- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálovníku mohou být slova rozdělena trojím způsobem:
vysvětlujícím opisem, který vystihuje hlavní významové rysy (př. autostráda = několikaproudová silnice pro dálkové spoje)
vysvětleno tím, že se uvede synonymum (př. autostráda = dálnice)
uvedením ekvivalentu (odpovídající výraz) v jiném jazyce< (př. autostráda = e Autobahn
Slova ve slovnících mohou být řazena abecedně nebo po skupinách a to podle významových souvislostí.
slovníky výkladové:
sl. jazykové
příruční slovník jazyka českého
encyklopedie (Oto)
slovník spisovného jazyka českého
slovník literárních směrů
naučné
Význam slova a jeho složky
význam slova = určitý informační obsah slova
jednovýznamová slova : jen jeden význam (fotbal, modrý, polština)
vícevýznamová slova : 2 a více významů (většina slov)
dost často je jeden základní význam a ostatní významy jsou odvozené (hruška - plod je základní a strom je odvozený, knihovna, list, hlava, lopatka)
někdy se stává, že slova nemají základní význam, ale významy jsou na stejné úrovni = homonyma (sl.souznačná), př.kolej
u významu slov rozlišujeme obsah a rozsah slova:
obsah tvoří souhrn dvou nebo více významových rysů
význ.rysy = význ.složky, na které můžeme význam slova rozlišit
př.: vynález - něco nového, co dříve nebylo; něco vymyšleného a zkonstruovaného v oboru techniky; něco s prospěchem využitelným v praxi
rozdíl mezi vynálezem a objevem : vynález = vymyšlení nového technického zařízení s prospěchem v praxi a objev = poznání a odhalení něčeho neznámého, co je pro nás významné (objevení molekul, ...)
rozsah slova je dán okruhem jevů, které se ustáleně slovem označují, tzn. významem, který to slovo pokrývá (př. vynález zahrnuje všechny význ.tech.vymoženosti, ale pokud se jedná o drobnou úpravu, pak nemluvíme o vynálezu
význam slova:
věcný
symbolický
slovotvorný
slova kořenná (kořen + koncovka) nemají slovotvorný význam = nazývají se slova značková
Významové vztahy mezi slovy
antonyma (slova protikladná)
antonyma jsou slova označující jevy stejného druhu, ale opačných vlastností (př. přítel - nepřítel, malý - velký)
v ironickém vyjádření užíváme některá slova v protikladném smyslu (př. To to pěkně dopadlo ! = špatně)
synonyma (slova souznačná)
synonyma jsou slova stejného věcného významu
v jazyce je málo slov, které mají zcela stejný význam jako např.: hoch - chlapec, stále - pořád
nejčastěji jde o dvojici českého a cizího slova jako např.: stejnokroj - uniforma, podobizna - portrét
v terminologii některých oborů existují dvojice souznačných slov původu domácího a mezinárodního (většinou latinského) - je to např. botanika, zoologie, gramatika
slova se mohou lišit citovým zabarvením jako např.: stále (spisovné) - pořád (hovorové)
některá slova jsou souznačná jen v některých významech, ale v jiných se liší, např.: těžký - obtížný - pokud je to ve významu, kdy něco vyžaduje značné schopnosti nebo dovednosti, pak jsou souznačná, ale jinak: obtížný - i ve významu obtěžující (obtížný hmyz) a těžký - ve významu velké váhy, velmi vážný, těžký zločin
jen částečně jsou synonymní slova : půda - země, ukrást - vzít
Slova významově blízká
významy některých slov jsou blízké, ale ne stejné, někdy se liší málo, ale rozdíl je znatelný (př. : průhledný - průsvitný, vlhký - mokrý)
některá slova pojmenovávají určitý jev z různých stránek: nesmělý nebo ostýchavý chlapec, ale není význam stejný - nesmělý pokus o něco
někdy se nedbá rozdílu mezi významy některých slov : současník - vrstevník (někdy jako synonyma)
někdy se dělají chyby díky podobnosti hláskového složení : ustanovit (určit) - ustavit (založit, zřídit)
ustavit je slovo mnohem řidčeji používané, proto dochází k mylnému užívání slovesa ustanovit, které je podobně znějící
Změny ve slovní zásobě
význam slov se mění tak, že se jeho rozsah může rozšiřovat (př.výroba) nebo řidčeji zužovat (př.vteřina - úhlová jed.), někdy se slovo začne užívat jako termín - význam se specializuje (př.televizní kanál)
další změny:
metafora:
z řeč. = přenesení
nepřesně užívána jako přirovnání na základě podobnosti
slovo je nahrazeno slovem nebo slovním obratem jiného druhu na základě podobnosti (vzhled, rozměr, množství, vlastnosti),př. moře - místo číslovky mnoho, jehla, ...
metonymie:
z řeč. = záměna jména jménem
užívá se k označení předmětu jiného jména na základě věcné souvislosti (př. koupit si Schillera)
synekdocha je nejtypičtější metonymie a dochází zde k záměně části a celku (jaro,léto)
tvoření nových pojmenování:
tvoří se nová slova a víceslovná pojmenování pro označení nových věcí, vztahů, institucí, tak s rozvojem techniky vznikla slova jako obrazovka, pečivárna, ...
některá byla tvořena z domácích složek, ale podle vzoru z cizího jazyka (mrakodrap - podle něm. Wolkenkratzer a ten podle angl. skycraper)
přejímání slov z cizích jazyků:
z latiny (kostel, škola), němčiny (forman, hrabě), polštiny (za NO - vzor, okres),
z angličtiny (trast, tenis), ruštiny (nápěv, chrabrý), francouzštiny (kombiné, nuance)
přejímali se i slova ve vědecké a technické terminologie - mezinárodní slova z latiny a řečtiny (biologie, televize, moderátor)
z češtiny byla také přejata slova do cizích jazyků (robot - z RUR od Čapka, bič a čížek přejaty do němčiny, dále přejala slovenštiny, polština a jihoslovanské jazyky)
ústup a zánik slov:
většinou proto, že označované jevy zanikly (pětiletka, hejtmanství) nebo se změnily postoje lidí k nim a změnily se vztahy lidí mezi sebou (vašnosta), ale tato slova nezanikají a užívají se, když mluvíme o minulé době nebo ironicky
některá slova byla nahrazena slovy z cizích jazyků (back - obránce) nebo se ze dvou neustálených souznačných pojmenování obecně rozšíří jedno (kosmonautika - u nás víc = astronautika)
některá slova se vyskytují jen ve frazeologických spojeních (je to na jedno brdo, kdy brdo byla součástka tkalcovského stavu)
ke slovům staršího jazyka sahají často autoři historických děl, kde chtějí ukázat dobové prostředí
Jazykověda a její disciplíny
JAZYKOVĚDA = LINGVISTIKA (z lat. lingua = jazyk)
- věda o jazyce a jeho užívání (analýza jazyka, popis a výklad jazykových jevů)
Disciplíny:
hláskosloví - o zvukové složce jazykové komunikace tvořené v orgánech mluvenífonetika - nauka o artikulaci (tvoření) hlásek a o jejich akustickém složenífonologie - nauka o systému a funkci fonémů (foném = zvuková jednotka schopná rozlišit význam slov nebo tvarů); převážně na fonologickém principu je český pravopis (rozlišením y/i rozlišujeme slova : mít - mýt, apod.)ortoepie - nauka o správné výslovnostiortofonie - kodifikace ortoepieortografie - nauka o zásadách užívání písmen při psaní
gramatika (mluvnice) - o významu věty na základě jejích složek a vztahů mezi nimimorfematika - nauka o morfémech, jejich stavbě, druzích, kombinačních schopnostechmorfologie = tvarosloví - nauka o slovních druzích, o vnitřní tavbě slovních tvarůsyntax = skladba - nauka o stavbě vět a souvětí
lexikologie - nauka o slovní zásoběetymologie - o původu slovonomastika - o vlastních jménechlexikografie - o sestavování slovníků - lexikonů
sématika - nauka o významu slov
slovotvorba - nauka o tvoření slov (derivologie)
stylistika - nauka o slohu; nauka o způsobu výběru jazykových prostředků v jazykových projevech, o slohové výstavbě textůtextová lingvistika - speciální obor, o výstavbě souvislých jazykových projevů (texty ústní i písemné)
dialektologie - zabývá se studiem nářečí (dialektů)
nové obory:
sociolingvistika(vztah jazyka a společnosti v historii a současnosti)
psycholingvistika (vztahy jazyka a psychických procesů)
aplikovaná lingvistika (př.matematická, v oblasti automatizace - komunikace člověka a stroje)
lingvodidaktika (o metodách jazykového vyučování
jazykověda:
diachronní (historická) - studium vývoje jazyka
synchronní - studium jazyka v určitém období
Přehled vývoje naší jazykovědy
mistr Klaret - slovník (za doby Karla IV.)
rozvoj vlastního písemnictví je spjat s rozvojem češtiny v době humanistické a českobratrské<
nejstarší mluvnice - Beneš Optát (1533)
Gramatika česká - Jan Blahoslav (1571) - o kultuře jazyka a výslovnosti
doba pobělohorská
dva čtyřjazyčné slovníky - Adam z Veleslavína
soustavná mluvnice češtiny - Vavřinec Benedikti z Nedožier (Slovák)
Václav Jan Rosa - jeden z puristů (snaha zabránit cizím vlivům)
slovník "Poklad jazyka českého", který shořel r.1656 v Lešně - J.A.Komenský
národní obrození - 19. stol.
zakladatel české jazykovědy (jazykovědné práce) - Josef Dobrovský - "Zevrubná mluvnice jazyka českého" - psána německy (nemyslel si, že čeština nabude ztracených pozic)
5ti dílný "Slovník česko - německý" - Josef Jungmann (shrnul zde starší slov.zásobu, slova nově obohacující češ.)
Jan Gebauer:
"Historická mluvnice jazyka českého" - vývoj češtiny
"Slovník staročeský" - jen zpracoval a vydal ho z menší části
praktické mluvnice: "Mluvnice česká pro školy střední a ústavy učitelské" a "Příruční mluvnice jazyka českého pro učitele a studium soukromé"
"Pravidla českého pravopisu" - příručka, která se stala tradiční základní pomůckou
samostatný československý stát po r.1918
jazykověda se bohatě rozvinula a nabyla světového významu - "pražská jazykovědná škola" - v čele s profesorem
UK : Vilém Mathesius se spolupracovníky - PRAŽSKÝ LINGVISTICKÝ KROUŽEK (26)
dílo:
"Čeština a obecný jazykozpyt"
"Řeč a sloh" - populární pojednání určilo směr bádání
-Bohuslav Havránek
znalec češtiny a vynikající slavista
"Vývoj spisovného jazyka českého"
"Česká nářečí"
"Česká mluvnice"
František Trávníček
"Historická mluvnice československá"
"Mluvnice spisovné češtiny" - 2 díly
Vladimír Šmilauer
zpracování syntaxe současné spisovné češtiny - "Novočeská skladba"
přehledné shrnutí poznatků o současné spisovné češtině - "Nauka o českém jazyku"
Jaroslav Bauer a Miroslav Grepl - "Skladba spisovné češtiny"
odborné časopisy:
"Naše řeč"
"Slovo a slovesnost" - obecněji zaměřený
"Český jazyk a literatura" - časopis hlavně pro učitele
ÚSTAV PRO JAZYK ČESKÝ AV ČR
- ústřední pracoviště pro všestranné bádání o češtině
- soustředěna péče o jazykovou kulturu
Mluvnický význam slov a větná spojení
Tvarosloví
- tvarosloví (morfologie) se zabývá tříděním slov na slovní druhy a tvary slovních druhů a jejich mluvnickými významy
slovní druhy - kategorie komplexní a jsou vymezeny z trojího hlediska :
morfologický charakter : neohebná x ohebná (časují se nebo skloňují, pokud se skloňují, pak o jaký typ skloňování: substantivní, adjektivní, zájmenný)
věcný význam slova (sématika)
syntaktická funkce (větný člen); ohebná + příslovce : význam věcný a syntaktický, neohebná (až na citoslovce) význam věcný a gramatický jen ve spojení s jinými slovy
Slovní druhy:
slova ohebná:
skloňování (deklinace):
1. podstatná jména (substantiva)
2. přídavná jména (adjektiva)
3. zájmena (pronomina)
4. číslovky (numeralia)
časování (konjugace):
5. slovesa (verba)
slova neohebná:
6. příslovce (adverbia)
7. předložky (prepozice)
8. spojky (konjukce)
9. částice (partikule)
10. citoslovce (interjekce)
Mluvnické kategorie jmen:
Pády:
1. pád (casus) - vyjadřuje vztahy jména ve větě
1.pád nominativ (kdo?co?): fce syntaktická: podmět; význam věcný: cíl nebo původce děje
2.pád genitiv (koho?čeho?čí?): fce syn.: přívlastek, předmět; v.věcný: přivlastňovací, původce děje, cíl děje, vlastnosti, ...
3. pád dativ (komu?čemu?): fce syn.: předmět, přísl.určení; v.věčný: přivlastňování, prospěch
4.pád akuzativ (koho?co?): fce syn.: předmět, v.věcný: vyjadřuje cíl děje
5. pád vokativ (oslovení): fce syn.: nemá platnost větného členu, zvolání, oslovení, jednočlenná věta
6. pád lokál (o kom? o čem?): fce syn.: příslovečné určení; v.věcný: okolnost děje
7.pád instrumentál (kým?čím?): fce syn.: přísl. určení i doplněk a předmět; v.věcný: okolnosti děje
Jmenné číslo (numerus) - vyjadřuje číselné vztahy reálné skutečnosti t děje
singulár - jednotné číslo
plurál - množné číslo
duál (dvojné číslo) - označení věcí v páru (ze staré češtiny); dnes : rukou, nohou, rukama, očima, ušima
jména pomnožná - tvar množného čísla, ale označují jednu osobu, věc (kamna, narozeniny, ústa, Čechy)
jména hromadná - tvar jednotného čísla, ale označuje větší počet (skot, uhlí, bratrství, vojsko, mládež)
jména látková - označují tvarem jednot.čísla věci, jejichž části jsou shodné s celkem (mák, hrách, voda x dvě vody)
jmenný rod (genus) - jména vyjadřují svým tvarem příslušnost k některé kategorii
mužský (maskulinum), ženský (femininum), střední (neutrum)
životnost a neživotnost (jen u muž.r.: 4.p. = 1.p.pl.i.sg.: než.;
Vloženo: 9.09.2011
Velikost: 195,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu CJ - Český jazyk
Podobné materiály
- 2354 - ČESKÝ JAZYK - český jazyk
- CJ - Český jazyk - Německy psaná lit.v českých zemích
- CJ - Český jazyk - český realismus
- LIT - Literatura - Český surrealismus
- CJ - Český jazyk - Národní obrození v českých zemí
- CJ - Český jazyk - Písemnictví v českých zemích v 9.- 14. století
- CJ - Český jazyk - Realismus český
- CJ - Český jazyk - Český romantismus 19. století
- D - Dějepis - Nástup Habsburků na český trůn_ doba rudolfinská
- D - Dějepis - Postavení českých zemí v Habsburské monarchii
- LIT - Literatura - Slovanské kořeny našeho písemnictví a vznik českých literárních památek v době raného feudalismu
- LIT - Literatura - Český realismus
- LIT - Literatura - Český romantismus
- 1 - Český jazyk - Český humanismus
- Právo - Základy práva - Právo v českých zemích
- CJ - Český jazyk - Český naturalismus
- D - Dějepis - Český stát za posledních Přemyslovců a Lucemburků
- LIT - Literatura - OHLASY PÍSNÍ ČESKÝCH-čelakovský
- D - Dějepis - Revoluce v českých zemích (1848)
- D - Dějepis - Český stát ve vrcholném středověku
- CJ - Český jazyk - Literární vývoj v českých zemích od 9. do 13. století
- D - Dějepis - Renesance a humanismus v Českých zemích
- D - Dějepis - Revoluce 1848 v Českých zemích
- D - Dějepis - Český stát za posledních Přemyslovců, gotická kultura
- D - Dějepis - Rozvoj Českých Zemí 2
- CJ - Český jazyk - Německy psaná literatura v Českých zemích
- CJ - Český jazyk - Český humanismus
- CJ - Český jazyk - Český realismus
- VV - Výtvarná výchova - Český kubismus
- CJ - Český jazyk - Humanismus a renesance v českých zemích
- CJ - Český jazyk - Národní obrození v českých zemích a literatura
- Z - Zeměpis - GEOPARK Český ráj
- D - Dějepis - Český stát za posledních Přemyslovců a Lucemburků
- LIT - Literatura - Raný český humanismus
- LIT - Literatura - Český film v exilu Jiří Voráč
- CJ - Český jazyk - Český a slovenský romantismus
- D - Dějepis - Cesky premyslovsky stat
- D - Dějepis - Cesky stat za vlady Lucemburku
- LIT - Literatura - Husitství, český humanismus
- LIT - Literatura - Český humanismus a baroko
- LIT - Literatura - Český realismus
- CJ - Český jazyk - Renesance a humanismu ve světě i v českých zemích (13. 17.
- CJ - Český jazyk - Český romantismus a vyvrocholení Národního obrození!
- D - Dějepis - Český stát a husictví
- D - Dějepis - český země v 17 století
- D - Dějepis - ROZVOJ ČESKÝCH ZEMÍ 2
- CJ - Český jazyk - Cesky realismus
- CJ - Český jazyk - Evropský a český romantismus
- CJ - Český jazyk - Český humanismus
- D - Dějepis - NOVOVĚKÝ ČESKÝ STÁT A SPOLEČNOST
- D - Dějepis - NÁSTUP HABSBURKŮ NA ČESKÝ TRŮN, VÝVOJ MONARCHIE DO PORÁŽKY DRUHÉHO STAVOVSKÉHO ODBOJE
- D - Dějepis - ČESKÝ STÁT ZA JIŘÍHO Z PODĚBRAD, VLÁDA JAGELLONCŮ, ZMĚNY V EVROPĚ A VE SVĚTĚ
- D - Dějepis - český stát za posledních přemyslovců 2
- D - Dějepis - ČESKÝ STÁT ZA POSLEDNÍCH PŘEMYSLOVCŮ
- CJ - Český jazyk - F. L. Čelakovský - Ohlas písní českých
- CJ - Český jazyk - vznik česky psané literatury
- CJ - Český jazyk - Český naturalismus
- D - Dějepis - VĚDA, KULTURA A UMĚNÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH V 19. STOLETÍ, NÁSTUP MODERNÍCH SMĚRŮ V UMĚNÍ A ARCHITEKT
- D - Dějepis - Český stát od Břetislava I
- D - Dějepis - český stát v době vrcholného středověku
- D - Dějepis - Český stát v období vrcholného středověku
- ZSV - Základy společenských věd - PRÁVNÍ ZÁKLADY ČESKÉHO STÁTU, ČESKÝ ÚSTAVNÍ VÝVOJ OD ROKU 1848
- D - Dějepis - ČESKÝ STÁT V 11 A 12.STOL.
- LIT - Literatura - Husitství, český humanismus
- LIT - Literatura - Český realismus
- Z - Zeměpis - Počátky veřejných knihoven v českých zemích do roku 1918
- CJ - Český jazyk - Cesky a slovensky romantismus
- CJ - Český jazyk - REALISMUS ČESKÝ A SVĚTOVÝ
- CJ - Český jazyk - Realismus český
- CJ - Český jazyk - Český Romantismus + slovenský
- D - Dějepis - Osvícenství v českých zemích
- D - Dějepis - český feudální stát
- D - Dějepis - Český stavovský odboj 1618-20, třicetiletá válka
- D - Dějepis - Český stát od Břetislava I
- D - Dějepis - Český stát za posledních Přemyslovců a Lucemburků
- LIT - Literatura - Evropská renesance a český humanismus v literatuře
- LIT - Literatura - Český literární romantismus
- LIT - Literatura - Český realismus a naturalismus
- LIT - Literatura - Vznik cesky psane literatury, umeni gotiky
- 14 - Informační procesy - Prekoordinované alfanumerické selekční jazyky
- 15 - Informační procesy - VĚCNÉ POŘÁDÁNÍ INFORMACÍ A SELEKČNÍ JAZYKY
- CJ - Český jazyk - Indoevropské a neindoevropské jazyky
- CJ - Český jazyk - jazykové skupiny
- CJ - Český jazyk - Jazykověda (lingvistika) a její disciplíny
- CJ - Český jazyk - jazykověda a její disciplíny
- CJ - Český jazyk - Národní jazyk a jeho útvary
- CJ - Český jazyk - Původ a vývoj českého jazyka
- CJ - Český jazyk - Vývoj české jazykovědy
- CJ - Český jazyk - Zvuková stránka jazyka
- CJ - Český jazyk - řeč a jazyk
- CJ - Český jazyk - Disciplíny jazykovědy
- CJ - Český jazyk - Fonetika, rozvrstvení jazyka
- CJ - Český jazyk - Indoevropské jazyky
- CJ - Český jazyk - Indoevropské jazyky
- CJ - Český jazyk - Jazyk a získávání informací, slovníky
- CJ - Český jazyk - JAZYK A ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ
- CJ - Český jazyk - Jazyk spisovný a útvary nespisovné
- CJ - Český jazyk - Jazykové styly, slohotvorní činitelé, stylistika
- CJ - Český jazyk - Národní jazyk a jeho útvary
- CJ - Český jazyk - Národní jazyka a jeho diferenciace
- CJ - Český jazyk - Práce s jazykovědnými příručkami
- CJ - Český jazyk - Slohové rozvrstvení jazykových prostředků
- CJ - Český jazyk - Slovanské jazyky
- CJ - Český jazyk - Vztah zvukové a grafické stránky jazyka
- CJ - Český jazyk - Zvuková stránka jazyka
- CJ - Český jazyk - Čeština a příbuzné jazyky, vývoj jazyka
- CJ - Český jazyk - Čeština jako národní jazyk
- 1 - Český jazyk - Zvuková stránka jazyka
- CJ - Český jazyk - Indoevropske jazyky
- CJ - Český jazyk - Zvuková stránka jazyka
- CJ - Český jazyk - Disciplíny jazykovědy
- CJ - Český jazyk - Jazykový rozbor textu
- CJ - Český jazyk - Jazykověda a její disciplíny
- CJ - Český jazyk - Přehled indoevropských, zvláště slovanských jazyků
- CJ - Český jazyk - Zvuková stránka jazyka
- CJ - Český jazyk - Základní jazykové příručky
- CJ - Český jazyk - STRUKTURA DÍLA A JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY
- CJ - Český jazyk - Vývoj českého jazyka
- CJ - Český jazyk - Vývoj českého pravopisu Národní jazyk Vypravování
- CJ - Český jazyk - Jazykove rodiny
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Jazyk Pascal
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Rozdělení programovacích jazyků
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Skriptovací jazyky
- CJ - Český jazyk - Jazyková forma a kodifikace, jazyková kultura
- CJ - Český jazyk - Jazyková norma a kodifikace, jazyková kultura
- CJ - Český jazyk - Jazykové styly a slohotvorní činitelé
- CJ - Český jazyk - Maturitní otázka č.7- Počátky a vývoj literárního jazyka na
- CJ - Český jazyk - Slovanské jazyky v rámci jazyků indoevropských
- CJ - Český jazyk - Struktura jazyka, jazykověda, její disciplíny a vývoj
- CJ - Český jazyk - Zvukova stranka jazyka
- CJ - Český jazyk - Cestina a jazyky pribuzne
- CJ - Český jazyk - Zvuková stránka jazyka.doc
- CJ - Český jazyk - Jazyky, které oblivňují slovní zásobu
- CJ - Český jazyk - Řeč a Jazyk
- CJ - Český jazyk - Zvuková stránka jazyka
- CJ - Český jazyk - Jazyk a racionální studium textu
- CJ - Český jazyk - Jazyk a získávání informací
- CJ - Český jazyk - Jazyk spisovný
- CJ - Český jazyk - Jazykové styly a slohotvorní činitelé
- CJ - Český jazyk - Jazykověda a její disciplíny
- CJ - Český jazyk - Přehled vývoje jazyka
- CJ - Český jazyk - Přehled vývoje naší jazykovědy
- CJ - Český jazyk - Zvuková podoba jazyka
- CJ - Český jazyk - jazyk jako nástroj myšlení a dorozumívání
- CJ - Český jazyk - mluvnice - vznik a vývoj českého jazyka
- CJ - Český jazyk - Zvuková stránka jazyka
- LIT - Literatura - Vývoj českého jazyka
- CJ - Český jazyk - INDOEVROPSKÉ JAZYKY
- CJ - Český jazyk - Jazykové prostředky
- CJ - Český jazyk - Cestina-nar.jazyk
- CJ - Český jazyk - graficka a zvukova stranka jazyka
- CJ - Český jazyk - Graficka str.jazyka
- CJ - Český jazyk - Jazyk a myšlení
- CJ - Český jazyk - Jazykové skupiny
- CJ - Český jazyk - Jazykověda a její disciplíny
- CJ - Český jazyk - puvod jazyka
- CJ - Český jazyk - ROMANTISMUS, SLOVANSKÉ JAZYKY, VYPRAVOVÁNÍ
- CJ - Český jazyk - Slovanské jazyky
- CJ - Český jazyk - vyvoj jazyka na nasem uzemi
- CJ - Český jazyk - Vztah spisovatelů k národu a jazyku
- CJ - Český jazyk - Zvuková stránka jazyka
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Programovací jazyky. Algoritmizace
- IVT - Informatika a výpočetní technika - systematické selekční jazyky
- CJ - Český jazyk - Jazykový materiál
- PSY - Psychologie - Specifické vývojové poruchy řeči a jazyka
- Z - Zeměpis - Obyvatelstvo sveta rasy narody jazyky nabozenstvi
- CJ - Český jazyk - Pocatky pisemnictvi na nasem uzemi a vyvoj jazyka do konce 14. s
- CJ - Český jazyk - mluvnice
- CJ - Český jazyk - Mluvnice
- CJ - Český jazyk - mluvnice
- CJ - Český jazyk - mluvnice - administrativní styl
- CJ - Český jazyk - mluvnice - Odborný styl
- CJ - Český jazyk - mluvnice - Polovětné konstrukce, odchylky od větné stavby
- CJ - Český jazyk - mluvnice - Publicistický styl
- CJ - Český jazyk - mluvnice - Slovni zasoba,slovniky
- CJ - Český jazyk - mluvnice - Souvětí podřadné, souřadné
- CJ - Český jazyk - mluvnice - Umělecký styl
- CJ - Český jazyk - mluvnice - Zvuková stavba
- CJ - Český jazyk - mluvnice -Mluvnické kategorie jmen a sloves
- CJ - Český jazyk - Mat ot mluvnice
Copyright 2024 unium.cz