- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálOBSAH :
Právo. Právní řád
Druhy právních norem. Právní skutečnosti. Právní události, úkony1 - 3
Prameny a tvorba práva v ČR. Zákonnost a právní vědomí.4
Právní subjekty. Fyz.,práv.os., zákonné a smluvní zastoupení.5
Právní instituce. Soudy – Ústavní, okresní, krajské, vrchní, nejvyšší.6 - 7
Občanské soudní řízení.8 - 9
Náležitosti žaloby. Druhy žalob.10
Trestní soudní řízení11
Státní zastupitelství. Advokacie. Notářství.12
Systém práva.13
Občanské právo..
Věcné právo. Věci hmotné nehmotné. Vlastnické právo.14
Katastr nemovitostí. 15
Spoluvlastnictví. Podílové spoluvlastnictví. SJM16
Práva k věci cizí. Zástavní právo.Zadržovací právo.Věcné břemeno.17
Odpovědnost za škodu. Obecná, zvláštní druhy odpovědnosti.118
Dědění. Dědění ze zákona, ze závěti.19
Neopomenutelní dědicové. vydědění. Odmítnutí dědictví. Nezpůsobilost.20
Obsah všech právních úkonů.21
Závazkové právo. Vznik, změny, zajištění závazků.22
Zánik závazků. Promlčení. Prekluze.23
Kupní smlouva. Směnná, darovací smlouva. Smlouva o půjčce, o výpůjčce. 24
Smlouva o dílo. Nájemní smlouva. 25
Nájem bytu.26
Smlouva o sdružení. Pojistné smlouvy.27
Obchodní právo. 28
Přehled právních forem podnikání.29
Obchodní společnosti. Založení – vznik. Zrušení – zánik společnosti.30 - 31
Veřejná obchodní společnost. Komanditní společnost.32
Společnost s ručením omezeným.33 -34
Akciová společnost. Druhy akcií. Družstvo35 - 36
Státní podnik. Holding. Jon-venture.Konsorcium. Monopol.37
Obchodně závazkové vztahy – obchody.38
Živnosti. Druhy. Založení.39 - 40
Pracovní právo.Vznik pracovního poměru.41
Skončení pracovního poměru. Dohodou. Výpovědí. 42
Okamžitým zrušením. Zruš. ve zkušeb době. Uplynutím sj. doby.43
Odpovědnost zaměstnance – zaměstnavatele za škodu.44
Hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti. Odborové organizace.45
Trestní právo.
Trestný čin. 3 stádia tr. činu. Hl. pachatel. Formy účastenství. 46
Trestné činy dle TrZ. Jejich sazby.47
Typy trestů dle TrZ.48
Rodinné právo.Právní podmínky vzniku manželství.
Práv. úprava vztahů mezi manžely, rodiči a dětmi.
Právo
Právo - je soubor pravidel, podle kterých se odedávna organizuje a řídí lidské soužití. Jejich dodržování je zajišťováno možností státního donucení.
Z dějin práva:
1800 př.n.l. nejstarší psaný Chammurapiho zákoník. Kodex babylónského krále Chammurapiho. Vytvořil jednotný právní řád své říše. Obsahoval ustanovení občanského, obchodního a trestního práva. Obyvatele rozdělil do 3 skupin na – plnoprávné, neplnoprávné a otroky, ti nejsou zcela zbaveni právní subjektivity, jistá práva jim byla uznána.
500 př.n.l. doznalo právo značného rozkvětu v antice. Nejznámějším soupisem je římský Zákon 12 desek ( Lex duodecim tabularum )Na 12 tabulích shrnuto právo obyčejové, rodinné, sousedské, dědické, trestní, správní a procesní. Římské právo se jako nejrozvinutější právní systém starověku stalo základem moderních právních kodexů.
Používá se ve smyslu a) objektivním
b) subjektivním
Právo objektivní (abstraktní) – se rozumí obecně závazná pravidla lidského chování, určená zákonem, stát se stará o jeho dodržování.( v trestním právu je trest pro všechny stejný, podle přestupku. Občanské právo- smlouva o půjčce – věřitel má na základě objektivního práva subjektivní právo, aby mu dlužník dluh v bodě splatnosti splatil.
Právo subjektivní (konkrétní) – je oprávnění ( nárok ) účastníka takto upraveného právního vztahu. Je podmíněno existencí objektivního práva.
Vlastník domu – má vlastnické právo k domu = objektivní právo
- je odpovědný za jeho údržbu = subjektivní právo
Právo dělí na:
1. Právo - a) veřejné 2. Právo – a) hmotné 3. Právo - a) trestní 4. Právo a)absolutní
b) soukromé b) procesní b) civilní b)relativní
1. a) Právo veřejné –
obsahuje právní normy, které upravují vztahy mezi státem (jako nositelem státní moci ) a občany, popř. jinými právními subjekty ( právnickými osobami ) Charakterizuje stát jako reprezentanta společných veřejných zájmů vůči občanům. Rozsah a pravomoc státu v demokratické společnosti je přesně vymezen. Úkolem státu je zajišťovat integritu, suverenitu a bezpečnost státu i občanů, ochranu životního prostředí, sociální ochranu občanů, jejich základní práva a svobody.
Do oblasti veřejného práva se řadí zejména.
Ústavní právo
správní právo
finanční právo
trestní právo
procesní právo
pracovní právo je smíšené ( např minimální mzda, délka pracovní doby, dovolená )
b) Právo soukromé –
Obsahuje právní normy, které upravují právní vztahy mezi právními subjekty (fyz.os, práv.os) Na principu jejich vzájemné rovnosti a nezávislosti. Řada předpisů soukromého práva se uplatňuje až tehdy, nedohodly se strany jinak. Právní normy tedy neukládá povinnost založit určitý právní vztah ( kupní smlouvu ), dojde-li však k dohodě ( uzavření kupní sml. ) obě strany je musí respektovat
Do oblasti soukromého práva se řádí:
občanské právo
obchodní právo
rodinné právo
pracovní právo – smíšené ( pracovní smlouva, práva a povinnosti obou..)
2. a) Právo hmotné –
Obsahuje vlastní pravidla chování. ( např. dlužník je povinen splatit dluh určitým způsobem v určité m čase, určuje, trestný čin – odnětí svobody na 10 let ) ( může být objektivní i subjektivní )
b) Právo procesní –
upravuje způsob ( proces ), kterým je možno si svá práva vynutit. ( nevrátil-li mi dlužník, můžu ho zažalovat, jak a komu stanoví právo procesní.Stanoví postup soudu )
3.a) Právo trestní –
hmotné – vychází z trestního zákona, který stanoví, co je trestný čin a sankce za jejich spáchání.
procesní - zabývá se postupem orgánů činných v trestním řízení, při vyšetřování. Vychází z trestního řádu. t.s.ř. ( trestní soudní řád )– stanoví postup soudu, v němž se jedná a rozhoduje o vině, dokazování trestu, jeho výši
b) Právo civilní –
hmotné - Soubor právních norem, které stanoví
rozsah a pravomoc státu
vztahy mezi právními subjekty ( občany, podnikateli, rodinné vztahy, pracovní vztahy…)
procesní - civilní proces vychází z o.s.ř. ( občanský soudní řád ) stanoví postup soudu, v němž se jedná a rozhoduje o právech i povinnostech zúčastněných.
4. a) Právo absolutní – působí vůči všem ( každému ) – věcná práva-vlastnické právo
b) Právo relativní – vztah fungující mezi 2 osobami - závazkové vztahy
Druhy právních norem
Podle závaznosti rozeznáváme normy:
Donucovací ( kogentní )
Podpůrné, doplňující ( dispozitivní )
Donucovací právní normy jsou závazné ( povinné, nařízené ) bezvýhradné, nepřipouštějí žádné odchylky. ( např. povinnost zaměstnavatele seznámit zaměstnance s předpisy bezpečnosti práce, vybavit pomůckami…obchodní zákoník říká, co musí obsahovat zakládací společenská smlouva, obč.z. závěť – 3 formy…)
Podpůrné právní normy jsou relativně nezávazné. Používají se v těch případech, kdy si účastníci neupraví své vztahy jinak. ( obč.z. Sml. o dílo - důležité je, na čem se domluví účastníci smlouvy.)
Právní skutečnosti
Dělíme na:
události ( co se stalo )
úkony ( co jsem udělala )
Události
Se rozumí taková právní skutečnost, která vyplývá z přírodních zákonitostí, nejsou závislé na vůli a jednání lidí. ( např. narození a smrt člověka, které mají řadu právních důsledků, uplynutím času – prekluze, dítě dospěje – dosažení zletilosti má způsobilost k právním úkonům, přírodní katastrofy – vzniká povinnost pojišťovny k plnění na základě této pojistné události.
Úkony
se rozumí takové právní skutečnosti, které jsou závislé na vůli a jednání člověka ( např. uzavření smlouvy, zrušení smlouvy, uzavření sňatku… )
Právní úkony se uskutečňují buď osobně nebo v zastoupení. Některé právní úkony musí mít předepsanou písemnou formu. ( např. Společenská smlouva o založení s.r.o. )
Úkony dělíme:
podle souladu s právním řádem se úkony dělí na:
a) právní úkony – ty, které jsou v souladu s právním řádem ( zákonem ) ( uzavření smlouvy )
b) protiprávní úkony – ty, které nejsou v souladu s právním řádem ( spáchání trestného činu )
podle počtu zúčastněných na:
jednostranné právní úkony – spočívá v projevu 1 osoby (závěť, uznání dluhu, oferta)
dvoustranné právní úkony – spočívají v dohodě 2 osob ( kupní smlouva )
mnohostranné právní úkony – vyžadují souhlas více osob. ( založení obchodní společnosti, dědictví, smlouva o sdružení )
z hlediska projevu vůle na:
neformální – bez právní formy, ústní dohoda, přitakání, hodím do košíku
formální – podle právních předpisů s právní formou ( písemná forma, forma notářského zápisu )
Prameny a tvorba práva v ČR
Jedině zákon může ukládat právní povinnosti a stanovovat právní sankce. Přijímat zákony můžou orgány zákonodárné moci.
Z hlediska právní normy rozeznáváme:
Ústavní zákony
Zákony ostatní
Vládní vyhláška, ministerská nařízení
Ústava tvoří základ celého právního řádu a ostatní zákony na ni navazují.
Soubory systematicky uspořádaných norem celého odvětví práva se nazývají zákoníky (kodexy) např. občanský, obchodní zákoník, zákoník práce. Zákony se člení na části, části na hlavy, hlavy na paragrafy(Právní předpisy) . Právní předpisy se člení na paragrafy, odstavce a písmena.
Po projednání a přijetí zákona v zákonodárném sboru (parlament ) podepisují zákon ústavní činitelé:
prezident
předseda poslanecké sněmovny
předseda vlády.
Zákon se zveřejňuje v tzv. „ Sbírce zákonů ČR “, která obsahuje oficiální znění všech zákonů.
Jednotlivé zákony jsou očíslovány v průběhu jednotlivých kalendářních let, aby byly odlišeny od sebe. Lomené rokem. Např. zákon z 18. 12. 1991 byl publikován ve Sbírce zákonů pod číslem 513. Proto „ Obchodní zákoník „ je evidován jako zákon č. 513/91 Sb.
Zákon nabývá platnosti dnem vyhlášení ( zveřejnění ) ve „ Sbírce zákonů ČR „. Dnem zveřejnění je den, kdy byla příslušná Sbírka zákonu zveřejněna, rozeslána.
Účinnosti nabývá zákon:
15. den po vyhlášení, zveřejnění, platnosti ( zřídka ) nebo
jak určí zákonodárný sbor, je součástí znění zákona. Zpravidla je to půl roku .
Ode dne účinnosti vznikají práva a povinnosti!!!!!
Sbírka zákonů ČR: vychází neperiodicky, dle potřeby, ( třeba 3x do týdne, nebo 1 za měsíc )
Obsahuje: ústavu, ústavní zákony, zákony, zákonná opatření, vládní nařízení, důležité vyhlášky
Věstník: slouží k publikaci ostatních prováděcích předpisů
V úsilí o zajištění zákonnosti ( neporušování zákonů ) se uplatňují 3 základní zásady:
Před zákonem jsme si všichni rovni.
Neznalost zákona neomlouvá.
Každý může činit, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.
Výklad práva
Obsah právních norem ( zákonů ) může být mnohdy vykládán různě i při sebelepší snaze zákonodárce, aby byla pravidla jednoznačná, pro všechny stejná.
Právní subjekty
Fyzická osoba ( obč.z. § 7 )
Jsou lidé. Rozeznává se u nich dvojí právní způsobilost
způsobilost k právu = právní subjektivita – vzniká narozením ( právní subjektivitu může mít i již započaté, ještě nenarozené dítě, narodí-li se živé, např. právo dědit ) zaniká úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.
Způsobilost k právním úkonům – tj. zakládat měnit, rušit právní vztahy, volit. Vzniká dosažením věku 18ti let. ( nebo překročením 16ti let a uzavřením manželství, z důvodu těhotenství )
Fyzickou osobu může soud ze závažných důvodů ( pro duševní poruchu, havárie ) zbavit způsobilosti k právním úkonům. Za nezletilé a nesvéprávné jednají jejich zákonní zástupci.
Právnická osoba ( obč.z. § 18 )
Jsou uměle vytvořené subjekty, které v právních vztazích vystupují a jednají jako lidé. ( prostřednictvím fyzických osob na základě plné moci )
Právnickými osobami jsou pouze takové organizace, které vznikly zákonným způsobem ( většinou na základě písemných smluv, zakládacích listin - zápisem do příslušné evidence )
Vznikají dnem zápisu do evidence. Zanikají výmazem z této evidence .
Mají dvojí právní způsobilost:
způsobilost k právu – právní subjektivitu ( právo na uznání dluhu )
způsobilost k právním úkonům – podají na dlužníka žalobu
Rozlišujeme:
společenství osob – tvoří skupina fyz.os ( obchodní společnosti, družstva, spolky)
účelová sdružení majetku – jsou-li podstatou budovy, věci, peníze ( nadace, fondy )
jednotky územní samosprávy ( kraje, obce,městské obvody, /okresy ne/ )
jiné subjekty o kterých to stanoví zákon. ( např. školy )
Zákonné zastoupení
Za osoby, které nejsou způsobilé k právním úkonům, jednají jejich zákonní zástupci.( rodiče, opatrovníci ) Zákonné zastoupení může zahrnovat i správu majetku ( dům, podnik ) Může jednat jen v běžných záležitostech ( pronájem bytu, vybírání nájemného, opravy, platba daně ) k významnějšímu činu ( prodeje, zatížení hypotékou ) je třeba schválení opatrovnického soudu.Vzniká narozením, zaniká dosažením zletilosti.
Smluvní zastoupení
Osoby s plnou způsobilostí musí někdy řešit záležitosti přesahující jejich odborné znalosti, nebo pro nemoc, jsou mimo území… Mohou se nechat zastoupit zástupce ( právnickou či fyzickou osobou ) na základě plné moci. Ústní či písemnou formou, zákon říká, kdy je třeba písemně.
Smluvní zastoupení můžeme rozdělit na:
generální plnou moc ( zplnomocňuje-li zmocněnec ( ten co se nechává zastupovat ) zmocnitele ke všem právním úkonům, )
zvláštní, speciální plná moc - pro určité právní úkony ( správa domu )
plná moc pro jeden určitý právní úkon ( svatba v zastoupení )
Plná moc zanikne:
provedením úkonu ( na který byla sjednána ) b) je-li odvolána c) smrtí
Právní instituce
Soudy
Státní zastupitelství
Advokacie
Notářství
Soudy
Soudní moc vykonávají jménem české republiky nezávislé soudy, ( čl. 81) Soudcovská nezávislost je zajišťována ústavou.
Každý má právo na právní pomoc v soudním či správním řízení a právo na tlumočníka ( vede-li se řízení v jazyce, který neovládá ).
Všichni účastníci jsou si rovni, musí jím být poskytnuto právo vyjádřit se k tvrzení druhé strany, k předkládání důkazů.
Každý má právo odepřít výpověď, jestliže by tím způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké.
Každý má nárok, aby řízení jeho se týkající probíhalo toho soudu jehož příslušnost je obecně určena zákonem.
Listina práv a svobod zaručuje občanům minimum práv v oblasti trestního řízení a to, že: trestný čin je jen takové jednání, které zákon za trestný čin považuje a mohou být za ně uloženy jen tresty stanovené zákonem. Rozhodnout o vině či nevině přísluší výhradně soudu. Platí tzv. „ Presumpce neviny „ to znamená, že obviněný je považován za nevinného až do vyslovení jeho viny rozsudkem soudu.
Soudnictví v ČR vykonává:
Ústavní soud ČR
Soustava obecných soudů tvoří ji:
okresní soudy
krajské soudy
vrchní soudy
Nejvyšší soud
Nejvyšší správní soud
Ústavní soud ( čl. 83 )
Poskytuje ochranu ústavnosti. Působnost vymezena v Ústavě. Jeho působnost se vztahuje na činnosti taxativně vyjmenované v čl. 87 :
Rozhoduje o zrušení zákonných opatření, které jsou v rozporu s Ústavou.
O ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy, proti nezákonnému zásahu státu.
Ústavní soud se skládá z 15 soudců jmenovaných prezidente na dobu 10ti let. Mají imunitu ve stejném rozsahu jako senátoři. Sídlo v Brně.
Soustava obecných soudů
Okresní soudy
Jsou základním článkem obecného soudnictví u nás. V každém okresním městě. Působí jako soudy 1. Stupně (ve všech případech, kdy zákon neurčuje, že soudem 1. stupně je krajský soud. Okresní soudy rozhodují v senátu ( skupina soudců ) nebo samosoudce ( 1 soudce ). Kdy rozhoduje senát, kdy samosoudce určuje t.s. r. a o.s.ř.. V praxi je to většinou 1 soudce.
Krajské soudy
Působí jako soudy 2. stupně ( odvolací – senát ), ve věcech, ve kterých rozhodovaly v 1. stupni okresní soudy. V každém krajském městě. Jako soudy 1. stupně rozhodují v senátu nebo samosoudce. ( např. vraždy. tr.činy nad 5 let, obchodní věci.)
Krajské obchodní soudy ( Praha,Brno,Ostrava – od 1.1.2001 zrušeny )
Vrchní soudy
Působí jako soudy 2. stupně ve věcech, v nichž rozhodovaly krajské soudy jako soudy 1. stupně. V dalších zákonem stanovených případech. Rozhodují vždy v senátu ( hlasují v tomto pořadí: mladší, starší, předseda senátu ) Vykládají zákony a jiné právní předpisy.
Zatím zřízeny jen v Praze a Olomouci
Nejvyšší soud ČR
Má sídlo v Brně. Rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutí vrchního soudu. Řeší mezinárodní věci.
Soudce jmenuje prezident na neomezenou dobu. Soudcem může být občan ČR starší 25 let. Splňující zákonem stanovené podmínky ( způsobilost k pr.úk.,bezúhonnost, vysokoškolské právní vzdělání, složení justiční zkoušky )
Soudce nesmí zastávat žádnou jinou placenou funkci. Ani být jinak výdělečně činný ( musí být nezávislý ) ( kromě vědecké, literární či pedagogické činnosti. ) Soudce je povinen zachovávat mlčenlivost o všech věcech, o nichž se dozvěděl z výkonu svého povolání.
Nejvyšší správní soud
Byl zřízen 1. 1. 2003 se soustavou správních soudů. Budou řešit žaloby proti rozhodnutím úřadů státní správy a krajských soudů. Sídlo v Brně.
Občanské soudní řízení
OSŘ neboli civilní procesem nazýváme postup soudu, v němž se jedná a rozhoduje o právech i povinnostech zúčastněných ( fyz., práv. os v oblasti práva občanského,obchodního, rodinného, pracovního….).
Osobou zúčastněnou na věci je každý, kdo se jakkoli účastní řízení:
Soudci
Zapisovatelka
Účastníci ( žalobce, žalovaný )
Jejich zástupci ( advokáti, obhájci )
Svědci
Znalci
Státní zástupce
(diváci nejsou zúčastněnou osobou )
Žalobce – navrhovatel – strana žalující – je ten, kdo podá žalobu. Sedí se svým zástupcem v jednací síni napravo od soudce.
Žalovaný – odpůrce – ten, kdo je žalován, na koho je podávána žaloba ( nikoli obžalovaný, ten je v TSŘ ) Sedí se svým zástupcem nalevo od soudce.
Zástupci účastníků
V řízení může jednat občan samostatně nebo si zvolit advokáta. V některých soudních řízeních ( zvláště trestních je zástupce nařízen = zákonný zástupce = advokát „ex ofo“ = zástupce z povinnosti. Přidělen soudem, hradí stát, nevybere-li si obžalovaný obhájce sám.
Zastoupení vzniká na základě udělení plné moci písemně nebo ústně před soudem. ( Přes fakt, že uplatňování svého práva je značně složité a samostatného jednání před soudem, jakož i podání žaloby není každý schopen ČR, neposkytuje bezplatnou právní pomoc sociálně slabým občanům )
Zahájení řízení
Nejprve soud může provést pokus o smír. ( smírčí řízení ) Schválený smír má tytéž právní účinky jako soudem vydaný rozsudek.
Řízení lze zahájit
Na návrh – naprostá většina případů. K zahájení řízení je nutný podnět někoho, zpravidla žalobce.
Bez návrhu – z vlastní iniciativy soudu. Jen tam, kde to dovoluje o.s.ř. ( v řízení ve věcech péče o nezletilé, otázky výchovy…)
Náležitosti žaloby: ( nikoli obžaloba – ta je v TSŘ )
Aby byla právně použitelná musí žaloba obsahovat podstatné ( povinné ) náležitosti:
označení soudu, kterému je žaloba určena
jméno povolání, bydliště žalobce i žalovaného ( případně jejich zástupce )
vylíčení rozhodující skutečnosti
označení důkazů, jichž se žalobce dovolává
musí být zcela zřejmé čeho se žalobce domáhá
žaloba musí být datována a podepsána.
Samotným podáním žaloby v podatelně soudu je zahájeno řízení, aniž by žalobce musel výslovně o zahájení žádat.
Novela o.s.ř. od 1. 1. 2001 :
Žalobce musí s žalobou předložit všechny důležité skutečnosti a důkazy
Žalovaný se k nim musí vyjádřit ještě před zahájením řízení
Roste tím úloha a nutnost advokátů
V bagatelních sporech se nelze odvolat ( do 2 000,- Kč )
Zrušeny obchodní soudy
Druh
Vloženo: 5.12.2010
Velikost: 388,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz