- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Strukturalismus, novopozitivismus, postmoderna
FIL - Filozofie
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálStrukturalismus, novopozitivismus, postmoderna
STRUKTURALISMUS - směr, který se objevil v 50. letech ve Francii
je to spíše určitý pohled, než samostatný filosofický směr
poprvé se objevil v jazykovědě a v literární teorii
základem strukturalistického pohledu jsou 3 pojmy:
A) systém – uzavřená soustava nějakých prvků a jejich vzájemných vztahů
B) znak – prvek nějakého systému, který nese určitý význam
C) struktura – souhrn všech vztahů mezi prvky určitého systému
pro strukturalisty bylo prakticky všechno nějakým systémem, i filosofové se zabývali jazykem, popř. myšlením
NOVOPOZITIVISMUS – (= logický pozitivismus); fil. směr, který se objevil v 1. pol. 20. století
navázal na pozitivismus(filosofie a věda by se měla zabývat tím, co je skutečné, smysluplné, jasně definovatelné, tzn. že by se neměla zabývat metafyzikou, např. Bohem)
novopozitivisté kladli důraz na přírodní vědy a matematiku – jejich cílem byl racionální (rozumový) popis jevů
zároveň se zabývali otázkou, do jaké míry dokáže filosofie nebo věda vypovídat o světě kolem nás, tzn. že se v rámci filosofie zaměřili především na oblast gnozeologie
novopozitivisté (na rozdíl od pozitivistů z předešlých období) věnovali zvláštní pozornost také poznání jazyka, zejména jeho možnostem a hranicím, neboť jazyk považovali za základní nástroj vědeckého popisu světa
Bertrand Russel (1872-1970)
anglický matematik, filosof, logik a spisovatel; nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1950
zprvu byl ve svých názorech ovlivněn Platónem (tzn. idealismem), později jeho myšlenky opustil a přiklonil se k filosofickému scientismu
dílo: Lidské vědění – představil v něm svou teorii, kterou označoval jako logický atomismus
skutečnost je třeba chápat jako určitá smyslová fakta (data), která spolu souvisejí pouze logicky, tzn. že mezi věcmi neexistují žádné vnitřní vztahy, neexistuje ani hmota ani duch, dokonce ani já, nýbrž pouze a jen smyslová data
na základě toho se domníval, že jediným nástrojem poznání jsou přírodní vědy
„Svět není souhrn věcí, ale faktů.“
Zabýval se také problematikou jazyka – tvrdil, že z hlediska vědy musí mít pojmy, které používá, konkrétní a jednoznačný obsah (minimálně v rámci jedné vědní disciplíny)
Pro takové pojmy se v češtině používá slovo termín
Rudolf Carnap (1891-1940)
rakouský filosof, působil ve Vídni, Praze a později ve Spojených státech (Chicago, Harvard, Princeton, Los Angeles)
byl jedním ze zakladatelů tzv. Vídeňského kruhu, což byla skupina fil. pozitivistů, kteří kladli důraz na přírodní vědecké poznatky a kriticky vystupovali proti iracionalismu
úlohou filosofie bylo podle Carnapa hledat smysl různých tvrzení a odlišit jejich smysluplnost nebo nesmyslnost
za smysluplné lze považovat takové výroky, které lze tzv. verifikovat, tzn. že je lze potvrdit na základě naší zkušenosti
metafyzickým pojmům chybí jasnost a nelze je tedy verifikovat; nemohou být považovány za pojmy vědecké => metafyzika tedy sice může existovat, ale nelze ji považovat za vědu (neposkytuje nám smysluplné nebo pravdivé poznání)
také Carnap se zabýval jazykem – pokoušel se vytvořit univerzální jazyk, který by bylo možné používat v oblasti vědy
základní vlastností tohoto jazyka měla být smysluplnost, tzn. že jeho výroky by mělo být možné vždy verifikovat
Ludwig Wittgenstein (1889-1951)
rakouský filosof, pocházel ze zámožné, ale početné ro
Vloženo: 13.01.2011
Velikost: 50,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz