- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálFilozofie
Co je to filozofie?
Filozofie je všeobecně považována za snad nejsložitější a nejabstraktnější ze všech vědních disciplín, velice vzdálenou záležitostem běžného života. Avšak navzdory tomu, že ji mnoho lidí pokládá za odtrženou od praktických problémů a za nepochopitelnou, téměř každý z nás má nějáké filozofické názory, ať už vědomě či nevědomě. Je pozoruhodné, že ačkoli většina lidí má jen nejasný pojem, co filozofie vlastně je, objevuje se toto slovo v jejich rozhovoru velmi často.
Slovo „filozofie“ pochází z řečtiny ( filó = miluji, sofíá = moudrost ) a znamená „lásku k moudrosti“.
V jeho běžném všeobecném užití je v něm obsažena celá škála významů, podle toho, jak toto slovo uplatňujeme. Tak někdy filozofií myslíme přístup k určité činnosti, říkáme-li například „tvoje filozofie podnikání se mi nelíbí“. Stejně tak mluvíme někdy o přílišném filozofování, máme-li na mysli příliš dalekosáhlé posuzování určitých bezprostředních problémů. Je-li někdo rozčarován, radíme mu, aby to bral „filozoficky“. Chceme tím vlatně říci, aby se nesoustřeďoval pouze na momentální událost, ale aby se místo toho pokusil dívat na věc s nadhledem. V jiném smyslu považujeme filozofii za hodnocení nebo výklad toho, co je důležité a co má v našem životě skutečný význam.
Filozofie je tedy nauka či věda hledající odpovědi na nejzákladnější problémy bytí, člověka a světa, zabývá se pravdou, svobodou, ptá se po základních předpokladech našeho myšlení a jednání.
Sigmund Freud ( 6.5.1856 Příbor – 23.9.1939 Londýn)
Život:Již osm let panoval v rakousko-uherské monarchii František Josef I., když se 6.května 1856 v onom ospale malém městečku na Moravě, nazývané Příbor, v rodině židovského obchodníka se suknem Jácoba Freuda narodil Sigmund Freud, zakladatel a tvůrce psychoanalýzy, známý lékař a psychiatr. Byl nejstarším ze šesti dětí z třetího manželství svého otce. Jeho matkou byla mladinká Amálie Nathannová. Prožil zde necelá tři léta, neboť roku 1859 se rodina přestěhovala přes Lipsko do Vídně. Tam potom Freud strávil téměř celý život, až do posledního roku, kdy byl nucen emigrovat do Anglie.
Freud jako malý nechodil do školy, základní vzdělání získal doma. V deseti letech nastoupil na střední školu, později známou jako Sperlovo gymnasium, patřil zde k nejlepším žákům, stal se primusem a absolvoval s vyznamenáním. Začátkem zimního semestru roku začíná studovat medicínu a to ve velmi širokém spektru a opět s vynikajícími výsledky. V osmém roce studia se stává doktorem. Dlouho se bránil emigraci před , a když poznal, že utéci je nutné, nacisté mu to již nechtěli dovolit. S pomocí svých vlivných přátel nakonec těsně před válkou a krátce před svou smrtí uprchl před i s velkou částí své rodiny do Londýna, kde také zemřel. Jeho čtyři sestry, které zůstaly v , se staly obětmi .
Práce:Aby vydělal peníze zvolil místo teoretické dráhy praxi v městských nemocnicích na interně, později na psychiatrii nemocnice. Roku zastával místo primáře a příštího roku se stal . Po návratu z ročního stipendijního pobytu v u profesora Jeana-Martina Charcota se vrátil v roce do Vídně, kde se oženil s Martou Bernaysovou a otevřel si soukromou praxi, kde se zabýval léčením a .
Publikoval řadu prací a snažil se přednášet o svých výzkumech a hypotézách, ale ve své době se tyto snahy nesetkaly s příliš kladným ohlasem, zvláště u odborné veřejnosti. Podobný úděl měla však i díla zahraničních lékařů, například již zmíněného Charcota. Velice významný je například Výklad snů z roku . Společně se svým přítelem doktorem Breuerem publikoval práci o případu a z jeho katarzní metody vyvinul světově proslulou , jejíž základní myšlenkou je nalezení pudových (často ) příčin psychických obtíží, které mohou mít vliv na fyzický stav pacienta. Svými objevy o vlastnostech tehdy spíše neznámého a záhadného naprosto změnil téměř všechny oblasti lidského života a i ti lékaři, kteří jeho učení neuznávají, se s jeho základy setkávají a ještě dlouho setkávat budou v každodenní praxi.
Nejasnosti a zajímavosti: Jistě je známo, že se narodil nějakého šestého dne roku 1856 v Zámecké ulici (po něm dnes Freudově) v Příboře na Moravě jako syn Jácoba Freuda a Amálie Nathannové, ale zda to bylo v květnu, jak se oficiálně uvádí, je nejisté. Až do roku toto datum také všichni považovali za nesporné, ale tehdy radní v Příboře chtěli na počest rodáka vytvořit pamětní desku a po nahlédnutí do obecní matriky zjistili, že písař jasně poznačil 6. březen. V rodinné bibli otec zaznamenal narození na úterý měsíce rošchodeš roku 5616 (po nesmírně složitém výpočtu z židovského letopočtu se dojde k datu 6. května) ovšem možná jen proto, aby mezi svatbou a narozením prvního dítěte bylo 9 měsíců.
Navíc se původně nejmenoval Sigmund, ale Sigismund či spíš Schlomo (jak jej otec zaznamenal do rodinné bible). Poslední jméno nepoužíval, jelikož patřil k asimilovaným židům a jméno Sigismund si změnil na studiích kvůli svému příbuznému, který se jmenoval rovněž Sigismund.
Freudova matka byla třetí ženou jeho otce (obě manželky před ní záhy zemřely), když se Sigismund Freud narodil, měl už dva dospělé nevlastní bratry.
Byl to údajně „mámin mazlíček“ (prvorozený) a mnohem blíž než k sourozencům měl ke svému stejně starému synovci. Byli to nerozluční přátelé.
Základní výuku dostal do rodičů. Od roku 1865 (jako 10letý) navštěvoval střední školu v Leopoldstatu (Taborstraβe – později Sperlovo gymnázium) a byl vynikající žák: od 1. do 8. třídy nejlepší ve třídě s uznávaným postavením (Jak sám říká: „…téměř nikdy mě nezkoušeli…“). Ale ve čtvrté třídě (14 let) měl z chování místo výborné dostatečnou: věděl totiž o tom, že jeho spolužáci navštěvují vykřičené domy a lokály a nikomu o tom neřekl. Známka snížená o dva stupně se v následujících dvou pololetích opět vrátila na výbornou a tam už zůstala do konce studií, ačkoliv Freud nebyl andílkem, ani mezi spolužáky neoblíbeným šprtem. Byl nejednou mluvčím nespokojených chlapců, ale učitelé tyto názory u jinak pilného žáka se smyslem pro povinnost tolerovali.
Na vysoké škole se velice spřátelil se starším kolegou Josefem Breuerem, který jej velmi podporoval, jak při studiu, tak po založení Freudovy vlastní praxe, nejen peněžně, ale také přenecháním některých svých pacientů, čímž Freudovi zajistil první výdělek a dopomohl mu tak k manželství.
Na svatbu se svou snoubenkou čekal Freud přes čtyři roky, protože matka snoubenky nechtěla dát dceru nezajištěnému mladíkovi bez peněz. Dokonce se s Martou odstěhovala z Vídně.
Velmi se zajímal o (tehdy to byla neznámá, za neškodnou považovaná droga). Přišel na jeho povzbuzující účinky a dost s ním experimentoval. Posílal jej snoubence i přátelům a nutil kolegům: přítele Flieβe chtěl zbavit závislosti na morfiu, ale po léčbě kokainem se Flieβ stal závislý na obou drogách. Freud sám však koku pravidelně užíval a závislým se nestal. Když přišel na její znecitlivující účinky (jednou mu zdřevěněl jazyk) a následně chtěl pomoct asistentovi v nemocnici, jenž si stěžoval na děsivé bolesti zubů, velmi své kariéře uškodil. Pacient mu věřil a odešel s ním do laboratoře, kam je následoval houf zvědavých Freudových kolegů. Díky droze asistenta bolesti sužovat přestaly. Freud po nějaké době odjel za svou snoubenkou, ale dva lékaři – Carl Koller a Leopold Königstein, kteří úspěchu koky přihlíželi, ji nezávisle na sobě pilně zkoumali. Když se Freud vrátil do Vídně, dověděl se o zprávě, která už stihla obletět svět: doktor Koller splnil sen každého anesteziologa, operovat například oči bude možné bezbolestně. Freud, který s publikováním svých poznatků čekal, až jich bude víc, byl tak připraven o možnost se proslavit. Z počátku bral tuto velkou křivdu gentlemansky a Kollerovi nic nezazlíval, z daleko pozdější korespondence se dovídáme, že epizodu považuje přinejmenším za mrzutou a ke Kollerovi cítí určitý vztek, neboť Vídeň se mohla stá
Vloženo: 19.11.2010
Velikost: 192,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu ZSV - Základy společenských věd
Podobné materiály
- ZSV - Základy společenských věd - Analytická filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Buddhismus a čínská filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - ceska filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - filozofie byti
- ZSV - Základy společenských věd - filozofie postmoderni
- ZSV - Základy společenských věd - Filozofie renesance
- ZSV - Základy společenských věd - Filozofie- předmět,vznik,nejstarší filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - helenisticka filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - maturitni otazk filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - novoveka filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - stredoveka filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - uvod do filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Vrcholná antická filozofie a filozofie helénského období
- FIL - Filozofie - FILOZOFIE úvod
- FIL - Filozofie - Aristoteles, filozofie helenskeho obdobi
- FIL - Filozofie - Filozofie 20.století
- FIL - Filozofie - Filozofie renesance a baroka
- FIL - Filozofie - Filozofie stare Indie a ciny
- FIL - Filozofie - Moderní filozofie
- FIL - Filozofie - uvod do filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Antická filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filozofie 18. a 19. stol
- ZSV - Základy společenských věd - Novověka filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Současná filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Středověka filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Vznik filozofie, předsokratovská filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - filozofie
- MKT - Marketing - Marketingová strategie a filozofie
- FIL - Filozofie - Dělení filozofie
- FIL - Filozofie - Filozofie - úvod
- FIL - Filozofie - Renesanční filozofie - 1. část
- FIL - Filozofie - Renesanční filozofie - 2. část
- FIL - Filozofie - Novověká filozofie
- FIL - Filozofie - Filozofie doby osvícenské
- FIL - Filozofie - Filozofie klasického období I.
- FIL - Filozofie - Filozofie klasického období II., helénistická filozofie
- FIL - Filozofie - Německá klasická filozofie
- FIL - Filozofie - Renesanční filozofie
- FIL - Filozofie - Vznik a vývoj filozofie, počátky filozofie v období antiky
- ZSV - Základy společenských věd - Demokracie Řecká antická filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Středověká filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Systematická filozofie řecké antiky
- FIL - Filozofie - Charakteristika české filozofie na přelomu 19. a 20. stole
- FIL - Filozofie - Filozofie na přelomu 19. a 20. století vymezení fází
- FIL - Filozofie - Česká filozofie po listopadu 1989
- FIL - Filozofie - Česká katolická filozofie
- FIL - Filozofie - Česká protestantská filozofie
- PSY - Psychologie - Vývoj psychologie v rámci novodobé evropské filozofie
- FIL - Filozofie - Aristoteles a jeho filozofie
- FIL - Filozofie - Světová filozofie 20. století
- FIL - Filozofie - Ceska filozofie
- FIL - Filozofie - Filozofie 20. stoleti
- FIL - Filozofie - Filozofie po 19.stol
- FIL - Filozofie - Poklasická filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Úvod do filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - ANTICKÁ FILOZOFIE KLASICKÉHO OBDOBÍ A DOBY HELÉNISMU
- ZSV - Základy společenských věd - FILOZOFIE 19. STOLETÍ
- ZSV - Základy společenských věd - filozofie 20. stol. - gnozeologie
- ZSV - Základy společenských věd - filozofie bytí, hermeneutika, křesťansky orientovaná filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - FILOZOFIE DOBY BAROKA A OSVÍCENSTVÍ
- ZSV - Základy společenských věd - FILOZOFIE DRUHÉ POLOVINY 20. STOLETÍ
- ZSV - Základy společenských věd - Filozofie klasického období(sokrates, platon, aristoteles)
- ZSV - Základy společenských věd - filozofie postmoderní (současná)
- ZSV - Základy společenských věd - FILOZOFIE POČÁTKU 20. STOLETÍ
- ZSV - Základy společenských věd - Filozofie v baroku
- ZSV - Základy společenských věd - Filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Hélenistická filozofie a Sokratovské školy
- ZSV - Základy společenských věd - Křesťanská filozofie ve středověku
- ZSV - Základy společenských věd - německá klasická filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - RENESANČNÍ FILOZOFIE
- ZSV - Základy společenských věd - Renesanční filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - renezanční filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Starověká řecká filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - středověká filozofie (patristika, scholastika)
- ZSV - Základy společenských věd - STŘEDOVĚKÁ FILOZOFIE
- ZSV - Základy společenských věd - základy filozofie a východního myšlení
- ZSV - Základy společenských věd - ČESKÁ FILOZOFIE
- ZSV - Základy společenských věd - Česká filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - FILOZOFIE A JEJÍ POČÁTKY, ROZDĚLENÍ, CHARAKTERISTIKA A ZÁKLADNÍ FILOZOFICKÉ POJMY
- ZSV - Základy společenských věd - FILOZOFIE A JEJÍ POČÁTKY
- ZSV - Základy společenských věd - FILOZOFIE EXISTENCE
- ZSV - Základy společenských věd - FILOZOFIE STARÉ ČÍNY
- ZSV - Základy společenských věd - GENDEROVÁ FILOZOFIE
- ZSV - Základy společenských věd - Indická filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - NĚMECKÁ FILOZOFIE 19.STOLETÍ
- ZSV - Základy společenských věd - NĚMECKÁ idealistická FILOZOFIE
- ZSV - Základy společenských věd - RENESANČNÍ FILOZOFIE
- ZSV - Základy společenských věd - STŘEDOVĚKÁ FILOZOFIE – KŘESŤANSTVÍ, PATRISTIKA, AURELIUS AUGUSTINUS
- FIL - Filozofie - Novoveka filozofie jako obrat k poznavajicimu subjektu
- FIL - Filozofie - Filozofie v obdobi stredoveku, renesance, reformace
- FIL - Filozofie - Vznik filozofie z mytologie
- ZSV - Základy společenských věd - Renesanční filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Úvod do filozofie
- ZSV - Základy společenských věd - Úvod do filozofie
- FIL - Filozofie - Helénská filozofie
- FIL - Filozofie - Renesanční filozofie
- FIL - Filozofie - Středověká filozofie
- FIL - Filozofie - Úvod do filozofie
Copyright 2024 unium.cz