- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Agroekosystémy
AAA23E - Základy agroekologie
Hodnocení materiálu:
Vyučující: doc. Ing. CSc. Josef Soukup
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálZáklady agroekologie
Agroekosystémy
Aneta Nosková
ABPH 2. kruh
čas cvičení: úterý 07.00 – 08.35 Vymezení agroekosystému
Funkčním propojením zemědělské výroby s krajinou vzniká agroekosystém, který má proti přirozeným ekosystémům řadu zvláštností založených na člověkem ovlivňovaných vztazích mezi biocenózami a příslušným prostředím.
Má tedy nejméně dvě složky:1. hospodářsky významné organismy, tj. produkční organismy a organismy, co je přímo nebo nepřímo ovlivňují, včetně člověka2. prostředí hospodářsky významných organismů, tj. část vnějšího prostředí, která tyto organismy přímo i nepřímo ovlivňuje a která zahrnuje jak biotické, tak abiotické prvky.Zjednodušeně je možno konstatovat, že agroekosystém je jakékoli místo zemědělské produkce (pole, farma, regionální nebo národní produkční systém apod.), které je chápáno jako ekosystém, a pokud jej nebudeme dále v textu definovat jinak, budeme vždy pod pojmem agroekosystém rozumět extenzi pole, lesního stanoviště nebo farmy.
Klasifikace agroekosystémů
Každá oblast má unikátní soubor agroekosystémů, které jsou výsledkem místních zvláštností klimatu, půdy, ekonomických vztahů, společenské struktury a historie. Hlavními určujícími faktory agroekosystémů jsou:
Fyzikální (intenzita slunečního záření, dešťové srážky, teploty, půdní úrodnost, svažitost a přístupnost půdy)
Biologické (pěstované rostliny a jejich rotace, škůdci a jejich přirození nepřátelé, společenstva plevelů, nemoci rostlin a hospodářských zvířat)
Společensko-ekonomické (populační hustota, společenská organizace, dostupnost pracovní síly, ceny, trh a jeho charakteristiky, technické podmínky, mechanizace)
Kulturní (tradiční znalosti, víra, ideologie, historické události)
Klasifikace ekologických procesů v agroekosystému
Rozlišujeme pět hlavních ekologických procesů v agroekosystému:
Energetické – energie vstupuje do agroekosystému se slunečním světlem a je mnohokrát transformována. Kromě sluneční energie vstupuje také energie dodatků z lidské nebo zvířecí práce, energie mechanizovaných vstupů (orba traktorem), energie z obsahu chemikálií (hnojiva, pesticidy). Je možné stanovovat energetickou efektivitu jako poměr vstupů a výstupů energie.
Biogeochemické – hlavní biochemické vstupy do agroekosystému jsou živiny uvolňované z půdy mineralizací, tedy recyklací živin formou přeměny organických látek na anorganické. Dále biologicky fixovaný dusík, živiny obsažené v atmosférické depozici a v přitékající vodě, a konečně živiny v hnojivech, v nakupovaných potravinách a krmivech a v hnoji hospodářských zvířat. Biogeochemické uskladnění živin zahrnuje uskladněná hnojiva a hnůj, a dále živiny nacházející se v kořenové zóně půdy a v biomase rostlin a živočichů. Většina živin cykluje v rámci agroekosystému (zejména dusík, fosfor a draslík) mezi půdním prostředím, rostlinami, živočichy a dekompozitery.
Hydrologické – voda má nezastupitelnou fyziologickou roli. Je médiem transportu živin do rostlin, ale také prostředníkem jejich ztrát vyplavováním a erozí. Vstupuje srážkami, přítokem a zavlažovací vodou a ztrácí se výparem, transpirací, odtokem a drenáží mimo efektivní kořenovou zónu rostlin.
Sukcesní – sukcese = vývoj společenstev po narušení nebo objevení nového živoního prostoru. Sukcese je blokována a agroekosystém je uměle udržován v raném (juvilejním) stádiu. K blokování sukcese je potřeba značný energetický vstup.
Biotické regulační – zahrnují potlačování škodlivých činitelů, tedy plevelů, škůdců a původců chorob jejich přirozenými nepřáteli.
Srovnání agroekosystému a přírodního ekosystému
Přírodní ekosytém
Agroekosystém
Soběstačnost (autoregulace, autoreprodukce, zachování struktur a funkcí, konzervace a kumulace živin)
Není schopen zachovávat strukturu a funkce bez lidských zásahů = nefunguje bez vlivu člověka
Má specifické, člověkem určené funkce (nejvýznamnější je produkce skliditelné úrody)
Všechny organismy musí být adaptovány, protože jinak nepřežijí
Člověk provádí úpravu biofyzikálního
Vloženo: 16.06.2009
Velikost: 67,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu AAA23E - Základy agroekologie
Reference vyučujících předmětu AAA23E - Základy agroekologie
Reference vyučujícího doc. Ing. CSc. Josef Soukup
Podobné materiály
Copyright 2024 unium.cz