- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálVypočítejte hmotnost jednoho atomu O. m = Ar . mu mu = 1,66053.10-27 kg Ar(O) = 15,9994
m = 15,9994 . 1,66053.10-27 = 2,657.10-26 kg
Hmotnost jednoho atomu kyslíku je 2,657.10-26 kg. HMOTNOST ATOMŮ A MOLEKUL Vypočítejte hmotnost jedné molekuly CH3OH. Mr(CH3OH) = 1.12,011 + 4.1,008 + 1.15,9994 = 32,042 m = Mr . mu
m = 32,042 . 1,66053.10-27 = 5,321.10-26 kg Hmotnost jedné molekuly methanolu je 5,321.10-26 kg. Vypočítejte relativní atomovou hmotnost nuklidu 40Ca, víte-li,
že hmotnost jednoho atomu tohoto nuklidu je 6,635.10-26 kg. Ar(40Ca) = m(40Ca) / mu = 6,635.10-26 / 1,66053.10-27 = 39,96 Relativní atomová hmotnost nuklidu 40Ca je 39,96.
Stříbro jako směs dvou stálých izotopů obsahuje 51,35 % nuklidu 107Ag,
jehož relativní hmotnost je 106,905. Vypočítejte střední (průměrnou)
relativní atomovou hmotnost přírodního stříbra, jestliže druhý nuklid
109Ag má relativní atomovou hmotnost 108,905. 109Ag = 100 – 51,35 = 48,65 %
Arstř. = Ar(107Ag).w1 + Ar(109Ag).w2 platí: w1 + w2 = 1
Arstř. = 106,905.0,5135 + 108,905.0,4865
= 54,8957 + 52,9823 = 107,878 Střední relativní atomová hmotnost stříbra je 107,878.
Kolik g vanadu je obsaženo v 50 g oxidu vanadičného ? Mr(V2O5) = 2.50,94 + 5.15,9994 = 181,877
Mr(V2) = 2.50,94 = 101,88 w = Mr / Mr = 101,88 / 181,877 = 0,5602 0,5602 = m(V2) / m(V2O5) = x / 50
x = 0,5602 . 50 = 28,008 g V 50g oxidu vanadičného je obsaženo 28 g vanadu.. HMOTNOSTNÍ ZLOMEK Vypočtěte hmotnostní zlomek a hmotnostní procenta vody
v modré skalici (pentahydrátu síranu měďnatého).
CuSO4.5H2O Mr(H2O) = 18,02
Mr(CuSO4.5H2O) = 249,71
w(H2O) = 5.m(H2O) / m(CuSO4.5H2O)
= 5.Mr(H2O) / Mr(CuSO4.5H2O)
w(H2O) = 5.18,02 / 249,71 = 90,10 / 249,71 = 0,3608 0,3608 . 100 = 36,08 % Hmotnostní zlomek vody v modré skalici je 0,3608
a hmotnostní procenta 36,08 %.
Vypočítejte hmotnostní zlomek KCl v roztoku, který byl připraven
rozpuštěním 20,0 g chloridu draselného ve 150,0 g vody.
Řešení: – hmotnostní zlomek vypočítáme podle vztahu pro dvousložkový roztok
w(KCl) = m(KCl) / (m(KCl) + m(H2O)) w(KCl) = 20,0 / (20,0 + 150,0) = 20 / 170 = 0,11765 =
= 0,118 Hmotnostní zlomek KCl v roztoku je 0,118.
KONCENTRACE ROZTOKŮ Vypočítejte procentovou koncentraci roztoku, který byl připraven
rozpuštěním 20,0 g chloridu draselného ve 150,0 g vody.
Řešení:
2 možnosti nejdříve vypočítáme hmotnostní zlomek chloridu draselného a po vynásobení
stem získáme procentovou koncentraci w = 20 / 170 = 0,118
w . 100 = % => 0,118 . 100 = 11,8 % B) úvaha – pomocí přímé úměry hmotnost roztoku 20 + 150 = 170g …………………..100 %
% zastoupení KCl v roztoku 20g …………………….. x %
přímá úměra => 20 . 100 / 170 = 11,8 % Procentová koncentrace roztoku je 11,8 %. Vypočítejte molární koncentraci 180 cm3 roztoku, který obsahuje
11,476 g KOH.
Řešení:
– molární koncentraci vypočteme ze vztahu pro výpočet molarity, který
upravíme dosazením vztahu pro výpočet látkového množství
c(KOH) = n / V = m / (Mr . V) [mol.dm-3] – spočteme molekulovou hmotnost KOH
Mr(KOH) = 39,0983 + 15,9994 + 1,00794 = 56,10564 = 56,1056
dosadíme (pozor na jednotky!) a vypočteme
c(KOH) = 11,476 / (56,1056 . 0,18) = 1,1364 Roztok KOH má koncentraci 1,14 mol.dm-3.
Kolik gramů Ba(OH)2.8H2O je zapotřebí na přípravu 2 dm3
0,125 M roztoku Ba(OH)2?
Řešení:
– podle upravených vztahů pro výpočet látkového množství a molarity
vypočteme potřebné množství Ba(OH)2.8H2O
m = c.Mr.V spočteme relativní molekulovou hmotnost
Mr(Ba(OH)2.8H2O) = 171,34168 + 16.1,00794 + 8.15,9994 =
= 315,46392 = 315,464 dosadíme a vypočteme
m = 0,125 . 315,464 . 2 = 78,866 g Na přípravu roztoku je třeba použít 78,9 g Ba(OH)2.8H2O.
Vypočítejte látkové množství oxidu uhelnatého, ve kterém je
9,033.1023 molekul tohoto plynu.
Řešení:
- pro výpočet použijeme vztah
n = N / NA dosadíme
n = 9,033.1023 / 6,022.1023 = 1,500 mol Látkové množství oxidu uhelnatého je 1,5 molu.
LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ Kolik molů představuje 100 g benzenu?
Řešení:
upravíme vztah pro výpočet látkového množství z hmotnosti
n = m / Mm - molární hmotnost odpovídá relativní molekulové hmotnosti
Mm = Mr => n = m / Mr - vypočteme relativní molekulovou hmotnost benzenu
Mr(C6H6) = 6.Ar(C) + 6.Ar(H)
Mr(C6H6) = 6 . 12,011 + 6 . 1,00794 = 78,11364
dosadíme a vypočteme
n = 100 / 78,11364 = 1,2801862 = 1,28 mol 100 g benzenu představuje 1,28 molu.
Vypočítejte, kolik je v 10,0 g vodíku molů vodíku.
Řešení:
Mr(H2) = 2 . 1,008 = 2,016 n = m / Mr
n = 10,0 : 2,016 = 4,9603 mol
10,0 g vodíku představuje 4,96 molu.
Vypočítejte, kolik je v 5,0 g kyslíku molekul kyslíku. n = N / NA N = n . NANA = 6,022.1023
N = 0,156 . 6,022.1023 = 9,39432.1022 molekul O2 V 5,0 g kyslíku je 9,39432.1022 molekul. Řešení:
n = m / Mr Mr(O2) = 2.15,9994 = 31,9988
n = 5,0 / 31,9988 = 0,156256
kyselina manganistá HMnO4 HI MnVII O-II xHI + MnVII + yO-II = 0 Na2SO3 2NaI + S + 3O-II = 0 S = IV siřičitan sodný (disodný) NÁZVOSLOVÍ, OXIDAČNÍ ČÍSLO dusičnan vápenatý
CaII NV O-II Ca(NO3)2 selenan lithný
LiI SeVI O-II Li2SeO4 Sr(ClO)2 SrII + 2Cl + 2O-II = 0 chlornan strontnatý
K2SO4 2KI + S + 4O-II = 0 síran draselný
CaII + xNV + yO-II = 0 xLiI + SeVI + yO-II = 0 S = VI Cl = I fluorid sírový
oxid vápenatý
ZnS CrO3 SF6 CaO sulfid zinečnatý
oxid chromový
SVI F-I CaII O-II Zn + S-II = 0 Cr + 3O-II = 0 SVI + xF-I = 0 Zn = II Cr = VI
Vypočítejte pH roztoku kyseliny chlorovodíkové o látkové koncentraci
0,01 mol.dm-3.
Řešení:
– úplná disociace
HCl + H2O H3O+ + Cl-
– z reakční rovnice platí pro koncentraci [H3O+]
[H3O+] = cHCl = 0,01 mol.dm-3
– po dosazení
pH = - log [H3O+] = - log 0,01 = 2
pH 0,01 molárního roztoku kyseliny chlorovodíkové je 2.
pH Vypočítejte pH roztoku kyseliny sírové o koncentraci 0,3 mol.dm-3.
Řešení: – úplná disociace
H2SO4 + 2 H2O 2 H3O+ + SO42-
– z reakční rovnice platí pro koncentraci [H3O+]
[H3O+] = 2 . cHA = 2 . 0,3 = 0,6 mol.dm-3
– po dosazení
pH = - log 0,6 = 0,223 pH 0,3 molárního roztoku kyseliny sírové je 0,22.
Vypočítejte pH roztoku hydroxidu draselného o koncentraci 0,02 mol.dm-3.
Řešení:
– úplná disociace
KOH K+ + OH- – z reakční rovnice platí pro koncentraci [OH-]
[OH-] = cKOH = 0,02 mol.dm-3
– dosazením
pOH = - log 0,02 = 1,699
pH = 14 - 1,699 = 12,301
pH 0,02 molárního roztoku hydroxidu draselného je 12,30.
Jaká je koncentrace roztoku hydroxidu sodného, jehož pH je 13,7 ? Řešení:
úplná disociace
NaOH Na+ + OH- pH = 14 – pOH => pOH = 14 – 13,7 = 0,3 pOH = - log [OH-] => [OH-] = 10-pOH [OH-] = 10 –0,3 = 0,5012 mol.dm-3 = cNaOH Látková koncentrace hydroxidu sodného je 0,5 mol.dm-3.
Za konstantní teploty je v ocelové lahvi objemu 20 dm3 dusík
pod tlakem 15 MPa. Jaký objem zaujme dusík při tlaku 102 kPa?
Řešení: – za konstantní teploty platí zákon Boylův-Marriottův
p1 . V1 = p2 . V2
– zadáno
T = konst p1 = 1,5.107 Pa V1 = 0,02 m3
p2 = 1,02.105 Pa V2 = ?
– po dosazení
V2 = p1. V1 / p2 = 1,5.107 . 0,02 / 1,02.105 = 2,941 m3
Objem dusíku po expanzi bude 2,94 m3.
PLYNOVÉ ZÁKONY, STAVOVÁ ROVNICE O kolik % se zvětší objem 100 cm3 kyslíku, zvýší-li se za stálého
tlaku jeho teplota z 20 °C na 80 °C?
– za konstantního tlaku platí zákon Gay-Lussacův
V1 / T1 = V2 / T2 Řešení:
– zadáno
p = konstT1 = 273,15 + 20 = 293,15 KV1 = 1.10-4 m3
T2 = 273,15 + 80 = 353,15 K V2 = ?
– po dosazení
V2 = V1 . T2 / T1 = 1.10-4 . 353,15 / 293,15 = 1,205.10-4 m3 – výpočet rozdílu objemů
V1 = 100 cm3 = 100% V2 = 120,5 cm3 = 120,5%
V = V2 - V1 = 120,5 - 100 = 20,5 cm3 = 20,5%
Objem kyslíku se zvětší o 20,5% původního objemu.
Pneumatiky osobního vozu jsou při teplotě -10 °C nahuštěny
na tlak 180 kPa. Za předpokladu konstantního objemu vypočítejte,
jak se změní tlak po dosažení teploty 15 °C.
– při konstantním objemu plynu lze použít zákon Charlesův
p1 / T1 = p2 / T2 Řešení: – zadáno
V = konstT1 = 273,15 + (-10) = 263,15 K p1 = 1,8.105 Pa
T2 = 273,15 + 15 = 288,15 K p2 = ?
– po dosazení
p2 = p1 . T2 / T1 = 1,8.105 . 288,15 / 263,15 = 1,971.105 Pa
– výpočet rozdílu tlaků
p1 = 180 kPa ap2 = 197,1 kPa
p = p2 - p1 = 197,1 - 180 = 17,1 kPa
Tlak plynu v pneumatikách vzroste o 17,1 kPa.
Určité množství plynu zaujímá při teplotě 30 °C a tlaku 109,3 kPa
objem 270 cm3. Jaký je objem tohoto množství plynu při normálních
podmínkách?
Řešení:
– použijeme stavovou rovnici ve tvaru
p1 . V1 / T1 = p2 . V2 / T2 – zadáno
T1 = 273,15 + 30 = 303,15 K p1 = 109 300 Pa V1 = 270 cm3
T2 = 273,15 K p2 = 101 325 Pa V2 = ?
– po dosazení
V2 = p1 . V1 . T2 / p2 . T1 = 109300 . 270 . 273,15 / 101325 . 303,15 =
= 262,43 cm3
Objem daného množství plynu při normálních podmínkách je 262,43 cm3.
Určete tlak v nádobě o objemu 1 m3, v níž se při teplotě
10 °C nachází 0,1 kmol oxidu siřičitého.
– použijeme stavovou rovnici p . V = n . R . T Řešení:
– zadáno
V = 1 m3 T = 273,15 + 10 = 283,15 K
n = 100 mol R = 8,314 J.mol-1.K-1 p = ?
– po dosazení
p = n . R . T / V = 100 . 8,314 . 283,15 / 1 = 235 411 Pa = 235,4 kPa Tlak v nádobě činí 235,4 kPa.
Vypočtěte standardní reakční teplo reakce výroby chloridu uhličitého:
CS2 (l) + 3 Cl2 (g) CCl4 (s) + S2Cl2 (s)H 0 = x kJ.mol-1
Řešení: Použijeme tabelované hodnoty standardních slučovacích tepel
jednotlivých výchozích látek a produktů:
CS2 (l)(H 0)sluč = 87,9 kJ.mol-1
Cl2 (g)(H 0)sluč = 0
CCl4 (s)(H 0)sluč = -139,2 kJ.mol-1
S2Cl2 (s)(H 0)sluč = -60,2 kJ.mol-1
Z rovnice pro výpočet standardního reakčního tepla ze slučovacích tepel
pro tuto reakci vyplývá:
H 0 = (H 0)slučCCl4 + (H 0)slučS2Cl2 - (H 0)slučCS2 – 3 (H 0)slučCl2
x = -139,2 + (-60,2) – 87,9 = -287,3 kJ.mol-1
Standardní reakční teplo reakce výroby chloridu uhličitého
H 0 = –287,3 kJ.mol-1. REAKČNÍ TEPLO Vypočtěte standardní reakční teplo reakce:
6 C (s, grafit) + 3 H2 (g) C6H6 (l)H 0 = x kJ.mol-1
Řešení:
Použijeme tabelované hodnoty spalných tepel jednotlivých výchozích
látek a produktů:
C (s, grafit)(H 0)spal =-393,1 kJ.mol-1
H2 (g)(H 0)spal =-285,6 kJ.mol-1
C6H6 (l)(H 0)spal = -3 268,8 kJ.mol-1
Z rovnice pro výpočet standardního reakčního tepla ze spalných tepel
pro tuto reakci vyplývá:
H 0 = 6 (H 0)spalC + 3 (H 0)spalH2 - (H 0)spalC6H6
x = -2 358,6 – 856,8 + 3 268,8 = 53,4 kJ.mol-1
Standardní reakční teplo reakce H 0 = 53,4 kJ.mol-1.
Kolik gramů železa je zapotřebí k tomu, aby se z roztoku síranu
měďnatého vytěsnilo 5 g mědi? Řešení:
Sestavíme a vyrovnáme reakční rovnici:
Fe + CuSO4 Cu + FeSO4 Podle vyčíslené rovnice reaguje 1 mol Fe a vzniká 1 mol Cu:
nFe = nCu
Pro n platí:
n = m / Mr mFe / Mr(Fe) = mCu / Mr(Cu) Mr(Fe) = 55,85 Mr(Cu) = 63,54 mFe = 5 . 55,85 : 63,54 = 4,3949 = 4,4 g
Je zapotřebí 4,4 g železa.
VÝPOČTY PODLE CHEMICKÝCH ROVNIC Řešení:
Kolik kolik m3 CO2 (měřeno za normálních podmínek) vznikne
rozkladem 400 kg surového vápence, který obsahuje 95 % CaCO3?
- sestavíme chemickou rovnici a vyčíslíme
CaCO3 CaO + CO2
- surový vápenec obsahuje nečistoty, takže vypočteme hmotnost čistého CaCO3
400 kg surového vápence obsahuje 400. 0,95 = 380 kg = 380 000 g CaCO3
- vypočteme relativní molekulovou hmotnost a následně látkové
množství vápence
Mr(CaCO3) = 40,078 + 12,011 + 3 . 15,994 = 100,0872 =100,087
n(CaCO3) = 380000 / 100,0872 = 3796,696 molů = 3,797 kmolů - podle vyčíslené rovnice
z 1 molu CaCO3 vzniká 1 mol CO2 takže
z 3,797 kmolů CaCO3 vznikne 3,797 kmolů CO2
- 1 mol plynu má za normálních podmínek objem 22,414 dm3,
takže 3,797 kmolů CO2 bude mít objem
V = 3 797 . 22,414 = 85105,958 = 85 106 dm3 = 85,1 m3
Rozkladem 400 kg vápence vznikne 85,1 m3 CO2.
Řešení:
Při rozpouštění 1 g uhlíku ve 20 g roztaveného železa vzniká
cementit (Fe3C). Určete prvek, který byl použit v nadbytku.
- sestavíme chemickou rovnici a vyčíslíme
3 Fe + C Fe3C
- ze zadání vyplývá, že 1 g uhlíku reaguje s 20 g železa, ale není uvedeno,
že spolu zreagují beze zbytku (to znamená, že některá látka bude v nadbytku)
- podle vyčíslené rovnice reagují 3 moly železa s 1 molem uhlíku, proto
převedeme uvedené hmotnosti na látková množství
n(C) = m(C) / Mr (C) = 1 / 12,011 = 0,0833 molu C
n(Fe) = m(Fe) / Mr(Fe) = 20 / 55,847 = 0,3581 molu Fe
dle rovnice platí
n(Fe) / 3 = n ( C) / 1 => 0,3581 / 3 = 0,0833 / 1 0,1194 = 0,0833
– protože 0,1194 0,0833, nýbrž 0,1194 0,0833 je železo v nadbytku
Při reakci uhlíku a železa bylo v nadbytku železo. Řešení:
Při rozpouštění 1 g uhlíku ve 20 g roztaveného železa vzniká
cementit (Fe3C). Určete hmotnost vzniklého cementitu.
- sestavíme chemickou rovnici a vyčíslíme
3 Fe + C Fe3C
– podle vyčíslené rovnice při reakci 1 molu uhlíku získáme 1 mol cementitu,
proto také reakcí 0,0833 molu uhlíku získáme 0,0833 molu cementitu
– počet molů cementitu a jeho vypočtenou relativní molekulovou hmotnost
dosadíme do rovnice a vypočteme hmotnost vzniklého cementitu
Mr(Fe3C) = 3 . 55,847 + 12,011 = 179,552
m(Fe3C) = n(Fe3C) . Mr(Fe3C) = 0,0833 . 179,552 = 14,95668 g
= 14,96 g Fe3C
Reakcí vzniklo 14,96 g cementitu.
Úvod do studia chemie
Chemie je součástí přírodních věd, ke kterým patří také fyzika a biologie. Chemie se zabývá vlastnostmi látek a jejich změnami. Moderní chemie se dělí na řadu disciplín základních, aplikovaných a hraničících s jinými vědami. Vědu o obecných zákonitostech společným všem chemickým disciplínám označujeme jako chemii obecnou. Z hlediska systematického, podle druhu zkoumaných látek, dělíme chemii na anorganickou a organickou. Anorganická chemie je věda o vzniku, složení, struktuře a chemických reakcích prvků a sloučenin s výjimkou převážné většiny sloučenin uhlíku. Organická chemie je věda o vzniku, složení, struktuře a chemických reakcích sloučenin uhlíku.
Z těchto dvou základních chemických disciplín se vyčlenila makromolekulární chemie (věda o vzniku, chování a struktuře přírodních i syntetických makromolekulárních sloučenin), koloidní chemie, chemie koordinačních sloučenin a chemie organokovových látek.
Mezi hraniční disciplíny patří fyzikální chemie (zkoumá strukturu látek, kinetickou a energetickou stránku dějů a rovnováh), biochemie (zkoumá chemické složení organismů a jejich metabolismus), jaderná chemie (zkoumá chemické jevy spojené s přeměnami a reakcemi atomových jader) a geochemie (zkoumá složení Země, reakce v zemské kůře a na ní a v souvislosti s geologickými procesy).
Aplikovanou disciplínou je především analytická chemie, zkoumající složení látek Dále např. chemické inženýrství, chemické technologie, biotechnologie, agrochemie.
Chemie má pro lidstvo velký význam. Prakticky denně přicházíme do styku s chemickými ději a výrobky. Ztenčující se světové zásoby některých surovin a stoupající cena paliv a energie vyžadují změny některých technologií, což klade značné nároky také na strojírenskou výrobu, přístrojovou a výpočetní techniku a především na materiálové inženýrství. Spolu s výrobou a spotřebou roste i objem produkovaných odpadů, jejichž likvidace nebo skládkování je stále nákladnější a ekologicky zatěžuje životní prostředí. Vědecký výzkum, mající za cíl lepší pochopení přírodních zákonitostí, se provádí ve všech vyspělých zemích světa.
Obecná chemie
Základní pojmy
Přírodní vědy, a tedy také chemie, se zabývají zkoumáním všeho, co nás obklopuje, tedy přírody a celého vesmíru, jehož základem je hmota.
Hmota je filozofická kategorie, která se používá k označení objektivní reality v jejím ustavičném pohybu a vývoji. Hmota působí na naše smyslové orgány, a tím se odráží v našem vědomí. Vztah hmoty a vědomí patří k základním filozofickým otázkám.
Přírodní vědy na rozdíl od filozofie zkoumají jednotlivé formy existence hmoty, které lze rozdělit do dvou hlavních skupin – na pole a na látky. Všechny dosud známé formy hmoty mají dualistický (vlnový i částicový) charakter. U polí převládá charakter vlnový, u látek charakter částicový .
Pojmem pole se označují všechna známá fyzikální pole: jaderné, elektrické, magnetické, gravitační aj. Významným rysem je zprostředkování vzájemného působení jednotlivých částic látek, těles, aj. Nejlépe prozkoumané je pole elektromagnetické, které se prostřednictvím elementárních kvant (fotonů záření) účastní většiny chemických, fyzikálních a biologických procesů.
Látky jsou formy hmoty mající částicový (korpuskulární) charakter. Jsou to velké soubory základních stavebních částic (atomů, iontů, molekul a složitějších útvarů) seskupených do celků, které vytváří konkrétní objekty (tělesa).
Denně přicházíme do styku s různými předměty. Mají určitý tvar a vzhled a jsou z různých materiálů. Tyto materiály se nazývají látkami. Pojem látky však nezahrnuje jenom materiály, ze kterých jsou zhotoveny pevné předměty, ale také kapaliny a plyny (např. voda nebo vzduch jsou také látky). Látky mají různé vlastnosti většinou nezávislé na množství látky (vzhled – barva, lesk, krystalový tvar; tvárnost – křehkost, ohebnost, elasticita; vůně – zápach). K přesné charakterizaci látek se častěji používají takové vlastnosti, které jsou měřitelné a vyjádřitelné čísly (např. bod tání, bod varu, hustota).
Vlastnosti látek dělíme na vlastnosti fyzikální a vlastnosti chemické.
Vlastnosti fyzikální (např. teplota tání, teplota varu, hustota) charakterizují děje fyzikální, tj. děje, při kterých se nezmění kvalita látky (např. změna skupenství).
Vlastnosti chemické charakterizují děje chemické, tj. děje, při kterých se změní kvalita látky (např. při korozi železa se kovové železo změní na hydratovaný oxid železitý). Chemický děj je většinou způsoben interakcí látky s jinou látkou.
Látky lze rozdělit na dvě základní skupiny – chemicky čisté látky a směsi.
Směsi dělíme podle velikosti částic na homogenní (velikost částic menší než 10-9 m), heterogenní (velikost částic větší než 10-7 m) a koloidní (velikost částic 10-9 – 10-7 m).
Vlastnosti směsi nelze jednoznačně určit. Záleží na tom, z jakých čistých látek se skládá a jaký je jejich poměr ve směsi. Fyzikálními dělícími metodami jako je např. filtrace, sedimentace, dekantace, destilace, extrakce, lze směsi rozdělit na jednotlivé komponenty. Homogenní směs od heterogenní lze zpravidla rozlišit na základě fází (fáze je fyzikálně odlišitelná homogenní oblast ohraničená ostrým rozhraním; pevná, kapalná či plynná) nebo složek (chemicky čistých látek). Heterogenní směs (různorodá) není jednotná, tj. obsahuje rozeznatelné různé složky (např. žula, písek ve vodě). Homogenní směs (stejnorodá) je jednotná, nelze ani mikroskopem rozeznat jednotlivé složky (např. roztok soli ve vodě, směs alkoholu a vody).
Chemicky čistá látka je tvořena stejnými částicemi (atomy, molekulami, skupinami iontů). Má stálé charakteristické vlastnosti (hustota, index lomu, teplota tání a varu aj.) a strukturu (vzájemné uspořádání částic). Vyskytuje se ve třech skupenstvích (pevné, kapalné, plynné). Mezi chemicky čisté látky patří prvky a sloučeniny.
Chemický prvek je chemicky čistá látka složená z atomů se stejným protonovým číslem Z. Atomy mohou být nesloučené (vzácné plyny), mohou tvořit molekuly (plynný vodík, kyslík, dusík), nebo vázány v krystalové struktuře vazbou kovalentní (diamant), vazbou kovalentní a van der Waalsovými silami (grafit) a vazbou kovovou (kovy). Je-li prvek složen z atomů se stejným nukleonovým číslem A, nazývá se nuklid. Prvky jsou na Zemi rozšířeny většinou ve sloučeninách, a to velmi nerovnoměrně. Mezi 10 nejrozšířenějších prvků v zemské kůře patří: kyslík, křemík, hliník, železo, vápník, sodík, draslík, hořčí
Vloženo: 19.04.2009
Velikost: 512,55 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BC01 - Stavební chemie
Reference vyučujících předmětu BC01 - Stavební chemie
Podobné materiály
- BS02 - hydrologie - přednášky
- 5T1 - Energetické hodnocení budov - přednášky
- BV01 - Ekonomie - přednášky
- BF02 - Mechanika zemin - přednášky
- BD01 - Základy stavební mechaniky - Přednášky
- BD02 - Pružnost a pevnost - Přednášky
- BD03 - Statika I - Statika přednášky
- BD03 - Statika I - Texty z přednášky 4.4.2006
- BF02 - Mechanika zemin - Přednášky
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Přednášky
- BJ53 - Těžba a úpravnictví surovin (M) - Přednášky
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednášky Laníková
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednášky 2005 - 2006
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Přednášky
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Přednášky
- BO02 - Prvky kovových konstrukcí - Přednášky
- BT51 - TZB I (S) - Přednášky
- BT51 - TZB I (S) - Přednášky
- BH51 - Počítačová grafika (S) - Přednášky
- BV02 - Základy podnikové ekonomiky - Přednášky, skripta, podklady
- BS01 - Vodohospodářské stavby - přednášky + situace
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - PŘEDNÁŠKY
- BL06 - Zděné konstrukce (S) - Přednášky PDF
- BC01 - Stavební chemie - přednášky
- BW04 - Technologie staveb II - Přednášky PP - Hydroizolace
- BV04 - Finance - Přednášky o daních od Hroníkové
- BH05 - Pozemní stavitelství III - papíry z přednášky č.3
- BL05 - Betonové konstrukce I - prednasky
- BC01 - Stavební chemie - přednášky
- BV08 - Projektové řízení staveb I - Přednášky nafocené část 1/2
- BV08 - Projektové řízení staveb I - Přednášky nafocené část 2/2
- BE01 - Geodézie - Přednášky
- BS01 - Vodohospodářské stavby - Vodohospodářské stavby_přednášky
- BH03 - Pozemní stavitelství II (S) - Přednášky 1.část
- BH03 - Pozemní stavitelství II (S) - Přednášky 2.část
- CD03 - Pružnost a plasticita - přednášky
- CD03 - Pružnost a plasticita - přednášky 2009
- BS01 - Vodohospodářské stavby - Přednášky a otázky
- BD02 - Pružnost a pevnost - Přednášky
- BS03 - Nádrže a soustavy - Přednášky
- BS04 - Vodní hospodářství krajiny I - Pedologie - přednášky
- BS04 - Vodní hospodářství krajiny I - Závlahy - přednášky
- BR06 - Hydrotechnické stavby I - Přednášky
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednášky
- BO08 - Kovové konstrukce II - přednásky
- CV01 - Ceny ve stavebnictví II - Přednášky část 1
- CV01 - Ceny ve stavebnictví II - Přednášky část 2
- CV01 - Ceny ve stavebnictví II - Přednášky
- CV56 - Právo v podnikání - Přednášky
- CV63 - Management stavebního podniku - Přednášky
- CV69 - Veřejné finance - Přednášky
- CV70 - Veřejné stavební investice II - Přednášky
- BL05 - Betonové konstrukce I - přednášky část 1 z 12
- BL05 - Betonové konstrukce I - přednášky část 3 z 12
- BL05 - Betonové konstrukce I - přednášky část 4 z 12
- BL05 - Betonové konstrukce I - přednášky část 5 z 12
- BL05 - Betonové konstrukce I - přednášky část 6 z 12
- BL05 - Betonové konstrukce I - přednášky část 7 z 12
- BL05 - Betonové konstrukce I - přednášky část 8 z 12
- BL05 - Betonové konstrukce I - přednášky část 9 z 12
- BL05 - Betonové konstrukce I - přednášky část 10 z 12
- BL05 - Betonové konstrukce I - přednášky část 11 z 12
- BL05 - Betonové konstrukce I - přednášky část 12 z 12
- BD52 - Vybrané statě ze stavební mechaniky I (K,S) - přednášky část 1 ze 3
- BD52 - Vybrané statě ze stavební mechaniky I (K,S) - přednášky část 2 ze 3
- BD52 - Vybrané statě ze stavební mechaniky I (K,S) - přednášky část 3 ze 3
- BO56 - Vybrané statě z kovových a dřevěných konstrukcí - přednášky pilgr/šmak
- CV51 - Ekonomická statistika - Přednášky
- BS01 - Vodohospodářské stavby - prednasky
- BW05 - Realizace staveb - přednášky - 1. polovina
- BW05 - Realizace staveb - Přednášky - vše
- CV09 - Projektové řízení staveb II - Přednášky pro kombi studium
- CL01 - Předpjatý beton - Přednášky-předpjatý beton
- CL01 - Předpjatý beton - Přednášky
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Přednášky Konstrukce od Karmazinové
- BH03 - Pozemní stavitelství II (S) - Přednášky Kacálek
- BO03 - Dřevěné konstrukce (A,K) - prednasky
- BO03 - Dřevěné konstrukce (A,K) - prednasky
- BO03 - Dřevěné konstrukce (A,K) - prednasky
- BL09 - Betonové konstrukce II - přednášky
- BB02 - Aplikovaná fyzika (A,K) - přednášky
- 0O3 - Kovové konstrukce II - přednášky
- 0O3 - Kovové konstrukce II - přednášky
- BD02 - Pružnost a pevnost - přednášky
- 0F5 - Zakládání staveb - přednášky
- 0O4 - Kovové konstrukce III - přednášky
- BI52 - Diagnostika stavebních konstrukcí (K) - přednášky
- BT56 - Obnovitelné a alternativní zdroje energie - OZE - přednášky + cvika
- BF01 - Geologie - Přednášky
- BW54 - Management kvality staveb - přednášky
- BW54 - Management kvality staveb - přednášky
- BW54 - Management kvality staveb - přednášky
- BW54 - Management kvality staveb - přednášky
- BT54 - Energetické hodnocení budov - Přednášky
- BT02 - TZB III - Přednášky
- BH02 - Nauka o pozemních stavbách - prednášky 2011/12
- BE01 - Geodézie - přednášky
- BF06 - Podzemní stavby - Přednášky 2013
- BV03 - Ceny ve stavebnictví I - prednasky
- BV04 - Finance - prednasky
- BU04 - Informační technologie a systémová analýza - prednasky
- BV12 - Marketing ve stavebnictví - prednasky - slajdy
- CV04 - Informační systémy a informační management - přednášky
- CA05 - Matematika IV (E) - prednasky
- BD04 - Statika II - Přednášky 2013
- BA02 - Matematika II - Prednášky_prezentace
- BW05 - Realizace staveb - Přednášky-WORD-tisknutelná verze
- BR51 - Hydraulika a hydrologie (K),(V) - přednášky
- BH02 - Nauka o pozemních stavbách - Prednášky v doc
- BO06 - Dřevěné konstrukce (S) - Přednášky - Šmak
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - přednášky
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - Vypsané přednášky (2014)
- BH08 - Pozemní stavitelství - přednášky
- BJ51 - Maltoviny (M) - Přednášky 1-3 hodina
- BH52 - Pozemní stavitelství I (S),(E) - Přednášky
- BO04 - Kovové konstrukce I - Přednášky
- BW051 - Technologie stavebních prací 1 - Přednášky
- BV004 - Finance - Přednášky
- BF001 - Geologie - Teorie přednášky
- BV051 - Pracovní inženýrství - Přednášky 2017/18
- 0V4 - Základy podnikové ekonomiky - Přednášky, materíály, skripta, prostě vše
- 0H1 - Pozemní stavitelství (1) - Přednášky
- BH003 - Pozemní stavitelství 3 (S) - Prednášky 2020
- BV002 - Základy podnikové ekonomiky - Přednášky ekonomie
- BL005 - Betonové konstrukce I - Přednášky 2021
- BL009 - Betonové konstrukce 2 - Přednášky
- BW002 - Technologie stavebních prací 2 - Přednášky
- BO008 - Kovové konstrukce 2 - Přednášky + učení na zk
- BH55 - Poruchy a rekonstrukce - Přednášky
- BV015 - Účetnictví - Přednášky
- BV017 - Marketing 1 - Přednášky
- BH003 - Pozemní stavitelství 3 (S) - přednášky + cviko
- BL005 - Betonové konstrukce I - přednášky + cviko
- BO004 - Kovové konstrukce 1 - přednášky + cviko - příklad
- BO006 - Dřevěné konstrukce - přednášky + cviko
- BT002 - Technická zařízení budov 2 - přednášky
- BOA002 - Prvky kovových konstrukcí - Přednášky PDF
- BHA008 - Pozemní stavitelství 4 - Přednášky - komplet
- BAA003 - Matematika 3 - Všechny přednášky dohromady
Copyright 2024 unium.cz