- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál, která se bez lásky provdala za Frantíka Potockého, chtěl si získat její přízeň, a tak jí uvařil kouzelný lektvar, jenže Józa se pomátla a spáchala sebevraždu, od té doby stíhala rodinu Potockých kletba nevěry a nestálosti v lásce- o Evičku se začal zajímat mladý Štěpán Potocký, Evička chce kletbu zrušit, vzala si ho, nejdříve šťastné manželství, narodila se jim malá Evička, Štěpán začal chodit do hospody a chodil za Mařičkou Holou (ta má špatnou pověst), Štěpánův bratr Ambrož se začal zajímat o Evičku, když Štěpán Evičku při hádce zranil, odnesl ji Ambrož ke kříži, kde jí vyznal lásku a chce, aby s ním odešla, Evička odmítla a Ambrož odchází do světa. Štěpán hýří dál a od Holých už téměř neodcházel. Eva se chopí poslední šance a jde k Holým prosit o svého muže. Štěpán vše slyší a uvědomuje si, jak ho miluje. Požádá ji o odpuštění a kajícně se k ní vrací- z závěru Ambrož zachraňuje Štěpána před intrikami vesničanů a sám při potyčce umírá, jeho smrtí a Evičky obětavostí je kletba zlomena→ Frantina – Frantina měla přítele, který od ní odešel a ona se pak dostala k hospodáři Kvapilovi, moc hospodařila, střádala a rozrůstalo se jí hospodářství; povídala si s kameny, rostlinami, zvířaty (věřila, že všichni mají duši), Kvapil měl čeledína Bartoloměje, Frantina se k Bartolomějovi chovala jako k bratrovi, sedlák zemřel- ve vsi se objevil mladý hrabě Apolín, Frantina v něm poznala svého přítele, musel od ní odejít, protože jeho tátu považovali za buřiče, v poutech ho odvedli do šatlavy a natáhli ho na skřipec a zapřeli ho, on jí tvrdí, že jí není hoden, ale chce se s ní oženit až bude Frantina chtít, Frantina se o něj bojí, zjistila pravdu o něm, že byl loupežníkem, zabíjel a loupil, aby se tak pomstil za smrt svého otce, Frantina tuhle věc nemohla přenést přes srdce, musela i přes svoji velkou lásku vykonat spravedlnost, musela ho zabít, pak teprve se dostala spravedlnosti jejího svědomí
do tří dnů zemřela a Bartoloměj jí pohřbil vedle Apolína, jak si to přála
J.K.TYL
„Strakonický dudák“ - dramatická báchorka. Zavádí nás do jihočeských Strakonic v první polovině 19. století. Hra je příběhem o hledání štěstí, o lásce k domovu, k vlasti a národu, ale i oslavou pravé české povahy a jejích předností. Tyl rovněž vyzdvihuje sílu mateřského citu a pevného vztahu dvou lidí. Příběh vypráví o dudákovi Švandovi, který se kvůli své chudobě nesmí oženit se svoji milovanou Dorotkou. Švanda proto musí odejít do světa. Začíná být po cestě unavený a tak v lese usne. Mezitím mu jeho matka, víla Rosava očaruje dudy. Švandovy dudy pak hrály tak čarovně, že brzy získal spoustu peněz. Švandovo bohatství ale přilákalo i vypočítavého sekretáře Vocilku. Vetřel se do Švandovy přízně a když za dudákem přišla Dorotka s muzikantem Kalafunou tak už neměl nic. Švanda s Vocilkou se také dostali do neznámé země. U dvora princezny Zuliky málem Švanda padl do nástrah a vzal si ji za ženu. Zavřeli ho do vězení, z něhož mu pomohla matka Rosava. Protože se synovi ukázala, stala se za trest divoženku. Vysvobodila by ji pouze láska, která by Švandu opět osvobodila ze všech nástrah a uvedla jej na správnou cestu. Nakonec vše dobře dopadlo. Dorotka zachránila Švandu i Rosavu, kterou královna Lesana opět proměnila ve vílu. Strakonický dudák je nejznámějším a nejúspěšnějším dílem J. K. Tyla.
RUCHOVCI = škola národní
SVATOPLUK ČECH ((1846 (1908)
- studium gymnázia a práv v Praze, advokátní praxe, stal se redaktorem časopisu Květy, byl samotář, cestoval do ciziny- svou básnickou tvorbou splňoval reprezentativní představu českého národa, svým literárním dílem přispěl k upevnění národního sebevědomí, rozvoje české národní společnosti a ke zmírnění sociálních nerovností
→ skladba Písně otroka – vrchol politické lyriky, obraz otroka jako symbol nesvobodného člověka, národa i básníka – popis otroků na amerických plantážích spojeno s nesvobodou Čecha v politice za Rakouska-Uherska- motivem lidská práce, mluví do duše lidí
- Ruchovce a Lumírovce spojuje Josef Václav SládekJOSEF VÁCLAV SLÁDEK ((1845 (1912)- odjezd do Ameriky, zde působí jako vychovatel, učitel a redaktor, dělník- po návratu do Čech se stal redaktorem časopisu Lumír, profesorem angličtiny- oženil se, brzká smrt jeho ženy ho velmi poznamenala, pro nemoc odešel do soukromí a věnoval se jen básnické tvorbě a překladům- zakladatelem moderní české básnické tvorby pro děti, překladatelem, uvaděčem světových děl do českého prostředí
- poezie: tvorba osobní (intimní) lyriky – zachycuje základní situace lidského života (život a smrt), lidskou bolest, osobní žal nad ztrátou první ženy, lásku k druhé žene a dětem, k matce, stesk k vlasti sb.Selské písně a České znělky – je výrazem přilnutí k rodné zemi a venkovu (symbol oráče a setí) b. Velké, širé, rodné lány… - obraz letní přírody před žněmi, autor vnímá přírodu všemi smysly sb.Sluncem a stínem b. V mé duši tisíc skřivánků sb.Nové selské písně sb.Zvony a Zvonky - moderní poezie pro děti b. Lesní studánka
JAROSLAV VRCHLICKÝ
básník , dramatik, překladatel
hl. představitel tzv. Kosmopolitního proudu české poezie 70. a 80. letního
jeho program velmi příbuzný s Juliem Zeyerem ( oba hledali tvůrčí inspiraci u cizých – hl. románských literatur, a proto byli svými současníky z nedostatku smyslu pro domácí tradici a potřeby ( hodnoty, národní kultury ) šlo však o omyl
Pozor: jeho dílo je zcela výjimečné:
svým rozsahem ( vydal za svůj život 270 děl, z toho 80. původních básnických sbírek )
všestranností ( je znám svou schopností improvizovat – snadno psát o čemkoliv a v různých formách )
Poezie
lyrika: Sny o štěstí, Eklogy a písně, Dojmy a Rozmary, Poutí k Eldorádu, Okna v bouři, Písně poutníka,
epika: Zlomky epopeje, Selské balady
Selské balady: zájem o sociální postavení našich předků, vlastenectví, Balada vánoční – stromy byly ozdobeny zavěšeními lidmi – 1680 – povstání sedláků a pověšení na stromy
Poutí k Eldorádu: - je opojen milostným štěstím, vyzpívá se z něj. Báseň – Sloky – v básni se vyznává z lásky zpěvem o ptácích, květinách, nahých ženách, vodě
Realistické pojetí venkova podle Raise, bratří Mrštíků, popř. regionální autoři
Český venkovský realismus
JAROSLAV HAVLÍČEK
román Petrolejové lampy- vypráví o hlavní hrdince Štěpce Kiliánové, místo je autorova rodná Jilemnice. Štěpka není líbivý typ, bohaté věno, bere si ji bratranec Pavel kvůli bohatství, Pavel karbaní a o hospodářství se stará Štěpka, Pavel umírá na syfilis, Štěpka dál hospodaří na statku s podivínským Janem, který už dávno ví, že ta ženská má opravdu cenu
KAREL VÁCLAV RAIS ((1859 (1926)→ Výminkáři – staří statkáři, kteří nechali vše dětem a zůstali jen na výminku (= v důchodu), měli pro sebe jen jednu místnost; kniha obsahuje 5 povídek o starých lidech a chudobě- povídka Konec života – hl. postavy: Střihavka (výminkář), Málka, Manka, Kátle (jeho dcery), Bára (jeho vnučka), Baruška (dcera Báry), Morák (manžel Málky), Břízek (Bářin milenec)- dcery se vdaly → Morák chce, aby se k němu přistěhovali, Málka chce vše zdědit, Morák bije Báru, Kátle si odvezla tatínka k soběPovídky o lidech české vesnice z konce minulého století obžalovávají z lakoty a tvrdosti srdce a oslavují vzájemnou pomoc a lásku prostých a chudých lidí k dětem. Ukazují, jak nesčetné tragédie starých a udřených vesničanů byly motivovány penězi, které způsobily zhrubnutí a surovosti, nezastavující se před ničím.
V této knížce spisovatel líčí život české vesnice na konci minulého století. Zobrazuje, jak se vesničtí lidé plahočili, živořili a umírali, jak touha po majetku narušovala vztahy lásky a úcty mezi nejbližšími. Ve svém díle Rais vyslovil také lásku k české přírodě. Dějištěm povídek je Raisovo rodné Podkrkonoší.
Matka a dětiHrdinka příběhu, stará, upracovaná žena, má tři syny. Ale nebylo možné, aby vybavila penězi všechny. Nejstarší syn vyženil nejvíc, ale je ze všech synů nejsobečtější. Další dva synové sňatky nic nezískali, proto o nich jejich nevrlý a zlý otec nechce ani slyšet. Matka chce poslat svému nemladšímu synovi alespoň trochu peněz, nejí, jen aby pro milovaného syna něco ušetřila. Aby mu poslala peníze, obětuje výměnkářka Pařízková své zdraví.
Konec životaDo Prahy na pouťStařenka výměnkářka jede do Prahy na pouť. Ale schází jí ještě několik peněz, a proto prosí své syny a dceru. Ale ti jí odmítají pomoci. Všichni jí připomínají, aby jim nezapomněla přijít na pomoc s prací na poli. Chudák stařena musí vyslechnout mnoho zlého od svých lakotných dětí.
Po letech domaBezohledný vztah k sourozenci v této povídce vyplývá jen ze zla peněz. Úředník z Prahy, Petr, je velmi nemocný. Píše domů svým rodičům do hor, zda by je měl navštívit, aby se mu trochu zlepšilo zdraví. Rodiče s tím souhlasí, avšak jejich nejmladší syn je proti bratrově návštěvě. Myslí si, že se má bratr lépe v Praze, než on na vesnici, závidí mu to a zlobí se na něho. Když nemocný a utrmácený Petr přijede k rodičům, bratr si ho ani nevšimne. Zakáže svým dětem, aby Petra navštěvovali. Petr tím velice trpí. Děti má moc rád. Z Prahy jim přiveze kásné a drahé hračky, ale matka jim je vezme. Petr čeká každý den, že se na něho bratr s rodinou přijdou podívat. Čeká marně a zdraví se mu neustále zhoršuje. Jednou v noci klepe Petr na zeď, za níž spí jeho bratr. Ten sice klepání slyší, ale k nemocnému nejde. Za okamžik přichází starý otec, aby jim oznámil, že Petr zemřel. Na pohřeb však přijdou jen děti "aby snad lidé neřekli, že nikdo ze statku nešel."
Realistické drama
ALOIS ((1861 (1925) A VILÉM ((1863 (1912) MRŠTÍKOVÉ
→ realistická tragédie Maryša – ze slovácké vesnice- Maryša, dcera sedláka Lízala, donucena k sňatku s vdovcem, mlynářem Vávrou (věková nerovnost, majetek) x citový vztah Maryšin k chudému Franckovi- spor Lízala a Vávry o věno → Maryšin odpor k sňatku → Franckův návrat z vojny, přemlouvá Maryšu, Vávrova střelba na Francka, vrcholí spory o věno → Maryšino rozhodnutí otrávit svého muže → Vávra umírá → Maryšino přiznání
„Maryša“ – drama o 5ti dějstvích, představuje vrchol českého dramatického realismu. Odehrává se na vesnici (Haná a Moravské Slovácko). Psáno slováckým nářečím. Začíná to loučením chlapců, kteří odcházejí na vojnu mezi nimi chudý Francek, který miluje Maryšu (je bohatá). Zakázaná láska. Maryši rodiče tomu brání. Nesmí se s ním ani rozloučit. Otec Lízal domlouvá sňatek bez j
Vloženo: 5.09.2011
Velikost: 105,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu CJ - Český jazyk
Podobné materiály
- CJ - Český jazyk - OBRAZY NAŠEHO VENKOVA2
- LIT - Literatura - Literatura našeho kraje - Trutnovsko
- LIT - Literatura - Slovanské kořeny našeho písemnictví a vznik českých literárních památek v době raného feudalismu
- CJ - Český jazyk - slovanské kořeny našeho písemnictví
- D - Dějepis - První státní útvary na území našeho státu
- CJ - Český jazyk - Nejstarí období našeho písemnictví
- CJ - Český jazyk - VLIVY CIZÍHO UMĚNÍ NA VÝVOJ NAŠEHO
- CJ - Český jazyk - Nejstarí období našeho písemnictví
- CJ - Český jazyk - Počátky našeho písemnictví
- CJ - Český jazyk - Vlivy cizího umění na vývoj našeho
- D - Dějepis - První státní útvary na území našeho státu
- CJ - Český jazyk - Obraz venkova a mesta v ceske proze 19. stoleti
- CJ - Český jazyk - Obraz českého venkova i města v literatuře kritického realismu
- CJ - Český jazyk - Téma přírody a venkova v literatuře 19. a 20. století
- CJ - Český jazyk - Téma venkova v čes. lit.
- CJ - Český jazyk - Obraz města a venkova v české literatuře 19. st
- CJ - Český jazyk - Obraz venkova a přírody v naší literatuře v 19. až 20. století
- CJ - Český jazyk - Obraz historie, města a venkova v české kritickorealistické próze
Copyright 2024 unium.cz