- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálonstrukce s vnjším tepeln –
izolaním systémem, vnjším obkladem, pop. jiné konstrukce
s difúzn málo propustnými vnjšími vrstvami Mc,a £ 0,1,
[kg/(m2.a)]
- pro ostatní konstrukce nižší z hodnot: Mc,a, nebo 0,5 plošné
hmotnosti materiálu [kg/(m2.a)]
kde: Mc,a je požadovaná hodnota celoroního množství
zkondenzované vodní páry uvnit konstrukce.
Ve stešních konstrukcích oddlujících prostory s odlišnými tlaky
vodních par (pdi, pde), dochází pi postupném vyrovnávání tlak k difúzi. Vodní
pára prostupuje z míst vyššího tlaku do míst s nižším tlakem. Kondenzace
vodní páry na vnitním povrchu stn v bytových a obanských stavbách je
nepípustná.
Kondenzace vodní páry v konstrukci stechy zpsobuje zvyšování
vlhkosti materiálu, následn pak :
- zvyšování tepelné vodivosti materiálu,
- objemové zmny materiálu,
- nežádoucí vyluhování pojiv a jiných složek,
- hnilobu (organických) a korozi (ocelových) materiál,
- výskyt plísní.
Stešní konstrukce je nutné ešit tak, aby difúzní odpor jednotlivých
vrstev klesal smrem k exteriéru, ímž se výskyt kondenzace omezí popípad
je eliminován.
Energetická náronost budovy1
Energetickou nároností budovy se rozumí množství energie skuten
spotebované nebo odhadované pro splnní rzných poteb spojených se
1 Dle smrnice evropského parlamentu a rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002
o energetické náronosti budov.
Pozemní stavitelství III – BH05
- 13 - (321) -
standardizovaným užíváním budovy, což mže mimo jiné zahrnovat vytápní,
pípravu teplé vody, chlazení, vtrání a osvtlení. Toto množství energie se
promítá do jednoho nebo více íselných ukazatel, které byly vypoteny
s ohledem na izolaci, technické ukazatele a vlastnosti zaízení, návrh a
umístní ve vztahu ke klimatickým hlediskm, slunenímu osvitu a psobení
sousedních konstrukcí, vlastní výrob energie a jiným faktorm, které ovlivují
potebu energie, vetn vnitního mikroklimatického prostedí.
ev £ ev,N [kWh/(m3.a)]
kde: ev je mrná poteba tepla na vytápní,
ev,N je požadovaná hodnota mrné poteby tepla.
Požadovaná hodnota hluku
Chránné prostory interiér budov musí být obklopeny stnami
s dostatenou vzduchovou neprzvuností. Požadavky na neprzvunost
stavebních konstrukcí stanoví technické normy z oboru akustiky a ochrana
proti hluku v budovách a související akustické vlastnosti stavebních výrobk a
požadavky na n kladené.
Vzduchová neprzvunost stešní konstrukce závisí na její hmotnosti na
jednotku plochy. ím je stecha tžší, tím vtší klade odpor rozkmitání
zvukovými vlnami a tím mén vyzauje zvuk na druhou stranu. Hmotnjší
konstrukce lépe izolují než lehké. Stídáním hmot akusticky tvrdých a
mkkých se získá vtší neprzvunost . Ke zvýšení neprzvunosti lehké
stešní konstrukce lze využít principu zdvojení konstrukce (nap. stešní pláš
a samostatn zavšený tsný podhled).
Denní osvtlení
Základní hlediska pro posuzování denního osvtlení vnitních prostor budov
jsou:
- rovnomrnost osvtlení,
- rozložení svtelného toku a pevažující smr svtla,
- oslnní,
- úrove denního osvtlení.
V podstešních prostorech je nutné zajistit vizuální spojení obytné
místnosti s venkovním prostorem. Spodní hrana stešního okna by nemla být
výš než 900 mm nad podlahou a jeho horní hrana mén než 2200 mm nad
podlahou obytné místnosti.
Požadavky na posuzování vnitních prostor budov z hlediska denního
osvtlení jsou uvedeny v SN 73 0580 Denní osvtlení budov.
2.2.2. Požadavky požární bezpenosti
Základní vybrané požadavky na požární bezpenost jsou tyto:
Zásady a požadavky návrhu zastešení
- 14 - (321) -
- stropní konstrukce posledního nadzemního podlaží musí mít charakter
požárního stropu, je-li nad ní devný krov,
- má-li stecha funkci požárního stropu, musí být otvory ve steše požárn
uzavíratelné a musí vykazovat potebnou požární odolnost,
- jestliže stecha nebo její ásti zasahují do požárn nebezpeného prostoru,
musí být její povrchové vrstvy ( krytina ) z neholavých hmot.
O požární bezpenosti staveb existuje celá ada normativních a pomrn
písných pedpis (nap. soubor SN 73 0802 zahrnující spolená ustanovení).
2.3. Teoretické ešení tvaru rovinných stech
Tvar stechy je závislý na pdorysu a úelu budovy; spád stešních rovin je ovlivnn
tvarem stechy a druhem použité krytiny nebo opan. Pro návrh stešního plášt je nutné
pedem teoreticky vyešit jeho tvar a sestrojit prmty prsenic (hebeny, nároží, úboí,
úžlabí) jednotlivých stešních rovin. Vzhledem k tomu, že pi teoretickém ešení stech se
pedpokládá umístní celé stechy na pdorysné prmtn, je okap stopou píslušné stešní
roviny.
l
/
2
l
/
2
l
Obr. 1 ešení tvaru stechy o stejném sklonu stešních rovin
Okap je hrana stechy, pes kterou odkapává voda z pilehlé stešní roviny (v souasné
dob jsou asto žlaby oznaovány nesprávným pojmem okapy). Voda pi správném návrhu
tvaru stechy tee po stešní rovin rychle a nejkratším smrem do vhodných míst.
Pro ešení tvaru stechy o stejném sklonu stešních rovin platí tato pravidla:
- roviny, jejichž stopy (okapy) svírají vzájemn úhel, se protínají v rozplení tohoto úhlu,
- jestliže jsou stopy rovin vzájemn rovnobžné, protínají se ve vodorovném hebeni, který
leží v rozplení vzdáleností obou stop,
- každá stešní rovina je v pdoryse omezena stopou a nejmén dvma prsenicemi; musí
tedy procházet každým bodem minimáln ti úseky.
-
V pípad, že se pedpokládá stejný sklon stešních rovin 45°, výška libovolného bodu
stešní roviny se rovná jeho kolmé vzdálenosti v pdorysu od stopy té roviny, ve které bod leží.
Pozemní stavitelství III – BH05
- 15 - (321) -
Obecný postup pro teoretické navrhování tvaru rovinných stech:
I
II
III
IV
v
v
Obr. 2 Navrhování tvaru rovinné stechy
1. Oznaí se kouty a rohy po obvodu daného pdorysu písmeny velké abecedy (A,B,C,…).
Získají se tak pímky (úseky), procházející body (AB, BC, CD,…), jež jsou zárove
pdorysnými stopami (1, 2, 3,…) píslušných rovin (I,II,III…).
2. Oíslují se jednotlivé strany postupn po vnjším obvodu tak, že platí: AB = 1, BC = 2 atd.
3. Z roh a kout se sestrojí polopímky (prmty prsenic rovin), plící úhel mezi stopami
(1 a 2, 2 a 3, 3 a 4, atd.) uvnit daného pdorysu.
4. Vzniklé prsenice se oíslují tak, aby každá íslice ležela v rovin se stejn oíslovanou
stopou, (nap.: v rovin I se stopou 1 budou mít prsenice oznaení 1/x; x – je íslo jiné
stopy). Spolená prsenice rovin I a II bude mít oznaení 1/2.
5. Pro ti prsenice stýkající se v jednom bod platí, že kterékoliv dv z nich mají
spolenou íslici (nap. 1/2, 1/3; 3/2). asto vytváí ti prsenice tzv. sbžišt. Pro takový
pípad, kdy se protnou dv prsenice se spolenou íslicí (nap. 1/2, 2/3) v jednom bod –
prseíku, platí, že tetí prsenice jím procházející bude mít oznaení (1/3). Z prvních
dvou prsenic vynecháme tedy íslici 2.
Dále je uveden píklad ešení okap stešních rovin valbové stechy nad obdélníkovým
pdorysem. Pro zjednodušení bude navrhována stecha se stešními plochami rovinnými s
hranou ímsy totožnou s okapem.
Pi ešení se postupuje tak, že se nejdíve oíslují okapy (1, 2, 3, 4) po celém obvodu
(A, B, C, D). Z bodu A se vede polopímka plící úhel a sevený stopami 1 a 4, tato
polopímka je prsenicí rovin I a IV. K této polopímce se napíše oznaení (1/4) stop rovin v
arabských íslech souhlasných se stopou té které roviny. Tentýž postup se opakuje z bodu D.
Zásady a požadavky návrhu zastešení
- 16 - (321) -
Ob prsenice se protínají v bod E a pln vymezují rovinu IV. Z oznaení prsenice je
patrné, že roviny, které tvoí tetí prsenici (1/3) v bod E, jsou roviny I a III, protože jejich
stopy 1 a 3 jsou vzájemn rovnobžné. Tetí prsenice (heben) prochází v rozplení
vzdálenosti stop 1 a 3 a tudíž také bodem E, rovnobžn se stopami 1 a 3. Proto je vedena
rovnobžka se stopami 1 a 3 z bodu E do bodu F, který uruje prsenice rovin I a II jako
plící polopímka úhlu seveného stopami 1 a 2. Tím je vyešena další stešní rovina I.
Tímto zpsobem se postupuje tak, až se všechny stešní roviny úpln vymezí. Do
každé roviny se zakreslí šipka nejvtšího spádu stešní roviny.
Prsenice EF rovin I a III je heben a vyznauje se tím, že šipky smují od této
prsenice kolmo – v pímém smru. Prsenice AE, BF, DE a CF se nazývají nároží.
Vyznauje se tím, že šipky naznaující odtok vody smují od prsenice pod úhlem (obr. 3a).
Obr. 3 Prsenice stešních rovin
a) prsenice stešních rovin tvoících nároží, b)
prsenice stešních rovin tvoících úboí
Jestliže jsou šipky opaného smyslu, tj. smují pod úhlem k prsenici, nazýváme
prsenici úboím (obr. 3b).
Pozn.: Dnes je asto úboí zamováno s pojmem úžlabí.
Do úboí stéká voda jako do sklonného žlabu. Jestliže smují šipky k prsenici v
jednom smru (jako u hebene), ale v opaném smyslu, nazývá se prsenice úžlabím. Úžlabí
je „vodorovný“ žlab a je konstrukn odvodnn pouze u stech pilových.
Pohled a bokorys vyešené stechy se sestrojí pravoúhlým promítáním. Nároží a
stešní roviny nejsou se žádnou prmtnou rovnobžné a nejeví se v žádném obraze ve
skutené velikosti.
Skutená délka nároží se stanoví poetn nebo graficky. Poítá se pomocí
Pythagorovy vty, kde nároží je peponou pravoúhlého trojúhelníka, jeho jedna odvsna je
pdorysný prmt nároží, druhou odvsnou je výška hebene v.
Graficky se sestrojí skutená délka nároží, jak je na obr. 2 Navrhování tvaru rovinné
stechy znázornno.
Bod B v pdoryse a tím i nároží BF se otoí do roviny rovnobžné s nárysnou (do
bodu ( B1)) a promítacím paprskem na osu x. Spojnice bod (B2) F2 v nárysu je skutená délka
nároží.
Skutená velikost stešní roviny (II) se sestrojí sklopením nejdelší spádové pímky z
nárysu, tj. sklopením bodu F2 do (F1). Spojnice bod B1 (F1) a C1 (F1) jsou rovnž skutené
délky nároží BF a CF. Skutená velikost roviny (I) se sestrojí z bokorysu, kontrolou je, že body
(F1) a (F´1) leží na kružnici, jejímž stedem je bod B1.
Pozemní stavitelství III – BH05
- 17 - (321) -
Pi ešení podobných pdorys, jak bylo výše popsáno, se mže stát, že vyjde ešení
chybné, jak je znázornno na následujícím obr. 4.
Obr. 4 Chybné ešení odvodnní stechy
Na obr. 4 tvoí prsenice dle znaku šipek heben, což je ešení správné. Prsenice
S´T´ podle znaku šipek tvoí úžlabí, které se nesmí pi ešení této stechy vyskytnout. Je tedy
nutné pi ešení okapu zakreslovat spádové šipky a podobným pípadm vnovat pozornost.
Krom vyešení tvaru stechy je nutné v projektu uvést zejména rozmry a sklony
stešních ploch, pedepsat skladbu a všechny vrstvy stechy vetn tlouštk a potebných
fyzikálních údaj (objemové hmotnosti, maximální vlhkosti atd., u plechových krytin tloušku
plechu, druh a tloušku ochranných vrstev apod.), stanovit ešení dilatací, urit polohu
odvodovacích prvk i prostup vetn rozmr a vykreslit stavební detaily všech
charakteristických i atypických míst tak, aby projekt umožoval jednoznané pochopení
technického i vzhledového a provozního ešení stechy. Pro snadnjší orientaci ve sklonových
pomrech a pro pevody sklon je uvedena tab. 2.
Zásady a požadavky návrhu zastešení
- 18 - (321) -
Tab. 2 Pevod sklon
Sklon ve stupních [0] Sklon v procentech [%] Sklon pomrný 1:x
0,5 0,87 1 : 114,90
1,0 1,75 1 : 57,10
1,5 2,62 1 : 38,20
2,0 3,49 1 : 28,60
2,5 4,37 1 : 22,90
3,0 5,24 1 : 19,08
4,0 6,99 1 : 14,30
5 8,75 1 : 11,43
6 10,51 1 : 9,51
7 12,28 1 : 8,14
8 14,05 1 : 7,14
9 15,84 1 : 6,31
10 17,36 1 : 5,67
11 19,44 1 : 5,14
12 21,26 1 : 4,70
13 23,09 1 : 4,33
14 24,93 1 : 4,01
15 26,80 1 : 3,73
16 28,68 1 : 3,49
17 30,57 1 : 3,27
18 32,49 1 : 3,08
19 34,43 1 : 2,90
20 36,40 1 : 2,75
21 38,39 1 : 2,61
22 40,40 1 : 2,48
23 42,45 1 : 2,36
24 44,52 1 : 2,25
25 46,63 1 : 2,14
26 48,77 1 : 2,05
27 50,95 1 : 1,96
28 53,17 1 : 1,88
29 55,43 1 : 1,80
30 57,74 1 : 1,73
31 60,09 1 : 1,66
32 62,49 1 : 1,60
33 64,97 1 : 1,54
34 67,45 1 : 1,48
35 70,02 1 : 1,43
36 72,65 1 : 1,38
37 75,36 1 : 1,32
38 78,13 1 : 1,28
39 80,98 1 : 1,23
40 83,91 1 : 1,19
41 86,93 1 : 1,15
42 90,04 1 : 1,11
43 93,25 1 : 1,07
44 96,57 1 : 1,04
45 100,00 1 : 1,00
Pozemní stavitelství III – BH05
- 19 - (321) -
Základní rozdlení stech
- 20 - (321) -
3. Základní rozdlení stech
Stešní pláš je ást stechy, kterou tvoí nosná vrstva stešního plášt.
K této vrstv jsou zpravidla piazeny další vrstvy podle funkce plášt (nap.
vrstva hydroizolaní, tepelnizolaní, parotsná, pojistná hydroizolaní,
ochranná, pohledová, separaní, spojovací a podhledová).
Pod pojmem šikmá stecha se dnes oznauje stecha se sklonem
vnjšího povrchu (meného od vodorovné roviny) v intervalu 5° < a £ 45° a
strmá stecha se sklonem vnjšího povrchu v rozmezí 45° < a < 90° (SN 73
1901/1998 Navrhování stech – základní ustanovení ). Dle díve platné SN 73
1901 Navrhování stech z 5. 5. 1975, byla šikmá stecha se sklonem krytiny v
rozmezí 10° < a £ 45° a strmá stecha se sklonem krytiny vtším než 45°.
Šikmé a strmé stechy se rozdlují podle sklonu nebo podle tvaru.
3.1. Podle tvaru
Podle tvaru se rozeznávají stechy vytvoené:
- stešními plochami rovinnými:
- stecha pultová – stecha tvoená jednou sklonnou stešní plochou,
Obr. 5 Pultová stecha
- stecha sedlová - stecha tvoená dvma sklonnými plochami
stýkajícími se v hebeni a v nárožích, (úpravy sedlové stechy u štítu
Pozemní stavitelství III – BH05
- 21 - (321) -
kabincem nebo písteškem se nacházejí zpravidla u starých
stylových stavení),
Obr. 6 Úprava štítu - sedlová stecha
Základní rozdlení stech
- 22 - (321) -
Obr. 7 Sedlová stecha
- stecha valbová - stecha tvoená tymi sklonnými plochami
stýkajícími se v hebeni a nárožích,
Obr. 8 Valbová stecha
- stecha polovalbová - stecha tvoená tymi sklonnými plochami
stýkajícími se v hebeni a ve zkrácených nárožích; okap polovalby
(na rozdíl od valby) je ukonen v jiné výšce, než okap vedlejší
plochy,
Pozemní stavitelství III – BH05
- 23 - (321) -
Obr. 9 Polovalbová stecha
- stecha kížová – stecha, která vznikne pronikem dvou stech
sedlových, piemž hebeny jsou v jedné výšce,
Obr. 10 Kížová stecha
- stecha polokížová – stecha, která vznikne pronikem dvou stech
sedlových, piemž hebeny jsou v rzné výšce,
Základní rozdlení stech
- 24 - (321) -
Obr. 11 Polokížová stecha
- stecha stanová – stecha u níž se nároží stešních ploch stýkají v
jednom bod – ve vrcholu,
Obr. 12 Stanová stecha
Pozemní stavitelství III – BH05
- 25 - (321) -
- stecha pilová (schedová) – je ada k sob piléhajících stech
sedlových s nestejným sklonem obou ploch nebo stech pultových,
Obr. 13 Pilová stecha
Základní rozdlení stech
- 26 - (321) -
- stecha mansardová – stecha tvoená stešními plochami o rzném
sklonu, umístnými nad sebou, piemž dolní stešní plocha má vtší
sklon,
Pozemní stavitelství III – BH05
- 27 - (321) -
Obr. 14 Mansardová stecha
a) charakter sedlový, b) charakter valbový, c) ešení tvaru
stešní roviny
- vže (vžová) – základem je strmá stanová stecha;
Obr. 15 Vže
Základní rozdlení stech
- 28 - (321) -
- stešními plochami zakivenými:
- rozvinutelnými:
- stecha válcová (valená, oblouková),
Obr. 16 Válcová stecha
- stecha válcová zvlnná,
Obr. 17 Válcová zvlnná stecha
Pozemní stavitelství III – BH05
- 29 - (321) -
- stecha ze segment oblouk,
Obr. 18 Stecha ze segment oblouk
- stecha kuželová,
Obr. 19 Kuželová stecha
Základní rozdlení stech
- 30 - (321) -
- nerozvinutelnými:
- stecha kulová (rotaní bá, báová),
Obr. 20 Kulová stecha
- stecha kivková rotaní
(nap. cibulová),
Obr. 21 Kivková rotaní stecha
Pozemní stavitelství III – BH05
- 31 - (321) -
- stecha kivková translaní,
Obr. 22 Kivková rotaní stecha
- stecha hyperbolicko parabolická – pímková,
Obr. 23 Hyperbolicko parabolická stecha
Základní rozdlení stech
- 32 - (321) -
- stecha konoidová,
Obr. 24 Konoidová stecha
- stecha kombinovaná,
- kombinací rovinných a zakivených stešních ploch:
- stecha kombinovaná pilová aj.
Obr. 25 Kombinovaná pilová stecha
Pozemní stavitelství III – BH05
- 33 - (321) -
3.2. Podle sklonu
Podle sklonu se stešní pláš dále rozdluje a oznauje jako stecha:
- vlašská;
pro kterou platí: 5laž4lv = [mm]
kde: v výška stechy v hebeni [mm],
l šíka stechy [mm], l
v
v=l/4-l/5
Obr. 26 Vlašská stecha
- úhlová -
pro kterou platí: 2lv = [mm]
kde: v výška stechy v hebeni [mm],
l šíka stechy [mm],
v
=
l
/
2
l
Obr. 27 Úhlová stecha
- francouzská
pro kterou platí: 32lv = [mm]
kde: v výška stechy v hebeni [mm],
l šíka stechy [mm], l
v
=
l
/
2
.
3
Obr. 28 Francouzská stecha
- gotická
pro kterou platí: lv = [mm]
kde: v výška stechy v hebeni [mm],
l šíka stechy [mm],
l
v
=
l
Obr. 29 Gotická stecha
- vžová;
pro kterou platí: 2uv = [mm]
kde: v je výška stechy v hebeni
[mm],
u úhlopíka tvercového
pdorysu stechy se stranou a [mm].
a
u
a
v
=
2
.
u
Obr. 30 Vžová stecha
Krovové soustavy šikmých a strmých stech
- 34 - (321) -
4. Krovové soustavy šikmých a strmých stech
Z pedešlé kapitoly je zejmá definice stech šikmých a strmých,
z hlediska typ rozeznáváme soustavu hambalkovou, Ránkovu, vlašskou,
vžovou, skružovou a soustavy vaznicové.
4.1. Tradiní soustavy krov
Tradiními soustavami krov se rozumí:
- soustava hambalková,
- soustava Ránková,
- soustava vaznicová,
- soustava Vlašská,
- soustava vžová,
- soustava skružová.
Na obr. 31 je znázornn nejstarší krov, který pedcházel všem ostatním
soustavám. Délka krokví nepesahovala 4000 mm. Zvtšující šíka budovy si
pozdji vyžadovala i vtší délku krokví s nutností jejich rozepení vodorovným
tyovým prvkem zvaným hambalek.
Obr. 31 Nejstarší krov
Následující kapitoly se budou podrobnji zabývat jednotlivými
soustavami z hlediska tvar, konstrukních princip a vhodnosti použití pro
dané podmínky.
4.1.1. Soustava hambalková
Soustava hambalková je u nás nejstarší krovovou soustavou a
pedcházela vzniku soustavy vaznicové (obr. 32). Vyskytuje se u ady starých
budov. Pesto však jsou dnes známy moderní hambalkové soustavy, které se
v nemalé míe používají u souasných konstrukcí krov. V axonometrickém
pohledu je uvedena varianta s vaznicí (z dvod vtšího rozponu) jako
pechodová fáze k soustav vaznicové.
Pozemní stavitelství III – BH05
- 35 - (321) -
Obr. 32 Hambalková soustava
Krovové soustavy šikmých a strmých stech
- 36 - (321) -
Krokve pvodní hambalkové soustavy jsou epovány do konc vazních
trám (obr. 32), v jalových vazbách do krátat uložených na pozednicích a
zaepovaných do výmn mezi vazními trámy. Každý pár krokví je rozepen
hambalkem (obr. 32).
Obr. 33 Detaily hambalkové soustavy
a) spojení pozednice, vazního trámu a krokve, b) spojení
krokve a hambalku
Krokve jsou namáhány na ohyb, va
Vloženo: 25.08.2009
Velikost: 7,26 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz