- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálsoudy od záporných. Dále odlišuje obecné soudy od částečných a od jedinečných. Nakonec odlišuje soudy, které prostě vypovídají co je, od takových, které vypovídají, že něco nutně je a od soudů, které vypovídají pouhou možnost.
IV., ÚSUDEK – Soudy spojujeme úsudky. Myšlení se podle Aristotela vždy odehrává v úsudcích. Sestává vždy z předpokladů (premis) a závěru (konkluze) z nich vyvozeného. V centru nauky o úsudku stojí tzv. sylogismus.
V., INDUKCE – Indukce je postup, kterým větu dokazujeme tím, že se její faktická platnost vykáže na co možná mnoha jednotlivých případech, které pod ni spadají. Aristoteles ovšem věděl, že je nemožné uchopit všechny myslitelné jednotlivé případy a pozorování a tím důsledně dokázat větu induktivní cestou. Hledá proto cestu, jak indukci zajistit vyšší stupeň jistoty a nalézá ji v tom, že u dané věty vždy zkoumá, kolik učenců před ním je považovalo za správnou. Tento postup má ovšem svou mez, neboť všichni učenci se mohou shodovat, a přece se mýlit. Aristoteles tuto mez opakovaně překračoval.
SPISY PŘÍRODOVĚDNÉ zahrnují: Fyziku (8 knih); O nebi; O vzniku a zániku; Meteorologii; O duši; O zkoumání živočichů; O částech živočichů; O chůzi živočichů; O vzniku živočichů.
FYZIKA – Tyto spisy se zabývají nejobecnějšími základními pojmy fyziky: prostorem, časem, látkou,příčinou a pohybem. Podle Aristotela nám pozorování přírody všude ukazuje podivuhodnou účelnost. Od největšího k nejmenšímu je vše účelně uspořádáno. Nic co se děje pravidelně, nemůže být vyloženo z náhody, a proto se všeobecná účelnost přírody vysvětluje tak, že vlastní důvod věcí spočívá v jejich posledních příčinách, v jejich účelovém určení.
O ŽIVÝCH BYTOSTECH – Není jisté, zda Aristoteles napsal vědecké dílo o rostlinách. Botanikou se ale určitě zabýval. V každém případě je zakladatelem systematické a srovnávací zoologie. Všechno živé má možnost pohybovat samo sebe. To co se samo pohybuje musí v sobě obsahovat jak pohybované, tak pohybující. Pohybované je tělo, pohybující je duše. Duši Aristoteles nazývá entelechie. Duše je účelem těla a tělo je nástrojem (organon) duše. Odtud pocházejí pojmy orgán, organismus, organický, které poprvé užil Aristoteles. Nejnižším stupněm organična jsou rostliny. Jsou tři druhy duše, vyživující neboli rostlinná, smyslově vnímající neboli živočišná a myslící neboli lidská. Vyšší duše nemůže být bez nižží.
Otázkám ETIKY jsou v souboru Aristotelových spisů věnovány tři speciální práce, a to Etika Nikomachova, určená Aristotelovu synovi Nikomachovi, Etika Eudémova, sestavená zřejmě na základě zápisků jeho přítele a žáka Eudéma, a Velká etika, která je výtahem obou předchozích. Učení o morálním jednání a morálních ctnostech Aristoteles vytvořil na základě své objektivní teleologie, zahrnující celý svět a veškerou lidskou činnost, jež v něm existuje.To, k čemu člověk směřuje je dobro, i každá činnost směřuje k určitému dobru. Podle původního určení je nejvyšším dobrem laženost, tj. dobrý život a jednání. Člověk se má zabývat rozumovou činností a posláním dokonalého člověka je provádět ji dokonale a tak, aby každý čin odpovídal specifické charakterizující ho ctnosti. Dobro člověka spočívá v dosažení souladu s nejdokonalejší ctností. Našebytí spočívá v energii, v životě a v činnosti, protože to, co existuje v možnosti, projevuje svou aktivitu pouze činem.
SPISY POLITICKÉ obsahují 8 knih. Člověk je zoón politikon, živá bytost společenská (politická). Politika podle Aristotela není nic jiného, než užitá etika. Aristoteles podává jak kritiku stávajících a možných ústav, tak i popis ideálního státu. Ústavy rozlišuje podle počtu vládnoucích: Monarchie je vláda jednotlivce, aristokracie vláda několika, „políteiá“ vláda mnoha. Jejich zvrhlými protějšky jsou tyranie, oligarchie a demokracie. Z těch tří forem nedává žádné nepodmíněnou přednost, nýbrž konstatuje, že ústava se musí řídit podle konkrétních potřeb příslušného národa v příslušné době. Jako nejvýhodnější se doporučuje mísit aristokratické a demokratické elementy tak, aby střední stav tvořil těžiště státu. Svou nauku o ideálním státě Aristoteles nedokončil. Platonovi se podobá v tom, že si umí ideální stát představit jen v prostorově omezených poměrech řeckého městského státu. Zřejmě v omto neporozuměl dobovým příznakům, které poukazovali k vytvoření velkých říší. Manželství, rodinu a obec hodnotí velmi vysoko.
METAFYZIKA
Název spisu „Metafyzika“ pochází z nahodilého uspořádání Aristotelových spisů v souborném vydání. Pořadatelé nadpisem „meta ta fyzika“ označili Aristotelova pojednání o vědě, která se u Aristotela nazývá první filozofií a pro niž se v pozdějších dobách podle názvu spisu ujalo jméno „metafyzika“. O metafyzice Aristoteles mluví jako o všeobecné moudrosti. Jejím předmětem je jsoucno a příčiny jsoucna. Aristoteles zkoumá jsoucno skutečné a určuje jeho obecné vlastnosti.
Aristoteles definuje metafyziku jako vědu, která zkoumá jsoucno. Předmětem metafyziky obecně je podstat. Poznání podstaty je pak i poznáním příčiny. Jsoucno se dělí z hlediska podstaty a případku, možnosti a skutečnosti. Případky se dělí z hlediska devíti akcidentálních kategorií. Metafyzika je podle dnešního pojmenování i materiální logikou čili noetikou.
Aristoteles v Metafyzice dospívá ke 4 základním principům (příčinám):
Tvar (eidos) – určuje podstatu věcí jako uskutečňující princip (entelecheia)
Látka (hylé) – obsahuje možnost přijmout v sebe tvarové určení
Působící, účinná příčina – odkud počíná pohyb
Účelná příčina
Aristoteles později omezuje příčiny na dvě – na látku a na tvar. Tvar je příčinou a účelem. Poslední příčinou všeho pohybu a jsoucnosti je činitel nepohybující se, první hybatel, tvar bez látky, božství.
Aristoteles posuzuje, jak jeho předchůdci přihlíželi k uvedeným příčinám. Sleduje účel systematický. Důležité složky Aristotelovi filozofie pocházejí z Platónské filozofie a z filozofie před Sokratem.
U Aristotelových předchůdců principy vysvětlení přírody byly 4 živly: u Thaleta voda, u Anaximena vzduch, u Herakleita oheň, u Empedoklea všechny živly dohromady. Aristoteles ukazuje na jejich pochybení, že uznávali více principů a vše vysvětlovali jen mechanicky. Mechanické příčiny byly: u Empedoklea slučování a rozlučování, u Anaximena zhušťování a zřeďování, u Anaxagora rozum jako účelový činitel – to Aristoteles pokládá za pokrok,
Vloženo: 26.04.2009
Velikost: 14,59 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz