- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Infektologie - doc. Václav Dostál - part 1
VLIN9X22 - Infekční nemoci II
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál1
1
Uební texty Univerzity Karlovy
Univerzita Karlova v Praze, Lékaská fakulta v Hradci Králové
INFEKTOLOGIE
Václav Dostál a kolektiv autor
Praha 2003
2
2
Autoi:
Doc. MUDr. Václav Dostál
MUDr. Pavel Gebouský
MUDr. Karel Honegr, Ph.D.
MUDr. Jaroslav Kapla
MUDr. Pavel Kosina
MUDr. Renata Kramarová
MUDr. Vra Pellantová
MUDr. Stanislav Plíšek, Ph.D.
MUDr. Petr Prášil
MUDr. Martina Trlicová
Klinika infekních nemocí LF UK a FN Hradec Králové
3
3
UEBNÍ TEXTY KU V PRAZE, LF V HRADCI KRÁLOVÉ
Infekní nemoci
Slovo úvodem 11
Seznam použitých zkratek 12
I. Obecná ást
1. Zmna spektra infekních nemocí 15
1.1. Epidemiologická situace 15
1.2. Infekní nemoci se mní 15
2. Patogeneze infekních nemocí 19
2.1. Nespecifická a specifická obrana proti infekci 21
3. Klinická charakteristika oboru 26
3.1. Prbh infekního onemocnní 27
4. Diagnostika infekních nemocí 28
5. Terapie infekních onemocnní 35
5.1. Léba všeobecná a symptomatická 35
5.2. Pée o vnitní prostedí 37
5.2.1. Léba poruch acidobazické rovnováhy 39
5.3. Racionální antibiotická terapie 40
5.3.1. Mikrobiální rezistence 45
5.3.2. Farmakokinetika ATB 46
5.3.3. Empirická terapie 47
5.3.4. Kontrolovaná i ízená terapie 48
5.3.5. Kombinace ATB 48
5.3.6. Antimikrobiální chemoprofylaxe 50
5.3.7. Nežádoucí úinky ATB 51
5.3.8. ATB pi snížené funkci ledvin 52
5.3.9. Kontraindikace pi podávání antibiotik 53
5.3.10.Nejastjší chyby v podávání antibiotik 54
5.4. Rozdlení antibiotik a chemoterapeutik 55
5.5. Pehled antibiotik a chemoterapeutik 55
5.5.1. Peniciliny 55
5.5.1.1. Peniciliny parenterální 56
5.5.1.2. Peniciliny perorální, acidorezistentní 57
5.5.1.3. Penicilin s antistafylokokovým úinkem 57
5.5.1.4. Širokospektré peniciliny 57
5.5.1.5. Chránné peniciliny 58
5.5.1.6. Antipseudomonádové peniciliny 59
5.5.2. Cefalosporiny 59
5.5.2.1. Cefalosporiny parenterální I.generace 60
5.5.2.2. Cefalosporiny parenterální II.generace 61
5.5.2.3. Cefalosporiny parenterální III.generace 61
5.5.2.4. Cefalosporiny parenterální IV.generace 62
5.5.2.5. Cefalosporiny perorální I.generace 63
5.5.2.6. Cefalosporiny perorální II.generace 63
5.5.2.7. Cefalosporiny perorální III.generace 63
5.5.2.8. Vedlejší úinky cefalosporin 63
5.5.3. Karbapenemy 64
4
4
5.5.4. Aminoglykozidy 64
5.5.5. Makrolidy 66
5.5.5.1. Makrolidy základní 66
5.5.5.2. Makrolidy semisyntetické 67
5.5.6. Tetracykliny 68
5.5.7. Linkosamidová antibiotika 68
5.5.8. Polymyxinová ATB 68
5.5.9. Glykopeptidová ATB 69
5.5.10.Amfenikoly 70
5.5.11.Chinolonová chemoterapeutika 70
5.5.11.1. Chinolony I.a II. generace 70
5.5.11.2. Chinolony III. generace 70
5.5.12.Sulfonamidy 71
5.5.13.Nitroimidazoly 72
5.5.14.Oxazolidinon 72
5.6. Jak dlouho podávat ATB ? 72
5.7. Systémová antimykotika 73
5.7.1. Pehled antimykotik 73
5.7.1.1. Azoly 73
5.7.1.1.1. Imidazoly 73
5.7.1.1.2. Triazoly 74
5.7.1.2. Polyeny 74
5.7.1.3. Ostatní 75
5.8. Antivirová terapie 75
5.8.1. Pehled antivirotik 76
5.9. Vedlejší terapeutické možnosti 77
5.9.1. Imunoterapie a imunomodulace 77
5.9.1.1. Kortikosteroidy v léb infekních nemocí 78
5.9.2. Hyperbarická oxygenoterapie 78
6. Intenzivní pée v infektologii 80
7. Provoz infekního oddlení 83
II. Diferenciální diagnostika syndrom v infektologii 86-102
8. Febrilní stav 86
8.1. Horeka neznámého pvodu 88
9. Meningeální syndrom a bolesti hlavy 90
9.1. Primární bolesti hlavy 90
9.2. Sekundární bolesti hlavy 91
10. Sepse, septický šok 91
11. Syndrom toxického šoku 95
12. Uzlinový syndrom 96
12.1. Infekní píiny lokalizované lymfadenopatie 97
12.2. Infekní píiny generalizované lymfadenopatie 97
12.2. Neinfekní píiny lokalizované lymfadenopatie 98
12.3. Neinfekní píiny generalizované lymfadenopatie 98
13. Chronický únavový syndrom 98
14. Bolesti v krku 99
14.1. Zántlivá onemocnní faryngu a hypofaryngu 100
14.2. Cizí tlesa a traumatické afekce 101
5
5
15. Syndrom Kawasakiho 102
III. Infekní nemoci dle systém 103-134
16. Akutní infekce respiraního traktu 103
16.1. Akutní rinitida, rinofaryngitida 104
16.2. Akutní tonzilofaryngitida 104
16.3. Akutní sinusitida 105
16.4. Akutní laryngotracheitida a epiglotitida 106
16.5. Akutní tracheitida, bronchitida a tracheobronchitida 107
16.6. Akutní bronchiolitida 107
16.7. Pneumonie 107
17. Akutní prjmová onemocnní 109
18. Neuroinfekce 114
18.1. Syndrom aseptické meningitidy 115
18.2. Encefalitidy, myelitidy, radikulitidy 116
18.3. Purulentní meningitidy 117
18.4. Chronické, relabující a recidivující meningitidy
a meningoencefalitidy 120
18.5. Tuberkulózní meningitida 120
19. Infekce kardiovaskulárního systému 121
19.1. Infekní endokarditida 121
19.2. Myokarditida 123
19.3. Infekní perikarditida 124
19.4. Supurativní tromboflebitida 124
19.5. Infekní endokarditida a mykotické aneurysma 125
20. Infekce jater a biliárního traktu 126
21. Urogenitální infekce 129
22. Infekce kže a mkkých tkání 131
23. Infekce kostí a kloub 133
23.1. Infekní artritidy 133
23.2. Osteomyelitida 134
IV. Klinické jednotky dle etiologie 135-258
24. Bakteriální nemoci 135
24.1. Infekce grampozitivními koky 135
24.1.1. Stafylokokové nákazy 135
24.1.2. Streptokokové nákazy 138
24.1.2.1. Infekce streptokoky skupiny A 138
24.1.2.1.1. Streptokoková angína 139
24.1.2.1.2. Spála 140
24.1.2.1.3. Rže 141
24.1.2.1.4. Impetigo 141
24.1.2.1.5. Ektyma 142
24.1.2.1.6. Celulitida 142
24.1.2.2. Infekce streptokoky skupiny B 142
24.1.2.3. Infekce vyvolané streptokoky nkterých jiných
skupin 143
24.1.3. Pneumokokové nákazy 144
6
6
24.2. Infekce grampozitivními tykami 145
24.2.1. Záškrt 145
24.2.2. Listerióza 147
24.2.3. Sn slezinná 149
24.2.4. ervenka 150
24.3. Infekce gramnegativními koky 151
24.3.1. Meningokokové nákazy 151
24.3.2. Infekce Branhamella catarrhalis 153
24.4. Infekce gramnegativními tykami 153
24.4.1. Cholera 153
24.4.2. Infekce vyvolané necholerovými vibrii 154
24.4.3. Kampylobakterové infekce 154
24.4.3.1. Infekce vyvolané Helicobacter pylori 155
24.4.4. Infekce vyvolané Escherichia coli 155
24.4.4.1. Stevní infekce vyvolané E. coli 156
24.4.4.2. Extraintestinální infekce vyvolané E. coli 157
24.4.5. Infekce vyvolané pseudomonádami 157
24.4.5.1. Infekce vyvolané Pseudomonas aeruginosa 157
24.4.6. Vozhivka 158
24.4.7. Melioidóza 158
24.4.8. Infekce vyvolané salmonelami 159
24.4.8.1. Bišní tyfus 159
24.4.8.2. Paratyfy 160
24.4.8.3. Salmonelózy 161
24.4.8.4. Bacilonosiství salmonel 162
24.4.9. Bacilární úplavice 162
24.4.10.Yersiniózy 163
24.4.10.1. Infekce vyvolané Y. enterocolitica 164
24.4.10.2. Preudotuberkulóza 164
24.4.10.3. Mor 165
24.4.11. Pasteurelóza 166
24.4.12. Tularémie 166
24.4.13. Hemofilové nákazy 168
24.4.14. erný kašel 170
24.4.15. Parapertuse 171
24.4.16. Brucelózy 172
24.4.16.1. Nemoc Bangova 172
24.4.16.2. Horeka Maltská 173
24.4.17.Legionelóza 173
24.5. Spirochetové nákazy 174
24.5.1. Leptospirózy 174
24.5.1.1. Žová horeka 175
24.5.1.2. Weilova choroba 175
24.5.2. Horeka z krysího kousnutí 176
24.5.3. Boreliózy 176
24.5.3.1. Návratné tyfy 176
24.5.3.2. Lymeská borrelióza 176
24.5.4. Plautova-Vincentova angína 178
24.6. Anaerobní infekce 178
24.6.1. Klostridiové infekce mkkých tkání 178
7
7
24.6.2. Tetanus 180
24.7. Ostatní bakteriální infekce 181
24.7.1. Malomocenství 181
24.7.2. Nákazy vyvolané atypickými mykobaktériemi 182
24.7.3. Bartonelóza 182
24.7.3.1. Horeka z koiího škrábnutí 182
24.7.4. Aktinomykóza 183
24.7.5. Nokardióza 184
24.8. Chlamydiové infekce 184
24.9. Infekce vyvolané mykoplazmaty 186
24.9.1. Onemocnní vyvolaná Mycoplasma pneumoniae 186
24.9.2. Onemocnní vyvolaná Ureaplasma urealyticum a Mycoplasma
hominis 187
24.10. Ricketsiózy 188
24.10.1. Skvrnivka epidemická 188
24.10.2. Skvrnivka krysí 189
24.10.3. Purpurové horeky 189
24.10.3.1. Horeka Skalistých hor 189
24.10.3.2. Africká klíšová horeka 189
24.10.3.3. Ricketsiové neštovice 189
24.10.3.4. Japonská íní horeka 190
24.10.3.5. Volyská horeka 190
24.10.3.6. Horeka Q 190
24.10.3.7. Ehrlichióza 191
24.11. Otravy z potravin zpsobené bakteriálními toxiny 191
24.11.1. Stafylokoková enerotoxikóza 192
24.11.2. Otravy z potravin zpsobené toxiny Bacillus cereus 192
24.11.3. Otrava z potravin zpsobená toxinem C. perfringens
typu A 192
24.11.4. Botulismus 193
24.11.5. Nekrotizující enteritida 194
24.11.6. Pseudomembranózní enterokolitida 194
25. Virové a prionové infekce 195
25.1. Enterovirové infekce 195
25.1.1. Dtská obrna 195
25.1.2. Coxsackie virózy 196
25.1.3. Echo virózy 197
25.1.4. Enteroviry 68-71 198
25.2. Respiraní virové infekce 198
25.2.1. Rinovirové infekce 198
25.2.2. Chipka 199
25.2.3. Parainfluenza 200
25.2.4. Infekce vyvolané RS-virem 201
25.2.5. Píušnice 202
25.2.6. Spalniky 203
25.3. Infekce vyvolané rabdoviry 204
25.3.1. Vzteklina 204
25.4. Arbovirové infekce 206
25.4.1. Stedoevropská klíšová encefalitida 207
25.4.2. Papatai 208
8
8
25.4.3. Dengue 208
25.4.4. Japonská encefalitida 208
25.4.5. Západonilská horeka 209
25.5. Hemoragické horeky 209
25.5.1. Horeka Lassa 210
25.5.2. Horeka Ebola a Marburgská nemoc 210
25.5.3. Žlutá zimnice 210
25.6. Infekce vyvolané dalšími arenaviry 211
25.6.1. Lymfocytární choromeningitida 211
25.7. Infekce vyvolané togaviry 211
25.7.1. Zardnky 211
25.7.1.1. Vrozené zardnky 212
25.8. Lidské infekce vyvolané herpetickými viry 213
25.8.1. Infekce vyvolané virem herpes simplex typu 1 a 2 214
25.8.1.1. Akutní herpetická gingivostomatitida 215
25.8.1.2. Folikulární konjunktivitida 216
25.8.1.3. Herpes genitalis 216
25.8.1.4. Anální a perianální herpetická infekce 216
25.8.1.5. Opar rtu 216
25.8.1.6. Herpetická encefalitida 217
25.8.1.7. Herpetické infekce novorozenc 218
25.8.1.8. Herpetická infekce u imunodeficitního hostitele 218
25.8.2. Infekce vyvolané virem Epsteina-Barrové (EBV) 219
25.8.2.1. Infekní mononukleóza 219
25.8.2.2. Burkittv lymfom 220
25.8.2.3. Nazofaryngeální karcinom 220
25.8.3. Infekce vyvolané cytomegalovirem 220
25.8.4. Onemocnní vyvolaná virem varicella-zoster (VZV) 224
25.8.4.1. Plané neštovice 224
25.8.4.2. Pásový opar 225
25.9. Prjmová onemocnní vyvolaná viry 226
25.9.1. Rotavirové nákazy 226
25.9.2. Infekce viry Norwalk a Norwalk-like 227
25.9.3. Infekce koronaviry 227
25.10. Infekce vyvolané poxviry 227
25.10.1. Pravé neštovice 227
25.10.2. Opií neštovice 228
25.10.3. Kravské neštovice 228
25.10.4. Orf 228
25.10.5. Vakcinie 229
25.10.6. Hrboly doji 229
25.10.7. Molluscum contagiosum 229
25.11. Adenovirové infekce 229
25.12. Virové hepatitidy 230
25.12.1. Virová hepatitida A 233
25.12.2. Virová hepatitida B 234
25.12.3. Virová hepatitida C 236
25.12.4. Virová hepatitida vyvolaná D 236
25.12.5. Virová hepatitida E 237
25.12.6. Virová hepatitida G 237
9
9
25.12.7. TT virus (TTV)- virus penášený transfuzí 237
25.13. Infekce vyvolané parvoviry 237
25.12.1. Pátá nemoc 237
25.14. Infekce s pravdpodobn virovou etiologií 238
25.14.1. Šestá nemoc 238
25.15. Pomalé virové infekce 239
25.15.1. Kuru 239
25.15.2. Creutzfeldtova-Jakobova nemoc 239
25.15.3. Progresivní chronická zardnková panencefalitida 240
26. Mykotické nemoci 240
26.1. Aspergilóza 240
26.2. Histoplazmóza 241
26.3. Kokcidioidomykóza 242
26.4. Blastomykóza 242
24.5. Sporotrichóza 242
24.6. Kandidóza 243
24.7. Kryptokokóza 244
24.8. Mukormykóza 244
27. Parazitární onemocnní 244
27.1. Nemoci vyvolané prvoky, protozoózy 245
27.1.1. Malárie 245
27.1.2. Amébóza 246
27.1.3. Giardióza 247
27.1.4. Kryptosporidióza 247
27.1.5 Leishmaniózy 247
27.1.5.1. Kožní leishmaniózy 247
27.1.5.2. Viscerální leishmanióza 248
27.1.6. Toxoplazmóza 248
27.1.7. Amébová meningoencefalitida, naeglerióza, akantamébóza,
hartmannelóza 251
27.1.8. Babesióza 251
27.2. Helmintózy 252
27.2.1.Trematodózy 252
27.2.1.1. Schistosomózy, bilharziózy 252
27.2.2. Cestodózy 252
27.2.2.1. Tenióza hovzí 252
27.2.2.2. Tenióza praseí 253
27.2.2.3. Hymenolepióza 253
27.2.2.4. Echinokokóza, hydatidóza cystická 254
27.2.3. Nematodózy 254
27.2.3.1. Trichinóza, trichinelóza 254
27.2.3.2. Filariózy 255
27.2.3.3. Ankylostomóza a nekatoróza 255
27.2.3.4. Askarióza 255
27.2.3.5. Trichurióza, trichocefalóza 256
27.2.3.6. Enterobióza 256
27.2.3.7. Toxokaróza 257
27.3. Nemoci vyvolané lenovci 258
27.3.1. Zavšivení, pediculosis, pthiriasis 258
27.3.2. Svrab 259
10
10
V. Infekní nemoci a populace 259-291
28. Infekní nemoci v gravidit 259
29. Sexuáln penosné nemoci 264
29.1. Syndrom získané imunodeficience (AIDS) 265
29.2. Kapavka 268
29.3. Píjice 270
29.4. Trichomonóza 271
29.5. Lymfogranuloma venereum 271
29.6. Mkký ved 272
29.7. Donovanóza 272
30. Importované a cestovatelské nákazy 273
31. Zoonózy 274
32. Nozokomiální infekce 276
33. Infekní nemoci u jedinc s imunodeficiencí 279
34. Infekní nemoci penášené lenovci 282
35. Komplikace a následné stavy v souvislosti s infekními nemocemi 284
36. Prevence infekních nemocí 286
36.1. Imunizace 286
36.1.1. Pasivní imunizace 287
36.1.2. Aktivní imunizace 287
37. Infekní nemoci jako choroby z povolání 290
38. Posudkové hledisko v infekní medicín 291
Literatura 296
Rejstík 297
11
11
Slovo úvodem
Obtíže s pípravou nové uebnice a rozpaky student nad nkterými otázkami pi
rigorózu nebo státní zkoušce nás vedly k sepsání uebních text. Pokusy vyplnit do jisté míry
delší odstupy mezi edicemi celostátn platných uebnic nejsou ojedinlé. A již více i mén
zdailé, vždy jsou vítány, ponvadž pinášejí nkteré nové poznatky i zmny
v diagnostických a léebných postupech, na které uebnice nestaí reagovat vzhledem k
dlouhému procesu pípravy. Navíc i skripta zabývající se jen vybranými problémy infekní
medicíny budou jist sloužit za dílí zdroje informací pi píprav nové uebnice. Více
pozornosti jsme vnovali obecné ásti, „syndromologii“ a diferenciální diagnostice. Ta dlá
v praxi nemálo starostí nejen studentm, ale i zkušenjším lékam, je ji však nutno
považovat za nejvýznamnjší krok k úspšné racionální terapii. Náronost diferenciáln
diagnostických úvah vyžaduje solidní orientaci v nkterých dalších medicínských oborech.
Proto právem považujeme infektologii za obor interdisciplinární, který zahrnuje adu
problémových oblastí z intenzivní medicíny, chirurgie, ORL, neurologie, neurochirurgie,
gynekologie a porodnictví, dermatovenerologie a zasahuje i do psobnosti všeobecných
(rodinných) léka, epidemiolog i preventivní medicíny. Tyto skutenosti se promítají i do
vzdlávacího programu budoucích infektolog a rozšiující se týmové spolupráce s kolegy
z výše uvedených obor.
Pokusili jsme se rovnž vylenit nkteré specifické problémy v kapitole Infekní
nemoci a populace, nap. infekní nemoci v gravidit, sexuáln penosné nemoci,
cestovatelskou medicínu, posudkové hledisko v infekní medicín. Naopak jsme byli
strunjší ve vlastní speciální infektologii, která je v podrobné verzi dostupná v ad dosud
vydaných uebnic a skript. Obsahem i uspoádáním tchto uebních text jsme se pokusili
poskytnout studentm medicíny relativn ucelený a pitom ne píliš rozsáhlý zdroj informací
o infekní medicín potebný ke zdolání rigorózní zkoušky z infektologie.
12
12
Seznam použitých zkratek
ACA acrodermatitis chronica atrophicans
AIDS acquired immunodeficiency syndrom
ALP alkalická fosfatáza
ALT alaninaminotransferáza
AMP adenozinmonofosfát
anti HCV protilátky proti viru hepatitidy C
ARDS adult (acute) respiratory distress syndrome
ARO anesteziologicko-resuscitaní oddlení
ASLO antistreptolyzin O
AST aspartátaminotransferáza
ATB antibiotika
BCG Bacillus Calmette-Guérin
BSE bovinní spongiformní encefalopatie
CDC Center for Disease Control
CFS chronic fatigue syndrome
CJN Creutzfeldtova-Jakobova nemoc
CMV cytomegalovirus
CNS centrální nervová soustava
CRP C reaktivní protein
CT computerová tomografie
CVT centrální žilní tlak
DF-2 dysgonic fermenter 2
DIC diseminovaná intravaskulární koagulopatie
DNA deoxyribonukleová kyselina
DNZS dlouhodob nepíznivý zdravotní stav
DSA digitální subtrakní angiografie
EA early antigen (asný antigen)
EBNA nukleární antigen viru Epsteina-Barrové
EBV virus Epsteina-Barrové
ECM erythema chronicum migrans
EIA enzymatická imunoanalýza
ELISA enzyme-linked immunosorbent assay (enzymový imunosorpní test)
FTA fluorescent treponemal antigen
FUO fever of unknown origin
FW sedimentace erytrocyt (Fahraeus-Westergren)
GISA glycopeptide-intermediate S. aureus
GIT gastrointestinální trakt
13
13
HAART high active antiretroviral therapy
HAV virus hepatitidy A
HBeAg e antigen viru hepatidy B
HBsAg povrchový (surface) antigen viru hepatitidy B
HBV virus hepatitidy B
HCV virus hepatitidy C
HDV virus hepatitidy D
HEV virus hepatitidy
Vloženo: 17.06.2009, vložil: Tomáš Mňuk
Velikost: 619,90 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz