- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálVýchodoevropská rovina
Vymezení roviny: SV – Středoevropská nížina
JV – Evropa vs. Asie (oblast Turanské nížiny, změna klimatu..)
V – Ural
Z – horstvo
Fenomény roviny:
Jedny z nejstarších hornin v Evropě (Ural + Skandinávie)
Dlouhodobý vývoj krajiny/reliéfu (od druhohor)
Nejdelší říční systémy (Dunaj, Rýn, Volha..)
Učebnicově vyvinutá šířková pásmovitost (zonace biomů)
Kontinentalita (nejmenší vliv Atlantského oceánu, velké amplitudy teplot)
Z hlediska geologie:
Ruská tabule – platformní oblast, platformní horniny, žádná výrazná transgrese
Jih – terciérní horniny, uložené tabulovitě, bez transgese
* riftové struktury (= poklesové) – sedimentace do třetihor, oblast Doněcko-Dněprská
Fenosarmatská platforma
- Západ: nejednotné omezení platformy, V: dán omezením Uralu, SZ: nasunutí kaledonid,
Jih: noří se pod alpidní frontu
- z oblasti jsou známy geotektonické cykly starší než 2500 MA
Nejstarší orogeneze: saamská - proběhla před 3 500 MA
.
Následují orogeneze bělomořská (uzavírá archaikum),
karelská (doprovázena intruzemi žul rapakivi),
dalslandská a bajkalská
Celkově žádné výrazné tektonické vlivy, oblast zhlazená, zerodovaná, pahorkatiny-vrchoviny
Obr. Timanské vrchy – nejvýše; Povolžská vyvýšenina – kolem Volhy, u Samary
Na základě různých kritérií dělíme Fenosarmatskou platformu na:
• Baltský štít
• Ruskou tabuli
• Ukrajinský štít
• Timansko-pečorskou jednotku
Ruská tabule
• území s mocným platformním pokryvem (až 10 km), zahrnuje místy skoro kompletní sled
paleozoika, mezozoika, terciéru a kvartéru; platf. horniny: písk, jílov, váp, místy ukloněné
• největších mocností dosahuje platformní pokryv v syneklízách
např. kaspická syneklíza (10 km), moskevská syneklíza (5 km )
• stř. kambrium ( stř. devon - platforma převážně souší, vyjímka - tehdy existující deprese
(polsko-litevská, doněcký aulakogen)
• stř. devon ( perm - oblast zaplavena mořem, pak moře pomalu ustupuje do předuralské
deprese – je zde vyvinut perm v klasickém vývoji
• střední a svrchní trias - Ruská tabule souší
• od oligocénu se moře pomalu stahuje směrem k Jihu
• vyjímka = svrchní pliocén - moře dosahovalo zeměpisné šířky Moskva-Kazaň
• Nejúplnější a nejmocnější sled platformního pokryvu je tedy na jihu Ruské tabule !!!
Ukrajinský štít
• 2 hlavní části – dněperský masiv a voroněžská anteklíza, odděluje je doněcký aulakogen
• nejstarší jednotky – dněpridy (formace konsko-verchovčevská. stáří až 3500 MA), bugidy
• nejstarší jednotky obklopují mladší azovo-volynidy, ovručidy a saksaganidy
(součástí je krivorožská formace s železnými rudami + také kurská oblast)
• V část území tvoří voroněžská antekíza s kurskou magnetickou anomálií
(způsobená přítomností kvalitní železné rudy s chloritickými břidlicemi)
• konsolidace a suchozemský vývoj území - *po tzv. ovručské orogenezi před cca.1200 MA
(je vyznačena přítomností klastické ovručské série v sousedních územích)
• výskyt fundamentálních hornin
Timansko-Pečorská jednotka
• území konsolidováno bajkalským vrásněním, sedimentace zde však pokračuje až do permu
• dělení: vrásová horská zóna (Timanské vrchy) a pečorská syneklíza
• SV oblast
Geomorfologické jednotky VeR:
Nížiny: Pečorská, Východobaltská, Černomořská, Přikaspická – do 50 m.n.m. - okrajové části
Oněžsko – Mezeňská sníženina
Jih: Volyňsko-podolská vyvýšenina, Ukrajinský štít, Pripjaťské polesí,
Dněprsko-Donětská deprese, pohoří Jergeni
Centrální část: Středoruská + Povolžská vyvýšenina, Moskevská sníženina, Valdajské vrchy
SV: Timanské vrchy, Severní valy, Volžsko-kamská pahorkatina (V)
JV: Nízké + Vysoké zavolží
Morfostuktury VeR:
• relativně stabilní štít (SZ, zasahuje sem Baltský štít)
• platformní deprese
• platformní a štítové elevace ( střed roviny
• relativně stabilní platforma (J, Ruská tabule, povodí Volhy)
Typy morfostruktur:
* Východobaltské glinty = vymodelování silnějších hornin (vápence), pobř. Estonska (kvesty)
* Syrtový reliéf = tabulové hory, V-ě od Volhy, Orenburská oblast
* pohoří Jergeni = zlomový svah (hrásť), J-í část Ruské tabule
* Volyňsko – podolská vyvýšenina = inverze reliéfu,
Vloženo: 5.01.2011
Velikost: 275,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz