- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Dějiny komunistické strany Československa Jacques Rupnik
D - Dějepis
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálJacques Rupnik: Dějiny komunistické strany Československa
Rok 1948
K mocenskému monopolu
„národně demokratická“ orientace zdaleka nebyla v vedení KSČ přijímána jednomyslně
„tvrdí“ komunisté z politického byra (ze Slováků V. Široký, z Čechů V. Kopecký a R. Slánský) v roce 1945 souhlasili s demokratickou linií jen neradi jako s dočasným ústupkem
jakmile se objevily první známky, že vliv komunismu klesá, znovu se vynořilo pokušení sáhnout k jiným metodám
květnové volby 1946 – nevalný výsledek komunistické strany na Slovensku
už v roce 1945 ve vedení KSČ vedle ofic. demokratické linie existovala také náhradní „mimoparlamentní“ strategie; právě v tomto světle musíme pohlížet na Gottwaldem opakované heslo, že (na rozdíl od austromarxistů ze začátku století) si komunisté nepředstavují, že 51% hlasů ve volbách k vybudování socialismu postačí
začátek studené války a obrat, který nastal v létě a na podzim 1947, tedy neznamenají radikální změnu strategie, ale spíše postupný posun od jedné varianty ke druhé se stejným cílem: kom. strana musí získat monopol moci
„Milionářská“ daň
sucho v létě 1947 zničilo úrodu obilí a způsobilo vážné problémy v zásobování, kterých se KSČ pokusila využít – sovětská pomoc (asi 400 000 tun pšenice) měla lidem pomoci zapomenout na záležitost s Marshallovým plánem a KSČ zahájila velkou kampaň za zavedení výjimečné daně, kterou by platili „milionáři“
tři čtvrtiny ekonomiky vlastnil stát – útok proti „milionářům“ čirá demagogie
návrh zákona – min. Ďuriš; koncem srpna zamítnut všemi pol. stranami jako směšný
poprvé od konce války se kom. str. ocitla v izolaci
1945 – 6 překvapivě umírněné vystupování kom. str.
nyní se zdálo, že se vrací k meziválečným praktikám: spojuje ekonomické požadavky s pol. cíly a obrací se přímo k „masám“ lidu bez ohledu na koaliční strany
Slovenská krize: generální zkouška
Gottwald – 5.6.1947: „Slovensko je ve všech ohledech slabým článkem republiky.“
tvrzení, že Slováci získali klíčové pozice v Demokratické straně a tyto funkce využívají k protičeským a protisovětským záměrům
opět vyvoláno strašidlo slovenského separatismu
bylo ohlášeno rozsáhlé spiknutí proti republice: G. Husák za slovenské komunisty předložil verzi o uzavření „paktu“ s Demokratickou stranou, který jim umožnil návrat na politickou scénu a proniknutí do státního aparátu
vznesen požadavek odchodu demokratů se sboru slovenských pověřenců (30.10.)
druhý den Husák bez porady s ministry z Dem. str. sbor rozpustil, komunisté posílají Gottwaldovi jako hlavě pražské vlády vysvětlující důvody demise
v Praze se komunisté pokusily zvrátit vývoj tím, že přizvali na zasedání Národní fronty své „masové organizace“ (odbory, rolníky, odbojáře…), kde se mělo rozhodnout o slovenské krizi
„rozšířené“ pojetí NF bylo zamítnuto a věc se vrátila tam, odkud vyšla, tzn. před slovenskou Národní frontu
19. listopadu se do fce vrací sbor slovenských pověřenců a přes drobné změny jsou v ní komunisté díle v menšině
pokus kom. str. uměle vytvořit krizi, aby se mohla chopit moci na Slovensku, skončil naprostým fiaskem
navzdory tomu byl ale jakousi generální zkouškou na únorovou státní krizi – po teorii „spiknutí“ měla mobilizace masových organizací obejít parlamentární instituce
tento bratislavský scénář z list. 1947 se přesně opakoval v ún. 1948, s tím rozdílem, že tentokrát šlo o menšinové nekomunistické strany, které vyvolaly vládní krizi, čímž se v Praze dopustili stejného omylu jako komunisté v listopadu v Bratislavě
Sociální demokracie a KSČ
čeští socialisté (národní socialisté + sociální demokracie) v roce 1947 vytvořili s kom. str. „socialistický blok“ v rámci NF, kteréžto uskupení nahrávalo záměrům KSČ – česká strana socialistická tedy z „bloku“ vystupuje a snaží se spolupracovat spíše s umírněnými koaličními stranami
soc. dem. dále zastánci socialistického „bloku“ – v zásadních otázkách se drželi politiky kom. str.
sovětský svaz prezentují soc. dem. jako záruku budování socialismu v Československu; všechny meziválečné reformistické snahy skončily nezdarem: „Jen v Rusku, v zemi vojensky nepřemožitelné a hospodářsky nezávislé mohla diktatura proletariátu zdolat vnitřní i vnější nepřátele a uvést národy Sovětského Svazu na pouť k socialismu.“ – ideolog soc. dem. Jiří Srnka – tvrdí, že Československo se může vyhnout diktatuře proletariátu a budovat socialismus cestou lidové demokracie (Bez diktatury proletariátu, Cíl, 1946); těm, kteří by snad pochybovali o typu navrhovaného socialismu, autor připomíná, že lidová demokracie se liší od demokracie tím, že odmítá svobodu nepřátelům demokracie
úpadek soc. dem. lze vysvětlit absencí vlastních cílů
zatímco se situace v Národní frontě čím dál více polarizuje, československá komunistický strana oživila politiku „socialistického bloku“
12.9.1947 byl podepsán společný dokument, za KSČ jej podepsali Gottwald, Slánský a Kopecký, za sociální demokraty Fierlinger, F. Tymeš a B. Vilím; obě strany se zavázaly, že budou ve všech důležitých politických otázkách postupovat společně
tři socialističtí lídři však podepsali tento dokument bez toho, aby předtím informovali ostatní členy vedení strany – na sjezdu strany v Brně v list. 1947 utrpěl Fierlinger drtivou porážku a musel vedení strany postoupit Bohumilu Laušmanovi, zastánci středu, který měl udržet rovnováhu mezi oběma tendencemi ve straně, aniž by se soc. dem. stala rozhodným protivníkem kom. str.
Zasedání ústředního výboru v listopadu 1947
koncem listopadu soc. dem. v naprosté izolaci
zasedání ústředního výboru ve dnech 27. a 28. listopadu mělo upravit strategii KSČ
vznesena otázka moci – strany prošpikovány reakčními živly, které by „chtěly ve vhodnou chvíli vyvolat vládní krizi a pokusit se nastolit úřednickou vládu. Politicky by měl být takový krok považován za pokus o reakční převrat. Na což je třeba rázně odpovědět a reakci rozdrtit.“
je nutné „odstranit ze všech složek Národní fronty reakcionáře, očistit veřejný život na Slovensku od protistátních živlů, a to nejen politickými, ale také administrativními prostředky.“
Únor: uchopení moci
ve druhé pol. roku 1947 lze ve strategii KSČ pozorovat urychlení přechodu od parlamentní linie zachovávající zákony k mimoparlamentní linii dobývání mocenského monopolu, podobní tomu, co se už odehrálo v ostatních východoevropských zemích
za únorové krize provedla KSČ syntézu obou výše zmíněných strategií – paradoxně právě chyby „protistrategie“ umírněných stran jí umožnily převzít moc ve státě, a právě to přispělo k originálnosti toho, co se označuje za „pražský převrat“
začátkem února 1947 stoupalo napětí v koalici do té míry, že prakticky ochromilo činnost vlády
komunisté trvají na nutnosti nových sociálních reforem – pozemkové reformy, další znárodňování, daně z kapitálu apod. x umírněné strany se snaží zaměřit spor na otázky otevřeně politické, týkající se povahy režimu – debata o Ústavě, předčasné volby, policie
střet dvou pojetí politiky: komunistického, kdy se politický poměr považuje za odraz třídních konfliktů ve společnosti a zdůrazňují se sociální změny a ovládnutí masových organizací x pojetí umírněných stran, které sázejí výlučně na volební strategii a odmítají chápat politiku mimo trojúhelník zděděný z první republiky – mimo vedení stran, vládu a prezidenta
střet započal 13. února otázkou komunistického vlivu v policii (SNB); od roku 1945 řídili komunisté ministerstvo vnitra
z dvaceti sedmi krajských policejních náčelníků bylo dvacet členů KSČ
ministr spravedlnosti Prokop Drtina ostře vystoupil proti komunistickému ovládnutí bezpečnostních služeb, které odhalovaly různá pseudospiknutí jako například údajné spiknutí v Mostě, ale nedokázaly najít viníky atentátů, při nichž byly v září 1947 zaslány balíčky obsahující výbušninu Janu Masarykovi, místopředsedovi vlády Petru Zenklovi a ministru spravedlnosti
odpoledne byl Drtina informován, že předchozího dne bylo 8 nekomunistických divizních policejních komisařů zbaveno fce a nahrazeno komunisty
nekomunističtí ministři požadovali anulaci tohoto příkazu a ministr vnitra byl vyzván, aby na následujícím zasedání vlády 17. února předložil zprávu o naplnění vládního rozhodnutí; komunistický ministr V. Nosek se však na toto zasedání nedostavil
nekomunističtí ministři se odmítli účastnit zasedání vlády, dokud nebude rozhodnutí ze 13. února splněno
20. února ministři národně socialistické strany, lidové strany a slovenské Demokratické strany odmítli přijít na zasedání vlády svolané Gottwaldem a podali demisi
proč se rozhodli udělat zkušební test z policie? Zdálo se, že v panujícím ovzduší krize vyvstane otázka přežití režimu nejjasněji právě nastolením tématu „policejního státu“. Dále se domnívali, žer toto téma vyburcuje veřejné mínění a především že se v této otázce nekomunistické strany (tedy včetně soc. dem.) shodnou.
tato improvizovaná strategie se původně zakládala na předpokladech, které se nakonec ukázaly jako chybné
politické strany odstupujících ministrů svým protivníkům mnohé usnadnily: demise byla menšinová (dvanáct ministrů z dvaceti šesti a netýkala se soc. dem. ani nezávislých osobností, jako byl ministr zahraničí Jan Masaryk; za těchto podmínek ani ústavně „nezaručovala“ pád Gottwaldovy vlády, a tedy ani předčasné volby.
tři politické strany, jejichž ministři podali demisi, usilovaly pouze o vyvolání vládní krize a chtěly se vyhnout krizi celého zřízení, ale ve skutečnosti dosáhly pravého opaku
z ofensivní pozice 13. února (kdy byli komunisté všemi ostatními stranami s podporou prezidenta republiky „přitlačeni ke zdi“) se strany odstupujících ministrů ocitly již 20. února v defenzivě: sotva ministři podali demisi, nezbylo jim než doufat, že prezident ji odmítne přijmout
na zasedání 20. února prezidium KSČ označilo jednání tří politických stran jako rozsáhlé reakcionářské spiknutí „antidemokratického, protilidového a antisocialistického bloku, jehož cílem je svrhnout režim lidové demokracie“. Vedoucí činitelé oněch tří stran se tím „vydělili z Národní fronty a vládního programu...“
ihned vydány pokyny vedením KSČ: „Bezodkladně zmobilizovat všechny síly pracujícího lidu na podporu vlády Klementa Gottwalda, který statečně setrvává na svém místě... a která učiní veškerá opatření, aby zajistila bezpečnost, klid a pořádek ve státě“ a hájila svazky se SSSR a se společenstvím slovanských zemí.
cílem KSČ bylo donutit co nejdříve Beneše k přijetí demise 12 ministrů a doplnit vládu osobnostmi podle svého výběru
únorovou krizi lze shrnout jako boj komunistů se třemi zmíněnými stranami o soc. dem. a prezidenta Beneše: zatímco komunisté během onoho víkendu 21.-22. února shromáždili 8 000 delegátů na mimořádném sjezdu závodních rad, aby podpořili vládu K. G., nekomunistické strany se jakékoli mobilizaci vyhnuly. Zatímco národně socialistická strana pořádala ples (!), kde prý panovala znamenitá nálada, Gottwald se v Praze obracel k 80 000 demonstrantů a požadoval, aby prezident demisi 12 ministrů přijal.
před 8 000 delegáty na sjezdu závodních rad Gottwald a Zápotocký odbory vyzývali k podpoře KSČ v boji s „reakcionářskými živly ve vládě“
straší se nezaměstnaností, inflací, „zbídačením drobných střadatelů“
zásadní úlohu ve strategii nátlaku na existující in
Vloženo: 19.02.2011
Velikost: 104,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu D - Dějepis
Podobné materiály
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- HV - Hudební výchova - Dějiny od romantismu
- HV - Hudební výchova - Dějiny české hudby
- D - Dějepis - Dějiny USA od vzniku do počátku 20. století
- D - Dějepis - Mýtus a dějiny
- LIT - Literatura - 19 Stoleti Dejiny
- D - Dějepis - Ceske dejiny ve vrcholnem stredoveku
- ZSV - Základy společenských věd - Druhy umění - film, dějiny filmu
- D - Dějepis - Svetove dejiny po r. 1945 - část I
- D - Dějepis - Svetove dejiny po r. 1945 - část II
- D - Dějepis - Světové dějiny po r. 1945 - část III
- D - Dějepis - Dějiny raného novověku Jan Kalvín
- D - Dějepis - Dějiny raného novověku Martin Luther
- D - Dějepis - Dějiny raného novověku Zápas masopustu s postem
- D - Dějepis - Dějiny raného novověku Čarodějnické procesy
- D - Dějepis - Dějiny 20. století Katyň
- LIT - Literatura - České dějiny
- D - Dějepis - Dějiny mezi válkami
- LIT - Literatura - 19 STOLETI DEJINY
- PSY - Psychologie - Dějiny psychologie, kognitivní procesy
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny politologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- D - Dějepis - Dějiny USA
- PSY - Psychologie - Dějiny psychologie
- D - Dějepis - Židovské dějiny
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- ZSV - Základy společenských věd - Dějiny psychologie
- Z - Zeměpis - Transformační procesy v post komunisticke evrope
- A1B14BP1 - Bezpečnost v elektrotechnice 1 - Multivibrátor pohled ze strany součástek - vypracovaný
- VS - Veřejná správa - Politické strany
- VS - Veřejná správa - Strany jako organizace
- ZSV - Základy společenských věd - Strany jako organizace
- ZSV - Základy společenských věd - politická sociologie (politická moc, strany, rozdělení, volební systémy)
- D - Dějepis - Hlavni politicke strany v dobe 1. republliky
- FIL - Filozofie - politicke strany
- D - Dějepis - Vývoj Československa po roce 1945
- D - Dějepis - 20 let samostatného Československa (1918 - 1939)
- D - Dějepis - Osvobození Československa a výsledky války
- D - Dějepis - Vznik Československa a jeho vývoj v letech 1918 až 1938
- D - Dějepis - vznik československa a jeho vývoj
- D - Dějepis - VZNIK ČESKOSLOVENSKA A VÝVOJ DO ROKU 1920
- ZSV - Základy společenských věd - HOSPODÁŘSKÁ INTEGRACE ČESKOSLOVENSKA V POVÁLEČNÉ EVROPĚ, EU
- D - Dějepis - Poválečný vývoj Československa
- D - Dějepis - Vznik Československa 1918
- D - Dějepis - Československa 1918
Copyright 2024 unium.cz