- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálním převažujícím rozměrem (délka), zatíženým kolmo ke své ose.
Průvlak - je obdoba trámu jen je více mohutnější
2.2.1 Předpoklady výpočtu vyztuženého průřezu
Chování průřezu si pro výpočet zjednodušujeme takto:
z betonové části průřezu působí pouze tlačená část a přenáší veškerý tlak (na obr. kóta xu)
veškerá tahová namáhání přenáší pouze výztuž
poměrné přetvoření jednotlivých vláken v průřezu je přímo úměrné jejich vzdálenosti od neutrálné osy
v krajních vláknech průřezu je maximální namáhání
předpokládáme, že v betonu je dosaženo mezní hodnoty v tlaku a zároveň v oceli je dosaženo mezní pevnosti v tahu
jsou dodrženy konstrukční zásady zajišťující spolupůsobení betonu a oceli
Působení sil v ŽB
ast...vzdálenost těžiště výztuže od krajních tažených vlákenhe...účinná výška průřezuzb...rameno vnitřních sil mezi Nst a Nbcxu...vzdálenost krajních tlačených vláken od neutrálné osy (N.O.)Ast...plocha nosné výztuže
2.2.2 Stupeň vyztužení
Stupeň vyztužení určuje množství výztuže v průřezu. Musí se pohybovat mezi minimální a maximální předepsanou hodnotou. Vypočítává se zvlášť pro výztuž tahovou μst a tlakovou μsc.Vzorce:
E "http://localhost/obr_bek/imagebek07.gif" \* MERGEFORMATINET
význam jednotlivých značek viz výše.
Tabulka 2.5 Minimální stupeň vyztužení μst,min a parametr ξlim
bet. výztuž
ξlim
μst,min
výztuž v jedné vrstvě
výztuž ve výce vrstvách
B15
B20
B30
B40B501900,5870,5000,001320,001580,002110,002460,002722200,5640,001140,001360,001820,002120,002353000,5090,4500,000830,001000,001330,001560,001723400,4860,4000,000740,000800,001070,001240,001383750,4674500,4310,000740,000670,000890,001040,00115
Tabulka součinitelů α, δ a parametru ξ viz tabulka 5.2 na straně 38.Tabulka plochy výztuže podle počtu prutů viz tabulka 5.3 na straně 39.
2.2.3 Metoda řešení - metoda mezní rovnováhy
Pro vlastní návrh prvku vycházíme z následujících stavů:
vzájemný vztah mezi silami
výška tlačené oblasti
rameno vnitřních sil
Vycházíme z rovnováhy sil Nbc (tlaková síla v oblasti betonu) = Nst (tahová síla ve výztuži)- odvození výšky tlačené oblasti betonu xu:* MERGEFORMATINET
- určení ramene vnitřních sil zb:
Stanovení momentové únosnosti- z momentové podmínky rovnováhy:gif" \* MERGEFORMATINET
- ze součtové podmínky rovnováhy:
- z odhadu ramene vnitřních sil
Obecný postup při návrhu a posouzení
A) Návrh
Předběžný návrh rozměrů prvku - vycházíme z empirických vztahů
posouzení na vymezující ohybovou štíhlost
Předběžně volíme průměr výztuže (ds); u desek volíme ds = 8; 10; 12 mm a u trámů cca 20 mmPICTURE "http://localhost/obr_bek/imagebek14.gif" \* MERGEFORMATINET Podle součinitele α nalezneme v tabulce Součinitelů součinitel δ a parametr ξ, přičemž ξ ≤ ξlim
Navrhneme plochu výztuže: MERGEFORMATINET - z této plochy určíme podle tabulka plochy výztuže počet prutů a ds a zkontrolujeme, zda-li se výztuž vejde do prvku v jedné vrstvě (kontrolovat zejména u trámů)
B) Posudek
překontrolujeme charakteristiky (ast, he, atd)
spočítáme stupeň vyztužení:výsledek porovnáme s tabulkou minimálního stupně vyztužení a musí platit: μst,min ≤ μst ≤ μmax
spočteme parametr průřezu:obr_bek/imagebek17.gif" \* MERGEFORMATINET
spočteme součinitel δ:
vypočteme moment únosnosti:T
ZÁVĚR: vyhoví, nevyhoví - znovu navrhnout
Tento postup platí obecně pro všechny ohýbané prvky. Menší odlišnosti jsou např. u deskového trámu.
2.2.4 Deskový trám
Jelikož monolitické stropní konstrukce statický působí jako jeden celek, můžeme u trámového stropu (při splnění určitých podmínek) uvažovat spolupůsobení trámu a desky v tzv. T-průřezu.
Na dříve popsaném výpočtu železobetonového průřezu se nic zásadního nemění, pouze do všech vzorců dosadíme namísto samotné šířky žebra trámu celkovou šířku T-průřezu včetně spolupůsobící části desky.
Kritéria pro uvažování T-průřezu:
tloušťka desky hs ≥ 50 mm
tloušťka desky hs ≥
spolupůsobící deska se nachází v tlačené oblasti
Stanovení spolupůsobící šířky b:
bd =
šest tloušťek desky (čtyři u konzolově vyložené desky)
0,17l prostého trámu (0,13l krajního pole nebo 0,1l vnitřního pole spojitého trámu)
nejvýše však o polovinu světlosti mezi jednotlivými žebry (T-průřezy se nesmí překrývat)
Do dalšího výpočtu bereme nejmenší hodnotu.
Další postup je shodný s výpočtem obdélníkového trámu o rozměrech b a h.
Pro posouzení T-průřezu je podstatná poloha neutrálné osy (N.O.)
N.O. prochází deskou
N.O. prochází deskou
a je tedy splněna podmínka: ET
U více vyztužených průřezů se může osa posunout až do žebra
N.O. prochází žebrem
Potom se síla v tlačeném betonu: 143.gif" \* MERGEFORMATINET rozdělí na sílu:
v desce, na rameni:
tp://localhost/obr_bek/imagebek146.gif" \* MERGEFORMATINET v žebru, na rameni:
Moment únosnosti průřezu dostáváme: .gif" \* MERGEFORMATINET
Spolupůsobení obou prvků zajišťuje nosná výztuž desky probíhající kolmo na osu trámu a třmínky trámu zakotvené v desce. V deskovém trámu je dovoleno použití (v oblasti kladných momentů) otevřených třmínků. Jejich horní rameno je nahrazeno výztuží desky.
2.3 Smyková namáhání
V ohýbaném prvku vznikají vlivem posouvajících sil dvě hlavní napětí: tahové a tlakové. Tlakové napětí bezpečně přenese beton a z hlediska smykového namáhání nás zajímá napětí tahové, které způsobuje tahové trhliny v průřezu.
Působením tahových napětí se začínají od líce podpory objevovat smykové trhliny. Tahová napětí mohou být zachyceny pouze betonem (u velmi malých posouvajících sil), nebo betonem a třmínky, nebo betonem, třmínky a ohyby (u velkých posouvajících sil).
Předpoklady výpočtu
Teorie šikmého řezu
Podmínka spolehlivosti:
Qu...únosnost průřezu ve smyku [N]Qbu...posouvající síla přenášená betonem [N]Qss...posouvající síla přenášená třmínky [N]Qbu...posouvající síla přenášena ohyby [N]c...délka kolmého průmětu šikmého řezu [N]
Postup při posouzení
ŽB prvek nejprve navrhneme a posoudíme na ohybový moment následně provedeme posouzení průřezu na smyková namáhání.
stanovíme Qu,max (maximální posouvající síla, kterou je prvek schopen přenést)hq(h)...výška prvku [mm]bq(b)...šířka prvku [mm]γb...součinitel geometrie průřezu (gama)Rbd...pevnost betonu v tlaku [MPa]
Pokud toto neplatí, má průřez malé rozměry a nemůže přenést požadované smykové namáhání.
Stanovení Qbu (posouvající síla přenášená betonem)NCLUDEPICTURE "http://localhost/obr_bek/imagebek43.gif" \* MERGEFORMATINET hq(h)...výška prvku [mm]bq(b)...šířka prvku [mm]γb...součinitel geometrie průřezu (gama)Rbtd...pevnost betonu v tahu [MPa]κq...součinitel smykové pevnosti (kapa), určíme podle následujících kritérií:TRÁM κq = 1,0DESKA κq = 1,6 pro tloušťku desky do 150 mm, κ q = 1,5 pro tloušťku desky nad 150 mm a zároveň do 300 mm a κq = 1,25 pro tloušťku desky nad 300 mm.
rozhodovací kritéria
agebek44.gif" \* MERGEFORMATINET Veškerý tah od posouvajících sil přenese beton. Smykovou výztuž nemusíme navrhovat.
Smykovou výztuž nedimenzujeme, ale prvek musíme vyztužit třmínky podle konstrukčních zásad a posoudit stupeň vyztužení třmínkovou výztuží.kde Ass je plocha třmínků v mm2, b je šířka prvku v mm, ss je vzdálenost třmínků v mm, sinα je pro běžné navrhování roven 1,0 , κq je součinitel smykové pevnosti (viz výše), Rbtd je pevnost betonu v tahu [MPa] a Rssd je pevnost třmínků v tahu [MPa]
V tomto případě musíme smykovou výztuž dimenzovat. Použijeme buď třmínky nebo třmínky a ohyby.
Návrh smykové výztuže- třmínky a ohyby
určíme sílu Qd1 (posouvající síla v líci podpory), určujeme ji ve vzdálenosti h od teoretické podpory: host/obr_bek/imagebek48.gif" \* MERGEFORMATINET
stanovíme veličinu c (délka kolmého průmětu šikmého řezu)jednotlivé značky jsou popsány výše, b1 šířka prvku (u deskového trámu šířka samotného trámu). Pokud veličina c nevyhoví, uvažujeme do dalšího výpočtu právě cmax.
spočítáme vzdálenosti třmínkůvolím ds a z něho následně plochu třmínků AssNAVRŽENO: dss...mm, Ass...mm2, ss....mm
>spočteme posouvající sílu zbývající pro ohyb (Qsb)Vyjde-li Qsb záporná, znamená to, že veškeré napětí přenese beton s třmínky. Pokud však vyjde kladná, musíme určit plochu ohybu.
určíme nutnou plochu ohybuTURE "http://localhost/obr_bek/imagebek55.gif" \* MERGEFORMATINET NAVRŽENO: Asb=...mm2, ks profilů (Vhodné je navrhovat profil hlavní nosné výztuže)
- pouze třmínky
určíme sílu Qd1 (posouvající síla v líci podpory), určujeme ji ve vzdálenosti h od teoretické podpory:
stanovíme veličinu c (délka kolmého průmětu šikmého řezu)jednotlivé značky jsou popsány výše, b1 šířka prvku (u deskového trámu šířka samotného trámu). Pokud veličina c nevyhoví, uvažujeme do dalšího výpočtu právě cmax.
spočítáme vzdálenosti třmínkůvolím ds a z něho následně plochu třmínků Asst/obr_bek/imagebek51.gif" \* MERGEFORMATINET NAVRŽENO: dss...mm, Ass...mm2, ss....mm
Vzdálenosti třmínků může být po délce nosníku různá. U podpory je vzdálenost třmínku menší a poblíž středu nosníku je větší.
2.4 ŽB tlačené prvky
Tlačené prvky ze ŽB jsou vždy namáhané mimostředným tlakem, protože vždy musíme uvažovat alespoň náhodnou výstřednost ea (výstřednost viz součinitelé). Toto zatížení, ale budeme nadále značit jako dostředný tlak. Zásady výpočtu jsou stejné jako u prvků z /localhost/bek36.php" prostého betonu.
2.4.1 Železobetonový průřez namáhaný dostředným tlakem
Uvažujeme pouze náhodnou výstřednost ea. Posouzení je velmi jednoduché. Únosnost průřezu je dána součtem únosnosti betonu a únosnosti výztuže. Předpokládáme, že normálové napětí v betonu je rozděleno rovnoměrně po ploše průřezu Ab a na mezi porušení nesmí překročit zmenšenou výpočtovou pevnost betonu v tlaku ( 0,8Rbd ). Napětí ve výztuži je v tomto okamžiku rovno výpočtové pevnosti oceli v tlaku Rscd.
S ohledem na náhodnou výstřednost díly můžeme jeden z okrajů průřezu označit za více a druhý za méně tlačený. Více tlačený je ten, který je blíže k působící tlakové síle. Přesto navrhujeme průřez dostředně tlačeného sloupu obvykle čtvercový nebo kruhový a jeho vyztužení symetricky. U méně tlačeného okraje tak bude výztuž méně využita. Odvození sil únosnosti je snadné.
Síla únosnosti betonu je plocha betonu krát zmenšená pevnost:LUDEPICTURE "http://localhost/obr_bek/imagebek98.gif" \* MERGEFORMATINET
Plocha výztuže je součtem ploch u obou okrajů průřezu. Síla únosnosti výztuže je stejně tak součtem únosnosti (opět plocha krát pevnost) u obou okrajů:calhost/obr_bek/imagebek99.gif" \* MERGEFORMATINET ,
Síla na mezi porušení (únosnost) průřezu Nu musí být větší než síla od zatížení Nd:ost/obr_bek/imagebek101.gif" \* MERGEFORMATINET
a je součtem únosnosti betonu a výztuže:
Výpočet součinitele geometrie je stejný jako při ohybu. Jen za rozměr h dosazujeme rozměr ve směru možného vybočení průřezu.
Železobetonový průřez namáhaný mimostředným tlakem
Průřez prvku je namáhán normálovou silou Nd, ale ta působí s nenulovou základní výstředností ef mimo těžiště průřezu (na prvek působí síla Nd v těžišti spolu s ohybovým momentem Md).
Při posuzování tlakové síly z těžiště po ose souměrnosti průřezu, je bližší okraj namáhán stále větším tlakem, vzdálenější okraj zmenšujícím se tlakem, který se při velké výstřednosti síly změní na napětí tahové. Výztuž u prvního okraje je potom namáhána tlakem, u druhého tahem. Beton působí pouze v tlačené části průřezu xu, v tahu je porušen trhlinkami a vyloučen ze spolupůsobení.
Betonový průřez navrhneme při velké výstřednosti obdélníkový, rozšířený ve směru výstřednosti. Výztuž může být symetrická nebo u taženého okraje navrhneme větší plochu výztuže.
Zásady výpočtu jsou podobné ohybu oboustranně vyztuženého průřezu kombinovaného s dostředným tlakem. I při použití souměrné výztuže je posouzení poměrně obtížné.
Zjednodušený výpočet tlačených prvků dle metodiky SVUT Bratislava
A) Návrh
předběžný návrh rozměrů dle empirických vztahů (min 200x200 mm pro více patrové sloupy a min 150x150 mm pro jednopatrový sloup)
charakteristiky
návrh výztužeAb...celková plocha betonového průžezuRbr...redukovaná pevnost betonu v tlakuAs...celková plocha výztuže (tj. min 4 profily)Rsr...redukovaná pevnost oceli
Pozn. Vyjde-li celková plocha výztuže záporná, je třeba zmenšit průřez. Není-li to možno, navrhneme minimální množství výztuže podle stupně vyztužení μst min.
kontrola stupně vyztužení (jak pro výztuž tlačenou tak pro výztuž taženou)
B) Posudek
charakteristiky (zjištění skutečných rozměrů a určení výstřednosti)
posouzení vlivu vzpěru5.gif" \* MERGEFORMATINET
stanovení únosnosti průřezu
učíme náhradní moment:
stanovíme tlačenou část průřezu:
a porovnáme s:
je-li xu ≥ xulim, jde o malou výstřednost a pokud je zároveň xu ≥ 0,8h, o únosnosti rozhoduje hraniční síla z interakčního diagramu Neu:
je-li xu ≥ xulim, jde o malou výstřednost a pokud je zároveň xu < 0,8h, o únosnosti rozhoduje menší z hodnot Neu a Nu:
je-li xu < xulim, jde o velkou výstřednost, únosnost průřezu se pak stanoví jko:* MERGEFORMATINET
2.5 PB a SVB tlačené prvky
Prvky z betonu prostého a slabě vyztuženého jsou namáhány kombinací tlaku a ohybového momentu. Vzhledem k nepatrné pevnosti betonu v tahu, není dovoleno použití v nosné konstrukci prvků tažených. Prakticky tedy jde o mimostředný tlak. Průřez je namáhán normálovou silou Nd, která působí na rameni výstřednosti ed (výstřednost viz Součinitelé).
Různé druhy výstředností
2.5.1 Velmi malá výstřednost (dostředný tlak)
Velmi malá výstřednost
ef = 0 --> ea --> ed; Do výpočtu zavádíme pouze náhodnou výstřednost.
Beton v tahu nepůsobí, k porušení prvku dochází rozdrcením betonu v tlačené části. Napětí v tlačené části průřezu je rozděleno rovnoměrně.
Podmínka spolehlivosti:
agebek85.gif" \* MERGEFORMATINET - rozhoduje menší z obou hodnot
Nd...normálová síla působící v prvku [N]Nu (Neu)...maximální normálová síla, kterou dokáže prvek přenést (hranice mezi dostředným tlakem mimostředným tlakem s malou výstředností) [N]γu...součinitel geometrie průřezu (gama)γb...součinitel působení betonu (gama)Abc...plocha tlačené části průřezu [mm2]Ab...plocha celého průřezu [mm2]Rbd...pevnost betonu v tlaku [MPa]
2.5.2 Malá výstřednost (tahové trhliny přípustné)
http://localhost/obr_bek/imagebek151.gif" \* MERGEFORMATINET
Malá výstřednost
ef ≠ 0 + ea --> ed
V tlačené části průřezu je napětí rozděleno rovnoměrně. K porušení prvku ještě dojde rozdrcením betonu v tlačené části. Na tažené části průřezu vznikanou tahové trhliny.
Kritérium pro tlačené prvky s malou výstředností je:
aqc...vzdálenost více tlačených vláken od těžiště průřezu
Podmínka spolehlivosti platí stejná jako u velmi malé výstřednosti.
2.5.3 Velká výstřednost (tahové trhliny nepřípustné)
Velká výstřednost
ef ≠ 0 + ea --> ed, přičemž bek87.gif" \* MERGEFORMATINET
Prvek je porušen v části kde se objevují tahové trhliny (tahové porušení).
Obecný postup při návrhu a posouzení:
A) Návrh
charakteristiky (odhadneme součinitele: gb = 0,8 a γu = 1,0)
návrh průřezu//localhost/obr_bek/imagebek88.gif" \* MERGEFORMATINET Předběžně navrženo: h = ...mm, Ab =...mm2
B) Posudek
charakteristiky (zjištění skutečných hodnot součinitelů)
spočítáme výstřednostee = ef + eak89.gif" \* MERGEFORMATINET
Posouzení průřezuVýsledkem je menší z obou hodnot
závěr - vyhoví, nevyhoví (provedeme opravu návrhu)
3 Monolitické konstrukce
3.1 Stropní konstrukce
Přenášejí svislé zatížení i vodorovné zatížení do svislých nosných podpor. Zajišťují stabilitu a tuhost objektu. Monolitické stropy jsou vhodné pro průmyslové stavby s velkým užitným zatížením a pro objekty občanské výstavby s nepravidelného půdorysu.
Stropy deskové
a) Pnuté v jednom směru - jsou výhodné pro jednoduché bednění, dnes se monolitické desky o jednom poli používají zřídka (můžeme je snadno nahradit prefabrikáty). Je-li to možné vyztužíme desku spojitě přes více polí. Stejně tak využijeme pozední věnce k vetknutí výztuže desky.
b) Pnuté v obou směrech - budujeme nad čtvercovými půdorysy nebo obdélníkovým půdorysem s poměrem stran nejvýše 1:2. Podle způsobu podepření může být deska opět prostě uložená, vetknutá nebo na různých stranách podepřena různě.
Trámové stropy - se hodí pro rozpětí větší než 4 m a pro větší zatížení. Základními prvky jsou: spojitá deska, trám a průvlak. Trámy je vhodné navrhovat jako T-průřez (deskový trám). Z hlediska obousměrného vyztužení desky je vhodné navrhovat síť trámů a průvlaků o čtvercovém rozměru.Trámy a průvlaky mohou být při velkých zatíženích nebo rozpětích zesíleny náběhy (zvětšují výšku prvku, který tak má větší únosnost). Náběhy se mohou rozšiřovat buď ve svislém směru (zvětšení výšky), ve vodorovném směru (zvětšením šířky) nebo v obou směrech. Nevýhodou náběhů je pracnost bednění.
Stropy pro malá užitná zatížení do 5 kN/m2 - se navrhují především pro občanskou výstavbu s rovným podhledem. Vzdálenosti trámu jsou malé (1,2 m až 1,3 max 1,5 m), tloušťka desky se pohybuje od 50 mm do 80 mm a rozměry trámů volíme podle konstrukčních zásad (šířka má být min 100mm).
Stropy pro velká užitná zatížení nad 5 kN/m2 - se navrhují obvykle pro průmyslové nebo zemědělské objekty, obvykle bez podhledu. Lze připustit větší vzdálenosti trámů až 2,5 m (pro zatížení do 15 N/m2) a až 1,5 m (pro zatížení nad 15 N/m2), tloušťka desky se pohybuje od 80 do 100 mm a trám by měl mít minimální šířku 180 mm.
Hřibové stropy - se používají pro velmi velká zatížení (až 50 N/m2). Strop je tvořen oboustranně vyztuženou deskou, spojitou, která je podporována sloupy. Sloupy jsou opatřeny hlavicí, která brání propíchnutí sloupu deskou a zároveň zkracuje rozpětí desek. Tvar hlavice může být například jehlanový, která ještě může být opatřena v horní části roznášecí deskou apod. Sloupové prvky fungují v konstrukci jako skryté průvlaky, a porot je výztuž v těchto místech navrhovaná hustěji.
Zdvíhané stropy - jedná se o speciální konstrukci, která využívá skrytých hlavic ve stropní desce. Konstrukce se skládá ze vztyčených ocelových sloupů, na kterých jsou nasazeny ocelové hlavice (o průměru 1,5 až 2,5 m). Na úrovni suterénu se jedna na druhé vybetonují stropní desky, čímž ušetříme bednění. Aby se desky nespojili oddělujeme je fólií. Po uzrání betonu jsou jednotlivé desky zvedány pomocí speciálního hydraulického zařízení, které je osazeno na sloupech.
3.2 Základové konstrukce
Slouží k přenášení sil od zatížení vrchní stavby a své vlastní tíhy na základovou spáru. Zemina působí na základ stejně velkou reakcí jako základ. Z této úvahy plyne, že základové konstrukce působí podobně jako obrácená stropní konstrukce. Pokud je to možné, navrhujeme základy z prostého betonu, většinou monolitické. Pro základy můžeme použít cementy s nižším vývinem hydratačního tepla a betonů nižších tříd.
3.2.1 Základové patky
a) z prostého betonu - navrhujeme pod sloupy skeletu. Podle namáhání sloupu přenášejí v základové spáře dostředný nebo mimostředný tlak. Od tohoto zatížení je také odvozen tvar patky, který je čtvercový nebo obdélníkový. Patky můžou mít různé tvary viz následující obrázek.
Tvary patek
Návrh patky z prostého betonu
Podle podmínky spolehlivosti (pro čtvercový průřez)
σz.s....napětí v základové spáře (sigma) [MPa]Rd...výpočtová pevnost základové půdy [MPa]Ndc...celková síla působící na základovou spáru (včetně vlastní tíhy patky) [N]Az.s....základová plocha patky [mm2]Nd...síla působící ze sloupu [N]apt...šířka patky [mm]h...výška patky [mm]lpt...vyložení patky [mm]hs...šířka sloupu [mm]
S ohledem na kvalitu betonu
ústupek patky je namáhán prostým ohybem:
Spočítáme únosnost vzdorujícího průřezu:
Mu...momentová únosnost vzdorujícího průřezu [Nmm]Md...momnet působící na ústupek patky [Nmm]γu...součinitel geometrie průřezu (gama)γb...součinitel podmínek působení betonu (gama)Wd...průřezový modul >[mm3]b = lpt...vyložení patky [mm]h...výška patky [mm]
b) ze železobetonu - navrhujeme tehdy, pokud nemůžeme použít patku z prostého betonu (důvodem může
Vloženo: 25.05.2009
Velikost: 1,18 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu DatabázePodobné materiály
- 0 - Databáze - beton
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton 10001
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton 06-01-17_a
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton 06-01-17_b
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton 06-02-01b
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton 29-5-2006
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton cirtek_06-02-01a
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton otázky
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton příklad nafocený
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton příklad
- BC01 - Stavební chemie - Protokol č. 6 - Cementy, hydraulické vápno, beton
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BEK-navrhovani betonovych konstrukci
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BEK-navrhování betonových konstrukcí
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BEK-návrh betonových směsí
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BEK-technologie betonu
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Betonářské oceli vyráběné v ČR
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Pevnosti třídy betonu
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Povrchová úprava betonářské oceli
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Pracovní diagramy beton,ocel
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Pracovní diagramy beton
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Vlastnosti betonu a oceli
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Výkres- beton d1
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Výkres-beton d2
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Výkres-beton t1 - řez
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Výkres-beton t1
- BI01 - Stavební látky - Prednaska beton
- BL05 - Betonové konstrukce I - CS1-Betonové konstrukce prutové
- BL05 - Betonové konstrukce I - CS3-Betonové konstrukce plošné I
- BL05 - Betonové konstrukce I - CS4-Betonové konstrukce plošné II
- BJ15 - Technologie betonu II - vysokohodnotný beton a SCC
- BJ15 - Technologie betonu II - princip betonu a cementu
- BJ03 - Technologie betonu - laboratoře - zkoušení čerstvého betonu
- BJ04 - Technologie betonu I - výpočet složení betonu (OPCT)
- BI01 - Stavební látky - Beton
- BL09 - Betonové konstrukce II - Beton-tabulky
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Posouzení betonových konstrukcí - pomůcka
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Navrhování betonových konstrukcí 1 - sbírka příkladů
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - beton
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - beton 13.4
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - beton 16.3
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - beton 20.4
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - beton 23.3
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - beton 27.4
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - beton 30.3
- BF06 - Podzemní stavby - Obezdívka ze stříkaného betonu
- BL12 - Betonové mosty I - beton - výkresy
- BL05 - Betonové konstrukce I - Terzijsky - Beton I - 1.6.2011
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - E - Výpočet statických modulů pružnosti pro Beton
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS1-Betonové konstrukce prutové
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS2-Základové konstrukce
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS3-Betonové konstrukce plošné I
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS4-Betonové konstrukce plošné II
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I K01-Karta předmětu BL05
- CL01 - Předpjatý beton - Přednášky-předpjatý beton
- BI01 - Stavební látky - M03-Beton
- BI01 - Stavební látky - BI01-Stavební látky M03-Beton
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - BI02-Zkušebnictví a technologie M01-Technologie betonu a stavební keramika
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS1-Betonové konstrukce prutové
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS2-Základové konstrukce
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS3-Betonové konstrukce plošné I
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS4-Betonové konstrukce plošné II
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I K01-Karta předmětu BL05
- CL61 - Předpjaté stavební konstrukce - beton tabulka
- 0O4 - Kovové konstrukce III - ocelobeton
- BL11 - Předpjatý beton - power point-beton
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BL01-Prvky betonových konstrukcí K01-Kart předmětu BL01
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BL01-Prvky betonových konstrukcí M01-Prvky betonových konstrukcí
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BL01-Prvky betonových konstrukcí M02-Dimenzování betonových prvků
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BL01-Prvky betonových konstrukcí M03-Navrhování betonových prvků
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BL01-Prvky betonových konstrukcí M05-Navrhování jednoduchých prvků
- BJ04 - Technologie betonu I - BJ04-Technologie betonu I K01-Karta předmětu BJ04
- BJ04 - Technologie betonu I - BJ04-Technologie betonu I M01-Technologie betonu I
- BW01 - Technologie staveb I - BW01-Technologie staveb IM04-Technologie provádění betonových a železobetonových konstrukcí
- BL04 - Vodohospodářské betonové konstrukce - BL04-Vodohospodářské betonové konstrukce K01-Karta předmětu BL04
- BL04 - Vodohospodářské betonové konstrukce - BL04-Vodohospodářské betonové konstrukce M01-Žlaby a kolektory
- BL04 - Vodohospodářské betonové konstrukce - BL04-Vodohospodářské betonové konstrukce M02-Nádrže a potrubí
- BL09 - Betonové konstrukce II - vypracované otázky betonové konstrukce II
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton cvičení
- CL01 - Předpjatý beton - Jaroslav Navrátil - Předpjaté betonové konstrukce - část 1
- CL01 - Předpjatý beton - Jaroslav Navrátil - Předpjaté betonové konstrukce - část 2
- CL02 - Betonové mosty II (KON) - PROJEKT - 2017 - Betonové mosty II
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Prvky betonových konstrukcí
- Bl001 - Prvky betonových konstrukcí - Betonové prvky - vypracované otázky
- Bl001 - Prvky betonových konstrukcí - Betonové prvky - vypracované otázky
- BL005 - Betonové konstrukce I - Betony 1 - vypracované otázky.
- BL009 - Betonové konstrukce 2 - Betony 2_vypracovní na zkoušku_Zlámal
Copyright 2024 unium.cz