- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálFilozofické pojetí člověka a kvality života
Zkoumání člověka a jeho vztahy ke světu patří již dlouho k základním filozofickým otázkám. Snad proto, jsem si vybrala toto téma ke své práci. Samotná podstata a existence člověka je věčným a nekonečně se opakujícím tématem1. Svět je neustále v pohybu, zdokonaluje se, mění se naše životní podmínky a náš lidský styl života.
„Čím se člověk odlišuje od ostatních živých tvorů?“ Neustálým hledáním, tázáním a přemýšlením nejen nad sebou samým, ale i nad vznikem světa, duše, mravnosti1. A snad právě proto vznikla filozofická antropologie (=nauka o člověku), která se zabývá vědeckým zkoumáním tohoto tématu. Tento obor můžeme charakterizovat spojením filozofie a antropologie, hledající souvislosti mezi filozofickým náhledem na člověka s jeho vlastními zkušenostmi a se známými poznatky různých věd – společenských i přírodních2. Poznání člověka je velmi obtížné, je bytostí biologickou, sociální, kulturní a s bohatým psychickým projevem3.
Prvotní představy o člověku se objevují ještě před vznikem filozofie – v tzv. mytologii, kde byl člověk součástí vesmíru, byl jeho částečkou4.
V antické filozofii dominuje kosmický řád, člověk byl „živočichem, co má v sobě rozum“, ale lidský osud je předem určen a odporovat mu bylo nesmyslné. Na tomto základě se formuje tzv. platónský model člověka, kdy člověk se stává bytostí, která smysl svého života nachází v ideách – dobra, krásna, pravdy a jednoty. Idea je tím, co lidi spojuje ve vyšší, rozumnější celek5.
Ve středověku se již začíná projevovat křesťanský model člověka, kdy člověk je stvořen k obrazu Boha, získává určitou nezávislost vůči vnějšímu světu, ale Bohu je stále podřízen5.
Zásadní změna na pojetí člověka nastala v novověku, kdy se pohled soustřeďuje na člověka samého, člověk se stává „středem světa“6. Tento pohled na člověka v podstatě přetrvává dodnes.
Se vznikem lidské existence se zcela jistě nabízí otázka „co je člověk?“ Bez pochopení povahy člověka a jeho místa ve světě není možné zodpovědět žádnou filozofickou otázku. Jakým způsobem můžeme člověka nazvat a stručně jej charakterizovat?
Bytostí otevřenou a rozumějící, žijící ve světě, který poznává, zkoumá, proměňuje. Dokáže své prostředí, kde žije přetvářet, aby odpovídalo jeho potřebám a zájmům. Používá různé prostředky, které je schopen si sám vyrobit7. Je tvorem, který hledá smysl života a pokládá si otázku „proč žít?“.
1 J. Dolista, J. Feber, Filozofická antropologie, (str. 4)
2 J. Dolista, J. Feber Filozofická antropologie, (str. 8)
3 J. Dolista, J. Feber Filozofická antropologie, (str. 5)
4 J. Dolista
Vloženo: 9.06.2010
Velikost: 59,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz