- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Demografie
Z3090 - Humánní geografie
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Mgr. Daniel Seidenglanz Ph.D.
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálHumánní geografie
Demografie
(podklady pro přednášku)
Definice pojmu Demografie
(termín je odvozen z řeckého demos - lid a grafein - psáti popisovati)
Předmětem studia demografie je demografická / populační reprodukce, tj. neustálá obnova populací v důsledku probíhajících procesů rození a umírání.
Objektem demografického studia jsou lidské populace.
Od demografické reprodukce je nutné odlišit demografický / populační vývoj – obsahově širší pojem, který v sobě zahrnuje také prostorovou mobilitu obyvatelstva (tj. stěhování, migrace), která výsledek demografického vývoje ovlivňuje tím více, čím menší je územní jednotka. Naopak při demografickém studiu populace světa jako celku význam prostorové mobility zcela zaniká (často je zanedbatelný již na úrovni státních celků). Právě zájmem o demografický / populační vývoj (zahrnutí migrací) a zájmem o rozmístění lidí na Zemi a jeho podmíněnost (vnější faktory, kauzalita) se od demografie odlišuje geografie obyvatelstva (která jinak s demografií velmi úzce souvisí).
Je nutné odlišovat termíny obyvatelstvo a (lidská) populace:
obyvatelstvo – soubor lidí žijících v určitém území (stát, kraj, obec),
(lidská) populace – soubor lidí, mezi nimiž dochází k demografické reprodukci.
Obyvatelstvo jednoho státu se může skládat z několika relativně izolovaných populací a naopak politické hranice mohou rozdělit jednu populaci, tato vymezení však nejsou nezávislá a v historické době se mění – uvést příklad Československa.
V zájmu vysvětlit vývoj demografických systémů v jeho všestrannosti, se nelze spokojit se studiem vnitřních složek (struktur) těchto systémů, ale je nutné zkoumat i vnější podmínky jejich existence. Tyto podmínky je nutné hledat v celé společenské, biologické i geografické sféře života lidských populací a kritériem jejich „demografičnosti“ (tj. zda mají být zkoumány demografií) je pouze jejich váha, kterou působí na demografickou reprodukci. Některé faktory se prakticky považují za demografické (sňatečnost, rozvodovost, sterilita, migrace aj.).
ZDROJE DEMOGRAFICKÝCH DAT A JEJICH DOSTUPNOST
V podstatě lze rozlišit pět typů statistického popisu, které jsou pramenem demografických a geodemografických dat:
Sčítání lidu
celkový proces sběru, uspořádání, zhodnocení, analýzy a publikace demografických, ekonomických a sociálních údajů, týkajících se v určené době všech osob v zemi nebo v dobře vymezené části země;
jednotná metodika (od poloviny 19. století), srovnatelnost dat, dlouhé časové řady;
Běžná evidence přirozené změny včetně některých jevů zdravotních, právních atd.
matriky - evidence narozených, zemřelých, dále sňatky, rozvody a potraty (přirozený pohyb obyvatelstva);
Běžná evidence migrací
obecní úřady (dříve policie) – evidence vnější a vnitřní migrace (stěhování – musí překročit hranici obce!)
Populační registr
centrální registr občanů – princip registračních lístků, které se zakládají při narození každé osoby a průběžně se do nich zapisují všechny demografické události (sňatek, narození dítěte, změna trvalého bydliště, rozvod aj.)
Zvláštní šetření,
výběrová šetření (např. mikrocensus) – údaje se zjišťují za reprezentativní vzorek obyvatelstva, sledování územní a sociální mobility, životní úrovně apod.
šetření populačního klimatu
Internetové adresy s demografickou tématikou:
www.czso.cz
//www.odci.gov" www.odci.gov (publikace The World Factbook)
HYPERLINK "http://www.fao.org/" http://www.fao.org
HYPERLINK "http://www.worldbank.org/" http://www.worldbank.org
HYPERLINK http://www.un.org/ http://www.un.org (zejména HYPERLINK "http://www.un.org/popin" www.un.org/popin - databáze obsahující řadu důležitých demografických údajů v elektronické podobě za celý svět)
http://www.xist.org
DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ SVĚTA
Ačkoliv je teoreticky možné udržovat populaci v určité velikosti a struktuře, lze konstatovat, že většina populací se v minulých desetiletích podstatně změnila a vypadá to, že tato tendence bude pokračovat i v 21. století. Platí to jak
v případě světa jako celku, jehož celková populace nedávno překročila hranici 6 mld.,
ale i ve všech velkých světových regionech
a také ve většině států
Přitom se nemění jen velikost populace, ale rychle se vyvíjí také její struktura (věkové složení, sociální struktura, etnické složení atd.)
Mění se také způsob života (sdružování lidí do domácností) a životní zkušenosti, jimiž lidé procházejí. Lze říci, že současné životní šance a normy chování se velmi liší od norem platných v době života předcházejících generací.
Lze proto konstatovat, že svět se v demografickém slova smyslu v současném období velmi výrazně mění. Proto je důležité a zajímavé přemýšlet jednak o minulém demografickém vývoji a také o budoucím vývoji populace - např. o tom, jak by mohla vypadat v roce 2050 (2100, 2300, …).
Základní témata, kterými se přednáška zabývá:
tempo růstu populace světa, jeho prostorové rozložení,
teoretické koncepty populačního vývoje světa – demografický přechod a druhý demografický přechod,
vývoj základních charakteristik populačního vývoje světa v období let 1950 – 2050 (porodnost a plodnost, úmrtnost, přirozený přírůstek, …),
stárnutí populace.
tempo růstu populace světa, jeho prostorové rozložení
Ačkoliv není snadné získat přesná statistická data o velikosti světové populace, můžeme s jistotou konstatovat, že na Zemi dnes žije více obyvatel než kdykoliv předtím. Celková populace světa podle odhadů v průběhu roku 1999 překročila hranici 6 mld.:
první miliarda přitom byla překonána teprve na počátku 19. století (patrně roku 1804),
druhá miliarda v roce 1927 – délka období 123 let,
třetí miliarda zabrala pouze 33 let a byla tedy dosažena roku 1960,
čtvrtá miliarda byla dosažena za dalších 14 let v roce 1974,
pátá miliarda v roce 1987 (13 let),
šestá miliarda potom za pouhých 12 let v roce 1999,
6,5 miliardy – podle odhadů mělo být dosaženo v červenci 2005.
Podle existujících odhadů žilo za celou dobu existence člověka na Zemi zatím asi pouze 100 mld. osob – i z tohoto pohledu je zřetelná populační nerovnováha, neboť v současnosti zde žije 6 mld. osob a za celou předchozí dobu se vystřídalo jen 94 mld.
Postupné stále se zrychlující tempo růstu světové populace lze doložit i následujícím tezemi:
V prvním tisíciletí (od Kristova narození až do roku 1000) čítala populace světa cca 300 mil. lidí – nedošlo k žádnému čistému růstu populace.
Druhé tisíciletí (1000-2000) bylo poté svědkem 20 násobného zvětšení populace (ještě dramatičtěji může působit konstatování, že za 1900 od Kristova narození na světě přibylo 1,3 mld. lidí a v posledních 100 letech potom 4,4 mld.!!:
v roce 1900 žilo na zemi cca 1,5 mld. obyvatel,
v roce 2000 to bylo již přes 6 mld. obyvatel.
Tempo růstu se přitom prudce zvyšovalo i v průběhu 20. století:
10. a 20. léta - růst světové populace činil zhruba 0,5 % ročně,
20., 30. a 40. léta - míra růstu stoupla na zhruba 1,0 %.
50. léta – míra růstu dosáhla 1,8 %,
60. léta – míra růstu kulminovala roční mírou růstu 2,0 % (tomu odpovídá čas potřebný ke zdvojnásobení velikosti populace jen 35 let (obr. 7.1, s. 186).
(V absolutních hodnotách činil roční nárůst okolo 10 mil. na počátku století, vzrostl na 20 mil. ve 20. letech, v 50. letech dosáhl 50 mil. a v průběhu 80. let překročil hodnotu 80 mil. - obr. 7.1, s. 186)
V současné době však již existují důkazy, že míra růstu světové populace dosáhla vrcholu a pomalu klesá:
v 90. letech poklesla na 1,7 %,
v pětiletí 2000-2005 se očekává její pokles až na 1,21 %,
do období 2045-2050 se očekává pokles až na 0,37 %.
Absolutní objemy přírůstku zůstávají přesto z hlediska dlouhodobých standardů velmi vysoké (v druhé polovině 90. let asi 78 mil. osob ročně - obr. 7.1, s. 186.)
Trend bude podle projekcí OSN (výchozí rok 1998) i nadále pokračovat:
v letech 2015-20 klesne míra růstu pravděpodobně pod 1,0 % (téměř přesně sto let poté, co poprvé tuto hodnotu překročila),
kolem roku 2050 se očekává hodnota jen o málo vyšší než 0,3 % (hodnota nevídaná zhruba od roku 1750).
(Absolutní přírůstky však budou vzhledem k velké početnosti populace velké, roční přírůstek kolem roku 2020 bude asi 70 mil. lidí, v období 2045-50, by měl klesnout na necelých 35 miliónů.)
Světová populace tak kolem roku 2050 dosáhne velikosti 9,1 mld., což je téměř o 3 mld. více než nyní - většina nárůstu proběhne v první čtvrtině 21. století, hranice 8 mld. bude pokořena v roce 2028.
Projekce však nelze nikdy považovat za zcela přesné, proto se vždy zpracovává několik variant na základě odhadů plodnosti (i relativně malé odchylky výchozích odhadů mohou po několika desetiletích vést k velmi podstatným rozdílům):
střední varianta (odhad poklesu úhrnné plodnosti na 2,1 dítěte na ženu) – 9,1 mld.,
minimální varianta (úhrnná plodnost o 0,5 vyšší než ve střední variantě) - v roce 2050 na Zemi žije jen 7,7 mld. lidí,
maximální varianta (úhrnná plodnost o 0,5 vyšší než ve střední variantě) - v roce 2050 na Zemi žije 10,6 mld..
Zásadní problém spočívá v tom, že růst počtu obyvatel bude koncentrován do méně rozvinutých regionů (LDRs – Less Developed Regions):
v minulém půlstoletí (1950-2000) na ně připadlo plných 89 % celkového přírůstku „nových“ lidí (3,4 mld. osob),
podle projekce OSN mezi lety 2000-50 se v LDRs odehraje celý přírůstek světové populace, protože více rozvinuté regiony (MDRs – More Developed Regions) zaznamenají celkový pokles počtu obyvatel (obr. 7.2, s. 188; tab. 1).
(V rámci LDRs je možné vyčlenit ještě zvlášť skupinu 50 nejméně rozvinutých zemí (Least Developed Countries – LDCs), jež jsou svědky absolutně největšího nárůstu populace - obr. 7.2, s. 188).
Vzhledem k použití výše uvedených termínů MDRs, LDRs a LDCs je vhodné zde doplnit jejich územní vymezení:
MDRs (More Developed Regions) = jde o celou Evropu (včetně území bývalého SSSR), Severní Ameriku, Austrálii, Nový Zéland a Japonsko;
Vloženo: 4.08.2011
Velikost: 1,02 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz