- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Úvod do studia jazyka - J. Černý
KBO/6002 - Úvod do obecné lingvistiky
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálOlomouc, 1998
Sazba a typografie Hynek Olchava Obálku navrhlo grafické studio BastArt
1. vydání
Vydalo nakladatelství Rubico Rooseveltova 51, 779 00 Olomouc tel.: 068/522 88 92, fax: 068/522 88 93
ISBN: 80-85839-24-5
Obsah
Obsah 5
Předmluva .'. 9
Jak studovat tUto knížku 10
1.1 Jazyk a jeho funkce 13
1.11 Komunikační proces , .-. 13
1.12 Základní funkce dorozumívací (sdělovací) 14
1.13 Ostatní funkce 16
1.2 Jazykový vývoj . 17
1.21 Vznik a vývoj jazyka 17
1.22 Fonetické zmĚny 18
1.23 Vývoj gramatiky..... 23
1.24 Vývoj slovní zásoby 27
1.25 Příklady: norma, internacionalismy 35
1.26 Tendence diferenciaČnÍ a integrační 38
1.27 Vývoj jazyka u dítěte 41
1.3 Mluvená a psaná podoba 42
1.31 RozdIly mezi mluveným a psaným jazykem 42
1.32 Vývoj písma 44
1.33 Ortografie a pravopisné reformy 47
1.4 Klasifikace jazyků 48
1.41 Počet jazyků a jejich uživatelů ..'. 48
1.42 Genetická klasifikace 50
1.43 Nostratická teorie 57
1.44 Typologická klasifikace 59
1.5 Systém a struktura jazyka ...63
1.51 Pojem struktury a systému 63
1.52 Struktura slova (výrazu) 63
1.53 Struktura vety 64
1.6 Lingvistika, její vývoj a metody 65
1.61 Prehistorie 65
1.62 tzv. pŘedvĚdecké období 65
1.63 Srovnávací a historická gramatika 19. století 68
1.64 Strukturalismus 69
1.65 Moderní pomezní discipliny 70
1.7 DělenÍ lingvistiky ....72
1.71 Kritéria pro dělení lingvistiky 72
1.72 Hlavní lingvistické discipliny ..72
1.73 Další discipliny ...73
1.71 Úvod do studia jazyka
| 2.1 Fonetika 75
2.11 Vývoj fonetiky 75
2.12 Rozdělení fonetiky 76
2.13 Tzv. MLUVIDLA 77
2.14 Klasifikace samohlásek.. 80
2.15 Klasifikace souhlásek 81
2.16 Slabika 86
2.17 Suprasegmentalní prvky 88
2.18 Eufonie 91
2.19 Experimentální metody a krize fonetiky 92
2.2 Fonologie 93
2.21 Vznik fonologie 93
2.22 HlAska a foném 94
2.23 FonOloGicke opozice 96
2.24 Vliv fonologie na jiné disciplíny 98
3.1 Morfologie 101
3.11 Podstata gramatiky a její rozdělení 101
3.12 Vznik morfologických kategorií 103
3.13 Příklad 1: Kategorie rodu substantiv 104
3.14 Příklad 2: Kategorie Času a vidu 107
3.15 Asymetrická struktura kategorií a príznakovost 111
3.16 Kategorie Čísla 115
3.17 Kategorie pÁdu a urČenosti , 116
3.18 Kategorie osoby , 118
3.19 Ostatní slovesné kategorie , 120
3.2 Syntax 121
3.21 Lineární charakter věty a její struktura 121
3.22 Věta a text 125
3.23 Jednoduchá věta a juxtapozice 126
3.24 Souvětí souřadné 128
3.25 Souvětí podřadné 129
3.26 Složité větné konstrukce 131
3.27 Zkracovaní vět a polovětné vazby , 136
3.28 Metody syntaktického rozboru 138
3.29 Příklad asymetrie v syntaxi: podmínkové vĚty 142
4.1 LeXIkologie a lexikografie 147
4.11 Obsah lexikologie 147
4.12 Kvantitativní vztahy ve slovní zÁsobĚ 147
4.13 ZAkladní a odvozenÁ slova 149
4.14 Tvoření slov 151
4.15 Internacionalismy 155
4.16 Lexikografie 159
4.2 Sémantika 164
4.21 Vývoj sémantiky ,164
4.22 Významová složka jazykového znaku 165
4.23 Sémiotika 168
5.1 Rétorika 171
5.11 Vznik a vývoj rétoriky 171
5.12 Dnešní aplikace 172
5.2 Etymologie 172
5.21 Nauka o původu slov 172
5.22 Příklady 173
5.3 Dialektologie 176
5.31 Vznik a obsah dialektologie 176
5.32 Lingvistické atlasy 178
5.33 Metody dialektologického výzkumu 179
5.34 Příklad 1: PrÁce v terénu .". ...185
5.35 Příklad 2: Údaje o informátorech ....186
5.36 Příklad 3: Mapy 187
5.4 Stylistika 190
5.41 Tradiční stylistika 190
5.42 Současna teorie funkčních stylů 193
6.1 Matematická lingvistika 197
6.11 Úvodní poznámka o pomezních disciplínách 197,
6.12 Kvantitativní lingvistika .. 197
6.13 Matematické modely 201
6.14 Počítačová lingvistika 203
6.2 PSYCHOLINGVISTIKA 204
6.21 Vývoj a obsah psycholingvistiky 204
6.22 Bilingvismus 206
6.23 Teorie řečové Činnosti 207
6.3 PrAGMALINGVISTIKA A PARALINGVISTIKA 209
6.31 pragmalingvistika ..209
6.32 Paralingvistika ..209
6.4 Textová lingvistika 211
6.41 Text jako základní jazyková jednotka ....211
6.42 Spojitost textu a deiktické prostředky 212
6.41 Úvod do studia jazyka
| 6.5 NeuroLIngvistika 214
6.51 Vývoj a obsah neurolingvistiky 214
6.52 Afázie 214
6.6 Sociolingvistika 216
6.61 Vývoj a obsah sociolinGvistiky 216
6.62 SOCIOLINGVISTICKÉ METODY 219
6.7 Etnolingvistika a lingvistická antropologie 220
6.71 Vývoj a obsah etnolingvistiky 220
6.72 Lingvistická antropologie 221
6.73 Hypotéza Sapika a Whorfa 222
6.8 Filozofie jazyka 223
6.81 Filozofie a lingvistika 223
6.82 Teorie jazykového relativismu 223
Jmenný rejstřík 225
Věcný rejstřík 227
Literatura 245
Seznam obrázkŮ 246
Předmluva
Tento „Úvod do studia jazyka" obsahuje základní informace, které jsou předmětem stejnojmenné přednášky a semináře v prvním semestru většiny filologických oborů na našich vysokých školách. Je tedy určen především studentům prvního ročníku filologických oborů, částečně snad i maturan tům, kteří se chtějí na některý filologický obor zapsat. Obsahuje také základ ní informace o jednotlivých lingvistických disciplínách a může tedy sloužit také jako první seznámení s problematikou fonetiky, fonologie, morfologie, syntaxe, atd.
Při jeho sestavování jsem vycházel z dlouholetých zkušeností s vedením tohoto předmětu na katedrách romanistiky Univerzity Palackého v Olomou ci a Univerzity Marie Curie Sklodowské v polském Lublinu; krátkodobě jsem podobné přednášky a semináře vedl také na Universidad de Oriente v Santi agu de Cuba, na Earlham College v USA a na Universidad de Granada. Celá řada výkladů, formulací a příkladů v této příručce vznikla na základě dotazů a připomínek studentů těchto univerzit.
V české lingvistické literatuře už existuje několik příruček, které uvádějí
do lingvistické problematiky (podrobněji viz bibliografii). Pro začátečníky
jsou většinou poněkud obtížné a vhodné jsou zejména pro studenty, kteří už
mají jistou lingvistickou průpravu. Na rozdíl od nich nepředpokládá náš
„Úvod" žádné předběžné znalosti kromě těch zcela základních informací
získaných na střední škole.
Cílem této příručky je seznámit zájemce o lingvistickou problematiku se základními otázkami jazyka a jazykovědy. Důraz je kladen na co nejsrozumi telnější výklad i těch složitějších otázek, které vyžadují určitou dávku abs traktního myšlení. Proto je výklad doprovázen snadno srozumitelnými pří klady.
Uživatelům této příručky přeji, aby v nich podpořila zájem o studium jazyků a lingvistiky. Pokud najdou nějaký rozpor mezi jejím obsahem a tím, co se deklaruje v předcházejícím odstavci, budu jim vděčný za upozornění.
Panu profesoru M. Komárkovi jsem zavázán za trpělivost, s jakou přeče tl rukopis, a za celou řadu připomínek.
V Olomouci 4. 5. 1998
Autor
ÚVOD DO STUDIA JAZYKA
Jak studovat tuto knížku
Jak studovat tuto knížku
Lidská řeč je dost zvláštní jev. Na jedné straně je přirozenou výbavou každého člověka a zvládne ho každé malé dítě v období od narození do pěti let věku. Rodíme se s vrozenými předpoklady naučit se lidské řeči a zvládne me pak ten jazyk, který nás v útlém věku obklopuje (může jich být i více než jeden).
Na druhé straně je ale jisté, že je lidská řeč zdaleka nejdokonalejší doro zumívací prostředek a zdaleka nejsložitější ze všech znakových systémů, kte ré nás po celý život provázejí. Především díky tomuto složitému systému se ostatně člověk odlišil od zbytku živé přírody. Mimo jakoukoli pochybnost je i to, že se kterýkoli z několika tisíc existujících jazyků po všech stránkách dost značně liší od všech ostatních, i když od některých méně a od jiných více.
Lingvistika, která se studiem jazyků zabývá, je proto vzhledem k složitos ti jazyků také sama dost složitá; názory na podstatu jazyka se stále vyvíjejí, objevují se nové a nové metody výzkumu, odhalují se stále nové stránky lid ské řeči a nepochybně se budou odhalovat i v budoucnosti.
Tato knížka si klade za cíl seznámit zájemce o jazyky a lingvistiku se základními informacemi, které mají případně usnadnit studium dalších spe cializovanějších příruček. Především je ale určena posluchačům prvního se mestru filologických oborů, neboť shrnuje látku stejnojmenné přednášky. Aby byla četba této knížky efektivní, doporučujeme tento postup: 1. Přečíst si jenom zběžně celý text, tak aby čtenář věděl, co jednotlivé kapitoly obsahují a kde to případně hledat (k hledání ovšem pomůže i obsah a rejstříky).
2. Hned na začátku semestru si důkladně pročíst první kapitolu; ta obsa huje základní úvodní informace, které jsou součástí každého „úvodu do stu dia jazyka". Učitel, který látku přednáší nebo vede semináře, někdy dost ob tížně odhaduje, co studenti prvního ročníku ovládají, a dost často může pou žít termíny pro některé z nich zcela neznámé. Prostudování první kapitoly většinu takových potíží odstraní.
3. Dobré zvládnutí „úvodu do studia jazyka" je důležité, protože značně usnadní zvládání lingvistických přednášek ve vyšších ročnících. Ideální by bylo prostudovat nebo alespoň přečíst si vždy předem látku příští přednášky. Učitel zpravidla dává na začátku semestru program přednášek na celý semes-
tr, nebo alespoň na konci každé přednášky ohlásí téma na příští týden (jestli- | že to neudělá, je možné a vhodné se ho na to zeptat). Pokud student ví o příštím tématu něco předem, daleko snáze pak přednášku sleduje. V horším případě je možné si přednášenou látku vyhledat v knížce dodatečně, ale nejhorší je nechat si studium až na poslední tři dny před zkouškou. Možná se i tak poda ří zkoušku zvládnout, ale za další tři dny pak látku patrně stejně rychle zapo meneme.
4. Ostatní kapitoly látku „úvodu" doplňují, ale je vhodné se k nim vrátit nejpozději před zahájením dalších lingvistických přednášek (fonetika a fono- logie se zpravidla studuje rovněž v prvním ročníku, morfologie ve druhém, syntax ve třetím, atd.
V knížce je uvedeno značné množství praktických příkladů. Většinou není třeba je podrobně studovat, mají sloužit k lepšímu pochopení teoretických výkladů a zejména k přemýšlení o podstatě lidské řeči a konkrétních jazyků. Nemělo by např. smysl studovat všechny anglické ekvivalenty českého slova „cesta" ani zabývat se podrobně vývojem slov „norma", „hajzl" nebo „šalot- ka"; ve všech případech jde pouze o názornou ilustraci určitých jevů a bylo by možné použít k tomu účelu tisíce jiných příkladů. Považoval bych rozhod ně za prospěšnější, kdyby si čtenář nějaký obdobný příklad z češtiny nebo jiného jazyka sám odvodil nebo vyhledal.
Jednotlivé části knížky spolu často navzájem úzce souvisí a jejich četba by měla vést k samostatnému přemýšlení o jazyce spíše než k jejich memoro vání. Tak např. když čtenář dojde k výkladu o tvůrčím charakteru jazyka, měl by si vybavit, že od pouhých tří základních českých sloves (jet, vést, nést) je možné odvodit stovky jiných výrazů, že pomocí gramatických prostředků dosáhne počet takových tvarů několika tisíc, že i poměrně krátká česká věta může mít desítky nebo stovky různých variant, atd.
Knížku je ovšem třeba brát pouze jako úvod do problematiky lidské řeči, jazyků a lingvistiky. Posluchači ji budou muset doplnit studiem dalších mate riálů podle pokynů jednotlivých učitelů a se zaměřením na různé konkrétní jazyky. Ostatní zájemci o lingvistickou problematiku pak najdou v seznamu literatury a v příslušných kapitolách odkazy, které jim umožni doplnit četbu dalšími příručkami u těch témat, která je zvláště zaujmou.
San Francesco (Caorle), 28. 6. 1998
Jazyk a lingvistika
1.1 Jazyk a jeho funkce
1.11 Komunikační proces
Každý přirozený jazyk slouží členům příslušného jazykového společen ství především k dorozumívání, tj. jinými slovy ke vzájemnému předávání či sdělování informací.
Člověk a živá příroda vůbec mají k dispozici celou řadu takových nástro jů a prostředků, které k přenášení informací slouží. Všem je společné přede vším to, že tvoří určitý systém znaků nebo signálů, které něco znamenají (jsou za nimi ukryty jisté významy či informace). Tak např. v říši zvířat exis tují takové dorozumívací systémy - pachové, vizuální, akustické nebo kombi nované -, kterými se zvířata informují o základn
Vloženo: 12.06.2010
Velikost: 9,08 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu KBO/6002 - Úvod do obecné lingvistiky
Reference vyučujících předmětu KBO/6002 - Úvod do obecné lingvistiky
Podobné materiály
- KBO / 6001 - Úvod do ČJ - Úvod do studia českého jazyka - Josef Hrbáček.part1
- KBO / 6001 - Úvod do ČJ - Úvod do studia českého jazyka - Josef Hrbáček.part2
- KBO / 6001 - Úvod do ČJ - Uvod do studia jazyka -Jiri Cerny.part1
- KBO / 6001 - Úvod do ČJ - Uvod do studia jazyka -Jiri Cerny.part2
- KBO/0260 - Úvod do studia teorie literatury - Stručně Eduard Petrů - Úv. do studia lit. vědy
Copyright 2024 unium.cz