- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálCELNICTVÍ
VÝVOJ CELNICTVÍ
Vzhledem ke své geografické poloze vedly přes naše území obchodní cesty spojující sever a jih, východ a západ Evropy již ve středověku. Již v 11. století vzniklo v Praze tržiště, kde se zastavovali zahraniční obchodníci, aby zaplatili celní poplatky, které náležely panovníkovi.
Na počátku 17. století byla organizace celnictví na našem území zhruba dobudována. Roku 1602 vydal Rudolf II. celní řád, který kromě tarifů stanovil přísný zákaz používat pro dopravu zboží jiných než stanovených cest. V roce 1637 byly stanoveny povinnosti i rozsáhlé pravomoci výběrčích cel.
Celní předpisy i sazebníky se měnily v průběhu historie rakouské i rakousko-uherské monarchie v závislosti na hospodářském a politickém vývoji. Střídala se období tzv. prohibice (vysoká cla a zákazy dovozu) s obdobími nižších celních tarifů.
Československá republika převzala řadu celních předpisů z Rakousko-Uherska a teprve v roce 1927 byl přijat první celní zákon. Celní zákony se měnily i po druhé světové válce.
Po roce 1989 v souvislosti s politickými a hospodářskými změnami (liberalizace zahraničního obchodu) a s rozpadem Československa platí od roku 1993 nový celní zákon.
V roce 2004 vstoupila ČR do EU, čímž skončila samostatnost v oblasti celnictví. EU je současně celní unií, to znamená, že pro všechny členské státy platí jednotné předpisy pro tuto oblast. Vůči nečlenům provádí EU jednotnou zahraničně obchodní politiku.
VÝZNAM A DRUHY CEL
Clo je dávka, kterou vybírá stát ze zboží při jeho přechodu přes hranice.
Význam cel
fiskální (je příjme státního rozpočtu, zhruba 4-5 % jeho příjmů)
obchodně politický (důležitý prostředek obchodní politiky států)
cenotvorný (clo se stává součástí ceny při prodeji zboží)
cla z hlediska obchodně politického
autonomní (jsou stanovena nezávisle autonomním rozhodnutím státu)
smluvní (jsou určena smlouvou s jiným státem nebo skupinou států)
cla z hlediska směru pohybu zboží
vývozní (vztahují se na vyvážené zboží do nečlenských států, zdražují prodej do zahraničí, stát je zavádí tehdy, má-li zájem, aby zboží zůstalo na domácím trhu, v současné době nejsou v ČR stanovena)
dovozní ( vztahují se na dovážené zboží z nečlenských zemí, zvyšují jeho cenu a znesnadňují tak jeho prodej na domácím trhu, chrání domácí výrobce )
tranzitní = průvozní (vztahuje se na zboží převážené přes území státu, v současné době ve světě téměř neexistují)
cla z hlediska účelu
finanční (jejich účel je fiskální, zabezpečují příjem EU – jen 25% z vybraných cel zůstává v rozpočtu členské země)
ochranná (chrání domácí trh, při vysokých sazbách znemožňují dovoz a jsou označována jako prohibiční)
preferenční (vztahují se na zboží tzv. preferenčního původu, to je zboží pocházející ze zemí, kterým je uděleno určité zvýhodnění)
odvetná (přirážka ke clu na zboží z určité země jako odveta za její obchodně politická opatření namířená proti EU)
vyrovnávací (vybírají se za účelem vyrovnat prémie nebo subvence, které poskytuje stát na výrobu nebo vývoz daného zboží)
antidumpingová (uvalují se na výrobky, které jsou do EU dováženy za nižší ceny, než jsou ceny obvyklé v zemi vývozce a poškozují tak trh EU, cílem je vyrovnat cenový rozdíl)
cla z hlediska způsobu výpočtu
specifická (jsou stanovena peněžní sazbou za množstevní jednotku, je to nejstarší a nejjednodušší způsob stanovení cla, znemožňuje celní úniky při podfakturaci, nebere však v úvahu změny cen, inflaci)
valorická = hodnotová (jsou stanovena % sazbou z hodnoty zboží, patří k častějšímu způsobu stanovení cla, odstraňují nevýhodu specifických cel, protože sledují změny v cenách, nezabrání však podfakturaci)
kombinovaná (část vyjádřena % a část absolutně)
V současné době používá EU všechny způsoby výpočtu cel.
EU chrání svůj trh nejen cly, ale i dalšími prostředky obchodní politiky. Jsou to např.:
množstevní omezení (je stanoveno určité množství daného druhu výrobku, které lze během roku dovést do EU z nečlenských zemí)
dovozní licence (pro některé výrobky je třeba nejdříve získat povolení k dovozu do EU)
celní kvóty (během určené doby lze dovést určené množství zboží za nižší celní sazby)
zákazy dovozů nebo vývozů (jedná se o dovozní nebo vývozní embargo)
vývozní omezení (používá se např. u ropy a zemního plynu)
vývozní licence (povolení k vývozu určitých výrobků, např. kulturních památek, zboží, technologií, které lze užít pro vojenské účely)
PRÁVNÍ NORMY A ORGANIZACE CELNICTVÍ
Právní normy EU:
celní kodex – nařízení Rady EU je základním celním předpisem, vymezuje oblast působnosti, celní území EU, uvádí základní definice např. celní dluh, celní status zboží, upravuje celní dohled a celní kontrolu atd.
prováděcí předpis – nařízení Komise EU je prováděcím předpisem k celnímu kodexu, obsahuje doplňující a upřesňující ustanovení např. k určení původu zboží, k celní hodnotě, k celním režimům, dokladům, k zajištění celního dluhu, prominutí nebo vrácení cla atd.
společný celní tarif (TARIC) – nařízení Komise EU obsahuje celní sazebník. Obsahuje seznam zboží, sazby, které uplatňuje EU vůči třetím zemím (smluvní, všeobecné, preferenční), dovozní poplatky, kvóty.
osvobození od cla – nařízení Rady EU stanoví, která zboží jsou osvobozena od cla při dovozu do EU, např. osobní majetek získaný děděním, studijní potřeby pro žáky a studenty, dary obdržené v rámci mezinárodních vztahů atd.
Právní normy ČR:
Zákon o celní správě – určuje organizaci a působnost celních orgánů v ČR
Celní zákon – stanovuje práva a povinnosti celních orgánů, fyzických i právnických osob při celní kontrole, vysvětluje celně schválená určení zboží, clení zástavní právo a určuje sankce při porušení celních předpisů atd.
CELNÍ SAZBY
všeobecné – pokud je pro zboží stanovena všeobecná sazba nižší než smluvní, použije se všeobecná, bývá uvedena jako poznámka pod čarou
smluvní – používají se u dovozů z členských zemí WTO a ze zemí, s nimiž má EU uzavřenou dohodu o poskytování doložky nejvyšších výhod
preference – existuje rozsáhlý systém preferencí, který vychází z mezinárodních úmluv např. vůči rozvojovým zemím nebo ze smluv se skupinami zemí, např. dohoda s EU, se státy CEFTA….
Organizace celnictví:
Celní správa je soustavou celních orgánů s působností v oblasti celnictví, celní statistiky, správy DPH ve stanovených případech, správy SD, kontroly nákladní silniční dopravy, prodeje uměleckých děl do zahraničí, kontroly vývozu a dovozu technologií a zboží, které by mohlo být použito ke zbrojním účelům, ochrany duševního vlastnictví při dovozu a vývozu. Celní orgány jsou rozpočtovými organizacemi.
Uvnitř celní pobočky mohou být zřízeny útvary podle jednotlivých činností. Např. celní útvar, útvar daní, útvar mobilního dohledu. Celní úřady jsou výkonnými orgány celní správy a provádějí činnosti ve své územní působnosti. Zřizují celní pobočky a celní pracoviště.
ZÁKLADNÍ CELNÍ POJMY
Celní území společenství
Je území členských států EU, včetně teritoriálních vo
Vloženo: 11.09.2010
Velikost: 111,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz