- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálDoba měděná
Starověké civilizace se plně rozvinuly v období eneolitu od 4. tisíciletí př. n. l., které se vyznačovalo rozvinutým zemědělstvím (polní hospodářství, chov dobytka), společenskou dělbou práce, základními technikami zpracování mědi, počátkem obchodu, skladováním potravin a surovin a vznikem prvních stálých sídel. Rozvoj kultury byl spojen s rozšířením znalosti písma, které nahradilo doposud užívané piktogramy a ideogramy vyskytující se již od dob paleolitu (jeskynní nástěnné malby). Používání grafických symbolů k uchování informací se v oblasti Středního východu rozšiřovalo již od poloviny 4. tisíciletí př. n. l. Jejich podoba a vznik byly nepochybně silně ovlivněny klínovým písmem v Mezopotámii a hieroglyfy v Egyptě. Tyto grafické značky se prostřednictvím Féničanů později vyvinuly v naši dnešní abecedu. Vynález písma umožnil rodícím se státům zavést stálý správní a náboženský aparát, což je pokládáno za počátek rozvoje civilizace.
Mezopotámie
První vyspělá civilizace se vyvíjela od poloviny 4. tisíciletí v jižní Mezopotámii v sumerských městských státech, z nichž nejvýznamnějšími byly Uruk, Ur, Eridu, Larsa, Lagaš a Kiš. Především Uruk se vyznačoval oproti jiným okolním městům velikou mocí. Rozmach těchto sídel byl zapříčiněn důmyslným a složitým systémem výstavby zavlažování, který byl organizován a řízen v rámci chrámového hospodářství. Prostřednictvím hliněných střepů, pečetí a různých jiných artefaktů z této doby je prokázáno obchodní spojení s Arábií a Indií. Důležitým impulzem hospodářského rozmachu sumerských městských států bylo rovněž vynalezení kola a hrnčířského kruhu. Současně probíhající vzrůst obchodu a rozvoj zemědělství. Chrámy přispěly k urychlení vývoje písma, které nejprve sloužilo pouze k evidenci surovin a zemědělských produktů. Funkce písma se postupně změnila: z nástroje vedení účtů se stal prostředek osobního nebo kolektivního projevu, což je zdokumentováno nejstaršími literárními díly, jakým je například Epos o Gilgamešovi, pojednávající o mýtickém králi města Uruku z 26. století př. n. l.
Politické vedení městských států náleželo kněžím, kteří ve svých rukou třímali veškerou moc. Architektonickým projevem sumerského polyteistického náboženství byly až padesát metrů vysoké stupňovité pyramidy – Zikkuraty – které kromě toho, že sloužily jako paláce kněžích, plnily zřejmě také reprezentativní úlohu ve vztahu k poddaným. Jednotlivá města sice vedla se svými sousedy prakticky nepřetržité války o vodu, obchodní stezky a tribut, nicméně tyto války nabývaly jen lokálního charakteru a nikdy se tak nestaly impulzem ke vzniku větších říš zahrnujících celé území Mezopotámie. Od počátku 3. tisíciletí př. n. l. začalo bohatství Sumerů přitahovat nomádské kmeny ze severu. Svědčí o tom hojný výskyt semitských jmen v sumerských seznamech králů (sumerština nepatří k této jazykové větvi). V tomto období, které se vyznačovalo zničením monumentálních paláců, došlo k rozdělení doposud jednotné světské a náboženské moci. Vládcové z této doby si nechali stavět obrovské paláce s hroby, ve kterých byli pohřbíváni společně se svou družinou. Na konci tohoto protodynastického období se sumerský vliv rozšířil až do oblastí při Středozemním moři.
Egypt – archaické období
Na rozdíl od Sumeru došlo v Egyptě již na konci 4. tisíciletí př. n. l. k politickému sjednocení země. Tomuto vývoji napomohla geograficky daná izolovanost země poskytující ochranu před vnějšími vlivy. Četná malá království, která se seskupila ve dva státy: Horní Egypt (s centrem ve městě Nekhen) a Dolní Egypt (s centrem ve městě Buto), byla během několik generací trvajícího procesu někdy v polovině 32. století př. n. l. sjednocena pod vládou hornoegyptského panovníka. V nejstarších dochovaných písemných pramenech z archaického období se vyskytují různá jména vládců jako Škorpión, Narmer a Aha. Všichni tito králové podle pozdějších pramenů označují jedinou postavu, faraóna Meniho, sjednotitele Egypta. Na konci archaického období (konec 28. století př. n. l.) sahala moc faraónů až na Sinajský poloostrov. Egypt tehdy disponoval přímým obchodním spojením s městem Byblos, ležícím až v dalekém Libanonu.
Již panovníci 1. dynastie opírali svou moc o soustavu centrálně řízených správních úřadů a kult vlastního božství, neboť se prohlašovali za ztělesnění boha nebe, Hora. Egyptské náboženství se vyznačovalo také uctíváním božských zvířat (lvi, býci a krávy). Charakteristická pro něj byla rovněž silná víra v posmrtný život. V Sakkáře poblíž Mennoferu a v Abydu byly z cihel vybudovány ohromné náboženské stavby a hrobky. Sjednocený Egypt tak již v archaickém období disponoval vysoce rozvinutou kulturou. Hieroglyfické písmo nalezlo své uplatnění v náboženských a správních záležitostech (daňový registr), při určování ročních období a rostoucí měrou také v umělecké tvorbě.
Rozmach prvních říší v době měděné
Mezopotámie
V oblasti sumerské kultury došlo v druhé polovině 3. tisíciletí př. n. l. k pronikavým změnám. Sargon, král města Akkadu ležícího na severu sumerského území, vytvořil mocnou říši, když pod svou vládou sjednotil celou Mezopotámii. Sargon byl zřejmě vynikající vůdce. K jeho moci mu dopomohla také vojenská reforma, díky které bylo akkadské vojsko mobilnější než vojska ostatních sumerských měst, čímž je převyšovalo. Před svou smrtí Sargon vládl říši, která se rozkládala od Perského zálivu až ke Středozemnímu moři, přičemž mu je připisováno také první nasazení námořní moci.
Egypt – stará říše
Nástupem 3. dynastie, který je pokládán do roku 2707 př. n. l., začíná období staré říše. Egypt se v této době dál nerušeně rozvíjel. Po ovládnutí delty řeky Nilu říše expandovala na jih – do Núbie. Vládní a správní struktury stejně jako egyptská kultura získaly svou definitivní podobu. Tato etapa vývoje starověkého Egypta se vyznačuje především stavbou monumentálních hrobek, která dosáhla svého vrcholu budováním pyramid za vlády 3. a 4. dynastie.
Nejvýznamnějšími staviteli tohoto období byli faraóni Džoser (který si jako první nechal postavit stupňovitou pyramidu), Snofru, Chufu a Rachef. O dokonalosti těchto gigantických architektonických staveb svědčí také umělecká výzdoba interiéru pyramid. Malířství a sochařství dosáhly vrcholné úrovně. V náboženství nabyl velkého významu sluneční bůh Ra. Faraón Radžedef byl prvním panovníkem, který se nazýval „synem Ra“, a v době vlády 5. dynastie Ra plně zastínil dosavadní kult boha Hora.
Doba bronzová
Od konce 3. tisíciletí začala být měď pozvolna nahrazována bronzem. K jeho výrobě bylo vedle všudypřítomné mědi zapotřebí také cínu, který byl do Mezopotámie dovážen pravděpodobně ze západního Íránu a z území nynějšího Uzbekistánu.
V Egyptě se používání mědi i bronzu uplatnilo relativně pozdě. Měď zde nikdy nezískala na důležitosti tolik jako v Mezopotámii. Naproti tomu bronz, který se v Egyptě zřejmě vůbec nevyráběl, nýbrž se pouze dovážel, se rychle prosadil jak v umění tak ve vojenství. To však představovalo vážný problém pro další vývoj říše, neboť Egypt postrádal nerostné suroviny a musel se proto spoléhat výhradně na jejich dovoz ze zahranič
Vloženo: 5.06.2011
Velikost: 75,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu D - Dějepis
Podobné materiály
- 09 - První pomoc - Poznámky-první pomoc
- 09 - První pomoc - Poznámky II. - první pomoc
- 09 - První pomoc - První pomoc při akutních stavech
- BMA3 - Matematika 3 - BMA3 povolený tahák na první písemku na numerické metody 2010.pdf
- D - Dějepis - Prvni Habsburkove
- D - Dějepis - první státy
- LIT - Literatura - Světová literatura v první polovině 20. století
- BI - Biologie - První_pomoc_při_bezvědomí_se_zachovalými_životními_funkcemi.doc
- CJ - Český jazyk - Obraz první světové války v literatuře
- CJ - Český jazyk - První světová válka a jají obraz v literatuře (1)
- CJ - Český jazyk - První světová válka a jají obraz v literatuře
- CJ - Český jazyk - Světová próza první poloviny 20. st
- D - Dějepis - První buržoazní revoluce
- D - Dějepis - První státní útvary na našem území a počátky českého státu
- D - Dějepis - První státní útvary na našem území
- D - Dějepis - První státní útvary na našem území_1
- D - Dějepis - První světová válka a její důsledky
- D - Dějepis - První světová válka
- LIT - Literatura - Světová próza v první pol. 20. stol
- D - Dějepis - První světová válka a vznik ČSR
- D - Dějepis - Svět po první světové válce až do světové hospodářské krize
- LIT - Literatura - SVĚTOVÁ LITERATURA PRVNÍ POL. 20. STOLETÍ
- D - Dějepis - První světová válka 1914 - 1918
- D - Dějepis - Předvečer první světové války
- D - Dějepis - Češi a slováci za první světové války
- CJ - Český jazyk - Obraz první světové války v literatuře
- LIT - Literatura - První a druhé období národního obrození
- CJ - Český jazyk - První literatura na našem území
- CJ - Český jazyk - Hlavní tendence v rozvoji světové prózy první poloviny 20.
- CJ - Český jazyk - Česká poezie v první polovině 20. století, proletářské uměn
- D - Dějepis - První státní útvary na našem území
- D - Dějepis - První světová válka
- LIT - Literatura - Světová próza první poloviny 20. století německá a německy
- CJ - Český jazyk - Prvni svetova valka 2
- CJ - Český jazyk - Prvni svetova valka
- D - Dějepis - Prvni slovanske utvary
- D - Dějepis - Prvni svetova valka
- CJ - Český jazyk - Svetova proza prvni pol. 20. stol
- CJ - Český jazyk - První písemné památky u nás
- CJ - Český jazyk - Světová literatura v první polovině 20 století
- CJ - Český jazyk - Česká poezie první poloviny 20 století
- CJ - Český jazyk - První světová válka a její obraz ve světové i české
- CJ - Český jazyk - Světová literatura první poloviny 20.stol.
- D - Dějepis - první a druhý průmyslový převrat
- D - Dějepis - PRVNÍ STÁTNÍ CELKY NA NAŠEM ÚZEMÍ
- D - Dějepis - PRVNÍ STÁTNÍ ÚTVARY NA NAŠEM ÚZEMÍ, ZÁPADNÍ A VÝCHODNÍ EVROPA
- D - Dějepis - první státní útvary na našem území
- D - Dějepis - první světová válka 2
- D - Dějepis - první světová válka
- CJ - Český jazyk - vývoj české poezie v první polovině 20. století
- CJ - Český jazyk - první světová válka v české literatuře
- D - Dějepis - První buržoazní revoluce v Evropě - nizozemská a anglick
- D - Dějepis - První státní útvary na území našeho státu
- D - Dějepis - PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA, PŘÍČINY, ROZLOŽENÍ SIL, PRŮBĚH, VÝSLEDEK A DŮSLEDKY 25A
- D - Dějepis - PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA
- D - Dějepis - slované a jejich první státní útvary
- ZSV - Základy společenských věd - ELEATÉ, HERAKLEITOS Z EFEZU, POČÁTKY FILOZOFICKÉHO MYŠLENÍ V OBDOBÍ ANTIKY A PRVNÍ IONŠTÍ PŘÍR
- CJ - Český jazyk - První etapa NO
- D - Dějepis - Barbarská říše, první útvary = 5.
- D - Dějepis - Prvni svetova narody
- D - Dějepis - Prvni svetova
- D - Dějepis - Prvni utvary na nasem uzemi
- D - Dějepis - První prům. revoluce
- D - Dějepis - První státní útvary na území našeho státu
- D - Dějepis - První světová válka
- LIT - Literatura - Ivan Klíma Moje prvni lasky
- LIT - Literatura - První světová válka v literatuře
- D - Dějepis - První triumvirát
- D - Dějepis - Vznik ČSR + První republika
- D - Dějepis - Staroorientlní civilizace
- D - Dějepis - Zemědělské civilizace
- LIT - Literatura - Paradoxy vzdělávání lidské civilizace. Role školy v životě
- D - Dějepis - Staroorientlní civilizace
- ZSV - Základy společenských věd - kultury,civilizace
- D - Dějepis - staroorientální civilizace
- D - Dějepis - Mimoevropské civilizace
- D - Dějepis - Nejstarší civilizace = 2.
Copyright 2024 unium.cz