- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Rezidenční segregace
SOC720 - Sociální problémy ČR očima expertů
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálVýtah z knihy Rezidenční segragace
úvod-předmluva
Segregace však představuje společensky problem, ktery může narušovat socialni soudržnost v oblastech, kde se projevuje ve zvyšene miře.
Segregace existuje všude, kde nerovnoměrne rozmistěni socialnich skupin v prostoru vyrazněji působi na nerovne šance segregovaných osob a jejich uplatněni ve společnosti. Umocňuje existující rozdíly a společnost dále dělí na skupiny s vyrazně odlišnymi hodnotami, zajmy a způsobem života. Segregace je znakem rozštěpeni společnosti na odlišne tabory okupující sva teritoria, přičemž všichni nemají stejné šance. Je na každem z nas, na mistnich komunitach, ve kterych s ostatnimi sdilime problemy každodenniho života, i na společnosti jako celku, v jake cilove stanici zakotvime.
Rezidenčni segregace- definice
Rezidenčni segregaci rozumime socialně-prostorove odděleni bydlišť socialnich skupin, ktere maji ve společnosti vzajemně nerovne postaveni. Ve společnostech s vysokou mirou segregace jsou socialni stratifikace a socialni soudržnost ovlivněny i mistem bydliště.
K označeni rezidenčni segregace se u nas často použiva terminu prostorova segregace. Prostorovou segregaci, nebo take prostorovym vyloučenim, se rozumi fyzicke odděleni lokality od sidla a to nezastavěnymi pozemky nebo fyzickymi barierami, napřiklad dalnici či železnici. Přestože takova fyzicka oddělenost rezidenčni segregaci umocňuje, neni jeji podstatou. Prostorově segregovane socialni skupiny totiž mohou žit v těsnem sousedstvi, aniž by je dělila jakakoli fyzicka bariera. Prostorova segregace neni dana vzdalenosti ve fyzickem prostoru, ale tim, že různe socialni skupiny obyvaji odlišne časti fyzickeho prostoru. Ty přitom mohou na sebe bezprostředně navazovat.. -Termin rasova segregace a dalši uvedene typy segregace, ať z hlediska věku či napřiklad naboženskeho vyznani, se mohou vztahovat i k pracovištim či školam. Vzhledem k tomu je vhodnějši použiti terminu rezidenčni segregace. Rezidenčni segregaci se může myslet i segregace socialnich skupin mezi různymi typy bydleni bez ohledu na uzemni vymezeni a segregaci socialnich skupin v prostoru. Dobrovolnost a nedobrovolnost segregace je přitom těsně svazana s charakterem (převahou vlivu a faktorů, izolace, uzemi a charakterem bydleni) segregovane či separovane socialni skupiny nebo skupin, zejmena při zohledněni socialně-ekonomickeho statusu a etnicke přislušnosti a z toho vyplyvajicich demografických a kulturnich znaků a životniho stylu.
K separaci dochazi, pokud se určita skupina obyvatel sama prostorově vyčleňuje na zakladě vlastnich preferenci a aktivity;
Pokud se určita skupina obyvatel sama prostorově vyčleňuje na zakladě vlastnich preferenci, ekonomickych a politickych možnosti, hovořime o separaci. Separace zpravidla charakterizuje společenske elity. Motivem k separaci bývají take kulturni odlišnosti. Dobrovolnou segregaci charakterizuje nejen svobodna volba mista bydliště, ale i to, že obyvatel může v případě změny svych preferenci lokalitu opustit a usadit se jinde. Nedobrovolna segregace neni dana jen omezenimi při volbě lokality, ale i nesnadnosti nebo přimo nemožnosti lokalitu opustit. V poslednich letech se pro označeni oblasti, ve kterych žiji mocni, bohati, schopni a diky tomu ostatnim „nadřazeni“ obyvatele, uživa terminu citadela. Citadely maji často formu uzavřenych komunit (gated communities), ktere jsou od okoli odděleny fyzickou barierou a jasně označenym a kontrolovanym vstupem (kamerove systemy, bezpečnostni služby), s cilem udržet nežadouci jedince vně „pevnosti“. Zatimco v centrech měst jde předevšim o jednotliva kondominia (bytove domy), jejich shluky i čtvrtě, na okrajich měst vznikaji uzavřene komunity rodinnych domů. Rezidenčni koncentrace lepe postavenych obyvatel většinou nemaji tak vyhraněnou povahu. Tradični a volnemu přistupu otevřene čtvrtě elit nemaji sice zjevnou vnějši ochranu, nicmeně bariery přistupu se nachazi na urovni dostupnosti nemovitosti.
Konec konců kvalitni městske i přiměstske rezidenčni čtvrtě jsou dostupne jen omezene časti populace, a tak si udržuji svoji exkluzivitu. V neposledni řadě nejde zapomenout na gentrifikaci vnitroměstskych čtvrti (proces fyzicke regenerace budov a zaroveň nahrazeni původniho socialně slabšiho obyvatelstva nově přichozimi socialně silnějšimi skupinami), ktera vede k formovani koncentraci socialně silnych, vytlačovani těch slabšich a v extremnim připadě může dospět až k vytvořeni nove citadely.
Hodnocení, příčiny a důsledky segregace
Pro rozvoj každe osobnosti je důležite, kde bydli. Velke rozdily mezi bydlišti vedou k reprodukci a dokonce i k posileni rozdilů mezi šancemi těch, kteři zde žiji a vyrůstaji, a zbytkem společnosti. So cialni nerovnosti ve stratifikovane socialni struktuře jsou zpravidla reprodukovany a zakladni kostra socialni stratifikace je dlouhodobě udržovana.Socialni nerovnosti ve stratifikovane socialni struktuře jsou zpravidla reprodukovany a zakladni kostra socialni stratifikaceje dlouhodobě udržovana.
A přičinou jsou typů rozdilů, resp. nejčastěji jejich kombinace: 1. rozdily založene na socialně ekonomickem postaveni (profesi, vzdělani, přijmu, majetku), 2. rozdily založene na rasove, etnicke, resp. narodnostni přislušnosti, 3. rozdily založene na demografickych charakteristikách obyvatel (věku, fazi životniho cyklu, velikosti rodiny a počtu vyživovanych děti), 4. rozdily založene na kulturních specifikach (naboženstvi, způsobu života, zvycich) obyvatel. Při identifikaci (str. 39) lokalit segregace a separace jde o nalezeni uzemi, ve kterych se koncentruje vybrana socialni skupina (či skupiny se společnymi znaky podstatnymi z hlediska segregace a separace), předpokladem je socialni homogenita oblasti. Mira nerovnoměrnosti rozmistěni socialni skupiny tudiž nestači (viz definici rezidenčni socialně-prostorove diferenciace.); sleduje se i kontakt s ostatni populaci. Podstatou segregace je totiž přičina socialně-prostorove koncentrace (index segregace) a izolace (index izolace) (str. 41) od ostatnich socialnich skupin vyplyvajici z jejich nerovneho postaveni ve společnosti (nejvhodnějši je využiti kombinace obou ukazatelů); je charakterizovan socialně homogennimi čtvrtěmi s vlastnim životem oddělenym od zbytku společnosti - u nas obecně stale vysoká uroveň socialniho promišeni. Lokalizačni kvocient, ktery ukazuje, o kolik vyšši (nižši) než průměrne je zastoupeni socialni skupiny v každe uzemni jednotce. Do kartogramu (mapy) je možne promitnout všechny segregovane socialni skupiny a lokality s cilem ukazat, kde dochazi k největši koncentraci segregovanych či separovanych socialnich skupin, a napovi nasledne asociace s dalšimi charakteristikami socialně diferencovaného prostředi měst a regionů, ale většinou nepomůže vysvětlit podminky a přičiny existence segregace (vhodné případové studie - přispěje k lepšimu poznani mechanismů vzniku i kličem k opatřenim v oblasti prevence a zmirňovani důsledků segregace).
Socialně-prostorova rezidenčni diferenciace do určite miry vyplyva z přirozene touhy každeho žit v okruhu lidi a v prostředi, ktere upřednostňuje, a odlišne rezidenčni potřeby a preference; navíc prostředí přitahuje odlišne typy lidi a domacnosti. Při vyběru bydleni jsou důležite finančni zdroje domacnosti a jednotlivců, vede k formam segregace těch obyvatel, jejichž volba je velmi omezena. soukromych investic. Vliv má take alokace veřejnych investic, dostupnost a kvalita veřejnych služeb, hromadnou dopravou počinaje a školstvim konče. Systém a veřejné instituce, stejně tak jako jejich jednotlive praktiky (např. podpora výstavby a hypoték) , může působit na segregaci. Také symbolická exkluze (a hranice i negat. obraz) některych socialnich skupin. Také došlo v poslednich desetiletich k deindustrializaci a narůstu vyznamu sektoru služeb, k polarizaci ekon. oblastí a i regionů; rozdil mezi
kvalifikaci a zaměstna
Vloženo: 24.02.2014
Velikost: 102,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu SOC720 - Sociální problémy ČR očima expertůPodobné materiály
Copyright 2024 unium.cz