- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Bezpecnost a integrace LA
MVZ149 - Současná Latinská Amerika
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálLatinská Amerika
Vnitřní a vnější bezpečnost
Integrace
Armády v LA
vždy hrály velkou roli, chápána jinak než v Evropě – více úkolů, stát se o ni více opíral, aby si dokázal udržet kontrolu nad územím (což se nevždy daří – viz. dnešní Kolumbie)
problém je dán tím, že některé státy mají členité území, což nenahrává výkonu státní moci, neexistuje pořádná infrastruktura, i za pomoci moderních technologií je těžké bojovat s povstalci v džungli
po získání nezávislosti se z armádních složek často rekrutují politické špičky
spolu katolickou církví tvoří armáda v 19. století tradiční oligarchickou elitu
specifika: stát je slabý a proto má armáda víc moci než je obvyklé, což nepramení z toho, že armáda po moci vždy prahne, ale neexistuje jiná síla, která by problém efektivně řešila; armáda často musela a někde dodnes musí řešit problémy, které v Evropě běžně řeší x narkotická jednotka v rámci policie apod.
armáda díky tomu, že cítí své postavení, si vybudovala pocit, že když se jí něco nelíbí tak má právo intervence (nejtypičtější v 70 a 80 letech, kdy v mnoha státech u moci junty, intervenovala, když byl problém a pak zůstala u moci)
bezpečnostní hrozbou v dnešní LA jsou teritoriální konflikty, státy mají lepší vztahy než předtím v historii, přesto se ještě z minulosti táhnou hraniční spory (např. Bolivie měla přístup k moři, usiluje o jeho získání), nejvíce pohraničních sporů ve střední Americe (některé řešil i MSD v Haagu) např. Venezuela x Kolumbie: problém přerůstá i do toho, že na Venezuelském území působí část jednotek FARC; Peru x Ekvádor: v roce 1995 probíhal boj o zcela neobyvatelný kus území
role armády ve společnosti: byrokratický autoritatismus (G. O´Donell) – termín pro vlády zemí LA v sedmdesátých a osmdesátých letech: u moci několikačlenná vojenská junta,která zemi zcela řídila (podstatě diktatura, diktátor nebyl jeden, ale kolegium), v tom období nedocházelo k volbám a politické soutěži, v polovině 80. postupná samovolná demokratizace; junty měly snahu o rychlý hospodářský rozvoj, to většinou nevyšlo (výjimka Chile); BA přítomen především v jižní části LA (Brazílie, Paraguay,…)
puče: armáda měla tendenci zasahovat do politiky, puč nemusel skončit tím, že začne vládnout junta; většina autorů se domnívá, že problematika puče v LA není zcela uzavřena, v budoucnu k nim může znovu dojít (viz realitně nedávno ve Venezuele, pokus odstranit Cháveze – neúspěch)
Bolívie: vliv armády před nástupem Moralesem, přispěla k rychlému střídání prezidentů
Latinobarometro: měří postavení institucí v žebříčku respektu občanů - armáda je velmi vysoko (1. církev, 2. nebo 3. armáda, politici nebo demokracie mají podporu podstatně nižší)
Bezpečnostní systém v rámci LA: založen 1942 – Meziamerická obranná rada (IADB), nejstarší vojenské dochované seskupení, vzniklo v rámci WWII; rozhodně nelze IADB označit za dlouhodobě systematicky fungující instituci, nemá moc vysoký kredit – analytici tvrdí, že její role byla spojena jen s WWII? dnes jen přežitek, už by nemusela existovat; IADB nezahrnuje všechny státy i když se postupně připojují další
Smlouva z Ria: produkt počínající CW, je z ní cítit hrozba komunismu, přináší obdobný systém kolektivní bezpečnosti jaký funguje v rámci NATO – pokud je jeden stát napaden, ostatní mají povinnost přispěchat mu na pomoc, klauzule, že není namířena x externím vlivům, ale musí se řešit i konflikt mezi dvěma signatáři (ke konfliktům docházelo, ale většinou se neřešili přes Rio, ale přes OAS)
1948 Organizace Amerických států – snaha USA vytvářet obrannou strukturu, působí především jako fórum, ale je mimořádně užitečná pro řešení pohraničních konfliktů mezi státy
Smlouva z Tlatelolca: vytváří z LA první zónu bez jaderných zbraní na světě, v polovině 70. let docházelo k jadernému soupeření mezi Argentinou a Brazílií, nakonec oba státy od těch programů ustoupily
Fotbalová válka
hlubší kořeny než obvykle uváděný důvod – kvalifikace o místo na MS ve fotbale
Salvador x Honduras - větší ale má jen ˝ obyvatel, Salvadorci se tam stěhovali, pak se proti tomu postavila vláda a media a začali je vyhánět
první zápas kvalifikace vyhrál Honduras, druhý vyhrál Salvador, třetí skončil remízou, v prodloužení vyhrál Salvador => nepokoje vyvrcholením dlouhodobě špatných vztahů
Salvador napadl Honduras – válka trvala 6 dní, Salvadorci zjistili, že nemají vojenské letectvo, útočili civilními letouny; Honduras zjistil, že má několik fiktivních vojenských pluků;
díky OAS se konflikt podařilo poměrně brzo zažehnat (jen 2ts obětí), ale mělo to důsledky pro stabilitu regionu, konflikt v době kdy se s
Vloženo: 24.02.2014
Velikost: 54,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu MVZ149 - Současná Latinská Amerika
Reference vyučujících předmětu MVZ149 - Současná Latinská Amerika
Podobné materiály
Copyright 2024 unium.cz