- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Geografie města
Z3090 - Humánní geografie
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Mgr. Ondřej Mulíček Ph.D.
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálHUMÁNNÍ GEOGRAFIE
I. ročník
GEOGRAFIE MĚSTA
Urbánní geografie ve smyslu studia intra-urbánních vztahů se vždy zabývá sledováním vnitřní struktury města, jejích změn, faktorů, které tuto strukturu/změny podmiňují. Zároveň detailně popisuje mechanismy procesů, které jsou nositeli takovýchto změn a subjekty, kteří v takovýchto procesech vystupují. Nikdy však nemůžeme zcela oddělit zkoumání vnitřní struktury města od studia jeho postavení v širším kontextu (v globální ekonomice – struktura průmyslu města, v regionálních vztazích – suburbanizace, apod.)
Polský geograf Liszewski rozeznává následující hlavní směry ve výzkumu měst:
geografická poloha
studium fyzionomie/morfologie města
studium funkční struktury
společensko-ekologické výzkumy
výzkumy úrovně a podmínek života
studium percepce měst
geografické monografie měst
měřítko výzkumu města
městská čtvrť
jde o území vyjadřující obvykle určitou homogenitu ve fyzických, socio-ekonomických či etnických znacích, místo s vyjádřeným společnými zájmy a projevovanou solidaritou
často lze v kontextu čtvrti zkoumat ekonomický úpadek, revitalizační procesy, rezidenční segregaci, úroveň služeb, politické vyjádření zájmů
město
vnitřní strukturace,
zkoumá se role měst v národní, regionální či globální ekonomice a to, jak je socio-prostorová forma města ovlivněna jeho ekonomickou rolí
je zkoumán způsob řízení města, rozložení síly/moci, síla města směrem k ovlivňování národních politik, plánovací praxe
region
je arénou pro zkoumání expanzivních procesů pramenících ve městě, studium ekologické stopy města
národní úroveň
vzájemná konkurence měst, territorial competitiveness, účinkování urbánních a sektorových politik
globální systém měst
role města v politické globální ekonomice, reakce na globalizační procesy, otázka NIDL, global cities
Struktura města
Fyzickou strukturou chápeme jednak morfologii městského prostoru, jednak fyzickou podobu a stav budov. Uplatňuje se zde výrazně historický vliv - každá doba se do fyzické struktury města otiskuje jinou matricí. Fyzická struktura je pozměňována novou výstavbou, asanacemi (demolicemi) či transformací (revitalizací, regenerací) městských struktur (budov, čtvrtí a území).
Funkční prostorová struktura odráží rozmístění jednotlivých funkcí na území města (obytné, produkční, rekreační, apod.), resp. funkční vztahy mezi jednotlivými městskými částmi či typy využití půdy (land use). Jde nejen o zachycení statického stavu (land use, fyzická struktura), ale i o zachycení toků, vazeb (dopravních, informačních, apod.), tj. o organizaci města.
Sociální struktura zachycuje distribuci (rozložení) jednotlivých sociálních skupin v prostoru města. Nejčastěji jde o rozmístění trvale bydlícího obyvatelstva, analyzují se však i pohyby obyvatelstva za prací, denní rytmy, přechodně bydlící či dočasně přítomní. Hodnotí se i sociálně odlišné využívání prostoru města.
Všechny tři struktury se navzájem prolínají - u používaných modelů popisujících strukturu města (velice často formou zachycení land-use) je vždy více akcentován jeden ze tří aspektů.
Můžeme rozlišit některé přístupy ke studiu městské (socio-prostorové) struktury. Dlouhou tradici má studium morfogeneze tj popis a klasifikace vývoje formy města.
Humánní ekologie zkoumá rozvoj města skrze ekologický přístup pracující s pojmy jako je prostorová konkurence, sukcese, invaze, apod. Humánní ekologie byla kritizována neo-marxisty - ti viděli město jako výsledek akumulace kapitálu. Postmodernismus naopak chápe městskou strukturu jako symbolické vyjádření hodnot, postojů a individuálních aktivit (město jako text napsaný mnoha autory, který má v sobě obsažen množství významů).
Morfogeneze
Morfogenetický přístup ke studiu vývoje struktury města rozlišuje 3 elementy městské krajiny – využití pozemků, využití budov a kompozici města. Využití půdy (pozemků) má nejvýraznější fluktuaci - mění se nejrychleji. Pomaleji se mění využití budov, které představují kapitálovou investici a pro nový způsob využití musejí být adaptovány. Nejpomaleji se mění celková kompozice města - uliční a dopravní síť.
V období rozvoje města se střídají fáze expanze s obdobími nečinnosti - vývoj je cyklický. Variantou je, že místo období nečinnosti dochází k vnitřní reorganizaci města – přestavbám a asanacím. Trvale neměnné struktury se nazývají morfologické relikty (hrady, katedrály, památkové rezervace, apod.)
Struktura města je zároveň vždy ovlivňována dopravou či působením institucí nebo osob majících pravomoci či ekonomický vliv (plánovací instituce, vlastníci půdy, developeři, apod.).
obr. 2:vztah mezi dopravou a městskou strukturou
Obrázek popisuje vztah mezi dopravou a městskou strukturou – stávající prostorová struktura ovlivňuje rozložení nových aktivit v prostoru, tyto aktivity vyvolávají dopravní toky a tím je určována různá dosažitelnost různých míst. Více dostupná místa pak přitahují více investic a tím dochází k dalším změnám prostorové struktury.
Vývoj architektonické formy města
Se změnami městské formy mezi různými etapami urbanizace docházelo i ke změně architektury. V 19. stol to byla industrializace, která dala vzniknout na tu dobu novým moderním výrobním a administrativním budovám.
Druhým významným trendem bylo modernistické hnutí - zapojení průmyslových postupů, moderních materiálů a funkcionalistického designu. 60. léta byla poznamenána rozvojem dopravních tepen a funkčním zónováním (mezinárodní dopad modernismu povýšil Švýcar Le Corbusier, který fascinovaný rozvojem navrhl město jako stroj na žití, bydlení).
Pozdně moderní periody se vyznačují používáním skla a oceli v CBD a dramatickými geometrickými formami. Naopak postmoderní architektura staví na dekorativnosti, kombinaci a tradičních motivech.
Preindustriální město
Znakem preindustriálního města bylo poměrně jasné ohraničení vůči okolnímu venkovskému prostředí – města byla výrazně uzavřenými jednotkami bez výraznějšího vlivu na své venkovské okolí.
Sjoberg navrhuje prostorový model předprůmyslového města, ve kterém docházelo k poměrně jasnému oddělování společenské feudální elity od ostatních společenských tříd, obvykle do fyzicky ohraničeného centra města. Toto centrum bylo současně symbolem mo
Vloženo: 4.08.2011
Velikost: 819,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz