- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálčtu
...někdy spotřebitel není schopen dosáhnout optima
když linie rozpočtu není tečnou žádné indiferenční křivky tj. nedá se nalézt optimální kombinace, pro kterou platí MRSC = MRSE
pak nastává rohové řešení optima
např. situace, kdy se určitý statek (X) jeví spotřebiteli jako příliš drahý a MU by byl menší než cena – v takové situaci bude spotřebitel spotřebovávat pouze statek Y viz. první graf
pak MRSC < MRSE neboli < 3 tzn. X = 0
ve druhém grafu je situace, kdy je spotřebováván pouze statek X
pak MRSC > MRSE neboli > tzn. Y = 0
(v běžné situaci se spotřebitelské optimum nazývá vnitřní (tečnové) řešení optima)
PŘEBYTEK SPOTŘEBITELE
Kardinalistická verze
je to rozdíl mezi celkovým užitkem, který mu přinese spotřebovávané množství určitého statku a výdaji na jeho získání (jeho tržní hodnotou)
graficky je to plocha pod křivkou poptávky a nad čarou ceny (trojúhelník)
Ordinalistická verze
zde bude na ose x množství statku X a na ose y výdaje na všechny ostatní statky (tj. Y je souhrnný statek)
chceme-li zjistit přebytek spotřebitele při nákupu optimálního množství statku X:
vyjdeme ze situace, kdy spotřebitel statek X nenakupuje a celý svůj důchod vynakládá na ostatní statky (bod A v grafu) - tento bod leží na nižší indiferenční křivce I1 a tedy odpovídá nižší úrovni užitku
tuto situaci budeme srovnávat se situací, kdy spotřebitel statek X nakupuje, indiferenční křivka I2 (zde je optimem spotřebitele bod E)
abychom nalezli přebytek spotřebitele, musíme zjistit, co spotřebitel získá tím, že spotřebovává také statek X
nejdříve zjistíme max. částku, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit za jeho nákup (kolik je ochoten obětovat za nákup X*), přičemž se pohybujeme na křivce I1 – v grafu jde o vzdálenost AC (tj. posun na křivce I1 z bodu A do bodu R)
v bodě R má spotřebitel stejný užitek jako v bodě A, ale nevyužívá celý svůj důchod
pokud bude spotřebitel nakupovat X* jednotek statku X, při plném využití důchodu zvýší svůj užitek a dostane se do bodu E
spotřebitel tedy nemusí za nákup statku X obětovat celou částku výdajů odpovídající vzdálenosti AC, ale pouze část odpovídající vzdálenosti AB
zjistili jsme tedy následující údaje:
Jakou část výdajů na Y je spotřebitel ochoten obětovat za nákup X* jednotek statku X, aniž se změní jeho užitek (v grafu je to úsek AC)
Jakou část výdajů na Y skutečně musí obětovat (úsek AB)
rozdíl mezi těmito dvěma veličinami je přebytek spotřebitele (tj. úsek BC)
DYNAMIZACE MODELU SPOTŘEBY
když změníme jednu veličinu:
když změníme důchod spotřebitele
změna důchodu vede k posunu linie rozpočtu (linie odpovídající různým úrovním důchodu jsou rovnoběžné)
zůstávají stejné směrnice linií rozpočtu (MRSC) i směrnice indif. křivky v bodě optima (MRSE)
změní se ale optimální kombinace statků X a Y a také se změní úroveň užitku
Důchodová spotřební křivka ICC
získáme ji spojením bodů optima při jednotlivých úrovních důchodu
vyjadřuje, jak se mění kombinace spotřebovávaných statků (při nichž spotřebitel maximalizuje svůj užitek), když se mění důchod spotřebitele
reakce spotřebitelů se liší u různých statků:
je-li X luxusní statek – bude sklon ICC mírnější (konvexní)
je-li X nezbytný statek – bude sklon ICC strmější (konkávní)
Engelova křivka EC
vyjadřuje, jak se mění nakupované množství určitého statku (osa y) při růstu důchodu (osa x)
nastávají 3 základní možnosti – tvary křivky EC:
EC normálních statků – nakupované množství roste pomaleji než důchod
EC luxusních statků – ...roste rychleji...
EC podřadných statků – jejich spotřeba klesá s růstem důchodu
Engelova výdajová křivka
vyjadřuje, jak se mění výdaje na nákup statku X při růstu důchodu tj. PX . X
linie 450 představuje situaci, kdy je celý příjem vynaložen na nákup statku X – je tedy horní hranicí Engelovy výdajové křivky
E křivka normálních statků – je rostoucí
E křivka nezbytných statků – taky roste, ale pomaleji než důchod (jejich podíl na celkových výdajích tedy s růstem důchodu klesá a křivka se vzdaluje od linie 45)
E křivka luxusních statků – se s růstem důchodu přibližuje linii 45, protože výdaje na tyto statky rostou rychleji než důchod (jejich podíl na celkových výdajích s růstem důchodu roste)
E křivka podřadných statků – je klesající (jejich podíl na celkových výdajích s růstem důchodu klesá)
Důchodová elasticita poptávky
= měří reakci poptávaného množství na změnu důchodů spotřebitelů (tj. jak je spotřebitel citlivý na změnu důchodu v nakupovaném množství statku X)
vyjadřuje se jako podíl % změn tj. jako % změnu poptávaného statku X dělenou % změnou důchodu spotřebitele
udává, o kolik % se změní poptávané množství statku X, když se změní důchod spotřebitele o jedno procento
na oblouku
v bodě
rozmezí důchodové elasticity:
EB > 1 = elastická poptávka – poptávané Q vzrostlo více než důchod (luxusní zboží)
0 1 – vysoká
TR klesá
TR roste
> 0
= 1 – jednotková
TR konst.
TR konst.
střední bod poptávkové křivky
< 1 – nízká
TR roste
TR klesá
< 0
když je poptávková křivka přímka, má ve svém průběhu různou cenovou pružnost
čím více se trh blíží nasycení, tím je pružnost menší – viz. graf kde se jednou cena zaplatila nárůstem příjmů a podruhé se to nevyplatilo
MAXIMUM PŘÍJMŮ – leží uprostřed popt. křivky, kde je pružnost poptávky = 1, tj. jsme uprostřed i na obou osách (pravidlo pravoúhlého trojúhelníku)
z toho vyplývá, že TR = max je když MR = 0
při změněných cenách ostatních statků
zkoumá se zde jak cena statku Y ovlivní poptávku po statku X
také tady můžeme efekt cenové změny rozdělit na křížový substituční efekt a křížový důchodový efekt (snad to Březinová nezkouší)
z hlediska efektu změny ceny jednoho statku na poptávku po statku jiném rozlišujeme substituty a komplementy
substituty – celkový efekt křížové cenové změny je pozitivní, tj. poptávané množství statku X s růstem ceny statku Y roste
komplementy – celkový efekt křížové cenové změny je negativní, tj. poptávané množství statku X s růstem ceny statku Y klesá
Křížová elasticita poptávky
= měří citlivost poptávaného množství jednoho zboží na změnu ceny jiného příbuzného zboží
vyjadřuje se jako podíl %ních změn tj. jako % změnu poptávaného množství statku X dělenou % změnou ceny zboží Y
udává, o kolik % se změní poptávané množství statku X, když se změní cena Y o jedno procento
na oblouku
v bodě
substituty - EXY bude kladné - např. snížením ceny čaje poklesne poptávka kávy
komplementy - EXY bude záporné - např. snížením ceny smetany se zvýší poptávka po kávě
TRŽNÍ POPTÁVKA
(doteď zde šlo pouze o individuální poptávku)
= tržní poptávka je součtem individuálních poptávek jednotlivých spotřebitelů
projevují se zde další vlivy, které doposud nebyly zmíněny
faktory psychologické a etické
očekávání budoucího vývoje v oblasti cen a důchodů
Efekt módy
individuální poptávka roste v důsledku růstu množství nakupovaného ostatními spotřebiteli
tržní křivka poptávky se s růstem nakupovaného množství posouvá (protože je-li tržní poptávka 500, není z hlediska módy statek pro spotřebitele atraktivní, s tím jak roste počet spotřebitelů třeba na 2000, stává se statek v důsledku módy atraktivnější, roste poptávka a popt. křivka se posouvá doprava)
tzn. že při stejné ceně bude poptávka vyšší v případě, že je předpokládaná poptávka 10tis. kusů než když je 500 kusů
v grafu je situace, kdy je při ceně P1 poptáváno 2000ks; pokud cena klesne na P2, vzrostla by poptávka normálně na 3000ks (viz. růžová šipka – cenový efekt), ale protože se zvýší počet spotřebitelů a statek se stává módním, stoupne poptávka až na 5000ks (viz. zelená šipka – módní efekt)
tržní křivku poptávky zohledňující módní efekt (je velmi elastická) získáme spojením červených bodů: bod odpovídající množství 500 na křivce D500, bod odpovídající množství 2000 na křivce D2000, bod odpovídající množství 5000 na křivce D5000...
Efekt snobské spotřeby
tentokrát individuální poptávka klesá s růstem počtu spotřebitelů, protože se spotřeba statku stává méně výlučnou
takže zvýšení poptávaného množství na trhu vyvolané poklesem ceny je zmírňováno tím, že přiláká další spotřebitele a statek se tak stává méně exkluzivní
i zde různým úrovním popt. množství odpovídají různé křivky poptávky
tržní křivku poptávky zohledňující efekt snobské spotřeby (je méně elastická)
celkový efekt (viz. zelená šipka) je v tomto případě nižší než cenový efekt (růžová šipka), rozdíl je efekt snobské spotřeby (modrá šipka)
Klubové statky
nejsou soukromé statky jako ty, které byly popsány výše, ale statky smíšené (něco mezi soukromými a veřejnými)
projevuje se zde napodobování Bandvagon efekt např. speciální oblečení myslivců
nakupují se zde takové statky, které by si člověk jinak nekoupil
NEOKLASICKÁ TEORIE
neoklasická analýza je svou podstatou krátkodobá
doteď jsme uvažovali, že jestliže krátkodobě spotřebitel dosahuje optima, také dlouhodobě je dosahováno optima (tj. vše co vydělá, utratí) – tyto teorie ale nepamatují na to, že lidé nakupují taky statky, na které nestačí svým běžným důchodem (kdy musí buď spořit, nebo si půjčit)
neoklasická teorie se zabývá mezičasovým výběrem spotřebitele (v praxi jde nejčastěji o investiční rozhodování)
dá se zobrazit pomocí indiferenční analýzy, kde na osách bude společný statek (tj. suma vynaložená na spotřebu) v prvním a druhém období
indiferenční křivky jsou pak množiny všech různých kombinací spotřeby dnes a příště, které domácnost považuje za stejně dobré (mnoho variant, ale ne nekonečně mnoho)
v každém období porovnávám 2 veličiny – spotřebu a důchod
přímka mezičasového rozpočtového omezení (červená) – jejími krajními body jsou:
c2 – vyjadřuje spotřebu v následujícím roce, pokud v předchozím období spotřebitel nic neutratil
tj. I2 + I1 . (1 + i) = c2
c1 – vyjadřuje situaci, kdy spotřebitel utratí dnešní důchod i půjčku a v následujícím neutratí nic a jenom splácí půjčku
tj.
její sklon vyjadřuje mezní míru časové preference
při rozhodování mezi spotřebou dnes (c1) a příště (c2) domácnost volí takovou kombinaci spotřeby v obou obdobích, aby maximalizovala svůj užitek
tato optimální kombinace je v místě, kde se některá indiferenční křivka stává tečnou mezičasového rozpočtového omezení
spotřebitel je v optimu, když spotřebovává důchod v době a všechny ostatní varianty jsou pro něj méně užitečné tj. jsou na nižších indiferenčních křivkách
rozhodování mezi současnou a budoucí spotřebou je hraniční téma mezi makro a mikroekonomií, protože lidé se rozhodují zda spořit nebo nespořit podle nejrůznějších makroekonomických proměnných (inflace, úroková míra...)
DŮCHODOVÉ KONCEPCE
Modiglianiho koncepce životního cyklu
PÁR ŘÁDKŮ TEORIE Z INTERNETU:
= je založena na předpokladu, že lidé plánují spotřebu v horizontu svého celého života. Spotřební výdaje jsou financovány z celého pracovního důchodu a počátečního bohatství. Pracovní důchod se přitom mění předvídatelným způsobem v závislosti na jednotlivých fázích životního cyklu. Základním omezením spotřebitele je délka jeho života a hlavním faktorem ovlivňujícím vztah mezi důchodem a spotřebou v běžném období je věk jednotlivce. Druhým významným faktorem spotřebního chování je majetek (nabytý dědictvím nebo darem).
Plynulé úrovně spotřeby je dosaženo tvorbou úspor v obdobích s běžným důchodem vzhledem k průměrnému celoživotnímu důchodu a čerpáním úspor v období s relativně nízkým běžným důchodem.
tj. jde o záměr jednotlivce zabezpečit si spotřebu na stáří
Teorie předpokládá, že jak úspory tak majetek budou do konce života zcela spotřebovány!!!
TOTO NÁM K TOMU ŘEKLA BŘEZINOVÁ – žádná sláva...
předpokládá, že člověk má určitý důchod I, který dostává pravidelně a může s ním počítat
dále předpokládá, že bude ještě několik let pracovat
(kde I = důchod, T = doba, po kt. vydělává, V = prům. délka života, W = majetek, který již má)
je třeba určit přírůstek důchodu, který bude takto rozpouštět a přírůstek majetku, který bude takto rozpouštět
veličiny stavové ovlivňují spotřebu více/méně než veličiny tokové
nedostatkem této koncepce je, že předpokládá stále stejnou výši důchodu
Friedmanova koncepce permanentního důchodu
permanentní důchod je ten, který můžeme do budoucna očekávat
pak je ještě důchod proměnlivý – tj. důchod, který spotřebitel neočekává např. výhra nebo dědictví
Friedman dochází k závěru, že racionální člověk má svou spotřebu nastavenu na ten jistý důchod – tzn. spotřebovává permanentní důchod a proměnlivý důchod šetří
z toho vyplývá, že spotřeba reaguje pouze na trvalé změny důchodu, ale ne na ty dočasné
c = p . IP kde p = mezní sklon ke spotřebě; IP = permanentní důchod
TUx
U
Q
maximum
1
MU jako poptávková křivka
P
MUX
QX
MU
TUX+2Y
TUX+1Y
TUX
QX
TUX
TUY
QY
1 2
TUY
QX
QY
B
Y
I
Y
X
I/PX
I/PY
RL
X
A
E – spotřebitelské optimum
I
0
x
y
x
y
x
y
x
y
x
y
x
y
X
Y
Y
RL
I
X
RL
I
X
Y
tržní cena
přebytek
P
Q
d = MU
B
C
I2
A
X*
RL
I1
X
Y
E
R
ICC
X
Y
EC
EC
RL
X
Y
Y
RL
X
RL
EC
X
Y
a) nezbytný statekb) luxusní výrobekc) podřadný statek
450
RL
X
Y
450
RL
X
Y
450
RL
X
Y
PCC
Y
O
SE IE
TE
ED < 1
ED = 1
TR
Q
MR
P
MR
D
TR
Q
ED > 1
UPROSTŘED
1/2
tato plocha
je přírůstek příjmů ze zvětšení prodeje
O
tato plocha
je ztráta ze slevy
1/2
D5000
D2000
D
P1
P2
500 2000 5000
D2000
D
P1
P2
500 2000
ušetřené peníze spotřebitel v příštím období investuje
C1I1 - když si spotřebitel půjčí
I1=C1
I
C1
I
-(1+r)
C2
I2C2
spotřebitel musí v příštím období půjčku splatit
TEORIE VÝROBY
VÝROBA - přeměna výrobních faktorů (VF) na výstupy (nejen výrobky, ale i služby – např. CK)
o tom jak? hovoří produkční funkce (fyzické hledisko)
souvisí s tím také teorie nákladů a teorie příjmů (finanční hledisko)
PRODUKČNÍ FUNKCE
je charakterizována jako funkční závislost mezi výstupem a použitými vstupy
jde o mnohofaktorovou funkci tj. podílí se mnoho faktorů – celkový produkt Q = f (F1, F2 ... Fn)
je funkcí různých VF
taky se počítá s jednofaktorovou funkcí, kde je buď práce (L) nebo kapitál (K) ( Q = f (L) a dvoufaktorovou funkcí ( Q = f (L, K) – není to tak, že by se s ostatními VF nepočítalo, jsou přítomny, ale jsou konstantní např. Q = f (při výrobě je VF přítomno mnoho, ale zkoumá se jen L)
předpoklady:
všechny statky X jsou naprosto identické
vstupy práce a stejně tak i vstupy kapitálu jsou zcela homogenní
časový horizont:
rozlišuje se krátké období (SR – Short Run) a dlouhé období (LR – Long Run)
SR
v tomto období je alespoň jeden z VF, který fa používá fixní (zpravidla kapitál)
je to tak proto, že fa nemůže jeho objem okamžitě měnit za účelem změny výstupu (např. koupit nové strojní zařízení)
LR
je doba dostatečně dlouhá k tomu, aby mohlo být změněno množství všech používaných vstupů
Jednofaktorová produkční funkce:
předpokládáme konstantní množství kapitálu a variabilní práci
TP = celkový produkt je výstup, který je vyroben danými vstupy; jeho velikost vyjadřujeme ve fyzických jednotkách
křivka TP vyjadřujerůzné úrovně výstupu, které lze vyrobit kombinacemi různých množství variabilního vstupu s konstantním množstvím fixního vstupu
AP = průměrný produkt je výstup na jednotku vstupu ; počítá se jako podíl celkového výstupu množstvím vstupů, které byly použity k jeho výrobě; vyjadřuje průměrnou produktivitu práce a je ukazatelem efektivnosti
MP = mezní produkt představuje změnu celkového produktu v důsledku změny vstupu o jednotku lze vyjádřit jako první derivaci produkční funkce podle variabilního vstupu
Důležité body A, B, C v grafu:
do bodu A – MPL rostou; výstup roste rychleji než vstup L
od bodu A – APL ještě roste, ale MPL klesají; výstup roste rychleji než variabilní vstup tj. prosazuje se zde klesající mezní produktivita
v bodě B křivka MPL protíná křivku APL v jejím maximu a pak už mají obě klesající průběh
v bodě C je dosahováno maximálního výstupu, jakýkoliv další růst variabilního vstupu povede jen k poklesu TC; na této úrovni výstupu křivka MPL protíná osu x, MP = 0
klesající mezní produktivita:
Jestliže jsou do výrobního procesu přidávány stále stejné přírůstky variabilního vstupu, přičemž ostatní vstupy se nemění, výsledné přírůstky celkového produktu budou od určitého bodu klesat tj. bude klesat mezní produkt variabilního vstupu.
Dvoufaktorová produkční funkce:
výstup je zde funkcí dvou použitých variabilních VF (L a K)
nástrojem zkoumání tohoto vztahu je izokvantová analýza
izokvanta ukazuje různé kombinace dvou vstupů, které vedou ke stejnému výstupu
čím je izokvanta dál od počátku os, tím vyšší je objem produktu
izokvanty se neprotínají (fa by jinak využívala své vstupy neefektivně)
znázornění izokvanty jako hladké křivky tzn. spojité fce, je určitým zjednodušením – v praxi neexistuje nekonečně mnoho kombinací vstupů (musíme přijmout 1 celého pracovníka, přidat 1 celý stroj), bez tohoto zjednodušení by vypadala spíše jako série bodů
Mezní míra technické substituce
vyjadřuje míru, ve které firma může nahrazovat kapitál prací, aniž by se změnila velikost výstupu
představuje sklon izokvanty, v grafickém vyjádření je MRTS tečnou dané izokvanty v daném bodě
proč je ve vzorečku znaménko mínus? je to důsledkem negativní směrnice izokvanty
MRTS je podél izokvanty klesající (účetní a PC)
čím je hodnota MRTS větší, tím více kapitálu může být nahrazeno jednou jednotkou práce
proces nahrazování má ale své hranice
( tam, kde je izokvanta vodorovná, dosáhla substituce kapitálu max. hranice a MRTS = 0
(kdyby fa chtěla dále snižovat objem K a nahrazovat jej L, její výstup by poklesl)
tam, kde je izokvanta svislá, dosáhla substituce práce max. hranice a MRTS =
(kdyby fa dále zmenšovala objem práce, vedlo by to k poklesu výstupu)
Alternativní tvary izokvant:
VF jsou dokonalé substituty
je snadné vzájemně nahrazovat vstupy
VF jsou nejsou vzájemně nahraditelné tj. fixní proporce vstupů
např. taxi služba (1 auto + 1 řidič)
kapitálový koeficient
říká, kolik kapitálu je potřeba na jednoho pracovníka
říká se mu taky technická vybavenost
pokud budu chtít zdvojnásobit objem produkce a koupím další stroj, zase jej musí obsluhovat stejné dané množství lidí, K/L musí být dodržen – jen pak se dostanu na vyšší hladinu izokvanty
budu-li dále zvyšovat L při stejném množství K, budu stále setrvávat na stejné hladině izokvanty – je to limitováno kapacitou jednoho stroje
a naopak neobsadím-li nový stroj potřebným množstvím pracovníků....
když izokvanty propojím, vznikne dráha expanze výstupu
další tvary:
mám-li 2 nebo o málo více použitelných technologií, vznikne zalomená izokvanta – je tolik lomů, kolik je existujících technologií
takový tvar se více blíží praxi, která si izokvantu zjednodušuje (jako že je nekonečně mnoho technologií a proto může být plynulá)
Optimální kombinace VF
firma je zde omezena svým rozpočtem, její možnosti vyjadřuje izokosta = křivka stejných celkových nákladů, jejíž krajní body představuje nakoupení pouze práce anebo nakoupení pouze kapitálu
rovnice vyjadřující izokostu je: TC = w . L + r . K a je rovnicí přímky
TC = celkové náklady, w = cena jednotky práce, r = cena jednotky kapitálu, L = objem použité práce, K = objem použitého kapitálu
pro optimální kombinaci musí platit, že míra, ve které je firma technicky schopná nahradit kapitál prací (MRTS), se rovná míře, v níž je schopná tuto substituci na trhu uskutečnit (dáno izokostou)
tj. MRTS = anebo anebo
z toho plyne, že firma bude minimalizovat své náklady, jestliže bude mezní produk
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 267,16 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz