- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál1. Pohyb, tělesný pohyb, základní termíny v pohybové činnosti, dělení pohybů z hlediska řízení a
regulace:
Antropomotorika – věda o pohybových předpokladech a projevech člověka.
Pohyb = kinesis, pohyblivost = mobilitas, činnost = activitas ( hypokineza, akineza, hyperkinesa)
- základní pojmy:
- tělesný pohyb: základní vlastnost živého organicmu, změna místa nebo polohy těla, která je způsobená
vlaszními silami. Aktivní částí tělesného pohybu jsou svlaly.
- tělocvičný pohyb: tělesné pohyby používané v různých formách tělesné výchovy a sportu
- motorika: souhrn všech možných pohybů člověka
- ontogeneze motoriky: - vývoj těl.pohybů od narození do stáří
- pohybové schopnosti: - biologické předpoklady k pohybové činnosti
- motorický test . standartizovaná metoda k hodnocení motorických projevů
- transfer: vliv schopností a dovedností získaných jednou činností předešlou na činnost jinou. Záporný
transfer= interference- minulé zkušenosti se mohou projevit negativně
Dělení pohybů z hlediska řízení a regulace:
1. reflexní reakce organismu – tzv.reflexní oblouk
2. řetězová reakce – instinkty a pudy
3. podmíněné reflexy
4. vědomé, úmyslné pohyby
zvláštní skupiny pohybu: mimovolní pohyby – zpravidla patogenní, např. křeče, tiky, hyperkinesy
• motilita- vegetativní pohyby vnitřních orgánů, hladkým svalstvem –
pohyb střev
2. Předpoklady lidské motoriky, znaky lidské motoriky, dělení motoriky člověka
Znaky lidské motoriky:
- Motorika je spojena s myšlením, řečí, CNS a je vědomá
- Máme bohatý rejstřík naučených pohybů – hvězda..
- Vytváří se tzv. lateralita – upřednostňování jednoho z párových orgánů, stranovost
- Vzpřímené držení těla a bipedální chůze
- Výrazně odlišná fce H a D K
- Precizní uchopování drobných předmětů stranová preference
Předpoklady lidské motoriky:
Motorika člověka je výsledek dlouhodobého působení přírodních a lidských sil. Pohybem se uskutečňoval styk
člověka s okolním prostředím. Vzniká tzv. pohybový fond , který je zděděný po předcích a je geneticky
přenášený. Zdokonalování motoriky – díky činnostem potřebných k obživě, práci. Dochází k zdokonalování
myšlení – zacházení s nástroji. Později vznikají činnosti pro zábavu , s tím souvisí záměrné zdokonalování
motoriky- a vznik tělesných cvičení.
S postupným fylogenetickým vývojem došlo ke vpřímení - bipedální chůze, odděluje se funkce horních a
dolních končetin. Horní – manuální, úchopové činnosti, dolní – lokomoce. Došlo k vytvoření klendy nožní ,
která umožňuje plastičtější chůzi, na horních končetinách opoziční postavení palce, dále esovité zakřivení
páteře.
Dělení motoriky:
- Každodenní motorika – běžná, souhrn všech předpokladů a projevů spjatých s každodenní aktivitou,
chůze, běh…
- Pracovní motorika- souvisí s konkr. pracovním zaměřením člověka, s pracovní činností
- Tělocvičná - sportovní motorika – veškeré pohyby využívané v TV, sportu, rekreaci, rhb
Ve všech třech se uplatňují základní motorické předpoklady:
- kondiční schopnosti
- koordinační schopnosti
- pohybové dovednosti
- zkušenosti
3. Vnitřní uspořádání pohybových aktů, mechanická a strukturální podstata tělocvičných pohybů
-pohybový aparát:
- Aktivní – svaly, šlachy
- Pasivní – kosti, klouby, vazy, chrupavky
Uspořádání pohybové činnosti dle míry složitosti:
a) pohybové prvky ( nejjednodušší, jsou to ohyby v jednom kloubu)
b) pohybové akty ( je to už nějaký prvek, pohyb v několika kloubech, je to uzavřený kinetický
řetězec – dřep,..)
c) pohybová činnost ( opakovaná, déletrvající, kinetické řetězce na sebe navazují – běh,
gymnastická sestava..)
Strukturální podstata tělocvičných pohybů:
Každý pohyb má tyto tři struktury.
1. prostorová struktura ( studujeme polohu jednotlivých částí těla, těžiště, rozsah pohybu…)
2. časová struktura (zjišťujeme trvání pohybu, rychlost, zkoumání fází pojybu..)
3. dynamická struktura ( zjišťujeme určující síly – vnitřní sílu – svalovou
- vnější sílu – tíhovou, způsobenou
gravitací a jejich vzájemný vztah.
Mechanická podstata:
1. acyklické pohyby – hod na koš, skok z místa….neopakuje se pohybový akt, nenavazuje jiná sestava.
Fáze: přípravná – zaujetí polohy pro splnění úkolu – zášvih u toče vzad….
hlavní – ten vlastní úkol
doznívající – závěrečná – dokončení pohybu, přibrzdění…
2. cyklické pohyby – struktura se pravidelně opakuje – chůze, běh, plavání…
Fáze: hlavní – záběr při plavání
mezifáze – přenesení paže při záběru
3. kombinované pohyby – kombinace cyklického a acyklického pohybu – rozběh- skok
- flexe, extenze, abdukce, addukce, rotace, cirkumdukce, protrakce, retrakce, pronace, supinace
4. Vznik a vývoj tělesných cvičení v historii, vývoj různých forem TC
Viz ot.2, fylogeneze motoriky – bipedální chůze, fce H a D končetin, esovité zakřivení páteře. Pohybový fond,
nástroje, vznik činností pro zábavu, zámeěrné zdokonalování.
1
Vývoj různých forem TC:
a) totožnost, identita pohybu- u moře žijících lidí – plavání
b) úprava, stylizace pohybu – už se provádí úprava z původních činností – už vyloženě sportovní disciplína –
běh přes překážky, skok o tyči – skok přes potok…
c) zumělečťování, artizace pohybu - cvičení se mění po umělecké stránce – gymnastika, kraso…
d) racionalizace pohybu – zdokonalování techniky – vývoj stylu skoku do výšky ( flop)
e) objevení, heurizace pohybu – objevování nových forem provedení pohybu, hlavne akrobatické sporty…
novotvary , salta,…
5. Procesuální stránka tělesných cvičení, problematika motorického učení
Jde o proces, o nácvik zdokonalování tělesných cvičení. Musíme mít určité předpoklady k motorickému
učení:
- Výchozí motorická úroveň ( vliv předchozího sportu, zkušenosti)
- Motivace a aktivita cvičence
- Pochopení toho úkolu ( názorná ukázka, verbální vysvětlení, důl.je taky vztah učitele x žáka,
trenéra x sportovce – důvěra)
Fáze motorického učení:
1. generalizace – v této fázi dochází k iradiaci spojů v CNS, pohyby jsou nekoordinované,
neekonomické
2. diferenciace – v CNS dochází ke koncentraci – pohyb je v zásadě pochopen, pokusy ale nejsou
vyrovnané, je nutná soustředěnost cvičence na provedení pohybu
3. automatizace – v CNS dochází ke stabilizace, pohyb je proveden pokaždé správně, bez
soustředění, pokusy jsou úspěšné. Jde o podvědomou kontrolu pohybu, má ji již
zautomatizovanou
4. tvořivá koordinace – schopnost přizpůsobit ten pohyb podle aktuálních podmínek – hráč při
basketu – jde o tvořivou asociaci.
6. Finální stránka tělesných cvičení, výkon, výkonnost, zdatnost - výklad
při finální stránce hodnotíme a měříme výsledky těl.cvičení.
výkon – míra splnění určitého úkolu, např. atletický…Vyjadřujeme ho:
-numericky ( čas, vzdálenost co uběhl, počet bodů)
-slovně ( např. splnil limit,…)
výkonnost – je to posouzení opakovaných výkonů
-u jednotlivce, nebo skupinově
-vrcholová, limitní, specifická výkonnost
zdatnost – je to schopnost reakce organismu na zátěž. Na různé druhy zátěže – psychickou, fyzickou…Je to tedy
připravenost organismu na námahu.
1. Pohybové schopnosti – výklad, teorie o pohybových schop., vývoj pohyb. schopností
Pohybové schopnosti jsou vnitřní biologické předpoklady k pohybové činnosti.
Dřívější teorie zahrnovaly jako pohybové schopnosti jen sílu, vytrvalost, rychlost, obratnost. Nynější teorie se dívají
na pohyb funkčně a komplexně, na pohybu se účastní i orgánové struktury ( zažívací, dýchací..). Jde o komplexní
působení systémů v těle člověka.
Pohybové schopnosti mají genetický základ, máme možnost geneticky dosáhnout určité úrovně – potencionalita
výkonu. Tu člověk v podstatě nemůže překonat. Z genetického hlediska je síla nadřazena rychlosti, vytrvalosti a
obratnosti.
Senzitivní období- období, které je optimální pro rozvoj určité těl.činnosti.
2. Schopnost ke statické síle, vysvětlení pojmu, testy, metody rozvoje
Dělení silových schopností :
a)statická síla
b)dynamická síla
Stahy svalové síly: - izometrický stah = statická síla – podmíněna izometrickým stahem, kdy se nemění délka svalu,
ale mění se jeho napětí.
- izotonický stah = dynamická síla - sval se napíná, ale mění svoji délku
Statická síla: projevem je tah, tlak, stisk.
a) krátkodobá statická sila : - schopnost provést max.svalový stah po dobu několika sekund. Jde o tzv.
Absolutní sílu.
b) Vytrvalostní statická síla -výdrž. Schopnost vykonávat tu výdrž několik desítek sekund, minut. Výdrže
v obtížné poloze.
Statická síla se měří dynamometrem
Metody rozvoje svalové síly:
1. metoda opakovaného úsilí ( opakování odporu středně velké zátěže až do únavy. Poslední pokusy jsou
nejdůležitější)
2. metoda maximálního úsilí ( max.zátěž, 1 – 3x, klade velké nároky na pohybový aparát) – rozvoj statické
síla
3. metoda izometrických zatížení ( proti odporu) – rozvoj statické síly
4. metoda rychlostně silová (co největší rychlost při menší zátěži)
5. metoda kontrastní (kombinace – využití rychlostní metody a metody opakovaného úsilí) vyšší
rychlost,menší zátěž, x větší rychlost, menší zátěž)
6. metoda intermediární – kombinace stahů izometrických s izotonickými – dřepy s činkou za krkem..
Trénovaný sval se snaží zapojit do činnosti co nejvíc svalových jednotek – svalová vlákna hypertrofuje , ale nemění
jejich počet. Hypertrofie:
- fčí
- umělá – kulturistická ( zvětší objem, ale ne výkon)
TESTY silových schopností.
1) Ruční dynamometrie –stisk dynamometru. 2x pravou, 2x levou. Registruje se
lepší výkon p a l ruky. Paže volně, neopírá se. Test krátkodobé statické síly
flexorů ruky.
2) Zádová dynamometrie – táhnu ovál nahoru. Test –krátkodobé statické síly
vzpřimovačů trupu
2
3) Výdrž ve zhybu – žerď nadhmatem v šíři ramen, brada ve výši žerdi. Měříme
výdrž s přesností na 0,1s. Test – vytrvalostní statické síly flexorů paží a pletence
ramenního.
4) Výdrž v záklonu v sedu pokrčmo – sedíme pokrčmo, pravý úhel v kolenou, ruce
v týl, záklon 45 st. Test – vytrvalostní statickou sílu flexorů kyčelního kloubu a
břišního svalstva
9. Schopnost k dynamické síle, vysvětlení pojmu, testy, metody rozvoje
dynamická síla – izotonický stah
Schopnost k dynamické síle:
a) explozivně silová schopnost – schopnost vyvinout co největší rychlost při překonání odporu. – startovní
síla =co nejrychlejší stah proti pevnému odporu.
b) Rychlostně silová schopnost – záběry při cyklistickém startu, ještě není setrvačný pohyb
c) Vytrvalostně silová schopnost – při dlouhodobých frekvenčních nebo cyklických pohybech po dlouhou
dobu
d) Amortizačně silová schopnost- schopnost, při níž jde o auxotonický stah = sval se napíná a současně
prodlužuje.- pouštím činku, sešiny dolů..
Relativní síla: - vztah absolutní síly k tělesné hmotnosti. Zjišťujeme ji u sportovců, kterří překonávají hmotnost vl.těla
– skokani.. Rs= As/ m-+
TESTY silových schopností
1) shyby opakovaně ve svisu –svis nadhmatem, ruce v šíři ramen. Brada ve výši žerdi, dolní poloha až do
napnutých paží. Cvik se nesmí přerušit na víc jak 3 s, registrujeme počet opakování. Test –vytrvalostní
dynamickou sílu flexorů paží a pletence ramenního
2) opakované kliky ve vzporu ležmo – neprohýbat, nevysazovat tělo. Horní poloha do napnutých paží, dolní –
dotek prsama. Pravidlo 3s. Test – dynamickou vytrvalostní sílu extenzorů paží a pletence ramenního
a. modifikované kliky –u žen, pravidla stejná
3) opakovaně leh – sed – leh na zádech pokrčmo, ruce v týl. Chodidla opřená o zem v šíři boků. Jdeme
pravým loktem k levému a opačně. 3 alternativy – buď 30s, 60s nebo 120s. Počítáme počet cyklů – nahoru
a dolů= 1 cyklus. Test – vytrvalostní dynamickou sílu flexorů kyčelního kloubu a břišního svaltsva.
4) Opakované přednožování v lehu na zádech –leh na zádech, ruce v týl. Přednožení oběma nohama, kolmo
k zemi a rychle spustit dolů. Hodnotí se počet cyklů za 30s. Test – rychlostně silovou schopnostxorů
kyčelního kloubu a břišního svalstva.
5) Skok daleký z místa – u stěny, naměříme si , kam až TO dosáhla. TO dělá 3 skoky a snaží se dosáhnout co
nejvýš. Počítá se nejlepší pokus. Test – dynamickou explozivní sílu extenzorů DKK ( Sargentův skok)
6) Hod plným míčem obouruč – 2kg, 3 kg. Buď obouruč, nebo v rozkročném postavení nebo bočném. TO 3
pokusy. Test dynamickou explozivní sílu paží a pletence ramenního
10 . Reakční rychlost, výklad pojmu, testy, rozvoj reakční rychlosti
Dělení rychlostních schopností .
a) reakční rychlost
b) realizační rychlost
reakční schopnost = schopnost reagovat v co nejkratším čase na určité podněty.-zvukové, zrakové, dotykové..
Podněty dělíme na: jednoduché, složité.
- Jednoduché podněty – sportovec vyčkává na signál a ví, jak na určitý podnět reagovat – starty.
- Složité podněty – reakce na určitou situaci, kterou předem neznáme - basket, úpolové sporty.
Mezi podnětem a reakcí je určitá doba, kdy se nic neděje – tzv. latentní doba.
Reakční doba se trénuje, opakovanými pohybovými reakcemi na různé signály i situace. Průměrná reakce na
dotykový podnět je 0,14s.
TESTY reakční rychlosti:
1) zachycení padajícího předmětu –To na židli, opřené předloktí o opěradlo. Druhá osoba pouští
v nepravidelných intervalech pravítko se značkami, TO se snaží zachytit co nejrychleji. Vyhodnocuje se
počet cm, které ruka nezachytla. 5 – 10 pokusů. Kolem 10cm – dobrý výkon. Test – reakční rychlosti
2) reaktometry – laboratorní měření reakční doby. Desky, na nich žárovka, bzučák – stopky. Jeden má
tlačítko, které TO nevidí a spouští současně signál i stopky. TO když se rozsvítí žárovka nebo bzučák,
zmáčkne ho a tím zastaví stopky. Test – jednoduchou reakční dobu na sluchový a zrakový podnět
11. Realizační rychlost, výklad pojmu, testy, rozvoj realizační rychlosti
= realizuje se vlastní pohybová činnost, a to:
1) rychlými pohyby částí těla ( švih paže při podání…)
2) rychlými pohyby celého těla ( akrobatické skoky..)
3) frekvenčími pohyby ( běh na krátké vzdálenosti…)
- u běhů začínáme pohyb z nulové rychlosti:
a) fáze akcelerační ( u sprintu 20-25m)
b) fáze stabilizovaná
Člověk dosáhne určité maximální rychlosti výkonu – určité rychlostní bariéry – je do značné míry geneticky
determinovaná.
Rozvoj realizační rychlosti: - snaha o zvýšení rychlosti a překonání bariéry.
- provádět správnou technikou
- ulehčení podmínek oproti soutěžím – běh po větru, z kopce….
TESTY rychlostní:
1) člunkové běhy
- 4x10m –mezi 2 čarami, 10m od sebe, jednou nohou se musí TO dotknout za čarou, polovysoký start
- 10x5 – eurofit test, pravidla stejná
- 4x10m – s dotykem met, max.výška mety je 20cm, vzdálenost mezi metami je 10cm
test – zjišťujeme akcelerační běžeckou rychlost
2) tappingové testy –tečkovací testy
- tapping ruky ( TO provádí tužkou tečkování po 20s. Pak spočítáme počet teček)
- tapping paže ( TO u stolu, na stole 2 terče 80cm od sebe. TO se střídavě dotýká středů terčů P
L. hodnotíme čas potřebný k provedení 25 cyklů. Vyhodnocuje se maximální výkon a
diferenciace mezi P a L paží. Test –rychlosti pohybu paže
- tapping nohy – ( TO na židli, na zemi je překážka vysoká 15cm. Přenášíme nohu co nejrychleji
přes překážku. Hodnotí se počet cyklů za 20s. Test –rychlost pohybu nohy)
12. Vytrvalostní schopnosti, výklad pojmu, dělení, testy , metody rozvoje
-schopnost provádět déletrvající pohybovou činnost bez snížení její intenzity, vytrvalost vyjadřujeme dobou, kterou
činnost můžeme vykonávat a intenzitou.
3
Vytrvalost určuje :
• do jaké míry je organismus schopen zásobit svaly kyslíkem
• volní aktivitu člověka
Globální vytrvalost je činnost, kdy je zapojena většina svalů: ( - lokální – pracuje jen skupina svalů )
a) krátkodobá – trvá do 2 minut, převažují oxidativní procesy v pracujících svalech, hromadí se
laktát
b) středně dlouhá – 2 – 10 minut, je to přechod mezi oxidativním a neoxidativním procesem
c) dlouhodobá – oxidativní režim ve svalové práci
Testování vytrvalostních schopností.
1) dlouhé vytrvalostní běhy – 600, 1000, 1500m, 12 min ( 12 min – cooperův test, 6 min – zeyerův test)
- tělocvičné testy: - dřep, vztyk
• celostní motorický test – Jácíkův
• sed leh za minutu
2) zátěžové laboratorní testy – kolo, EKG, rozbor krve…
TESTY vytrvalostních schopností:
1) běh 600m, 800m, 1000m, 1500m – měří se čas
2) cooperův test – 12 minut, čas je stanoven, měří se vzdálenost. TO smí odpočívat, přejít do chůze, do
běhu…
3) běh na 6 minut – běž jak můžeš, hodnotí se kolik uběhnu. Výsledky 6 min a 12 min běhu spolu částečně
kolerují, dá nám to podobnou informaci o vytrvalosti. Test – globální celkovou vytrvalost
4) burpee test – opakovaně střídáme polohy – vzpor dřepmo, ležmo, dřepmo a vztyk. 6eny 1 min, Muži 2
min. hodnotí se počet cyklů. Test – globální vytrvalosti tělocvičný.
5) Celostní motorický test – jacík – základní postavení leh na zádech, vztyk, leh na břiše, leh na zádech.
Hodnotí se počet změn, test globální vytrvalosti a částečně obratnosti.
6) Stupňovaný člunkový běh na 20m – mezi čarami 20m od sebe, dle časových signálů. Intervaly se zkracují
po minutě. TO běhá tak dlouho, dokud vydrží tempo přeběhů. Nestihne – li 2x doběhnout k čáře, test
končí. Test má několik fází, každá fáze se zrychluje o 0,5km/hod.
Laboratorní testy:
7) step test – TO vystupuje na stupínek vysoký 20-50cm, dle věku a trénovanosti. Tempo určuje metronom –
2 údery/sekunda. TO sestupuje a vystupuje po dobu 5 minut. Test – tepovou frci v klidu před testem, těsně
po testu a pak po 3.minutě. rozbor vydechnutého kyslíku a krve.
Metody rozvoje vytrvalosti:
a) metoda střídavého tréninku – intenzitu měníme dle vůle a potřeby
b) intervalový trénink – dle Zátopka – stanoveny úseky, intenzita a odpočinek
c) celostní trénink – např.běh po urč.dobu souvisle – 5 km. Běhají se delší tratě než je vlastní
závodní disciplína.
d) Souvislá rekreační metoda – jogging, hry – u starších lidí. Dobrý vliv na psychiku
13. Obratnostní schopnosti, výklad pojmu, dělení, testování obratnosti
obratnostní schopnosti – regulovány CNS, ne svaly. Jsou nejhůře definovatelné.
Definice obratn.schopností – Clarke, Hodaň, Libra…Chytráčková = schopnosti, které umožní přesně realizovat
složité časoprostorové struktury pohybu.
- základem obratnostních schopností je nervosvalová koordinace.
Dělení koordinačních schopností:
1) kinesteticko – diferenciační schopnost –člověk vnímá při pohybu vjemy z proprioreceptorů ve svalech a na
základě těchto informací upravuje tu pohybovou činnost. – hod na koš – hození míče do určité výšky.
2) Prostorově orientační schopnost – schopnost určení polohy a pohybu těla v prostoru, vnímání okolí.
3) Rovnováhová schopnost – schopnost udržení rovnováhy, popř.její znovunabytí při měnících se vnějších
podmínkách
- Statická rovnováha – udržení izolované polohy na úzké ploše
- Dynamická rovnováha – kotoul na kladině – tělo se pohybuje
Rovnováhu ovlivňuje vestibulární aparát ( vnitřní ucho) a zraková kontrola
4) rytmická schopnost – schopnost vnímání, udržení rytmu. Timing = načasování fází pohybu
5) rea
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 222,44 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz