- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Návod vývrty
BI52 - Diagnostika stavebních konstrukcí (K)
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál1
1. VÝVRTY: ODBĚR, VYŠETŘENÍ A ZKOUŠENÍ V TLAKU
Problematika vývrtů ze ztvrdlého betonu je řešena normou zejména v ČSN EN 12504-1 [1].
Vývrty získané jádrovým vrtákem jsou pečlivě vyšetřeny, upraveny buď zabroušením nebo
koncováním a zkoušeny v tlaku normovým postupem.
1.1. Odběr vývrtů
Odběr vývrtu představuje vždy značný zásah do konstrukce, a proto je před vlastním
provedením vývrtů nezbytné plně zvážit účel zkoušení a hodnocení výsledných údajů:
A. Počet vývrtů vychází z velikosti a členitosti zkoumané konstrukce [ČSN 73 2011].
B. Průměr vývrtů by obecně měl být co nejmenší, na druhé straně musí respektovat strukturu
betonu a normu stanovující přípustné rozměry zkušebních těles [103]. Pokud je velikost
maximálního zrna kameniva (nikoliv frakce!) větší než 1/3 průměru vývrtu, má to značný
vliv na zjištěnou pevnost. Norma [1] však odběr takových vzorků přímo nezakazuje,
naopak je nepřímo povoluje uvedením odkazu na informativní přílohu, ve které jsou
uvedeny výsledky srovnávacích testů pevnosti v tlaku na tělesech o průměru 100 mm, 50
mm a 25 mm.
C. Délka vývrtu určeného pro zkoušku pevnosti v tlaku vychází z:
− Průměru vývrtu;
− Možného způsobu úpravy;
− Zda se má provést srovnání s krychelnou nebo válcovou pevností.
D. Umístění vývrtů na konstrukci se volí v návaznosti na konstrukční důsledky:
− Vývrty mají být přednostně odebírány v místech s minimálním výskytem výztuže;
− Odběr se provádí tak, aby nebyl v blízkosti spár nebo hran betonových prvků.
E. Označení a identifikace probíhá ihned po ukončení vrtání kdy se na vývrt označuje typ
vrtaného prvku, umístění a orientace vrtu.
Obr. 1.1 Odběr vzorku betonu jádrovým
vrtáním z nosného sloupu.
Obr. 1.2 Upravené zařízení firmy Controls
pro odběr mikrovývrtů o průměru 28 mm.
2
1.2. Vyšetření vývrtů
1.2.1. Měření vývrtů
Vyšetření vývrtů se provádí vizuálně pro stanovení všech možných odchylek. Pro vyšetření se
provádí následující měření:
Průměr vývrtu dm - měření probíhá s přesností ±1% dvojím vzájemně kolmým měřením
v polovině a čtvrtinách délky vývrtu;
Délka vývrtu – je nutné změřit maximální a minimální délku s přesností ±1% po odběru a po
úpravě koncováním;
Výztuž – měří se průměr a velikost případné výztuže, poloha. Měření se provádí od středu
obnaženého prutu výztuže ke konci nebo k ose vývrtu. Měření se provádí s přesností na 1mm
po odběru vývrtu a koncování.
1.2.2. Popis vývrtů
Pro následné zkoušky se vývrty nejprve označí nesmazatelně na každé jejich části. Dále se
všechny části přiloží k sobě a vyznačí se nesmazatelně hloubka od povrchu konstrukce pomocí
čar. První čára jde přes celou délku vývrtu, druhá začíná v hloubce 100 mm, třetí v hloubce
200 mm atd. až do konce vývrtu – viz. obr. 1.3. Tím zajistíme, že u každého vyřezaného
zkušebního tělesa budeme přesně znát jeho uložení v původní konstrukci.
Obr. 1.3 Způsob nesmazatelného označení jádrového vývrtu.
Při popisu vývrtu sledujeme zejména tyto vlastnosti:
• Druh, tvar, množství a maximální velikost hrubého kameniva;
• Barva a charakter tmelu (šedá barva svědčí o vyšším množství cementu, béžová či
hnědá naopak může znamenat nižší obsah pojiva; rezavá barva indikuje možné použití
hlinitanového cementu, což může být pro stavbu nebezpečné!)
• Množství a velikost pórů
Vloženo: 19.04.2009
Velikost: 420,57 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BI52 - Diagnostika stavebních konstrukcí (K)
Reference vyučujících předmětu BI52 - Diagnostika stavebních konstrukcí (K)
Podobné materiály
- BI01 - Stavební látky - Bk protokol, návod, příklady
- BI01 - Stavební látky - D protokol, návod, příklady
- BI01 - Stavební látky - Ke protokol, návod, příklady
- BI01 - Stavební látky - Kf protokol, návod, příklady
- BI01 - Stavební látky - Km protokol, návod, příklady
- BI01 - Stavební látky - Mz protokol, návod, příklady
- BI01 - Stavební látky - MČ protokol, návod, příklady
- BI01 - Stavební látky - Ok protokol, návod, příklady
- BI01 - Stavební látky - P protokol, návod, příklady
- BI52 - Diagnostika stavebních konstrukcí (K) - Návod dk2
- BI52 - Diagnostika stavebních konstrukcí (K) - Návody
- BI52 - Diagnostika stavebních konstrukcí (K) - návody do cvičení
- BO01 - Konstrukce a dopravní stavby - návod pro výpočet návrhu silnice
- BN01 - Železniční stavby I - oblouk-návod na výpočet
- BN01 - Železniční stavby I - railcad-návod
- CO01 - Kovové konstrukce II - Ocelové konstrukce vícepodlažních budov-návod do cvičení
- 0O3 - Kovové konstrukce II - nexis-návod
- 0O3 - Kovové konstrukce II - nexis-návod
- 0O3 - Kovové konstrukce II - nexis-návod
- 0O3 - Kovové konstrukce II - nexis-návod
- BM03 - Městské komunikace - inroads návod
- BU04 - Informační technologie a systémová analýza - navod MS Access
Copyright 2024 unium.cz