- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
2.-jeteloviny
ATA05E - Pícninářství a pastvinářství
Hodnocení materiálu:
Vyučující: doc. Ing. CSc. Jiří Mrkvička
Popisek:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálace plevelů je zaloţena:
• na vyuţití některých druhů krycích plodin (KP) a vytvoření zapojených porostů
• na aplikaci předseťových a postemergentních přípravků
• více bývají zapleveleny porosty zaloţené bez KP (provádí se odplevelovací seč)
ZPŮSOBY ZAKLÁDÁNÍ POROSTŮ JETELOVIN
Způsoby zakládání víceletých
pícnin
Produkce v roce
setí (%)
Jistota zaloţení
(%)
1. Bez
krycí
plodiny
a) jarní výsev
- herbicidy
40 - 60 100
b) letní výsev
- bez závlahy
- se závlahou
předplodina 50
100 100
2. Do
krycí
plodiny
a) na dozrání 80 - 100 50
b) na píci 100 90 - 100
VHODNÉ PÍCNÍ KRYCÍ PLODINY
Plodina Výsevek v kg .ha-1 Sklizeň
Oves 60 - 80 přímé krmení, siláţ
Jarní ječmen 60 –80 (řádky 0,25 m) siláţ
Jarní pšenice 60 - 80 siláţ
Bob 125 (řádky 0,25 m) přímé krmení, siláţ
Hrách setý 125 (řádky 0,25 m) přímé krmení, siláţ
Bob + peluška 100 + 20 přímé krmení, siláţ
Oves + peluška 40 + 25 přímé krmení, siláţ
Slunečnice 20 (řádky 0,50 m) přímé krmení
VÝŢIVA JETELOVIN
N P K Ca
Dusík–významný prvek pro všechny rostliny, jeteloviny se N osvojují aţ z 90%
symbiózou nádorkovitých bakterií
Fosfor –při sníţení stavů hospodářských zvířat došlo i k poklesu P při úrovni
hnojení statkovými hnojivy
- P je v půdě málo pohyblivý
- superfosfáty
Draslík–zásobenost půd je lepší oproti P
avšak se neustále sniţuje
- je dobře v půdě fixován, nehrozí vyplavování
- nejvyšší obsah K v píci jetelovin je na jaře, coţ souvisí s jeho zpřístupňováním v
procesu zvětrávání, v průběhu zimy není odebírán
- lze hnojit kaţdoročně na podzim, z hlediska ochrany prostředí je lepší jarní
aplikace (lepší vyuţití ţivin rostlinami), pouţíváme draselné soli aj.
Vápníkje ve většině půd převaţujícím kationtem vázaným v sorpčním komplexu a
tím i v půdním roztoku. V sušině píce jetelovin obsah Ca kolísá 1,6-1,9%, u trav
0,6%, u obilnin méně
- dávky Ca –hnojiv se řídí dle pH půdy
vápnění je vhodné k předplodině pro dosaţení příznivého pH i ve spodních
vrstvách půdy (zvláště na kyselejších půdách)
-na lehčích půdách pouţít CaCO3, na těţších CaO
SILÁŢOVATELNOST JETELOVIN
ovlivňují následující parametry:
- druh jeteloviny (SNL : ŠJ)
- chemické sloţení
- průběh počasí
- obsah sušiny
- epifytní mikroorganizmy
- obsah cukrů
- pufrovací kapacita
- struktura (konzistence)
= projeví se na kvalitě píce
JETELOVINY
1) základní 2) doplňkové 3) speciální
vojtěška setá jetel plazivý čičorka pestrá
jetel luční jetel zvrhlý aj. tolice dětelová
1) ZÁKLADNÍ JETELOVINY
ROD TOLICE (Medicago sp.)
- obsahuje přes 60 druhů
- z nich je 1/3 vytrvalých, 2/3 jednoletých
- patří sem nedormantní i keřovité formy
- hospodářsky nejvýznamnější je „Sativa complex“, kam patří 2 nejdůleţitější
druhy:
- vojtěška setá (Medicago sativa L.)
- vojtěška srpovitá (M. falcata L.)
= tyto druhy jsou mezi sebou kříţitelné, vzniká
-vojtěška prostřední(měňavá, hybridní – Medicago media R.)
VOJTĚŠKA SRPOVITÁ
Liší se od VS:
- rozvětveným kořenovým systémem
- rozloţeným trsem
- slabšími lodyhami
- ţlutou barvou květu
- srpovitými lusky
- chladuvzdorný druh
- odolností proti vymrzání
- tolerancí k suchu
- rezistencí proti chorobám
- cenný genetický materiál
VOJTĚŠKA PROSTŘEDNÍ
- vzniká kříţením vojtěšky seté a srpovité
- široká škála přechodných variací
- pestře zbarvené květy, lusk má 1,5 závitu
- rozlišujeme typy sativa (má blíţe k VS)
a falcata (blíţe k V. srpovité)
- pěstují se ve směsích s travami pro seč a pastvu
- adaptována na pedoklimatické podmínky
- ČR odrůdy představují sativa typ
- v ČR je registrováno 15 odrůd vojtěšky
- šlechtěním se zabývá ŠS Ţelešice od r. 1967
VOJTĚŠKA SETÁ (Medicago sativa)
VOJTĚŠKA SETÁ
- představuje nejdůleţitější a celosvětově nejrozšířenější jetelovinu
- v produkci obsahu N –látek je na 1. místě
- rozšíření v KVO, ŘVO, tj. v oblastech s nízkým podílem TTP a je zde pilířem
krmivové základny
- lze ji pěstovat i na vybraných lokalitách BVO (jiţní expozice aj.)
Přednosti VS:
- výnosnost , stabilita 8 – 10 t. ha-1
- kvalitní bílkovinná píce
- zimovzdornost (uspořádání koř. krčku)
- víceletost
- suchovzdornost (silná sací síla kořenů 2,5 – 3,0 MPa, u JL 1,2 – 1,6 MPa)
- VS kryje tím aţ 35% celoroční potřeby vody z půdní zásoby
- Tk = 500 – 900
- vytrvalost –provozní = 3 - 4 roky (závisí na intenzitě vyuţívání)
biologická = 8 a více let
- fixace N
- nízké náklady na výrobu píce v porovnání s ostatními jetelovinami
- vícesečnost (3 –4 seče)
- dobrá regenerační schopnost
- kořeny bohaté na obsah minerálií, pomalu se rozkládají
- lusk vícesemenný, spirálovitě stočený, HTS 1,8 – 2,5 g
JETEL LUČNÍ (Trifolium pratense)
JETEL LUČNÍ (ČERVENÝ) – TRIFOLIUM PRATENSE
- druhá nejrozšířenějšípěstovaná základní jetelovina ve BVO a HVO
- lze pěstovat i v ŘVO na těţších vlhčích půdách, které nevyhovují VS
- náročný na vláhu (hlavně do fáze kvetení) s úhrnem sráţek 600 – 650 m
rozloţených po celou dobu vegetace
Nároky na půdu:
- ulehlejší hlinité aţ jílovitohlinité s vysokým obsahem humusu
- mírně kyselé, pH 6
- hladina podzemní vody cca 1 m
Pěstuje se:
1) Jako monokultura většinou na 2 roky
2) Ve směsích s travami, kde je JL vytrvalejší, nebývá jetelová únava
3) Je součástí TTP, kde se i často přisévá s cílem zvýšení výţivné hodnoty luk a
zabezpečení dusíkaté výţivy trav
JL je prezentován 3 formami:
1) JL planý (přírodní) = nekulturní forma
2) JL setý = kulturní formy:
a) JL pozdní (jednosečný)
b) JL raný (dvousečný)
- odrůdy diploidní (cca 8), jsou rané aţ polorané, vhodnější k senáţování a
k výrobě sena
- odrůdy tetraploidní (cca 17), jsou rané, středně rané a pozdní
Botanická charakteristika tří typů jetele lučního
Znak / vlastnost JL planý JL jednosečný JL dvousečný
Vzrůst niţší do 40 cm vysoký 60-100 cm střední 50-70 cm
Počet internodií 4 - 7 8 - 13 5 - 7
Kvetení rané za 14 –20 dní za 7 –14 dní
Sloţení populace jedinci jarního +
ozimého typu
převaţuje ozimý
typ
převaţuje jarní
typ
Vytrvalost 2 –3 roky a více 2 roky rozdíl v
polyploidii
Výnosy nepěstuje se 1 seč + pastva 2 (3) seče
Odlišnosti tetraploidních od diploidních odrůd JL se vyznačují:
- v průměru vyššími výnosy zelené hmoty (o 10 - 20 %) a sena o 2 – 3 %
- vyšším obsahem N-látek o 0,3 –0,4 % a vodorozpustných sacharidů, píce je
chutnější
- niţším obsahem sušiny o 1,5 –2 % (více vody, zejména v mohutnější lodyze,
která hůře ztrácí vodu při zavadání)
- pomalejší lignifikací
- porosty jsou vyšší, vzrůstnější, méně poléhají, mají méně lodyh
- vytrvalejší, pěstovány v příznivých podmínkách na 3 roky (20-24 kg/ha)
- ve 3. roce vegetace jsou jiţ niţší výnosy (o 30 – 60 %)
- vhodnější k přímému zkrmování
- i přísevy do TTP po 1. seči
Odlišnosti JL od VS:
- více vodorozpustných sacharidů=lepší konzervace
- méně vlákniny
- zvířata přijímají více sušiny
- niţší obsah vitamínu C - stejný obsah β- karoténu
- stravitelnost sušiny je 58 – 62 %
- lépe snáší sešlapávání a spásání (např. 3. seče ovcemi)
- více hrozí zapaření píce a plesnivění
- přisévá se do TTP
- niţší odolnost proti suchu
22.2.2010
2) DOPLŇKOVÉ (BAREVNÉ) JETELOVINY
Převáţně jsou pěstovány ve směsích s travami (monokultury na semeno) z
důvodů:
- specifických poţadavků na ekologické podmínky stanoviště
- v monokultuře (anebo ve vyšší dominanci ve směsích) mohou způsobovat
zdravotní potíţe u zvířat
- mají lokální význam
JETEL PLAZIVÝ (BÍLÝ) - TRIFOLIUM REPENS
- třetí hospodářsky nejdůleţitější jetelovina a první doplňková
- vytrvalá jetelovina (závisí mimo ekolog. podmínek na úrovni N –hnojení, způsobu
vyuţívání = pastva prodluţuje vytrvalost, seč sniţuje)
- vynikající kvalita píce, vysoký podíl listů
- poléhavé lodyhy nejsou postiţeny vyuţíváním, proto JP rychle obrůstá, zvyšuje
výnosy v letních a podzimních měsících
- vysoká stravitelnost (75 %) a koncentrace ţivin
- niţší procento vlákniny
- pomalejší stárnutí
- náročný na světlo a vláhu
- jetelovina jarního charakteru
- zimovzdorný druh (ovlivňuje sešlapávání a spásání)
- v porostu migruje a zaplňuje prázdná místa
Vyuţívá se:
- pro pastevní porosty (dočasné i trvalé)
- pro luční porosty (dočasné, trvalé)
- do JTS na o.p. při kombinovaném vyuţívání
- přísevy do travních porostů pro omezení N –výţivy
- jako mezipl
Vloženo: 14.04.2010
Velikost: 4,11 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz