- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
demografie
Z3090 - Humánní geografie
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Mgr. Daniel Seidenglanz Ph.D.
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálVÝVOJ ZÁKLADNÍCH DEMOGRAFICKÝCH UKAZATELŮ V OBDOBÍ 1950 - 2050
Druhá část přednášky se zaměří na vývoj základních demografických ukazatelů v období let 1950 – 2050 ve světě a jeho dílčích částech.
Porodnost a plodnost
Pro určení budoucí velikosti populace na světě jako celku i v jeho jednotlivých částech (byť se zmenšováním geografického měřítka působí už ve větší míře např. i faktor migrace) je primární složkou reprodukční chování, tedy porodnost a plodnost.
I docela malé změny míry plodnosti mohou v dlouhodobých výhledech způsobit velké rozdíly ve velikosti populace (viz rozdíly mezi minimální, střední a maximální variantou projekce OSN počtu obyvatel v roce 2050).
Při hledání očekávaných trendů, hrají klíčovou roli následující otázky:
zda v nejméně rozvinutých zemích (zvláště v Africe) bude i nadále pokračovat pokles plodnosti zahájený v posledním desetiletí 20. století,
jakým způsobem se bude dále měnit v současnosti velmi nízká plodnost charakteristická především pro řadu evropských zemí – otázkou je zejména, zda se bude ještě snižovat nebo se znovu zvýší?.
Vývoj porodnosti a plodnosti od roku 1950 do současnosti a předpokládaný vývoj těchto ukazatelů do roku 1950 přibližují tab. 7 a 8, a to pomocí ukazatelů:
hrubá míra porodnosti = počet všech narozených na 1000 obyvatel středního stavu,
úhrnná plodnost = součet měr plodnosti žen v reprodukčním věku, tedy počet dětí narozených jedné ženě za celé reprodukční období za předpokladu zachování plodnosti daného roku.
Zřetelné je, že v období posledních 50 let došlo ve světě jako celku k poklesu porodnosti i plodnosti, přičemž „tahounem“ těchto změn byla především situace ve většině LDRs – hrubá míra porodnosti i úhrnná plodnost v těchto regionech klesla zhruba na 1/2 výchozího stavu:
v období let 1950-55 dosahovala úhrnná plodnost v LDRs hodnoty 6,16 a ještě dalších 15 let kolísala zhruba kolem 6 dětí na jednu ženu,
poté prakticky během 30 let klesla na méně polovinu – v současné době nedosahuje úhrnná plodnost v LDRs ani 3
V rámci LDRs byly hnací silou tohoto poklesu Asie a Latinská Amerika:
na pokroku Asie měla největší podíl Čína (TFR na konci 90. let klesla na 1,8), zatímco TFR mnohých zemí západní Asie stále překračují 4, ve dvou se dokonce pohybují kolem 7,0;
v Latinské Americe je rozptyl hodnot o něco menší, avšak i zde TFR kolísají od 1,5 (některé státy Karibiku) až po 4,9 (Guatemala).
Situace v Africe je v současnosti velmi odlišná, avšak zdá se, že určitý pokles porodnosti a plodnosti byl již zahájen i zde. Úhrnná plodnost zde ve stávajícím pětiletém období (roky 2000-05) dosahuje ještě téměř 5 dětí na jednu ženu (4,91). Příčinou tohoto stavu je skutečnost, že řada států se dosud nachází v dynamické 2. a 3. fázi demografického přechodu:
nejvyšší hodnoty jsou přitom charakteristické pro střední Afriku (6,2), (max. plodnost 6,6 v 80. letech),
východní Afrika (5,8), (kulminace 7,0 zaznamenána v 70. letech),
západní Afrika (5,5), (kulminace 7,0 zaznamenána v 70. letech).
Tab. 7: Vývoj hrubé míry porodnosti v letech 1950 - 2050
Území1950-552000-052045-50v ‰v ‰v ‰Svět
37,6
21,3
13,7
MDR
22,4
10,9
10,3
LDR
44,6
22,5
14,2
LDCs
48,7
38,9
20,5
Afrika
49,1
37,4
19,9
Evropa
21,5
9,7
9,6
Asie
43,0
20,5
12,5
Lat. Amerika a Karibik
42,0
21,6
12,0
Sev. Amerika
24,6
14,1
11,8
Oceánie (vč. Austrálie)
27,7
17,1
12,1
Tab. 8: Vývoj úhrnné plodnosti v letech 1950 - 2050
Území
1950-55
2000-05
2045-50
Svět
5,02
2,69
2,02
MDR
2,84
1,56
1,85
LDR
6,16
2,92
2,04
LDCs
6,64
5,13
2,47
Afrika
6,74
4,91
2,40
Evropa
2,66
1,38
1,84
Asie
5,89
2,55
1,91
Lat. Amerika a Karibik
5,89
2,53
1,86
Sev. Amerika
3,47
2,05
1,85
Oceánie (vč. Austrálie)
3,90
2,34
1,92
Pro další populační vývoj světa jako celku, je proto klíčový odhad dalšího populačního vývoje v Africe, a v některých zemích západní Asie. V úvodní části přednášky prezentovaná střední varianta projekce OSN (podle níž počet obyvatel na zemi v roce 2050 dosáhne 8,9 mld.) přitom předpokládá, ve všech výše zmíněných regionech dojde do roku 2050 k poklesu úhrnné plodnosti až na hranici čisté reprodukce (tj. hodnoty kolem 2,1).
Zmíněný pokles porodnosti a plodnosti k hranici čisté reprodukce vyžaduje i v těchto regionech splnění podmínek, jež tento proces umožnily v jiných částech světa. Patří k nim zejména:
rozšíření vzdělávacích a pracovních příležitostí pro ženy, jinými slovy jde o celkové zlepšení celkové situace žen ve společnosti,
zlepšení ekonomické situace v těchto regionech, včetně přechodu společnosti od samozásobitelského („subsistence life-style“) ke konzumnímu způsobu života.
rozšíření a aplikace programů plánování rodiny (antikoncepce, …, účinnost těchto opatření je však možná pouze tehdy, bude-li k tomu existovat svobodná vůle).
Splnění daných podmínek však bude velmi obtížné, a to minimálně v souvislosti s:
nízkým stupně ekonomické prosperity,
tradičními překážkami danými islámem a africkými tradicemi.
Druhý extrém představuje situace v Evropě, kde jsou naopak hodnoty porodnosti a plodnost extrémně nízké – v současnosti dosahuje úhrnná plodnost v Evropě hodnoty pouze 1,40 dítěte na jednu ženu!!!
Od poloviny 60. let většina nekomunistických zemí Evropy sledovala pád plodnosti na nebývale nízkou úroveň, ačkoliv v některých zemích (hlavně ve Skandinávii) byly zaznamenány i její dílčí nárůsty. Pokles byl zvláště nápadný v jižní Evropě a podobným vývojem prošla i východní Evropa po pádu „železné opony“ a následující transformace společensko-ekonomických podmínek (90. léta, počátek 21. stol.).
Podstata tohoto procesu bývá vysvětlována teorií druhého demografického přechodu, tedy teorií jakéhosi fundamentálního přechodu k novému společenskému systému.
Nejnižšími hodnotami úhrnné plodnosti ( kolem 1,3) se vyznačují zejména následující státy:
Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Německo, Řecko, Itálie, Lotyšsko, Rumunsko, Slovinsko, Španělsko.
Ostatní MDRs nebyly druhým demografickým přechodem dosud zasaženy – viz vyšší porodnost a plodnost v Severní Americe a Austrálii.
V příštích 50 letech se však i v Evropě předpokládá určité zvýšení úrovně porodnosti a plodnosti – byť zde její hodnoty zůstanou i nadále v celosvětovém měřítku nejnižší.
Úmrtnost
V průběhu posledního půlstoletí bylo dosaženo značného pokroku také ve snížení úmrtnosti a prodloužení naděje dožití.
Vývoj úmrtnosti od roku 1950 do současnosti a předpokládaný vývoj těchto ukazatelů do roku 1950 přibližují tab. 9, 10 a 11, a to pomocí ukazatelů:
hrubá míra úmrtnosti = počet zemřelých na 1000 obyvatel středního stavu,
naděje dožití (střední délka života) = pravděpodobnost dožití, tj. kolik let života má před sebou osoba určitého věku (nejčastěji se používá naděje dožití novorozenců), ukazatel se obvykle člení podle pohlaví (muži, ženy – naděje dožití žen bývá většinou vyšší),
kvocient kojenecké úmrtnosti = počet zemřelých ve stáří do jednoho roku na 1000 živě narozených téhož kalendářního roku.
Na světě jako celku hrubé míry úmrtnosti v posledních 50 letech klesly na méně než polovinu, z 19,6 ‰ (1950-55) na 9,1 ‰ (2000-05):
nejvýraznější změny se odehrály v LDRs, kde došlo k poklesu míry úmrtnosti o dvě třetiny,
v MDRs úmrtnost neklesá, nýbrž se stabilně drží na hodnotě kolem 10 ‰.
V současné době tak již
Vloženo: 4.08.2011
Velikost: 1,31 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz