- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
pojmyy
AAA11E - Základy bioklimatologie
Hodnocení materiálu:
Vyučující: prof. Ing. CSc. Jiří Klabzuba
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálpoprašek, sněhová pokrývka, zvýšeny sníh, kroupy, mlha,jinovatka, ledovka, kouřmo, rosa Litometeory- jsou tvořeny soustavou částic většinou tuhého skupenství, nepocházejícího z vody a jsou suspendovány ve vzduchu nebo zdviženy větrem, k nejznámějším patří kouř , zákal, zdvižený prach nebo písek,prachová,písečná vichřice, prachový nebo písečný vítr Fotometeory- jsou světelné jevy vyvolané odrazem, lomem,rozptylem nebo interferencí slun. záření nebo měsíčního světla, některé z nich se nazývají halové jevy( malé oko,velké oko, světel. sloup,prstenec,nepravé Slunce, parhelický kruh, obdobně platí i pro Měsíc,dále koróna, irizace,gloriola, duha Elektrometeory- představující viditelné nebo slyšitelné projevy atmosfér. elektřiny jako je bouřka, blesk, hřmění, oheň, polární záře Klimatologie- nauka o podnebí neboli klimatu, dlouhodobý režim meteorolog. prvků spolu s jejich proměnlivostí, všech stavů atmosféry včetně jejich střídání v daném místě, klima je charakterizováno relativ. stálostí a mnohem pomalejšími změnami
Fenologie- nauka o život. projevech rostlin a živočichů v široké souvislosti s počasím a podnebím s akcentem na pravidelně se opakující jevy během roku
Termoskop- skelněná trubice půl lokte dlouhá o průměru asi jako stéblo trávy, na konci byla
vyfouknuta skleněná koule , koule byla naplněná vzduchem,po zahřátí rukama se konec vkládal do nádobky s vodou, tak aby trubice stála svisle, po ochlazení vzduch zmenšil svůj objem, voda v trubici vlivem tlaku okolního vzduchu na vodní hladinu v nádobce)vystupovala
Teploměr- přístroj určený k měření teploty ( kapalinový,rtuťový, lihový)
Globálnost- údaje pocházejí z území o velikosti kontinentu , oceánu nebo celé polokoule
Trojrozměrnost- vyjadřuje popis atmosféry jako celku jak ve směru horizontálním, tak
i vertikálním Synchronnost- zahrnuje podmínku stejného časového okamžiku pro měření na celé zeměkouli Pravidelnost- zachycuje stejnoměrnost opakování Operativnost- zajišťuje co nejkratší dobu od sběru dat přes jejich zpracování až po distribuci a dodání uživatelům v podobě a s parametry podle požadovaného účelu Izolinie- popisuje meteorologický prvek nebo charakteristiku, spojuje místa se stejnou hodnotou nebo se jedná o vyjádření průsečnic plochy se stejnou hodnotou meteorologického prvku s referenční hladinou( např. izobary, izotermy) Izobara- tlak vzduchu Izobronta- hřmění Izohyeta- srážkový úhrn Izonefa- oblačnost Izotacha- rychlost větru Izoterma- teplota vzduchu Izoamplituda- amplituda např. teploty Izofena- fenologická fáze Izofota- intenzita osvětlení Izofytochrona- trvání vegetačního období Izanomála- stejné změny Izohélie- trvání slunečního svitu Izohumida- poměrná( relativní) vlhkost Izohypsa- nadmořská výška Izochrona- výška sněhové pokrývky, trvání sněhové pokrývky, počet dní se sněžením, výška sněžné čáry
Zdroje informací- radiolokační stanice, družicový systém, letecký průzkum,plovoucí boje na mořích, meteorologické lodě, satelitní stanice, aerosonda
Pozemní stanice- je určena zeměpisnou polohou a nadmořskou výškou, což umožňuje nezbytnou identifikaci, neměla by se nacházet v blízkosti zástavby, vodních ploch a větrných ploch, provádí se zde přístrojové měření,subjektivní pozorování meteorolog. jevů
Radiosonda- je vybavena senzory na měření teploty, vlhkosti, vzduchu a tlaku, případně
koncentraci ozonu a radioaktivity Klesavá sonda(dropsonda)- používá se v polárních oblastech při studiu tropických cyklon (vyskytujících se v nižších zeměpisných šířkách) Ozonová sonda- využívá se ke sledování koncentrace ozónu ve vertikál. profilu atmosféry zejména stratosféry.Na území ČR v roce 1978, měření:od ledna do dubna, 3x týdně,údaje porovnávány s daty získanými prostřednictvím spektrofotometru při pozemních měření
Letová měření- pozorování počasí v určitém místě nebo oblasti pomocí přístrojů,i vizuálně
Meteorologický radiolokátor- umožňuje sledování okamžitého rozložení,pohybu a struktury oblačných systémů a stal se prostředkem pro velmi krátkodobou předpověď pro období od několika minut až do 2 hodin dopředu,varování před výskytem nebezpečí(př.bouřka,kroupy)
funkce je založena na schopnosti atmosférických srážek nebo oblačných částic (vodní kapičky,led.krystalky)odrážet neborozptylovat záření v oblasti mikrovln.->intenzita srážek,poloha srážkových a oblačných systémů.CSRAD na ČHMU
Meteorologický satelit.systém- umožňuje pravidelné získávání informací o rozložení a struktuře oblačnosti, proudění v atmosféře, stavu zems. povrchu a vodní hladiny oceánu,radiační bilanci na horní hranici atmosféry, teplotě povrchu, znečištění ovzduší, koncentrace ozonu ve stratosféře, směr a rychlost větru
Satelity na geochronní dráze- pohybují se v prostoru nad rovníkem ve výšce 36000 km, mají shodnou úhlovou rychlost s rotací Země a jsou proto nad sledovaným místem“zavěšeny“, zajišťuje kontinuální snímkování stejné oblasti
METEOSAT 8- pozemní stanice přijímající informace , z níž čerpá i ČR,nachází se severně od Frankfurtu v SRN, vytvoření jednoho snímku-15min., sledování frontálních systémů, strukturu bouřkových oblaků,cyklon,rychlost větru,bilance záření…horší rozlišení vlivem zakřivení Země ve vyšších zaměpis. šířkách nad polár. oblastmi
Satelity na kvazipolární dráze- oblétají Zemi ve výšce 600-1500 km a pohybují se po rdáze, která je přibližně kruhová, doba obletu 97-116 min. po obletu se posune družice o 25( na západa stejné místo je vždy snímáno vždy ve stejném místním slun. čase
NOAA 16 a 17- území Ural,Perská záliv, na jihu centrální Sahara, střed Atlantického oceánu, Grónsko,Špicberky, přelet trvá 15 min., měří profil teploty, vlhkosti,vzduchu,teplota hladiny moře, teplotu povrchu,oblačnosti, koncentrace vodní páry,intenzita dopadajícího a odraženého záření WMO- světová meteorologická organizace, která je mezivládní organizací a specializovanou agenturou OSN, má unikátní mandát koordinovat a řídit mezinárodní spolupráci v oblasti meteorologie a dalších oborů jako je hydrologie,geofyzika,geochemie a fyzická oceánografie IMO-mezinárodní meteorologická organizace, koordinuje systémy sběru dat a výměny dat a informací ČMHÚ- český hydrometeorologický ústav
WWWP- světová služba počasí- nosný program WMO,zahrnuje centra pro zpracování dat,pozorovací systémy a telekomunikační zařízení WCP- světový klimatický program- zabývá se klimatickými ději,monitorováním variability nebo změny klimatu, výzkumná spolupráce s WMO,ICSU a mezinár. komisí pro oceánografii pracující pod UNESCO
AREP- výzkum atmosféry a prostředí- zajišťuje oblast pro výzkum atmosféry prostřednictvím GAW(Global atmosphere watch), který sleduje koncentraci ozonu a látek znečišťujících ovzduší detekuje změny ve složení atmosféry AMP- Meteorologická aplikace- zahrnuje 4 významné oblasti: meteorolog. služby, zeměděl. meteorologii, leteckou a námořní meteorologii a podporuje v těchto oblastech vývoj infrastruktury a servis HWRP- hydrologie a vodní zdroje- zabývá se kvantitativním a kvalitativním odhadem vodních zdrojů s cílem zajistit potřeby společnosti, zmírnit rizika spojená s vodním režimem a udržovat nebo zlepšovat podmínky životního prostředí, hydrologické přístroje, pozorování, metody
NSPMP-prevence živelných pohrom a zmírnění účinku- zabezpečuje integraci činností v rámci ostatních programů WMO v oblastech prevence kalamit a zmírnění jejich dopadů,poskytuje vědec. a technickou podporu akcím, které jsou zaměřeny na hledání odpovědí v oblasti kalamitních situací SP- Vesmírný program- zaměřen na další vývoj systému pozorování v rámci programu světová služba počasí,prostřednictvím satelitů téměř nepřetržitý sběr dat a zlepšování jejich kvality a dostupnost a využití kdekoli na Zemi
ETRP- Program vzdělávání a výchovy- podporuje všechna úsilí v oblasti vzdělávání meteorologů, hydrologů a technických pracovníků v členských státech WMO
TCP- technická spolupráce- zahrnuje především rozšiřování meteorolog. a hydrologických poznatků a osvědčených metod mezi členy, zvláštní důraz je kladen na vývoj širokého okruhu služeb ve vztahu k předpovědi počasí, klimatologii,hydrologii) RP- regionální program- vychází z ostatních programů WMO s aplikací na problematiku konkrétní oblasti z meteorolog., hydrologického nebo geofyzika. hlediska Čas- je jedna ze základních , jíž se měří vzdálenost mezi událostmi na první souřadnici . Čas se dá také definovat jako , v němž se události stávají ve zjevně nevratném pořadí, dá se měřit jen tehdy pokud je, jestliže je spojen s pohybem určitého bodu v určité souřadné soustavě (hvězdný čas-jarní bod, siderický čas-některá hvězda, sluneční čas- Slunce, rotační čas- skutečnost, že se tělesa e vesmíru pohybují nerovnoměrně)
Pravý místní čas-aktinometrická měření, stanovení trvání sluneč. svitu a určování soumrakových jevů,je určen reálnou polohou Slunce Střední místní čas- pro termínová měření v klimatologii, je určen polohou 2 středního Slunce UTC- světový čas pro potřeby sledování počasí v rámci programu Světová služba počasí včetně komunikací, používá se celosvětově pro měření a pozorování na pozemních meteorologických stanicích
Časová rovnice- rozdíl mezi průchodů obou Sluncí místním poledníkem, hodnota je nezávislá na místě pozorování a z denních údajů lze sestavit graf Střední sluneč. den- základní jednotka pro měření středního místního času, je dále dělen na hodiny,minuty, sekundy.Den začíná a končí půlnocí-spodní kulminací Slunce a je proto vázán na místní poledník Železniční čas- zpravidla místní čas hlavního města státu Systém pásmových časů- Země byla rozdělena do 24 poledníkových pásem o zeměp. šířce 15( a v každém byl zaveden střední místní čas podle středového poledníku Západoevropský čas- pásmo okolo nultého poledníku od 7,5( z.d. do 7,5( v.d GTM- den zde začíná svět. půlnocí,tj. od okamžiku dolního průchodu středního Slunce nultým (greenwichským) poledníkem Středoevropský čas- u nás od 1.1. 1912, je určen polohou Slunce kulminujícího poledníku 15( v.d., který prochází např. Českým Dubem, Semčicemi, Pacovem a Jindřichovým Hradcem Letní čas- čas sousedního východněji položeného pásma, v ČR středoevropský letní čas Atomový čas- umožnil přesné měření času atomovými hodinami,atomová sekunda je časový úsek, za který proběhne 9 192 631 770 kmitů atomů cesia 133.Měření jsou tak téměř dokonale rovnoměrná a nezávislá na zemské rotaci Hranice data- místo, kde dochází ke změně data,tvoří ji imaginární linie, která odděluje 2 kalendářní dny.Datum na východní polokouli vlevo od linie-je vždy o den napřed před datem na západní polokouli.Při přechodu datové hranice se mění pouze datum,místní čas se mění postupně a na datové hranici nezávisle. Kalendář- soustava dlouhých časových intervalů založená na pozorování periodicky se opakujících přírodních jevů, zejména pohybu nebeských těles a vyjádřena souborem pravidel, která umožňují počítat dny.Vycházejí z poznatků matematic. chronologie Tropický rok- časový úsek,během něhož se vystřídají všechna roční období a trvá 365 dní,5 h 48 min. 45,7 s Synodický měsíc- čas, který uplyne mezi dvěma stejnými fázemi Měsíce,tj. doba oběhu Měsíce vzhledem ke Slunci (29 dní 12h 44 min. 2,8 s) Siderický rok- je dobou skutečného oběhu Země okolo slunce a je dobou, za kterou se navrátí Slunce k téže hvězdě, trvá 365 dní 6 h 9 min 9,5 s Agrometeorologický rok- sestává z chladného půlroku začínající ho 1.10. až 31.3 a teplého půlroku souhlasícího s vegetačním obdobím 1.4 až 30.9
Jaro- přechodná sezóna s typických rychlých zvyšováním teploty vzduchu, začíná dnem, kdy průměrná denní teplota vzduchu je vyšší než průměr. roční teplota vzduchu, průměr. teplota vzduchu je 5,0-15,0(C na vzestupné části teplotní křivky Léto- období, ve kterém je průměrná denní teplota vzduchu vyšší než 15,0(C,doba trvání závisí na nadmořské výšce Podzim- je charakterizován rychlým poklesem teploty půdy, vody a vzduchu, za počátek je obecně považován den, kdy poklesne průměrná denní teplota vzduchu pod hodnotu ročního průměru.Interval prům. denní teploty vzduchu 15,0-5,0(C na sestupné části roční teplot. křivky Zima- dělení na 4 roční období zahrnuje prosinec,leden,únor,průměrná denní teplota vzduchu je menší než 5(C Monitoring- účelové soustavné sledování, kontrolování zájmového objektu v časovém úseku
Atmosféra Země
Atmosféra-vzdušný obal Země,který se účastní její rotace,dosahuje výšky 30-40 tis. km, absorbuje i rozptyluje slun. záření,je zdrojem dlouhovlnného záření,při odrazu a lomu světla kapkami,krystalky a prach.částicemi dochází k atmosféře k optickým jevům,proměnlivým el. polem a hustotní vlny v ovzduší přenášejí zvuk,je složena ze směsí plynů,vodní páry,pevných a kapal. příměsí,čistý a suchý vzduch(bez příměsí a vodní páry)=ideální plyn;vodní pára a příměsi jsou nedílnou součástí reálného vzduchu->v nižších vrstvách atmosféry v blízkosti zemského povrchu,rozděluje se na: troposféru(do 11km),stratosféru(11-50km),mezosféru(50-80km),termosféru(80-800km),exosféru(nad 800km),term.+mezos.+exosf.=ionosféra
vzduch je stlačitelný a tak tlak a hustota s rostoucí výškou rychle klesá,celková hmotnost stmosféry je asi 5,137 (10na 18 kg
Mezní vrstva atmosféry-nachází se ve výšce do 1,5-2 km,je ovlivňována blízkostí zems. povrchu,bilancí tepla a třením,které jsou příčinou proudění vzduchu(směr a rychlost),zřetelného denního chodu meteorol. prvků Volná atmosféra-nachází se nad meznou vrstvou,výš. proudění není ovlivňováno zem. povrchem,není patrný denní chod meteorol.prvků Chemic.složení atmosféry- suchý a čistý vzduch N (78,08% obj.)O2(20,95%)Ar(0,93%)CO2(0,03%),stopové plynné složky(0,01%), molekuly přirozeného a antropogenního původu (SO2,NOx,H2,NH3,CH4,I,CFC…)reálný vzduch=vlhký vzduch vzduch-směs suchého vzduchu a vodní páry, znešišťující látky-skleníkové plyny (CH4,Nox,CFC,O3),stopové plyny(vyskytující se v množství menším než 100ppm)Troposféra- nejhustší vrstva atmosféry ve výšce nad póly 8-9 km,ve stř.z.š. 11km a nad rovníkem 14-18km,tropopauza-rozhraní mezi troposférou a izotermní vrstvou , kde se teplota nemění;obsahuje veškerou vodní páru včetně produktů její kondenzace a desublimace,obsahuje veškeré příměsi pevných částic i jiné znečiš. látky,je promíchávána vertikál.prouděním konvekcí, pokles teploty vzduchu v průměru o 0,65( na 100 m výšky,
Vloženo: 16.07.2009
Velikost: 125,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz