- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálShoda přísudku s podmětem
Podmět a pّí sudek jsou zá kladní mi vě tn mi členy ve vě tě dvojčlenné. Pّí sudek (prediká t) tvoّí s podmě tem zá kladní skladební (syntaktickou) dvojici a mluvnicky na ně m zá visí (shoduje se s ní m).
Podmě t vyjadّuje zpravidla původce nebo nositele činnosti, stavu nebo vlastnosti. Pّí sudek vyjadّuje, co podmě t dě lá , co se s ní m dě je nebo jak je.
Podmět
- bývá jím nejčastěji podstatné jméno nebo zájmeno; může jím však být také jméno přídavné, číslovka, infinitiv slovesa a každé jiné slovo.
- např. Kraj zapadl sněhem.
„ Dneska není tehdá.«
Mluviti stříbro, mlčeti zlato.
- na podmět se ptáme otázkou složenou z tázacího zájmena kdo nebo co a z přísudku.:
- Kdo se neztratí? Já se neztratím.
- Druhy: 1) nevyjádřený
2) vš eobecn
3) neurčitý
4) rozvitý (např. Někteří chlapci závodili v běhu.)
5) několikanásobný (např. Chlapci a dívky závodili v běhu.)
- Ve větě může být buď vyjádřen nebo nevyjádřen (1.). V češtině bývá nevyjádřen, je-li znám ze situace nebo ze souvislosti nebo je-li zřejmý z tvaru určitého slovesa.: např. Často závodíme v běhu. (my)
- Někdy není podmět vyjádřen ani podstatným jménem, ani zájmenem proto, že je všeobecný (2.). např. Říkali mu bratr Jan Paleček. S poctivostí nejdál dojdeš. Uctíváme památku padlých hrdinů.
- Od vět s podmětem všeobecným se liší věty s podmětem neurčitým (3.); ten se vyjadřuje tvarem středního rodu zájmena to. např. V hodinách to hrklo. O podmět neurčitý však nejde ve větách jednočlenných slovesných jako to prší, to mrzne, ono sněží.
Přísudek
- bývá jím nejčastěji sloveso ve tvaru určitém neboli sloveso určité; takový přísudek se nazývá přísudek slovesný (1.).
- napّ. Ví tr fičí .
- Přísudkem mohou být také jiné slovní druhy, zvláště jména (podstatná, přídavná, číslovky i zájmena), někdy i příslovce. Takový přísudek se nazývá jmenný beze spony (2.). Není však v češti
Vloženo: 15.02.2011
Velikost: 11,16 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz