- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiáličnaté tajgy)
• relativně velká vodnost toků, posun povodňové vlny směrem k létu, větší podíl letních dešťů
na celkovém odtoku
• uplatňují se letní povodně (tání ledovců v Uralu)
– Severozápadní podoblast (Západní Dvina, Němen)
• toky ústí do Baltského moře (jezernato-morénový reliéf v pásmu jehličnaté tajgy+smíš.lesů)
• zvyšuje se četnost zimních oblev a mírně se zvyšuje podíl zimního odtoku
– Střední podoblast (Volha, Dněpr, Kama, Oka, Don, Dněstr)
• toky ústí do Černého a Kaspického moře (zóna tajgy, listnatých lesů a lesostepí)
• podmínky pro odtok se zhoršují směrem k jihu (např Volha od Volgogradu)
• hlavním zdrojem vodnosti = sníh, jeho podíl na ročním odtoku stoupá směrem k jihu
– Jižní a jihovýchodní podoblast (Ural, Emba, Velký a Malý Uzeň)
• toky protékají stepním a polopouštním pásem
• nepříznivé podmínky pro rozvoj stálé říční sítě (malá hustota říční sítě)
• existence vodních toků závisí hlavně na sněhové pokrývce, hladina podz.vody - velmi nízko
Jezera
– srážky >výpar & výpar>srážky
– převažují v severní části - oblast Valdajského zalednění
– Glaciálně tektonická • Ladožské a Oněžské jezero
– Glaciální jezera • Čudské, Bílé jezero
– Krasová jezera • Elton (vyluhování solného dna,okrouhlý tvar, specifický chemismus), Baskunčak
– Termokrasová jezera (alasy) • Pečora (sezónní jezera)
– Sufózní jezera (pody) • zesedání povrchu
– Nivní jezera • okolo vodních toků, starých meandrů
– Limanová jezera • brakická, * přiškrcováním při vyústění (Buk), kosy zahrazují ústí
VEGETAČNÍ PÁSY
Hlavní vegetační pásy VeR:
Tundra , Lesotundra , Tajga , Smíšené a listnaté lesy , Lesostep , Step , Polopoušť , Poušť
PŮDY - od Severu k Jihu:
Tundrové půdy (kryogenní regosoly, histosoly; podzoly), rašelinné půdy
Pás tajgy: podzoly, glejovo-podzolové půdy
Pás smíšených lesů: kambizem dystrická, šedé lesní půdy
Lesostepi: černozemě
Suché j. stepi: kaštanové půdy
Polopouštní a pouštní ráz: pravé solonce (slané půdy), označ. jako xerosoly
Podnebí
podnebné podmínky se mění podle zeměpisné šířky od S-J, ale také od Z k V
od Z k V vzrůstají vlivy kontinentality
Podnebí sněhové
- oblasti položené na S od hranice rozšíření lesa, tedy pás tundry a ostrovy v Sev. led. oceánu
- rozlišujeme podnebí věčného mrazu či podnebí polární (Země Františka Josefa a ostr.
Nová země) – převládají celoročně arktické arktické vzduchové hmoty s nízkými teplotami
- podnebí tundrové či subpolární – v zimě převládá studený arktický vzduch a v létě
kontinentální vzduch mírného pásma, letní teploty vzduchu jsou značně vyšší
Podnebí boreální
- největší část mírného pásma, tj. pásu lesů na j. až po hranici stepi
- po celý rok převládají vzduchové hmoty kontinentálního původu
- chladnější podtyp Dfc odpovídá pásu tajgy
- teplejší podtyp Dfb odpovídá pásu smíšených a listnatých lesů
Podnebí stepní
- Černomořské nížiny, nížiny Krymu, Kubáňsko-azovské nížiny, dolního Povolží a středního povodí ř. Uralu je kontinentální, se studenou a mírně vlhkou zimou a teplým, suchým létem
Podnebí pouštní
- nejsušší část evropské pevniny, kde roční srážkové úhrny klesají pod 300mm
Území položené na S od pásma vyššího tlaku (převažují zde anticyklonální situace se stálým, jasným a suchým počasím), jež zaujímají lesy, lesotundra a tundra, má všude nadbytek vlhkosti, neboť roční úhrny srážek jsou vždy vyšší než hodnota výparu.
Na J od pásma vyššího tlaku se rozkládají lesostepi, stepi, polopouště a pouště. V lesostepních oblastech je vláhová bilance neutrální, roční množství srážek je zhruba v rovnováze s výparem. Stepi, polopouště, pouště – vláhová bilance záporná.
V zimě má značný vliv na podnebí vzduchové hmoty přicházející z Atlantského oceánu.
Poměrně mírné zimní teploty.
V létě se povrch rychle ohřívá, zejména na J a JV, kde se ustaluje nižší tlak vzduchu. Někdy proniká do této oblasti od JZ mořský tropický vzduch ze Středozemního moře, nebo JV suchý tropický vzduch z Přední Asie. Teplota ovlivněna slunečním zářením. V létě spadne největší část celkových ročních srážek. Sucha jsou doprovázena teplými a suchými větry (suchověji), jež vanou velikou rychlostí od JV a V ze středoasijských pouští a během několik dní spálí osevy i listí na stromech.
Vloženo: 5.01.2011
Velikost: 275,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz