- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
2.-jeteloviny
ATA05E - Pícninářství a pastvinářství
Vyučující: doc. Ing. CSc. Jiří Mrkvička
Popisek:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálJETELOVINY - LEGUMINÓZY
KULTURNÍ JETELOVINY
- patří do čeledi bobovité (Fabaceae)
- nejcennější bílkovinné pícniny
- hlavní zdroj SNL produkují nejlevněji
- v průměru 90 % výnosu dusíku pochází zatmosférického N2 poutaného pomocí
rhizobií (nádorkovité bakterie)
- činnost rhizobií je mnohem účinnější neţ nejefektivnější technologie výroby N –
hnojiv
- Oproti 80 MJ na výrobu a vyuţití 1 kg N vprůmyslových hnojivech je energetický
vklad rostliny a bakterií na osvojení vzdušného N zhruba poloviční
- patří sem druhy jednoleté:
- jetel zvrácený (perský, šabdar)
- jetel nachový (inkarnát)
- komonice bílá –jednoletá
- větší význam mají druhy víceleté a vytrvalé
ZÁKLADNÍ (VS, JL) DOPLŇKOVÉ(JPlaz., ŠRůţ. aj.)
- ovlivňují ekonomiku pěstování
- v popředí energetické kalkulace
SPECIÁLNÍ
MOŢNOSTI VYUŢITÍ JETELOVIN
1. Zdroj objemné píce pro hospodářská zvířata
2. Zakonzervování půdy
3. Revitalizace krajiny
4. Ozeleňování krajiny (výsypky, popílkoviště aj.)
5. Některé druhy jetelovin lze pouţít k zelenému hnojení
6. Energetické účely
7. Sloţka do lučních a pastevních porostů (dočasných, trvalých a pro speciální
vyuţití)
FUNKCE A VÝZNAM JETELOVIN
1. PRODUKČNÍ
- význam spočívá v relativně stálých výnosech nezávislých díky schopnosti
symbiotické fixace na výţivě N
- k vysokým výnosům nevyţadují N –hnojení, které u jiných nebobovitých druhů
představuje aţ 70 % celkových energetických vkladů
- ze všech pícnin je u jetelovin spotřeba energie nejmenší a energetická účinnost
nejvyšší
- na fixaci 1 kg N spotřebují hlízkové bakterie 32 – 36 MJ energie
- při průmyslové výrobě N se spotřebuje 38 –82 MJ fosilní energie:
která je drahá a navíc dochází ke kontaminacemi ovzduší emisemi CO2, při aplikaci
na poli i NO2-
- výţiva rostlin biologickým N je rovnoměrnější
- dobrá kvalita píce:
- vysoký obsahem N –látek
- úţivný poměr 1 : 3,5 – 4,5
- hodnota NEK je 200–300 (NEK = g SNL / 1 ŠJ)
- u bílkovinných pícnin je vyšší neţ 180
- píce bohatá na obsah kostitvorných minerálií (Ca, P, Mg, K aj.)
a vitamínů:
= C – v 1 kg zel. píce je 2000 mg
= β–karotenu v 1 kg zel. píce je 1000 mg
- nejvýznamnější druhy jsou víceleté (2 – 4 roky)
- jsou vícesečné (2 - 4 seče)
- mohou být vyuţívány sečením, spásáním (kombinovaně)
-pomaleji stárnou vporovnání s travami
- obsahují méně vlákniny, těţko stravitelných hemicelulóz a účinnost
metabolizované energie vuţitkovosti je vyšší
-pěstují se vmonokultuře nebo ve směsích stravami (zajišťují plynulý nárůst píce
v průběhu převáţné časti vegetačního období)
-v minulosti byl výnos hlavním kritériem, nyní do popředí vystupuje poţadavek:
- na kvalitu
- na dobrý zdravotní stav,
- na zvýšenou vytrvalost,
- na vyšší konkurenční schopnost
- současné odrůdy jetelovin mají velmi dobré parametry, jsou vyčerpány moţnosti
našich krajových odrůd a základním genotypovým zdrojem se stávají zahraniční
odrůdy spolu s ekotypy
2. MIMOPRODUKČNÍ
• je především ve zvyšování či stabilizaci půdníúrodnosti
• ve významném melioračním efektu
• významná je i protierozní funkce
• odplevelovací účinek u zapojenýchporostů
HOSPODÁŘSKY CENNÉ VLASTNOSTI JETELOVIN
- poskytují jisté a stabilní výnosy (cca 8 –10 t) suché hmoty z 1 ha
- nezastupitelný význam v osevních postupech
- vynikající kvalita píce je závislá na poměru listů (2/3 ţivin) a lodyh (1/3 ţivin)
= vysoký obsah kalorických a nekalorických ţivin
- niţší náklady na výrobu objemné píce oproti jednoletým pícninám:
jeteloviny = 100%, jednoleté pícniny –kukuřice 200% a ostatní jednoleté 400%
- příznivý vliv na úrodnost půdy:
- obohacení půdy o humusotvorný materiál (3 – 11 t. ha-1 organické hmoty a
strništních zbytků s příznivým poměrem C:N
- předplodinová hodnota jetelovin je vysoká a dle druhu odpovídá dávce 60 –
120 kg N. ha-1 z minerálních hnojiv
- mají vysoký obsah dusíkatých látek, příznivý obsah aminokyselin (leucin, lyzin,
fenylalanin), vysoký obsah vitamínů (C = 2000 mg a karoténů 1000 mg. kg-1 zelené
píce
- protierozní účinek –celoroční pokryv půdy
- zabraňují zaplevelení, pokud je porost zapojený, tj. dobře zaloţený, vysoký =
odplevelovací účinek (ničí jednoleté a zeslabují víceleté plevele vyšším počtem
sečí)
ROZDĚLENÍ JETELOVIN PODLE HOSPODÁŘSKÉHO VÝZNAMU
1) Základní (hlavní): VS, JL
- jsou nejvýnosnější a nejrozšířenější leguminózy na o.p.
- převáţně jako monokultury, méně ve směsích
2) Doplňkové: JPl, ŠR, vičenec, J. zvrhlý, J. inkarnát, komonice bílá aj.
- mají lokální význam
- k pícním účelů jsou převáţně pěstovány ve směsích s travami
- některé druhy mají specifické nároky na pedoklimatické podmínky
- některé jako náhrada za nevydařené hlavní jeteloviny
3) Speciální:úročník, čičorka, štírovník baţinný aj.
- druhy pro extrémní stanoviště (erozně ohroţená, přísevy do hygrofytních
porostů aj.)
Doplňkové jeteloviny:
1) Blíţící se poţadavkům a charakterem vojtěšce seté:
- vičenec ligrus, komonice bílá(jednoletá a dvouletá forma)
2) Blíţící se poţadavkům a charakterem jeteli lučnímu:
- jetel zvrhlý, jetel zvrácený aj.
ROZDĚLENÍ JETELOVIN DLE HABITU
1) Trsnaté –vojtěška setá, jetel luční, j. zvrhlý, j. inkarnát, štírovník růţkatý
2) Výběţkaté –jetel plazivý, štírovník baţinný
nekulturní jeteloviny – vikve, hrachory
Vytrvalost jetelovin:
1) Jednoleté–pěstují se na menších plochách, výjimečně pro speciální účely,
např. jetel nachový na lehkých písčitých půdách (součást landsberské směsky
+ jílek mnohokvětý + vikev ozimá), komonice bílá –průkopnická jetelovina na
štěrkovitých půdách, jetel zvrácený, syn. perský, šabdar (vysoké nároky na
teplo a vláhu)
2) Víceleté– JL (2-3 roky) VS (3-4 roky)
3) Vytrvalé –jetel plazivý, štírovník baţinný
BOTANICKÁ CHARAKTERISTIKA JETELOVIN
1) kořenový systém
2) kořenový krček
3) lodyhy
4) listy
5) květenství
6) plod
VÝNOS PÍCE JETELOVIN
je tvořen 3 prvky:
1) počtem rostlin
2) počtem lodyh
3) hmotností lodyh
ad 1) JAK LZE OVLIVNIT POČET ROSTLIN JETELOVIN NA PLOŠE?
a) výsevkem –který má vliv na zapojení porostu
- za optimální povaţujeme 150–240 rostlin na 1 m2
- a to vytváří optimální počet cca 1000–1500 lodyh na 1 m2 v 1. roce
- a 80 -150 rostlin na 1 m2 ve 2. a 3. roce vegetace
Setí JL
Optimální hustota výnosného porostu VS
Po r ost Po č e t r ostli n n a m
2
1. p o p lném vz e jití v íc e n e ž 350
2. p ř e d p r vním p ř e z im ováním 250 - 300
3. p o 1 . p ř e z im ování 180 - 220
4. p o 2 . p ř e z im ování 100 - 150
5. p o 3 . p ř e z im ování V íce n e ž 100
Výsevek:
- 12 – 14 kg. ha-1 při zakládání bez krycí plodiny, tj. 6-7 mil.klíčivých semen
- 14-16 kg. ha-1 při zakládání do krycí plodiny (tj. 7-8 mil. klíčivých semen)
b) kvalitou osiva – k setí se pouţívá kvalitní osivo odpovídající 94 % čistotou a
klíčivostí (75 %) a vyrovnaností HTS normě
- moření osiva proti houbovým chorobám
- inokulace Rhizobinem
JL
c) technikou setí–do samostatných řádků:
a) napříč řádků krycí plodiny (KP)
b) mezi řádky rovnoběţně s KP
- rozteče řádků:
- u pícních porostů 75 – 125 – 150 mm
- u semenářských porostů 250 mm
d) dobou setí–nejranější, vyuţívá zimní vláhu
- doba výsevu ovlivňuje polní vzcházivost
- při setí vytvořit optimální lůţko pro osivo
= tvrdá podloţka a kyprá vrstva nahoře
- pokud je po zasetí porost mezerovitý
= do dvou měsíců provést dodatečný přísev
= VS, JL, tetraploidní odrůdy JM
= vzrůstné odrůdy jetele plazivého)
e) přípravou půdy–má být pečlivá (jeteloviny mají nízkou HTS)
f) hloubkou setí–závisí na HTS a na stavu půdy (10-20 mm)
VS
g) technikou sklizně krycí plodiny–sklizeň provádět za příznivých
pedoklimatických podmínek. Důleţitá výška strniště, rychlý úklid posklizňových
zbytků
h) kvalitou zaloţeného porostu–ovlivňují podmínky prostředí z cca 70 %, zbytek
připadá na výsevek
ad 2) POČET LODYH NA ROSTLINĚ ZÁVISÍ NA
- hustotě porostu (tj. na počtu rostlin na 1 m2)
- odrůdě (podle výkonnosti kořenového krčku)
- vnějších podmínkách (teploty, sráţky)
- odrůda (dle výkonnosti kořenového krčku)
- v 1. seči je nejvíce lodyh
ad 3) HMOTNOST LODYH OVLIVŇUJÍ
- hustota porostu
- zásoba ţivin vpůdě
VÝNOSY A KVALITU PÍCE JETELOVIN OVLIVŇUJE ZAPLEVELENÍ
Výskyt plevelů lze ovlinit:
• předseťovou přípravou půdy
• termínem a způsobem setí (u VS slabá konkurenční síla při vzcházení)
Regul
Vloženo: 14.04.2010
Velikost: 4,11 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: