konstrukní systém vaznicové soustavy
1) krokve, 2a) kleština horní, 2b) kleština dolní, 3) pásky,
4) šikmé vzpry, 5) sloupky, 6) pozednice, 7) vaznice, 8)
vazní trám 9) podkladní botky
Tab. 3 Empirické vzorce pro stanovení rozmr prez prutových
prvk
Výška prezu trámce – pro krytiny
[mm]
Trámce tžké:
prejzy, dvojité
tašky, bidlice
stedntžké:
jedn. tašky
lehké:
asfaltový šindel,
plech
Šíka prezu
[mm]
Krokve 3 a + 40 3 a + 30 3 a + 20 4/5 v
Vaznice a . d + 30 a . d + 20 a . d + 10 3/4 až 4/5 v
Sloupky a + 140 a + 12 a + 10 v
1/2 a + 180 1/2 a + 170 1/2 a + 160 3/4 až 5/7 v Vazní trámy
Jsou-li zatíženy sloupky nebo vzprami, zvtší se výška o 1 tetinu
Kleštiny a + 160 a + 140 a + 120 1/2 v
Vzpry a + 140 a + 120 a + 100 4/5 v
Rozpry a + 120 a + 110 a + 100 4/5 v
Pásky 100/120 mm až 120/150 mm
Krovové soustavy šikmých a strmých stech
- 42 - (321) -
Na následujícím obrázku jsou znázornny varianty vzdáleností plné
vazby ve vztahu ke štítu.
Obr. 39 Ukonení krovu u štítu
a) plná vazba je u štítu, b) mezi plnou vazbou a štítem je
jedna prázdná vazba, c) mezi plnou vazbou a štítem jsou
ti prázdné (jalové) vazby – vaznice je uložena na pilíi
nebo na stn
4.1.3.1. Konstrukce plných vazeb sedlových stech
V závislosti na rozptí, sklonu stechy a místních podmínkách mohou
být plné vazby navrženy jako:
- stojatá stolice,
- ležatá stolice,
- kombinovaná stolice,
- všadlo a vzpradlo,
- stolice bez vazních trám.
Stojatá stolice
Konstrukní princip vychází z vaznic, které jsou podporovány svislými
sloupky pes nž je zatížení penášeno na vazní trámu svisle (obr. 40).
Pozednici je možno oznait jako zvláštní druh vaznice (je podporována v celé
délce zdí).
Pozemní stavitelství III – BH05
- 43 - (321) -
Obr. 40 Stojatá stolice s hebenovou vaznicí
a) píný ez, b) podélný ez, c) pdorys, d) detail D1, e)
detail D2, f) detail D3, g) detail D4
Krovové soustavy šikmých a strmých stech
- 44 - (321) -
Podle délky krokví se rozeznávají stojaté stolice (obr. 41):
- s hebenovou vaznicí,
- s jednou stední vaznicí,
- s hebenovou a jednou stední vaznicí,
- s dvma stedními vaznicemi,
- s hebenovou a dvma stedními vaznicemi.
Obr. 41 Schéma plných vazeb stojatých stolic
a) s hebenovou vaznicí, b) s jednou stední vaznicí,
c) s hebenovou a jednou stední vaznicí, d) s dvma
stedními vaznicemi, e) s hebenovou a dvma stedními
vaznicemi
Ležatá stolice
Rozdílem proti stojaté stolici je, že vaznice jsou podporovány ne
svislými ale šikmými ( ležatými) sloupky zaepovanými do krokví, takže
penášejí zatížení do vazního trámu zešikma. Podle délky krokví se rozeznávají
ležaté stolice (obr. 42)
- s hebenovou vaznicí,
- s jednou stední vaznicí.
Obr. 42 Schéma plných vazeb ležatých stolic
a) s hebenovou vaznicí, b) s jednou stední vaznicí, c)
s hebenovou a stední vaznicí
Kombinovaná stolice
Vzniká kombinací obou pedešlých, takže nkteré vaznice jsou
podporovány svislými, jiné šikmými sloupky, které jsou zaepovány bu do
krokví nebo do svislých sloupk (obr. 43b). Podle délky krokví se rozeznává
kombinovaná stolice (obr. 43a, c):
- s hebenovou a jednou stední vaznicí,
- se dvma stedními vaznicemi,
- s hebenovou a dvma stedními vaznicemi.
Pozemní stavitelství III – BH05
- 45 - (321) -
Obr. 43 Schéma plných vazeb kombinovaných stolic
a) s hebenovou a jednou stední vaznicí, b) se dvma
stedními vaznicemi, c) s hebenovou a dvma stedními
vaznicemi
Všadlové a vzpradlové stolice
Principem je všadlo, které ve stolici vylehuje vazní trám, jenž je na ní
zavšen. Vzpradlo pak vzpírá nejvyšší vaznice a pitom mže nést další nižší
vaznice. Používá se v plných vazbách stojatých stolic (obr. 44) nebo v plných
vazbách ležatých stolic (obr. 45).
Obr. 44 Schéma použití vzpradel a všadel v plných vazbách
stojatých stolic
a) jednoduché vzpradlo, b) dvojité vzpradlo
Obr. 45 Schéma použití všadel v plných vazbách ležatých stolic
a) jednoduché všadlo, b) dvojité všadlo
Stolice bez vazních trám
Šikmé sloupky ležatých stolic nebo vzpry vzpradel jsou zapuštny
hluboko pod okapovou vaznicí bu do sloupk (obr. 46) nebo do patek
v píložkách zdných stn nebo do pražc na nízkých pilíích (obr. 47).
Vodorovné tlaky jsou zde zachyceny kleštinami pod každou dvojicí vaznic.
Krovové soustavy šikmých a strmých stech
- 46 - (321) -
Obr. 46 Schéma plných vazeb ležatých stolic bez vazních trám
a) s jednou stední vaznicí, b) dvojité vzpradlo
Obr. 47 Schéma použití vzpradel v plných vazbách bez vazních
trám
a) s jednou stední vaznicí, b) jednoduché vzpradlo
4.1.3.2. Konstrukce valbových stech
Konstrukní pravidla, která je nutné respektovat pi návrhu valbové
stechy:
- pod sbžištm ( sbžišt obr. 50 = valbový vrchol) se zpravidla
navrhuje plná vazba (obr. 49a),
- vaznice sedlové ásti stechy probíhají ve stejné výši do valbové
ásti a tvoí tzv. vaznicový vnec, jeho rohy jsou vždy podporovány
svislými sloupky zaepovanými do vazních trám,
- valbové vaznice s volnou délkou vtší než 4500 mm se uprosted
také podporují svislými sloupky do vazních trám, sloupky se
v tomto pípad zajišují kleštinami do krokve (obr. 51),
- valbové pozednice o volné délce pesahující 5000 mm (pokud
nejsou zajištny kleštinami) je nutné kotvit do zdiva pdní
nadezdívky,
- sloupky pod rohy vaznicového vnce se zajistí proti vyboení tak,
že se zde umístí vzpry zaepované do vazních trám (obr. 49),
Pozemní stavitelství III – BH05
- 47 - (321) -
- nárožní krokve je také nutné zajistit kleštinami do sloupk (obr. 48-
50) pod rohy vaznic, musí však mít vtší prez než bžné krokve,
protože se musí seíznout do dvou stešních ploch (ptiúhelníkový
prez) (obr. 48) a také proto, že jejich volné délky jsou vtší než
délky bžných krokví (obr. 48-51).
Obr. 48 Nárožní krokev
a) osedlání nárožní krokve na vaznicový vnec, b)
ptiúhelníkový prez nárožní krokve, c) nárožní krokev
s tístrannou lištou
Ukonení vaznicového vnce mže mít vzhledem k plné vazb odlišnou
polohu. Ukonení mže být nad plnou vazbou (obr. 49a) nebo mimo ni (obr.
49b). Vzájemné umístní vazních trám a vaznicových vnc je na obr. 52.
Krovové soustavy šikmých a strmých stech
- 48 - (321) -
Obr. 49 Ukonení vaznicového vnce
a) nad plnou vazbou, b) mimo plné vazby
Obr. 50 Krov valbové stechy – stojatá stolice s jednou stední
vaznicí
Pozemní stavitelství III – BH05
- 49 - (321) -
Obr. 51 Krov valbové stechy - stojatá stolice se stední a
hebenovou vaznicí
Krovové soustavy šikmých a strmých stech
- 50 - (321) -
Obr. 52 Schéma poloh vazních trám pod rohy vaznicových vnc
valbových stech. Vazní trámy jsou kladeny:
a) rovnobžn s okapy valby, b) kolmo k valbovým
okapm, c) úhlopín
Pozemní stavitelství III – BH05
- 51 - (321) -
4.1.3.3. Konstrukce polovalbových stech
Polovalby se zpravidla navrhují ve výšce vaznicových vnc, piemž
valbové vaznice mohou ležet na nosném pološtítu nebo mohou být pevislé a
tvoit tak kabinec ( kuklu – typickou pro lidovou architekturu). U
polovalbových krov (obr. 53) platí stejná konstrukní pravidla jako u
valbových stech.
Obr. 53 Krovy polovalbových stech
a) ukonení valbou, b) ukonení kabincem
Krovové soustavy šikmých a strmých stech
- 52 - (321) -
4.1.3.4. Krovy mansardových stech
Pro plné vazby mansardových stech je možno použít všechny druhy
stolic stech sedlových. Mansardová vaznice, která se nazývá také vaznicí
ímsovou, je podporována bu stojatým (svislým) sloupkem (obr. 54, 58b)
nebo ležatým (šikmým) sloupkem (obr. 55, 58a) ve stolicích bez vazního
trámu.
Obr. 54 Stojatá stolice mansardové stechy
Obr. 55 Ležatá stolice bez vazního trámu mansardové stechy
Hebenová vaznice je podporována vzpradlem nebo stojatým
sloupkem popípad všadlem (obr. 56). Jinak se u mansardových krov
uplatují konstrukní zásady platné pro sedlové stechy.
Pozemní stavitelství III – BH05
- 53 - (321) -
Obr. 56 Jednoduché vzpradlo mansardové stechy
Existuje dvojí zpsob uložení krokví na ímsové vaznici: bu tsn u
sebe ve dvou rovinách (obr. 57a) nebo nad sebou vzájemn peplátované (obr.
57b). Nesprávné je epování horní krokve na konec krokve spodní (obr. 57c).
Obr. 57 Rzné zpsoby uspoádání krokví na ímsové vaznici
mansardové stechy
a) tsn u sebe ve dvou rovinách, b) nad sebou vzájemn
peplátované,
c) epování horní krokve na konec krokve spodní
(nesprávné provedení)
Krovové soustavy šikmých a strmých stech
- 54 - (321) -
Obr. 58 Axonometrie uložení krokve na ímsovou vaznici, vaznice
je podporována:
a) šikmým sloupkem, b) svislým sloupkem
Hlavní mansardová ímsa se upravuje temi možnými zpsoby:
- bez ímsového námtku (obr. 59a), tímto se ímsa dost snižuje,
- s ímsovým námtkem a okapovou vaznicí (obr. 59b),
- s pozednicí a námtkem (obr. 59c), ímž se dosáhne nejvyšší
polohy hlavní ímsy.
Obr. 59 Rzné zpsoby uspoádání okapu mansardové stechy
a) bez námtku, b) s okapovou vaznicí, c) s pozednicí
Mansardové stechy se asto používaly v období baroka, kde se mohla
snadno uplatnit jejich malebnost. V souasné dob nejsou již tak asté, ale
mohou se používat tam, kde je požadováno obytné podkroví.
Pozemní stavitelství III – BH05
- 55 - (321) -
4.1.3.5. Krovy pultových stech
Funkcí plných vazeb pultových stech je zachycení šikmých tlak, což
je nutné zajistit ješt pelivji než u stech sedlových, zejména se jedná o tlaky
na hebenový štít. Proto se hebenová vaznice ze zásady nikdy neklade na
štítovou ze, ale klade se na sloupky, které ji podporují a jsou umístny ve
vzdálenosti min. 50 mm od vnitního líce štítové zdi.
Podle potu vaznic v plné vazb pultové stechy se rozdlují pultové
stechy takto:
- se stojatou stolicí (obr. 60),
- s kombinovanou stolicí (obr. 61, 64),
- s ležatou stolicí (obr. 62),
- s všadlem (obr. 63),
- bez plné vazby (obr. 65).
Pultovou stechu bez plné vazby je možno navrhovat pro délku krokví
max. 4500 mm.
Obr. 60 Stojaté stolice pultových stechy
Krovové soustavy šikmých a strmých stech
- 56 - (321) -
Obr. 61 Kombinovaná stolice pultové stechy (koza)
Obr. 62 Ležatá stolice pultové stechy
Pozemní stavitelství III – BH05
- 57 - (321) -
Obr. 63 Všadlo pultové stechy
Obr. 64 Kombinovaná stolice pultové stechy
Krovové soustavy šikmých a strmých stech
- 58 - (321) -
Obr. 65 Pultová stecha bez plné vazby
4.1.3.6. Krovy stanových stech
Plné vazby stanových stech se mohou navrhovat do úhlopíek
pdorysu, jejich nárožní krokve se opírají ve vrcholu o sloupek zvaný
hrotnice, zaepovaný do vazních trám vzájemn peplátovaných nebo ješt
lépe pes sebe kampovaných. Vaznicové vnce se podpírají v rozích zpravidla
ležatou stolicí. Jinak se zde také uplatují konstrukní zásady stech sedlových.
Na obr. 66 je znázornn vaznicový krov stanové stechy se stojatou stolicí.
Pozemní stavitelství III – BH05
- 59 - (321) -
Obr. 66 Vaznicový krov stanové stechy
4.1.3.7. Krovy pilových (shedových) stech
Vazní trámy plných vazeb stech pilových (obr. 67) jsou podporovány
sloupky (mohou být prutové nebo píhradové), vedle nichž se odvádí voda ze
žlabu. Plné vazby vtších rozptí jsou navrženy jako vzpradla. Žlaby musí být
dostaten široké, aby staily pojmout i závje snhu. Pi návrhu je možno
použít konstrukní zásady pro stechy sedlové.
Krovové soustavy šikmých a strmých stech
- 60 - (321) -
Obr. 67 Vaznicové krovy pilových stech
Pozemní stavitelství III – BH05
- 61 - (321) -
4.1.4. Soustava Vlašská
Na rozdíl od vaznicové soustavy zde nenesou hmotnost stešních vrstev
krokve kolmé na okap, ale krokve vodorovné – tedy rovnobžné s okapem.
Jsou podporovány v plných vazbách vzprami všadel jednoduchých (obr. 68)
nebo trojitých (obr. 69) v osových vzdálenostech 4000 až 5000 mm. Krokve se
do vzpr kampují, opírají se o špalíky nebo jsou pichyceny ocelovými prvky,
osová vzdálenost krokví bývá asi 1000 mm, v závislosti na tíze stešního
plášt. Vrcholová krokev mívá ptiúhelníkový profil, okapová obvykle profil
lichobžníkový. Vazní trámy krov velkých rozptí se ukládají na sedla.
Zavtrování celého krovu se provádí Ondejovými kíži epovanými bu do
vzpr všadel (v rovin šikmé) nebo do všák (v rovin svislé). I zde se
uplatují konstrukní zásady vaznicové soustavy.
Obr. 68 Vazník vlašské soustavy – jednoduché všadlo
Obr. 69 Vazník vlašské soustavy – trojité všadlo
Vlašská soustava je dnes už zastaralá, používala se pro malé sklony
sedlových stech a pro vtší rozptí. Její zpsob podporování vodorovných
krokví plnými vazbami, které se oznaují jako vazníky, se stal konstrukním
principem soudobých píhradových soustav.
4.1.5. Soustava vžová
Nejvtším problémem krov vží je, že jsou zcela vystaveny úinkm
vtru, proto je nezbytné, aby byly dostaten zakotveny. Z tohoto dvodu je
také dležité
Vloženo: 25.08.2009
Velikost: 7,26 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz