- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Písma+mezopotámie
AEB_71 - Dějiny starověku pro archeology A
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálPísmaMezopotámieNejdříve v Sumeru tzv. početní žetony – hmotné písmo. Později obrázkové písmo (piktogramy) – nelze vyjádřit abstraktní pojmy, ale zase nejsou vázány na konkrétní jazyk.Klínové písmo – psalo se na hliněné tabulky rákosovými seříznutými pery. 3500-3200 mluvíme o protoklínopisu spjatém s uruckou kulturou.2 vývojové fáze:Logografická – jeden znak znamenal jedno slovo (logogramy). 3000-2700. Fonografická – znaky zachycují zvukové prvky řeči. Písmo stále obsahovalo mnoho logogramů.Klínové písmo bylo sylabické (jeden znak znamenal jednu slabiku) a obsahovalo 800-1000 znaků. Dále obsahovalo determinativy (odlišovala různá slova, určovala význam).Nejstarší památky:Např. archivy okolo uruckých svatyní, které ovšem nemusely nutně vzniknout v Uruku.Klínopisem se psalo i v Elamu a později v nástupnických státech Sumeru – Babylonské a Asyrské říši.Někdy byl zjednodušován např. pro potřeby kupců.Dále ho používala většina Chetitů, kmeny v Arménii, v Mitani (Churrité) a v Persii.Z Persie pochází Behistunské nápisy krále Dareia, které napomohly k rozluštění tohoto písma.Egypt:Hieroglyfy byly považovány za dar Thovta a měly velkou úctu.Původně byly logografické a později byly fonetizovány.Obsahovaly tzv. ideogramy (určovaly, kam pojem patřil, do jaké kategorie) a fonetické komplementy (zpřesňoval y výslovnost).Zjednodušování: ve 3.tisíciletí př.n.l. se vyvíjí hieratické – ke psaní na papyrus; v 7.stol.př.n.l. – pouze sylabogramy; v době helénistické vzniká koptština – 7 znaků z démotického a velká písmena alfabety.V koptštině známe např. korespondenci, ale i dramata.Hieroglyfy se udržely asi do 4.stol. a démotické písmo asi do 5.stol. Amianus Marcelinus se pokusil přeložit hieroglyfy do latiny.Rosettská deska nalezena r. 1802. Napoleonova tažení znamenalo začátek egyptománie. Dochovaly se četná kresby památek od Nestora l’Hotea. Obsahuje oslavný nápis na Ptolemaia III. Epifana. Rozluštění započalo éru egyptologie (rozluštění musel potvrdit Karl Lepsius).Kréta:Písmo se objevuje ve středně mínojském období. Podle nejnovějších teorií sloužilo jako prostředek zdůraznění postavení elit. Později i k administrativním účelům. Dochovalo se i mimo paláce, na sídlištích.Šlo o sylabické písmo a souběžně se používaly krétské hieroglyfy a Lineární písmo A. Dochovalo se na hliněných destičkách. Ani jedno z těchto písem nedokážeme číst a přeložitLineární písmo B – podle jedné teorie vzniklo na Krétě a rozšířilo se na pevninu. Podle druhé vzniklo kolem roku 1600 na pevnině a bylo na Krétu přeneseno. Vychází z Lineárního písma A upraveného pro potřeby řečtiny. Dochovaly se pouze administrativní texty. Bylo rozluštěno mezi lety 1949-52, protože do té doby veškeré texty zadržoval objevitel minojské kultury Arthur Evans. Nakonec se dokázalo, že zachycuje řečtinu. Obsahuje sylabogramy a ideogramy.Disk z Faistu – malý hliněný disk se spoustou obrázků uspořádaných do spirály. Nevíme, jaký jazyk zachycuje. Datuje se do 2100-1100 př.n.l. O původu se spekuluje, ale převládá názor, že je z Kréty.Kypr:Asi 1500-1000 se vyvíjí kypersko-mínojské písmo. Tabulky byly hned po zápisu vypalovány. Neobsahuje žádné ideogramy kromě číslovek.Několik vývojových skupin: např.eteokyperština – neznáme etnická původ, asi původní kyperský jazyk.Zřejmě zde existovaly nejméně dva předřecké jazyky.Později se používalo klasické kyperské písmo, většinou zachycující řečtinu. Rovněž nemá ideogramy.Syropalestina:Typická písma konsonantická (bez samohlásek).Např. Hebrejština, aramejština, jihoarabština (Korán)Důležitá je jihofoiničtina – základ pro alfabetu.Alfabeta – zřejmě vznikla v 10.-9.stol.př.n.l. na hranici dnešní Sýrie a Turecka (významné obchodní písmo). Řekové přidali do foinického písma samohlásky a znaky potřebné pro řečtinu.Některé mrtvé znaky se v řečtině staly číslovkami (stigma, kópa, sánech..), některé znaky poté přecházejí např. do etruštiny. S řeckou kolonizací se šíří do Itálie, kde ji přejímají Etruskové. Dále Mesapiové nebo možná také Latinové. Oblast Lazia ji přejímá v 7.stol., zbytek Itálie v 5.stol. Latinská alfabeta využila také některé mrtvé znaky pro číslovky (théta=100—C; ksí=10---X; chí=5O---L; fí=1000... až později M).Typy písma:Scripura monumentalis – za republikyScripura actuaria – pro malováníScriptura vulgaris – kurzívaAtd.Nejčastěji se psalo na hliněné destičky, v Egyptě na papyrus (šáchor; před psaním napouštěn cedrovým olejem). V Řecku a Římě nejdřív papyrus (forma svitků – až několik metrů; titul díla byl až na konci; šířka 12,5-20cm; psalo se pouze po kvalitnější straně-rekto), později se začíná používat kodex – pergamenové listy se váží. Papyrus se však mimo Egypt používá až od 7.stol. – otevření Egypta okolním vlivům – vývoz papyruMezopotámieBrzy přechod k usedlému způsobu života – 12tis. V 7.tis. dochází k domestikaci zvířat, používání keramiky a populační explozi. Díly usedlému životu si obyvatelé mohli předávat poznatky- rychlý rozvoj.Nejrychleji se rozvinuli Sumerové. Podle mytologie bylo zemědělství vynálezem bohů (Enki) – obilí, ovce, sušené cihly. V 8.tis. se objevují první usedlosti městského charakteru – hlavním centrem město Eridu na jihu Mezopotámie. Souběžně se městská kultura rozvíjí v Jerichu nebo Catal Huyku. Summerové přichází okolo 3500, jejich původ nám je záhadou, ale přišli odněkud z iránských hor.První summerskou kulturou je urucká. Hlavní rozkvět 3500-3200. Na ni navazuje kultura džemdet-nasrská. Významná kultura ve městech Ur, Uruk, Eridu, Larsa, Lagaš, Nippur, Kiš, Umma, Isin atd.Města prvotně vznikala jako centra kultu okolo chrámu nějakého boha. Ti byli zastoupeni vel
Vloženo: 20.11.2012
Velikost: 28,31 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz