- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Uceni, mysleni, inteligence, pozornost
PSY - Psychologie
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál3.MO
Třídění a charakteristika psychických jevů - > zahrnují:
psychické procesy
psychické stavy
psychické vlastnosti
Psychické procesy : charakterizujeme jako:
poznávací – čití, vnímání, představa, fantazie, myšlení, řeč, pozornost
paměťové – zapamatování, uchování, vybavení
motivační – city a vůle
ve všech psychických procesech se projevuje vlastnost celé psychiky a tou je pozornost = zaměření vědomí na určitý objekt v důsledku čehož si předmět jasně a zřetelně uvědomujeme
na rozdíl od psychických stavů a vlastností může jednotlivý psychický proces v mžiku a okamžitě být vystřídán jiným procesem
Psychické stavy : vyjadřující přechodnou a dočasnou dobrou, či špatnou náladu = psychický stav dočasného rázu (stav nerozhodnosti, únavy, ospalosti atd.)
psychický stav dlouhodobého rázu – psychický stav jako relativně stálá úroveň psychických procesů (citové stavy, trvalá dobrá nebo špatná nálada
oba ovlivňují průběh psychických procesů
narozdíl od psychického procesu je psychický stav relativně stabilním činitelem v psychice
Psychické vlastnosti: představují relativně trvalé znaky osobnosti (schopnosti, talent, temperament, charakter), rysy osobnosti – povahové vlastnosti ( vytrvalost, upřímnost, pravdomluvnost)
Pozorování
plánovité a cílevědomé vnímání
uplatňuje se všude tam, kde je třeba získat hlubší a všestrannější poznatky o vnímaných předmětech
pozorování je účinnější když:
známe předmět a úkoly pozorováni
máme plánovitý postup
je pozorování soustavné (nepřerušované)
víme, čeho si máme všímat (záměr pozorovatele)
si zaznamenáváme pozorovaný předmět a podáváme o něm zprávu
Typy lidí - individuální rozdíly při vnímání a pozorování
lidé analytického typu
sklon rozkládat vnímavé jevy do detailů, na části
mají těžkosti s osvojením zobecňujících závěrů
lidé syntetického typu
odrážejí i vnímané předměty a jevy vcelku –> detaily nemají význam
předměty a jevy odrážejí v obecné podobě bez detailů –> nesprávné závěry
lidé analyticko-syntetického typu
předměty a jevy dělí na části, ale zároveň je vnímají i vcelku
předpokladem pro správné vnímání a pozorování
lidé emocionálního typu
nezaměřují se při vnímání a pozorování na správnost jejich odrazu, ale na své prožívání a city, které u nich dané předměty vyvolávají
snížená objektivita vnímání
Učení
Širší vymezení
rozumí se každé obohacování individuální zkušenosti během vývoje jednotlivce, které ovlivňuje jeho chování
spadá vše, co člověk získává po narození ve styku s prostředím a co vyvolává trvalejší změny v jeho chování
zahrnuje učení živočichů i člověka
nevědomé – osvojování chůze, forem chování
záměrné – protože chceme
Užší vymezení
rozumí se záměrné, cílevědomé a systematické získávání vědomostí, dovedností a návyků, ale i forem chování a osobních vlastností
je vlastní pouze člověku, spojeno s řečí
Fáze učení
motivační
čím intenzivněji je motivace prožívána, tím větší je aktivita úsilí, učící se ocitne před problémem, uvědomuje si pohnutky, které ho aktivizují
poznávací
jedinec začíná pronikat do učebního materiálu, úlohy nebo problému
mobilizuje minulou zkušenost a získává další informace nebo prostředky potřebné k jejich řešení
podstatnou charakteristikou této fáze je tápání (hledání)
výkonná fáze
učící pochopil a vyřešil danou úlohu a daný problém a osvojil si učební materiál
zařadil ho do soustavy dosavadních poznatků
učení mnohdy touto etapou končí, ale měla by následovat ještě jedna fáze
kontrolní
ověřovací fáze, kdy si prověřujeme správnost řešení úkolů a problémů
reprodukce učební látky, aplikace osvojených vzorců v různých případech
Druhy učení
intelektuální může mít ráz pamětního (memorování) nebo myšlenkového (pojmového) učení
tímto učením si osvojíme vědomosti, řešení problémů a úloh
senzomotorické osvojování různých zručností a návyků, smyslové, pohybové
sociální probíhá v procesu socializace, osvojujeme si formy společenského chování a typické lidské vlastnosti, sociální dovednosti
vědomostní □ osvojování poznatků
Faktory ovlivňující průběh a výsledky učení – vlivy působící na učícího se, patří sem metody uplatňované při učení
Související s učícím se jedincem
tělesný stav – únava, pocit hladu, zdraví, nemoc
psychický stav – pozornost, nálada
charakterově volní vlastnosti
jejich vliv se projevuje:
postoj k učení – svědomitost, soustavnost, lenost…
v jeho průběhu – důkladnost, houževnatost, vytrvalost,nedbalost, …
využití typových zvláštností – představivost, paměť, myšlení, temperament…
subjektivní vztah-zájem učícího se o učební látku, stupeň IQ
motivace-uvědomovaná pohnutka k učení
vyvolaná (rodiče), spontánní (vnitřní potřeba), primární (snažíme se dobrat k výsledku), sekundární (vychází ze sociálních potřeb)
aktivita
čím aktivnější je postoj k učení, tím efektivnější jsou jeho výsledky
vnitřní – do učení zapojujeme co nejvíce analyzátorů
vnější – manipulace s učebním materiálem
Související se situací učení
mikroklima – prostředí, ve kterém se učení uskutečňuje (vlhkost, teplota, osvětlení,..)
denní režim – střídání učení a odpočinku
správná organizace učení a pořádek ve věcech
učení skupinové a individuální
délka učení – když se učíme dlouho, nastává ochranný útlum-zařazovat přestávky, individuální problém, aktivní odpočinek...
předcházející a následující činnost
působí proaktivní útlum (útlumový vliv předcházejícího učení na následující)
retroaktivní útlum (útlumový vliv probíhajícího učení na přecházející)
neměli by následovat blízké předměty
Související s učebním materiálem
vztah k učební látce – oblíbenost předmětu
struktura učení – jestli učení dává smysl, zda je materiál organizovaný nebo ne, na pomoc slouží mnemotechnické pomůcky (umělé spojování izolovaných jednotek) – nesouvisející slova dáme do věty, která dává smysl (MEDICI – římské číslovky M,D,C=1000,500,100…)
povaha textu – jednoduchý/ složitý/ přehledný/ souvislý text, ne/důležitost, rozsah učebního materiálu
stupeň konkrétnosti a abstraktnosti
podobnost nebo odlišnost učebního materiálu
asociační zákony (= spoje mezi dvěma obsahy => vedou ke vzniku tzv. logických řad – několika obsahů po sobě jdoucích)
opakování učiva – základní podmínkou osvojení učebního materiálu
soustředné
správné rozložené opakování je důležitější, než soustředěné
opakování je účinnějších, když je mezi nimi časový odstup
orientační x doplňující x systematizující
Metody učení
dílčí – rozdělení na celky, části
celková metoda – učíme se učivo jako celek najednou
kombinovaná – nejprve části, potom zařazujeme do celku
Formy učení (jak se učíme):
verbální – prostřednictvím jazyka získáváme další poznatky, jazyk si osvojujeme od dětství, je podstatné na jaké úrovni se ho naučíme ovládat
Bernstein -> 2 jazykové kódy – elaborovaný (rozvinutý), registrovaný (omezený) – pokud si dítě osvojí 1. kód, používá jazyk k rozvoji myšlení, komunikace – pozitivní, pokud 2. případ – situace, kdy rodiče komunikují s dítětem pomocí jednoduchých vět, příkazů -> dítě není schopné se vyjádřit, má problémy, hůř se učí
učení podmiňováním – názory I.P.Pavlova – reflexní
pokus-omyl – Thorndike – americký pedagog, psycholog, po úspěchu následuje odměna, správná varianta, následně je upevňována, nazývá se také učení aproximací
nápodobou – typické v dětství, dítě pozoruje vzor – snaží se mu připodobnit
vhledem – tvůrce Kőhler – založeno na schopnosti řešit úlohy nejen pokusem-omylem, ale uvědomováním si zákonitostí -> chci dosáhnout cíle, jsem schopna si uvědomit co pro to udělat
v životních souvislostech – sociální učení -> začleňování člověka do sociálních struktur prostřednictvím procesu socializace
plató efekt – fáze učení, kdy dochází ke stagnaci, další postup je změnění metod, předmětu, odpočinek – projít se…
strategie učení – Thomas+Robinson -> SQ4R (survey, question, read, reflect-přemýšlet, recite-přeříkávat, review-přehled)
efektivita učení – závisí hlavně na vnějších podmínkách, momentálním psychickém stavu, zvolené metodě, využívání aktivního, hlasitého čtení, uspořádání nejdůležitějších poznatků, učení se hned po seznámení s novou látkou, metoda vzájemného zkoušení
Myšlení
Myšlení - je zobecněné a zprostředkované poznání předmětů a jevů, na základě pochopení jejich vzájemných zákonitých souvislostí, nejvyšší forma poznávání vztahů, souvislostí
oblast toho, o čem přemýšlíme, je širší, než oblast toho, co vnímáme
pomocí myšlení chápeme zákonitou souvislost
myšlení nám také umožňuje zprostředkované poznání
Myšlenkové post
Vloženo: 20.01.2011
Velikost: 118,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu PSY - Psychologie
Podobné materiály
- ZSV - Základy společenských věd - sociální psychologie (socializace, soc. učení, soc. interakce, soc. skupiny a útvary, soc. pat
- PSY - Psychologie - Učení, druhy učení
- ZSV - Základy společenských věd - MYŠLENÍ, ŘEČ, POZORNOST
- ZSV - Základy společenských věd - INTELIGENCE, BINET
- ZSV - Základy společenských věd - INTELIGENCE, KVOCIENTY
- PSY - Psychologie - Základní pojmy, vědomí, nevědomí, pozornost
- PSY - Psychologie - pamet,reflex,pozornost
- PSY - Psychologie - pozornost
Copyright 2024 unium.cz