- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálejího vědomí s mlynářem Vávrou (je starší, vdovec), utrápil svou 1 ženu, má 3 děti. Vávra má požadavek 4000,- věna. Maryši se nikdo neptá. Ona se tomu brání, nemá ho ráda. Prosí je, aby jí nenutili, otec váhá a matka sňatek vymáhá. Svolí k sňatku, manželství není šťastné. Chce být dobrou ženou a matkou. Po dvou letech se vrací Francek, náhodně se setkají, on ji doprovodí domů, otec Lízal vidí jak Maryša trpí. Otec nevyplácí věno. Francek jí navrhuje aby opustila Vávru a šla s ním do Brna, kde má práci. Ona odmítá, Vávra se o setkání dozví. Je rozzlobený a vystřelí po Franckovi, Maryša v obavě o Francka otráví Vávrovi kávu. Vávra Francka nezabije a vrací se domů, dává si kávu. Chce začít znovu a líp. Vávra umírá. Je si vědoma trestu. Realismus je v domluvě bez jejího svolení, nevyplacení věna. Nedošla do Brna pro to že byla velmi silně nábožensky založená. (Cti otce svého a matku svou, Co bůh spojí, člověk nerozlučuj). Na druhou stranu se prohřešila vraždou manžela.
STROUPEŽNICKÝ LADISLAV
Naši furianti
Tato hra má přes třicet účinkujících a její konflikt je prostý. Vysloužilec Bláha po dvanácti letech vojenské služby žádá honického starostu Dubského o místo ponocného. Ten mu i se svou ženou tento post přeje. Ale ročních 130 zlatých by se hodilo i úlisnému krejčímu Fialovi. Jak ve dne šít a v noci hlídat sice neví, ale se svými sedmi dětmi se musí ohánět. Při sporech často nejde o dobro věci, ale o osobní zájmy. Hlavní vliv mají dva sedláci, Dubský a Bušek. Ti jsou však právě v nevůli dík sporu o věno a Dubského navíc štve, že Bušek pytlačí. Je jisté, že obci by svobodný voják prospěl lépe, ale Bušek nemůže Bláhovi odpustit, že si spolu s kamarádem-ševcem Habršperkem zakládají na svém rozhledu. Oba zamlada poznali svět a sedláky, z nichž "žádnej nepřišel dál než do Strakonic", mají je za nevzdělance, což je případ právě Buška. Ten tedy přeje Fialovi. Vychytralý krejčík má vymyšleno několik lstí, jak soupeře poškodit na cti a tak získat jeho hlasy. Pomluví ho ženě radního Šumbala, známého karbaníka, který manželce slíbil, že s kartami skončil. Namluví jí, že Bláha jejího muže znovu svedl ke hrám. Dále navede dceru Kristýnu, aby napsala a vyvěsila paličský list: "Jestli nezvolí hromada za ponocnýho Bláhu - na ves sedne ze čtyř stran červenej kohout ..." Průhledná intrika na čas uškodí Bláhovi, ale když jde do tuhého, dokáže vtipný Habršperk že byl výhružný list psán Kristýninou rukou. Věc pak vezme rázně do rukou selka Dupská. Přiměje Fialu k doznání špatnosti a výbor se konečně rozhodne pro Bláhu. Bušek si mezitím odskočí zapytlačit, přičemž zabije zajíčka. Nebyl tedy přítomen odhalení viníka a žádá zopakování vyšetřování. To vše děla proto, že nemá Bláhu rád, protože ten mu kdysi řekl, že je nevzdělanec. Dojde k hádce, kdy starosta a první radní zruší den předem smluvený sňatek jejich dvou dětí, Venci a Verunky. Ti jsou oba zoufalí a Václav, pro kterého život bez ní nemá smysl, odchází na vojnu. Spor přeruší příchod četníka, který zjišťuje, kdo u panského lesa střílel. Habršperk pytláka viděl, ale slíbí Buškovi, že ho neprozradí, když se omluví Dubskému, dětem dovolí svatbu a uzná, že se v Bláhovi mýlil. On však odmítne, ale švec mu dá šanci a při výslechu svou odpovědí vesele napíná četníka i prvního radního. Ten si pak uvědomí ostudu, kterou by mu a rodině uvěznění způsobilo a souhlasí s danými podmínkami. Habršperk pak četníkovi tvrdí, že si řemeslem zkazil oči a je skoro slepý, takže střelce nepoznal. Kniha končí Václavovým návratem (daleko nedošel) a jeho znovushledáním s Verunkou.
Regionální próza
= objevuje se v ní autorův vztah k určitému kraji, k jeho zvláštnostem společenským, kulturním i jazykovýmJINDŘICH ŠIMON BAAR ((1869 (1925)- katolický kněz, autor románové trilogie Paní komisarka, Osmačtyřicátníci, Lůsy – z prostředí Chodska, zachytil působení Boženy Němcové na Domažlicku- biografický román Jan Cimbura – idealizace jihočeského sedláka, popsán průběh Cimburova života od příchodu do vesnice jako čeledína až do jeho smrtiELIŠKA KRÁSNOHORSKÁ ((1847 (1926)- literární kritička, překladatelka, básnířka (intimní a přírodní lyrika) – Z máje žití, K slovanskému jihuKAREL KLOSTERMANN ((1848 (1923)- obraz Šumavy a jižních Čech v románech Mlhy na blatech a V ráji šumavském
Venkov 20. století – Olbracht, Glazarová, ruralisté, , Matějka, , Vaculík - různé pohledy: politické, humorní, regionální
Válečná próza
ruralisté – autoři, kteří psali o venkově, hlavní hrdinové sedláci – věřící, práci vnímají jako úděl
IVAN OLBRACHT ((1882 (1952)– levicově orientován, novinář, prozaik– psychologický román Žalář nejtemnější; román Anna proletářka; baladický román Nikola Šuhaj loupežník→ Nikola Šuhaj loupežník – z konce světové války a poválečných let; vesnice Koločava (Podkarpatská Rus)- hl. postavy: Nikola Šuhaj, Eržika, bratr Jura, vojsko, četníci (Lenard Beer, Závodčí Svozil), venkované– Nikola se postavil proti pánům, bohatým bral a chudým dával. Baba Jaga mu slíbí nesmrtelnost (žádná kulka ho nezasáhne), když si vezme její dceru → utekl; Lenard Nikolu dopadne a pošle ho na frontu, odkud uteče a vrací se z puškou zpět a stává se zbojníkem. Ožení se s Eržikou. Je zatčen při jedné z výprav, ale Eržika podplácí četníka a Nikola utíká. Stává se postrachem a je na něj vypsaná odměna. Ve strachu před dopadením Nikolu i jeho bratra Juru přátelé zabijí. Ale zůstává v srdcích lidí.– skutečnost x mýtus
JARMILA GLAZAROVÁ ((1901 (1977)→ Roky v kruhu – románová prvotina – autobiografická próza, vzpomínky na vlastní harmonické manželství; popis života na venkově, hl. hrdina je venkovský lékař a jeho žena Glazarová → věkově nerovné manželství, ale šťastné, vzájemná tolerance (časté téma) → návrat do Prahy
→ Advent – Příběh nešťastné Františky a nemanželského syna Metoda; její nastávající manžel smrtelně zraněn pádem stromu při práci v lese; po narození syna na vesnici upadla v opovržení; sňatek se stárnoucím vdovcem, sedlákem Podešvou – snaha zajistit domov dítěti i za cenu ponížení a bezprávného života; nevlídné prostředí zanedbávaného statku + zlá stárnoucí služka Rozína, gazdova milenka; utrpení Františky a otčímem nenáviděného chlapce; děj se odehrává v jedné mrazivé noci, kdy Františka při hledání syna Metoda, který utekl z domova, přistihla sedláka se služkou Rozínou v seníku; způsobila požár, v němž oba uhořeli; šťastné shledání s dítětem → naděje na lepší život, úsilí zachránit ho, zbavit se zla; okamžik mateřského štěstí prožíván zároveň s radostnou biblickou zvěstí hvězdy nad Betlémem (konec adventu, očekává se narození Krista)
Venkov ve světové přírodě
ERNEST HEMINGWAY ((1899 (1961)- v r.1918 dobrovolně vstupuje do armády, nasazen jako sanitář v italské frontě, poté pracuje jako novinář a respondent v Evropě- cestuje Evropou, Afrikou – píše přírodní prózu, rybářskou- nezobrazuje ženské postavy- zážitky z Kudy a Afriky zpracovává do svých knih, oslavuje mužské hrdinství – je znám svými chlapeckými náměty- po dlouhé nemoci se r.1961 zastřelil
( symbolická novela Stařec a moře (1952) – zobrazení starého rybáře s velkou rybou, kterouulovil po 84 dnech – nevzdal boj s přírodou → Nobelova cena→ symbolická novela Stařec a moře – inspirace podle kubánského rybáře Santiaga, se kterým se Hemingway skutečně setkal; rybář vedl osamělý a chudý život, navštěvoval ho malý kluk a povídal si s ním. Vydává se na lov a opravdu uloví rybu svého života – Merlina – lov trvá několik dní, přiváže rybu k lodi, krev z ní ucítí žraloci a on tak musí bojovat o svůj život; do přístavu naštěstí dorazil, ale z jeho úlovku zbyla jen kostra, ale ví, že zvítězil nad rybou a ne nad žraloky → překonal sám sebe, přemohl sílu přírody, sáhl na dno svých sil a stal se hrdinou sám pro sebe a to ho posílí na zbytek svého života- vzdát se, znamená ztratit lidskou důstojnost, beznadějný boj se žraloky o svůj úlovek- smysl novely = oslava lidské nezdolnosti
LUDVÍK VACULÍK
(* 23. července 1926 v Brumově u Valašských Klobouk) je český prozaik, fejetonista, publicista, autor manifestu Dva tisíce slov a zakladatel samizdatové edice Petlice (zal. 1971).
Český snář
Slovní zásoba
– v souvislosti s vývojem společnosti se vyvíjela slovní zásoba
– vyvíjí se nejrychleji – jak se mění realita mění se potřeba pojmenovat ji → nová slova, často přejímaná z jiných jazyků (počítač, sport – angličtina;móda, balet – francouzština; klas. hudba – italština) → tzv. proces internacionalizace jazyka
– slovní zásoba se mění tak, že se mění význam slova, ale slovo samo zůstává (pero – původně opravdu z brku, dnes psací potřeba obecně)
– nebo vznikají nová slova a spojení
– význam slova se může rozšiřovat (zápas- boj, kde se chytili za pas, dnes jakýkoli střet, boj) nebo naopak zužovat (nábytek – původně vše, čeho člověk nabyl, dnes pouze zařízení bytu)
Vlivy v jednotlivých obdobích
– 9. století: pronikání křesťanství, vliv latiny
– 863: Cyril a Metoděj → staroslověnština – cca 200 let pak opět latina
– 11. – 12. století – bohemika – česká vlastní a místní jména v latinském textu
– bohemismy – česká slova
– glosy – vpisky v latinském textu, poznámky na okraji
– 14. století: hospodářský a politický rozvoj = rozvoj spisovné češtiny, obohacování slovní zásoby → nová slova, přejímání z němčiny
– nejdokonalejší jazyk: Tomáš Štítný ze Štítného, Klaretův slovník
– 15. století: husitské hnutí → proces demokratizace – tzn, spisovný jazyk se přizpůsoboval mluvenému, jazyk se zbavuje zastaralých slov, Hus se snaží odstranit germanismy
– humanismus: obohacování o nová slova – přejímání z jiných jazyků, čeština mezinárodním jazykem (Polsko, Uhry), mění se i větná skladba humanistická perioda (= soustava vět spojená do dvoudílného souvětí, jehož části jsou odděleny dvojtečkou nebo středníkem a nazývají se předvětí a závětí = jádro výpovědi):Jan Amos Komenský
– po Bílé hoře – úpadek, čeština především v mluvené podobě → vliv nářečí, snaha bránit se cizím slovům → nově tvořená slova, ne vždy šťastné
– národní obrození – do 1. poloviny 19. století – ustálení gramatiky – Dobrovský, sepsání a obohacení slovní zásoby Jungmanem (Slovník česko-německý; 5 dílů)
– ustupuje archaický slovník, proniká opět hovorová čeština
– potřeba doplnit odborné názvosloví (Preslové)
– snahy tzv. brusičů (puristů) očistit jazyk od slov cizího původu – ne vždy správně
Vloženo: 5.09.2011
Velikost: 105,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu CJ - Český jazyk
Podobné materiály
- CJ - Český jazyk - OBRAZY NAŠEHO VENKOVA2
- LIT - Literatura - Literatura našeho kraje - Trutnovsko
- LIT - Literatura - Slovanské kořeny našeho písemnictví a vznik českých literárních památek v době raného feudalismu
- CJ - Český jazyk - slovanské kořeny našeho písemnictví
- D - Dějepis - První státní útvary na území našeho státu
- CJ - Český jazyk - Nejstarí období našeho písemnictví
- CJ - Český jazyk - VLIVY CIZÍHO UMĚNÍ NA VÝVOJ NAŠEHO
- CJ - Český jazyk - Nejstarí období našeho písemnictví
- CJ - Český jazyk - Počátky našeho písemnictví
- CJ - Český jazyk - Vlivy cizího umění na vývoj našeho
- D - Dějepis - První státní útvary na území našeho státu
- CJ - Český jazyk - Obraz venkova a mesta v ceske proze 19. stoleti
- CJ - Český jazyk - Obraz českého venkova i města v literatuře kritického realismu
- CJ - Český jazyk - Téma přírody a venkova v literatuře 19. a 20. století
- CJ - Český jazyk - Téma venkova v čes. lit.
- CJ - Český jazyk - Obraz města a venkova v české literatuře 19. st
- CJ - Český jazyk - Obraz venkova a přírody v naší literatuře v 19. až 20. století
- CJ - Český jazyk - Obraz historie, města a venkova v české kritickorealistické próze
Copyright 2024 unium.cz