- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Zaciname_s_texem_na_FI
PB029 - Elektronická příprava dokumentů
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiála105
a105
a105
a105
1 CojetoT
E
X?
2 Co je to plainT
E
X?
3OL
A
T
E
Xu
4T
E
X pod UNIXem
5T
E
X pod Windows
6 Editory
7Ko´dova´nı´, cˇesˇtina a spol.
8 Prohlı´zˇecˇe a konverze mezi forma´ty
9 . . . a jdeme (L
A
)T
E
Xovat. . .
10 Balı´k pro psanı´cˇesky´ch dokumentu˚ (czech.sty)
11 Program vlna
12 Rejstrˇı´ky a citace
13 Pra´cesobra´zky
14 Jak vlozˇit do dokumentu logo?
15 Tvorba diplomovy´ch a bakala´rˇsky´ch pracı´
16 Jak pouzˇı´vat jine´ fonty?
17 Jak tisknout v PostScriptu. . . ?
18 Literatura
19 Obsah
a105
a105
a105
a105
DH DBA1A2A3A4A5A6A7A8AAABACADÆAGAHAIAJAKALAMANAOAPAQAVAWAXAYAZB0B1B2B3B4B5B7B8B9BABBBCBDBEBFBGBHBODDBTDG
Zacˇı´na´me s T
E
Xem na [fi|studovna].muni.cz
Toma´sˇ Buk, Lubosˇ Lipı´nsky´, Petr Sojka
za´rˇı´ 2003
Tento dokument se snazˇı´ pomoci teˇm z va´s, kterˇı´ majı´za´jem zacˇı´t pouzˇı´vat
instalaci sa´zecı´ho syste´mu T
E
X na fi.muni.cz prˇı´p. v celouniverzitnı´ po-
cˇı´tacˇove´ studovneˇ (CPS) na LF (studovna.muni.cz). Takte´zˇmu˚zˇe pomoci
iteˇm, kterˇı´ hledajı´ odpoveˇd’na neˇktery´ specificky´, s T
E
Xem souvisejı´cı´,
proble´m. Naopak, tato brozˇura nemu˚zˇe by´t cha´pa´na jako podrobny´na´vod
jak pracovat s T
E
Xem pro ty, kterˇı´ jesˇteˇ nemajı´stı´mto syste´mem zˇa´dne´
zkusˇenosti. Teˇmjevbrozˇurˇe veˇnova´n pro motivaci kra´tky´u´vod, v ktere´m
je shrnuta historie a strucˇna´ charakteristika T
E
Xu.
C
ˇ
a´sti textu, ktere´ se vztahujı´ pouze k T
E
Xova´nı´ na FI a nety´kajı´ se insta-
lace v CPS jsou oznacˇeny svisly´micˇarami na bocˇnı´m okraji (zejme´na jsou
takto oznacˇeny cˇa´sti popisujı´cı´ unixova´ specifika). V CPS je v dobeˇ tisku
prˇı´rucˇky jesˇteˇ instalace texlive-6 z roku 2001, ktera´sevneˇktery´ch
aspektech od popisu v te´to verzi textu lisˇı´.
a105
a105
a105
a105
a105
a105
a105
a105
a105
a105
a105
a105
Obsah
1 CojetoT
E
X? 4
1.1 Zdroje informacı´oT
E
Xu ........................ 4
2 Co je to plainT
E
X? 4
3OL
A
T
E
Xu 5
4T
E
X pod UNIXem 6
4.1 Co to je T
E
X Live 2003?........................ 7
4.2 Modul texlive2003 vs. moduly texlive-6, tex ........ 7
5T
E
X pod Windows 7
5.1 Unixoveˇ ve Windows. . . ........................ 8
6 Editory 8
6.1 Emacs / AucT
E
X............................. 9
7Ko´dova´nı´, cˇesˇtina a spol. 9
7.1 Jak prˇeva´deˇt texty mezi ru˚zny´mi ko´dova´nı´mi ............. 10
8 Prohlı´zˇecˇe a konverze mezi forma´ty 10
9 . . . a jdeme (LA)T
E
Xovat. . . 11
10 Balı´k pro psanı´cˇesky´ch dokumentu˚ (czech.sty) 11
11 Program vlna 12
12 Rejstrˇı´ky a citace 12
12.1 MakeIndex . . . ............................ 12
12.2 BibT
E
X ................................. 13
13 Pra´ce s obra´zky 15
13.1 Prostrˇedı´ picture ........................... 15
13.2 Kra´tce o METAFONTuaMETAPOSTu ................ 16
13.3 Program bm2font ........................... 16
13.4 Balı´ky graphics a graphicx ................... 17
14 Jak vlozˇit do dokumentu logo? 17
15 Tvorba diplomovy´ch a bakala´rˇsky´ch pracı´18
16 Jak pouzˇı´vat jine´ fonty? 18
17 Jak vytisknout v PostScriptu vı´ce stra´nek na jednu A4, tisk brozˇury apod. 19
22 Zacˇı´na´mesT
E
Xemna[fi|studovna].muni.cz za´rˇı´2003
a105
a105
a105
a105
Rejstrˇı´k
AucT
E
X, 9
bakala´rˇska´pra´ce, 18
Balı´k
graphics,17
graphicx,17
hyperref,18
BibT
E
X, 7, 13–14
bm2font, 16–17
citace, viz BibT
E
X
C
S
Index, viz MakeIndex
cstocs,10
C
S
TUG, 6
cˇesˇtina, viz Ko´dova´nı´
diplomova´ pra´ce, 18
dvips, 10, 17
Editory
T
E
X Shell, 8
emacs, 8–9
fte, 8
joe, 8
pico, 8
T
E
X Shell, 8
vim, 8
WinEdt, 8
Emacs, viz Editory
fonty, 18–19
hypertext, 18
Ko´dova´nı´, 9
ISO-8859-2, 10
utf-8, 10
Windows 1250, 10
zmeˇna, 10
L
A
T
E
X
struktura dokumentu, 11
u´vod, 5–6
literatura, 4, 20–21
logo FI, 17
MakeIndex, 7, 12–13
METAFONT,16
METAPOST,16
moduly
cstools,10
emacs,9
grafika,17
psutils,19
texlive-6,7
texlive2003,6,7
tex,6,7
obra´zky, 15–17
.eps,17
.jpg,17
.pdf,17
.tif,17
bitmapy, viz bm2font
packages, 11
pdfT
E
X, 10, 17
picture,15
plainT
E
X, 4, 5
PostScript, 19
Prohlı´zˇecˇe
Acrobat Reader, 10
GhostView, 10
Windvi, 10
xdvi, 10
prˇedlozˇky, viz vlna
rejstrˇı´ky, viz MakeIndex
TBN, 20
T
E
X Live 2003,7
T
E
X Shell, viz Editory
texmf.cnf, 18
tisk, 19
TST, 20
vlna, 12
Windows, 7
WinEdt, viz Editory
xpdf, 10
xterm, 8, 9
Zpravodaj C
S
TUG,21
za´rˇı´ 2003 Zacˇı´na´mesT
E
Xem na [fi|studovna].muni.cz 3
a105
a105
a105
a105
1 CojetoT
E
X?
T
E
X(cˇte se tech) je programovy´syste´m pro elektronickou sazbu, jehozˇ autorem je
prof. Donald E. Knuth ze Stanfordske´ univerzity. Prvnı´ verze T
E
Xu, ktera´ byla da´na
k dispozici verˇejnosti, byla dokoncˇena v roce 1982.
Pra´civT
E
Xu bychom mohli prˇirovnat k programova´nı´vneˇktere´m z programovacı´ch
jazyku˚. Nejprve vytvorˇı´te zdrojovy´ text (k tomuto u´cˇelu va´m poslouzˇı´ ktery´koliv ASCII
editor), prˇelozˇı´te jej T
E
Xem, ten va´m prˇı´padneˇvypı´sˇe chybove´hla´sˇky, a pote´, co chyby
opravı´te, zı´ska´teprˇelozˇeny´ dokument ve forma´tu DVI. T
E
X jako takovy´ obsahuje zhruba
300 za´kladnı´ch znacˇkovacı´ch prˇı´kazu˚. Pomocı´ makrojazyka, ktery´jesoucˇa´stı´T
E
Xu,
mu˚zˇete vytva´rˇet nove´sa´zecı´prˇı´kazy slozˇiteˇjsˇı´mi konstrukcemi z prˇı´kazu˚za´kladnı´ch.
Dı´kytomusimu˚zˇete vytvorˇit prostrˇedı´ tak, aby vyhovovalo co nejle´pe vasˇim potrˇeba´m.
Takto vznikla take´ spousta vı´ce cˇi me´neˇ zna´my´ch forma´tu˚T
E
Xu, jako je L
A
T
E
X, A
M
S-
T
E
X, ale i plainT
E
X.
K velky´mprˇednostem T
E
Xu patrˇı´ jeho ekonomicka´ a strojova´ nena´rocˇnost. T
E
X jako ta-
kovy´ byl prof. Knuthem da´n verˇejnosti zdarma. Kdokoliv jej tedy mu˚zˇe volneˇvyuzˇı´vat,
prˇı´padneˇ jej ru˚zneˇ vylepsˇovat nebo dokonce vytva´rˇet s jeho vyuzˇitı´m nove´syste´my,
obecneˇjevsˇak jizˇ nesmı´ oznacˇovat T
E
X. Existujı´vsˇak i implementace T
E
Xu, ktere´
zdarma nejsou.
Co se ty´cˇe pozˇadavku˚ na hardware, je T
E
X velmi nena´rocˇny´. Mu˚zˇete jej pouzˇı´vat i na
zastaraly´ch PC, u ktery´ch jizˇ jiny´soucˇasny´ software s velkou pravdeˇpodobnostı´vu˚bec
nepobeˇzˇı´. Zjednodusˇeneˇrˇecˇeno, stejne´ho vy´sledku dosa´hnete jak na starˇicˇke´m pocˇı´tacˇi
typu PC XT, tak na nejnoveˇjsˇı´ch vy´konny´ch stanicı´ch. Zde je take´ dobre´uve´st, zˇe T
E
X
je implementova´n v mnoha vza´jemneˇ se dosti lisˇı´cı´ch syste´mech (UNIX, MS Windows,
MacOS X,. . . ).
K dalsˇı´m prˇednostem T
E
Xu patrˇı´ kompatibilita jeho implementacı´. Ze stejne´ho vstupu
zı´ska´te vzˇdy stejny´vy´stup, neza´visle na pouzˇite´ verzi T
E
Xu.
1.1 Zdroje informacı´oT
E
Xu
Zacˇa´tecˇnı´kovi v T
E
Xu lze vrˇele doporucˇit naprˇ. publikaci L
A
T
E
X pro zacˇa´tecˇnı´ky [1] nebo
Jemny´u´vod do T
E
Xu [2] cˇi [3]. Pro jizˇ zkusˇeneˇjsˇı´uzˇivatele bude zajiste´ velmi uzˇitecˇny´
manua´l T
E
Xbook [4] nebo kniha [5]. Mnoho informacı´ty´kajı´cı´chseT
E
Xu naleznete
take´ v knize Typograficky´ syste´m T
E
X [6] a T
E
Xbook naruby [7].
Zmı´neˇne´ publikace si lze naprˇ. zapu˚jcˇit v knihovneˇ FI nebo objednat prostrˇednictvı´m
knihkupectvı´ Marecˇek (vizhttp://marecek.kup.to). Mnoho uzˇitecˇne´ho nalez-
nete takte´zˇ na internetove´ adrese C
S
TUGu [8].
2 Co je to plainT
E
X?
PlainT
E
X, jak jizˇ bylo uvedeno v u´vodnı´m odstavci, je makrojazykem vytvorˇene´ pro-
strˇedı´ neboli forma´t T
E
Xu. Tento forma´t naprogramoval sa´m autor T
E
Xu Donald Knuth.
PlainT
E
Xjepovazˇova´n za za´kladnı´ forma´t, od ktere´hojeveˇtsˇina dalsˇı´ch beˇzˇneˇuzˇı´va-
ny´ch forma´tu˚vı´ce cˇi me´neˇ odvozena.
4 Zacˇı´na´mesT
E
Xemna[fi|studovna].muni.cz za´rˇı´2003
a105
a105
a105
a105
[14] Prˇı´rucˇka T
E
Xlive.
Neˇkolik jazykovy´ch mutacı´vcˇetneˇcˇeske´ najdete v /packages/share/
texlive2003/texmf/doc/tldoc/, 2003.
[15] PdfT
E
X Support. http://pdftex.org/.
Stra´nky o programu PdfT
E
Xavsˇe co s nı´m souvisı´.
[16] Zpravodaj C
S
TUGu.
Tisˇteˇny´cˇtvrtletnı´k distribuovany´ zdarma cˇlenu˚m sdruzˇenı´. Po uplynutı´12meˇsı´cu˚
od tisˇteˇne´ho vyda´nı´ je poskytova´n v elektronicke´ podobeˇ (PDF) na
http://bulletin.cstug.cz.
[17] D. Knuth. The METAFONTbook. Massachusetts: Addison-Wesley, 1986.
Pu˚vodnı´prˇı´rucˇka k METAFONTuprˇı´mo od jeho autora Donalda Ervina Knutha.
[18] Using Imported Graphics in L
A
T
E
X2
ε
.
ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/info/epslatex.pdf.
Prˇı´rucˇka, ktera´ se podrobneˇveˇnuje problematice vkla´da´nı´ externı´ grafiky v L
A
T
E
Xu.
[19] Hypertext marks in L
A
T
E
X. http://tug.org/applications/hyperref/
manual.html. Manua´l k vytva´rˇenı´ klikacı´ch (hypertextovy´ch) dokumentu˚.
[20] Dokumentace T
E
Xove´ podpory pro komercˇnı´ fonty.
/packages/share/texlive2003/texmf-local/doc/fifonts/.
[21] Petr Sojka. Stra´nky prˇedmeˇtu PB029 Elektronicka´prˇı´prava dokumentu˚.
http://www.fi.muni.cz/˜sojka/PB029/, 2003.
za´rˇı´ 2003 Zacˇı´na´mesT
E
Xem na [fi|studovna].muni.cz 21
a105
a105
a105
a105
Literatura
[1] J. Rybicˇka. L
A
T
E
X pro zacˇa´tecˇnı´ky – 2. vyda´nı´. Brno: Konvoj, 1999.
Prˇı´rucˇka vhodna´ pro u´plne´zacˇa´tecˇnı´kyvL
A
T
E
Xu.
[2] M. Doob. Jemny´u´vod do T
E
Xu. Praha: C
S
TUG, 1992.
Manua´l pro samostatne´ studium.
[3] P.W. Abrahams, K. Berry, a K.A. Hargreaves. T
E
X for the Impatient. Addison-
Wesley, 2003.
Kniha, drˇı´ve vydana´ renomovany´m nakladatelstvı´m,anynı´ dostupna´ pod GNU
Free Document Licence na http://tug.org/ftp/tex/impatient/ ve
zdrojove´ podobeˇ.
[4] D. Knuth. The T
E
Xbook. Massachusetts: Addison-Wesley, 1994.
Pu˚vodnı´prˇı´rucˇka k T
E
Xu prˇı´mo od D. Knutha.
[5] V. Eijkhout. T
E
XbyTopic. Addison-Wesley, 1992.
Prˇehledna´ tematicky trˇı´deˇna´prˇı´rucˇka pro T
E
Xove´ho programa´tora. Volneˇ dostupna´
v elektronicke´ podobeˇnahttp://www.eijkhout.net/tbt/.
[6] P. Olsˇa´k. Typograficky´ syste´m T
E
X. Brno: Konvoj, 1997.
Vhodny´pru˚vodce jak pro pokrocˇile´uzˇivatele T
E
Xu, tak i cˇa´stecˇneˇ pro zacˇa´tecˇnı´ky.
Tato kniha se zaobı´ra´ zejme´na technicky´mi souvislostmi T
E
Xu a doprovodne´ho
softwaru. C
ˇ
asto se pro tuto publikaci pouzˇı´va´ zkratky TST.
[7] P. Olsˇa´k. T
E
Xbook naruby. Brno: Konvoj, 1997.
Tato publikace mimo jine´ podrobneˇ rozebı´ra´vsˇechny algoritmy T
E
Xu a veˇtsˇinu
maker plainu a csplainu. Je vhodna´ zejme´na pro pokrocˇilejsˇı´uzˇivatele, kterˇı´ chteˇjı´
proniknout hloubeˇji do mechanismu˚ fungova´nı´T
E
Xu. Pro odkazy je pouzˇı´va´na
zkratka TBN.
[8] Internetove´ stra´nky C
ˇ
eskoslovenske´ho sdruzˇenı´uzˇivatelu˚T
E
Xu (C
S
TUG).
http://www.cstug.cz.
Na teˇchto stra´nka´chjemozˇno nale´zt jednak odkazy souvisejı´cı´sT
E
Xem (naprˇ.
diskusnı´fo´ra, FAQ, elektronicke´ publikace a archı´vy softwaru), da´le pak podrobne´
informace o na´plni C
S
TUGu, stanovy, vy´hody cˇlenstvı´ v tomto sdruzˇenı´ apod.
[9] L. Lamport. L
A
T
E
X–A Document Preparation System–Users’s Guide and Reference
Manual. Massachusetts: Addison-Wesley, 1994.
Pu˚vodnı´ manua´l k syste´mu L
A
T
E
X.
[10] F. Goosens, M. Mittelbach. The L
A
T
E
X Companion. Massachusetts: Addison-
Wesley, 1994.
[11] F. Goosens, M. Mittelbach. The L
A
T
E
X Graphics Companion. Massachusetts:
Addison-Wesley, 1997.
[12] F. Goosens, M. Mittelbach. The L
A
T
E
X Web Companion. Massachusetts: Addison-
Wesley, 1999.
[13] Webove´ technicke´ stra´nky FI. http://www.fi.muni.cz/tech.
Stra´nky obsahujı´cı´ informace, na´vody a pokyny ty´kajı´cı´ se vyuzˇitı´ techniky do-
stupne´ na FI.
20 Zacˇı´na´mesT
E
Xemna[fi|studovna].muni.cz za´rˇı´2003
a105
a105
a105
a105
Pro prˇedstavu, plainT
E
X rozsˇirˇuje pocˇet prˇı´kazu˚, ktere´mu˚zˇe uzˇivatel pouzˇı´t,nadeveˇt
set. Vy´hodou tohoto forma´tu je jeho stabilita (naprˇ. oproti L
A
T
E
Xu), a rychlost kompilace.
Pro pra´ci v tomto forma´tu se zpravidla rozhodujı´uzˇivatele´ tehdy, pokud nepotrˇebujı´ psa´t
slozˇite´ dokumenty, nebo tehdy, pokud chteˇjı´ vytva´rˇet svu˚j vlastnı´ forma´t cˇi prostrˇedı´a
uzˇitı´ jine´ho, vysˇsˇı´ho forma´tu by bylo pro neˇ nevhodne´(prˇı´lisˇ nepru˚hledne´).
PlainT
E
Xvsˇak vyzˇaduje schopnost programa´torske´ho mysˇlenı´, protozˇe veˇtsˇinu maker
si musı´uzˇivatel vytvorˇit a odladit sa´m, a to mu˚zˇe by´t cˇasoveˇna´rocˇne´.
3OL
A
T
E
Xu
L
A
T
E
X je nadstavbou T
E
Xu vytvorˇenou panem Lesliem Lamportem. A k cˇemu a pro
koho je L
A
T
E
X urcˇen? Tento syste´m byl vytvorˇen zejme´na proto, aby zjednodusˇil sazbu
dokumentu˚vT
E
Xu a zprˇı´stupnil tak jinak poneˇkud slozˇity´ jazyk beˇzˇne´mu uzˇivateli.
L
A
T
E
X nabı´zı´ naprˇ. automaticke´cˇı´slova´nı´ru˚zny´ch objektu˚, jako jsou kapitoly, odstavce,
tabulky, obra´zky apod. Da´leumı´ automaticky sestavit obsah cˇi snadno vytva´rˇet rejstrˇı´ky.
Obsahuje prˇı´kazy, pomocı´ ktery´ch je mozˇne´ vytva´rˇet jednoduche´ obra´zky. Takte´zˇma´
jizˇprˇedvoleny velikosti nadpisu˚ kapitol, odstavcu˚ apod. Standardnı´ styly se vsˇak rˇı´dı´
americky´mi typograficky´mi konvencemi, ktere´ se znacˇneˇ lisˇı´odteˇch evropsky´ch. Proto
bylo vytvorˇeno i mnoho stylu˚, ktere´ respektujı´ evropska´ typograficka´ pravidla.
Je ovsˇem vhodne´ zdu˚raznit, zˇe zdrojovy´ soubor dokumentu vytvorˇeny´vL
A
T
E
Xu se lisˇı´
od zdrojove´ho souboru v T
E
Xu. Proto, pokud tento L
A
T
E
Xovy´ soubor prˇelozˇı´te T
E
Xem,
docˇka´teseznejveˇtsˇı´ pravdeˇpodobnostı´ pouze spousty chybovy´ch hla´sˇekaprˇelozˇene´ho
souboru, ktery´ nebude zdaleka odpovı´dat vasˇim prˇedstava´m. Jestlizˇe se pokusı´te naopak
prˇelozˇit plainT
E
Xovy´ soubor programem (cs)latex, nepodarˇı´seva´m to vu˚bec.
Proble´m je v poneˇkud odlisˇne´ syntaxi L
A
T
E
Xu oproti za´kladnı´mu T
E
Xu. Charakteristic-
ky´m rysem vstupnı´ch textu˚ ve forma´tuL
A
T
E
X jsou prostrˇedı´ vymezena´prˇı´kazy \begin
a\end, ktere´ jste nuceni prˇi tvorbeˇ textu dodrzˇovat.Tyto bloky mohou by´t do sebe vno-
rˇova´ny stejneˇ jako naprˇ. u neˇktery´ch programovacı´ch jazyku˚ pascalovske´ho typu. Pro
na´zornost uvedeme prˇı´klad jednoho a te´hozˇ dokumentu vytvorˇene´ho nejprve v plain-
T
E
Xu a pote´vL
A
T
E
Xu.Uobouzteˇchto vstupnı´ch textu˚ vznikne po prˇelozˇenı´prˇı´slusˇny´mi
programy (csplain a cslatex) velmi podobneˇ vysa´zeny´ dokument, ale zdrojove´
soubory se evidentneˇ lisˇı´.
Vstupnı´ soubor v plainTeXu:
\input czech.sty
\nopagenumbers
\rightline{
V˜Brneˇ dne \today}
{\bf Va´zˇeny´cˇtena´rˇi,}
\vskip 0.9cm
Zpra´vu, kterou pra´veˇcˇtete,
necˇteˇte, nic se v˜nı´
nedocˇtete...
\vskip 0.6cm S˜pozdravem
\rightline{\it Kdosi cosi}
\bye
za´rˇı´ 2003 Zacˇı´na´mesT
E
Xem na [fi|studovna].muni.cz 5
a105
a105
a105
a105
Vstupnı´ soubor v L
A
T
E
Xu:
\documentclass{article}
\usepackage{czech}
\pagestyle{empty}
\begin{document}
\begin{flushright}
V˜Brneˇ dne \today
\end{flushright}
\textbf{Va´zˇeny´cˇtena´rˇi,}
\vspace{0.9cm}
Zpra´vu, kterou pra´veˇcˇtete,
necˇteˇte, nic se v˜nı´
nedocˇtete\dots
\vspace{0.6cm}
S˜pozdravem
\begin{flushright}
\textit{Kdosi cosi}
\end{flushright}
\end{document}
L
A
T
E
Xneˇktere´prˇı´kazy obsazˇene´vza´kladnı´m forma´tu nezna´amı´sto nich ma´prˇeddefino-
va´na prostrˇedı´ (v uvedene´m prˇı´kladu je to naprˇ. mı´sto prˇı´kazu \rightline prostrˇedı´
flushright). Jiny´m prˇı´kladem nekompatibility L
A
T
E
Xu vzhledem k plainT
E
Xu jsou
prˇı´kazy, ktere´ majı´ v obou forma´tech stejny´na´zev, ale ru˚znou funkci (naprˇ. \line).
Avsˇak T
E
Xova´ primitiva lze samozrˇejmeˇvL
A
T
E
Xu pouzˇı´t.
Na tomto mı´steˇ je take´vhodne´ upozornit na skutecˇnost, zˇe forma´t L
A
T
E
Xsesta´le vyvı´jı´.
Pu˚vodnı´ verze L
A
T
E
Xu oznacˇovana´ jako verze 2.09 jizˇnenı´ ani autorem ani L
A
T
E
X-ty´mem
nada´le podporova´naaudrzˇova´na. Na mı´sto toho vznikl a rozsˇı´rˇil se L
A
T
E
X2
ε
(pracuje
se na verzi oznacˇovane´L
A
T
E
X3).
K forma´tu L
A
T
E
X existuje manua´l L. Lamporta L
A
T
E
X—A Document Preparation Sys-
tem [9]. Velmi uzˇitecˇna´ je take´se´rie knih The L
A
T
E
X Companion [10, 11, 12]. Z cˇesky
psany´ch materia´lu˚ je velmi vhodnou prˇı´rucˇkou pro zacˇı´najı´cı´uzˇivatele L
A
T
E
Xu vy´sˇe
uvedena´ kniha L
A
T
E
X pro zacˇa´tecˇnı´ky [1]. Doporucˇujeme take´ navsˇtı´vit webove´ stra´nky
C
S
TUGu [8].
4T
E
X pod UNIXem
Uzˇivatelu˚m na FI jsou v soucˇasnosti k dispozici mimo jine´ pracovnı´ stanice s operacˇnı´m
syste´mem UNIX, konkre´tneˇ pak se syste´my IRIX, Solaris a GNU/Linux.
Prvnı´ krok, ktery´ musı´te udeˇlat, pokud chcete zacˇı´t T
E
Xovat na teˇchto unixovy´ch
strojı´ch, je nahra´t si modul texlive2003 (prˇı´p. tex, texlive-6),atoprˇı´kazem
module add gs acrobat texlive2003.Za´kladnı´ informace o tomto modulu
zı´ska´te pomocı´prˇı´kazu module help texlive2003.
Po spusˇteˇnı´vy´sˇe uvedene´hoprˇı´kazu se va´m zprˇı´stupnı´ naprˇ. programytex,cslatex,
standardnı´ fonty, neˇktera´ makra a take´ dalsˇı´uzˇitecˇne´ programy, jako naprˇ. csindex,
vlna atd. Zjednodusˇeneˇrˇecˇeno,budeva´m dostupny´ cely´ adresa´rˇ texlive2003.
Pro ty z va´s, kterˇı´ jesˇteˇ neveˇdı´, jak pracovat se syste´mem modulu˚ na FI, doporucˇujeme
pouzˇı´t prˇı´kaz module help modules cˇi zabrousit na fakultnı´ technicke´ stra´nky
http://www.fi.muni.cz/tech [13].
6 Zacˇı´na´mesT
E
Xemna[fi|studovna].muni.cz za´rˇı´2003
a105
a105
a105
a105
– Nejprve zkopı´rujte konfiguracˇnı´ soubor texmf.cnf (adresu jeho umı´steˇnı´na-
leznete v promeˇnne´ TEXMFCNF(viz prˇı´kaz echo $TEXMFCNF) nebo prˇı´kazem
kpsewhich texmf.cnf)dosve´ho adresa´rˇe. Zde pak mu˚zˇete tento soubor
podle potrˇeby pozmeˇnˇovat. Zameˇrˇte se zejme´na na nastavenı´ cest v cˇa´stech
PKFONTS=...
PostScript Type 1 outline fonts
TrueType outline fonts
Type 42 outline fonts
apod., podle toho, jake´ druhy pı´sem budete chtı´t z vasˇeho adresa´rˇe vyuzˇı´vat.
Vy´hodou je, zˇe si mu˚zˇete vytvorˇit ve sve´m adresa´rˇi takovou strukturu fontu˚,jaka´
va´m vyhovuje.
(Pozn.: Charakter a rozsa´hlost zmeˇn za´visı´ na tom, jakou adresa´rˇovou strukturu
si pro fonty navrhnete.)
–Da´le je potrˇeba se zameˇrˇit na soubor texfonts.map asnı´m souvisejı´cı´ sou-
bory. V tomto souboru jsou definova´ny aliasy pro jme´na fontu˚vT
E
Xu.
–Zmeˇnˇte hodnotu promeˇnne´ TEXMFCNF tak, aby v nı´ byla nastavena cesta k va-
sˇemu upravene´mutexmf.cnf.
Vı´ce informacı´ o problematice fontu˚vT
E
Xu naleznete naprˇ. v The L
A
T
E
X Companion [10]
nebo v knize Typograficky´syste´m T
E
X [6]. Tomuto te´matu je veˇnova´na pozornost take´
ve Zpravodaji [16] (konkre´tneˇ naprˇ. cˇı´sla 3–4/1998, 4/1999, 1–3/2000) a v diskusnı´ch
fo´rech (viz stra´nkyC
S
TUGu [8]).
17 Jak vytisknout v PostScriptu vı´ce stra´nek na jednu
A4, tisk brozˇury apod.
K tomuto u´cˇelu lze pouzˇı´t mozˇnosti modulu psutils. Informace o tomto modulu
vcˇetneˇ odpoveˇdı´ na ota´zky podobne´ho typu naleznete v na´poveˇdeˇkprˇı´slusˇne´mu modulu
(viz prˇı´kaz module help psutils)nebonaprˇı´slusˇny´ch manua´lovy´ch stra´nka´ch.
Zpeˇtna´ reakce: dotazy a prˇipomı´nky
Pokud ma´te jake´koli prˇipomı´nky cˇi dotazy k obsahu te´to brozˇury nebo k instalaci
texlive2003, zasˇlete na´m je na emailovou adresu texlive@fi.muni.cz.Pro
dotazy ty´kajı´cı´ se konkre´tnı´ch proble´mu˚ se sazbou v T
E
Xu po prohleda´nı´stra´nek prˇed-
meˇtu PB029 [21] pouzˇijte news:cz.muni.courses.P029 (ne emailove´ adresy
autoru˚ brozˇury).
za´rˇı´ 2003 Zacˇı´na´mesT
E
Xem na [fi|studovna].muni.cz 19
a105
a105
a105
a105
C
S
Index, C
S
TUG apod.
\newcommand{\CS}{%
\mbox{$\cal C\kern-.1667em\lower.5ex\hbox{%
$\cal S$}\kern-.075em $}}
\newcommand{\cstug}{\CS\thinspace TUG}
\newcommand{\csindex}{\CS\thinspace index}
15 Tvorba diplomovy´ch a b
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 354,39 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz