Výživa a pitný režim

ovegetariánství) — Někteří lidé si vybrali určitý druh masa z podobných důvodů, jako mají vegetariáni: zdraví, etické důvody atd. Například nejedí červené maso (maso – , dia.org/wiki/Vep%C5%99ov%C3%A9_maso" \o "Vepřové maso" vepřové, atd.), ale stále konzumují , a . Někdy také bývá používáno jako mezidobí pro jednotlivce přecházející na plné vegetariánství.
(též Lakto-ovo-pesco vegetariánství nebo Pescetariánství) — Toto stravování používají lidé, kteří jedí , , a v některých případech i , ale žádný další druh masa. Tento způsob stravování je zvláště populární v ponsko" Japonsku, kde je známý jako  HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dieta_Okinawa&action=edit" \o "Dieta Okinawa" dieta Okinawa.
 HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Flexitari%C3%A1nstv%C3%AD&action=edit" \o "Flexitariánství" Flexitariánství — Flexitariáni jsou většinou vegetariáni, ale příležitostně jedí maso. Často nejedí maso zvířat, které jsou chovány v továrním prostředí, ale nejsou proti konzumování masa zvířat ulovených v divočině nebo chovaných na ekofarmách.
ndex.php?title=Freeganstv%C3%AD&action=edit" \o "Freeganství" Freeganství — Freegané praktikují životní styl zavrhující vykořisťování zvířat, Země a zabývají se lidskými bytostmi při produkci spotřebního zboží. Hodně jich tíhne k veganství. Ti, kteří jedí maso, podporují argumenty pro vegetariánství, ale protože se freeganství týká odpadu, někteří freegané preferují používání vyřazeného zboží spíše, než jeho vyhození na konzumní odpadiště.
Výživa podle krevních skupin
Dr. D’Adamo sledoval typologii různých národů a individuální odlišnosti dané krevní skupinou. Testoval různé potraviny a zjišťoval, které potraviny jsou vhodné či nevhodné pro tu kterou krevní skupinu.
1. Vzestup lidstva na vrchol potravinového řetězce (evoluce skupiny 0 k jejímu plnému vyjádření)
2. Přeměna od lovce-sběrače k životnímu stylu zemědělců (objevení skupiny A)
3. Splynutí a migrace ras původem z Afriky do Evropy, Asie a Ameriky (objevení skupiny B)
4. Moderní promíchání rozdílných skupin (vznik skupiny AB).
0…konzument masa, ryb, zeleniny, ovoce; omezovat obilná zrna, fazole a luštěniny
A…vegetarián, konzument zeleniny, tofu, mořských produktů, obilných zrn, fazole, luštěniny, ovoce
B…vyvážený všežravec, konzumuje maso (ne kuře), mléčné výrobky, obilná zrna, luštěniny, zeleninu, ovoce
AB…smíšená strava, s mírou konzumuje maso, mořské produkty, mléčné výrobky, tofu, fazole, luštěniny, obilná zrna, zeleninu, ovoce
Zónová dieta
Hlavní myšlenkou je snížení sacharidů.
Doporučuje 30% bílkovin, 30% tuků, 40% sacharidů
Toho prakticky nejde dosáhnout – 100g syrového masa obsahuje jen 20% bílkovin, 80 kg muž by musel denně sníst 1kg masa a 0,5 kg tvrdého sýra.
Dělená strava
Potraviny jsou rozděleny do skupin, z nichž některé se spolu mohou kombinovat, jiné ne.
Neutrální potraviny
(je možné kombinovat libovolně s potravinami obou dalších skupin)
 tuky a oleje, přednost mají kvalitní oleje lisované za studena, zajímavé je, že mezi neutrální potraviny se řadí i máslo, ovšem pokrmové tuky jako např. Rama, Alfa apod. jsou v dělené stravě zapovězeny
 kysané výrobky - jogurty, zakysaná smetana, sladká smetana, podmáslí, syrovátka
 sýry s více než 60% tuku v sušině (např. Apetito, Smetanito, Kiri, tučný cammembert apod.)
 bílé sýry (ovčí, kozí, mozzarella, cottage…)
 syrové uzeniny (např. sušená šunka, ale také debrecínka!)
 syrové marinované nebo uzené ryby
 většina druhů zeleniny, salátů a houby, olivy
 výhonky, klíčky
 bylinky, koření
 ořechy a semena
 rozinky
 borůvky
 žloutek
 želatina
 lihoviny
Sacharidy nebo také uhlovodany
(možné kombinovat s neutrálními potravinami)
 obiloviny, pozor v dělené stravě se používají výhradně celozrnné výrobky a mouky
 některé druhy zeleniny: brambory, kapusta
 některé druhy ovoce: banány, datle, fíky, křehká jablka
 ovocný cukr, med, javorový sirup
 škrob
Bílkoviny
(možné kombinovat s neutrálními potravinami)
 všechna vařená a jinak tepelně upravená masa, vč. uzenin a ryb (pozor: dělená strava se vyhýbá vepřovému masu)
 sojové výrobky
 mléko
 vejce (resp. bílek, samotný žloutek je neutrální)
 všechny druhy s maximálně 50% tuku v sušině (např. eidam, parmazán, gouda…)
 vařená rajčata a rajčata z konzervy (v syrovém nebo sušeném stavu jsou neutrální)
 drobné druhy ovoce (jahody, maliny, rybíz…)
 jádroviny, peckoviny, citrusy
 exotické ovoce (kromě banánů)
 ovocné čaje, suchá vína, sekt
Zakázané potraviny
Podle dělené stravy je třeba se vyhnout těmto potravinám:
 vepřové maso
 výrobky z bílé mouky
 bílá rýže
 suché luštěniny
 arašídy
 hotové majonézy a hotové výrobky/konzervy
 černý čaj, káva, kakao, čokoláda
Omezit byste měli příjem soli a také by se vaše strava neměla sestávat výhradně či z větší části z masa.
11.2 Pitný režim
Člověk denně v průměru vyloučí asi 2,5 litru vody močí, stolicí, dýcháním i kůží.
Organismus však musí mít vyrovnanou vodní bilanci a tak, aby tyto ztráty uhradil, musí vodu
přijímat. Asi třetina litru „nové“ vody se denně vytvoří v těle metabolickou činností, vody
vázané v potravě přijmeme asi 900 ml. To znamená, že zbytek (asi 1,5 litru) musíme do těla
dodat přímo ve formě tekutin.
Kvalita těchto tekutin a jejich průběžný příjem ve správném množství jsou důležitým
předpokladem zachování zdraví, duševní pohody i pracovní výkonnosti.
Proč vlastně pít?
Dostatek tekutin zajišťuje nejen látkovou výměnu a dobrou funkci ledvin čili
vylučování škodlivých látek, které v těle vznikají. Umožňuje také plnou výkonnost doslova
všech ostatních orgánů, tělesných i duševních funkcí a v neposlední řadě stojí i podpora
normálního vzhledu pokožky. Naopak nedostatek vody v organismu (tzv. dehydratace)
způsobuje problémy akutní i chronické povahy.
Akutními příznaky mírné dehydratace jsou bolesti hlavy, únava a malátnost, pokles
fyzické a duševní výkonnosti včetně poklesu koncentrace. Ztráta tekutin na úrovni 2 %
tělesné hmotnosti představuje ztrátu až 20 % výkonu. U dětí se tak snižuje schopnost sledovat
vyučování, což může nepříznivě ovlivnit jejich školní výsledky. Při 5 % dehydrataci již hrozí
přehřátí, oběhové selhání a šok.
Mírný, ale dlouhodobý nedostatek tekutin, který v denním shonu mnohdy ani
neregistrujeme, pak může mít za následek i vážné zdravotní poruchy. Vedle opakované
bolesti hlavy nebo zácpy může docházet k poruchám funkce ledvin a vzniku ledvinových a
močových kamenů. Dehydratací se také zvyšuje riziko vzniku infekce močových cest, zánětu
slepého střeva, některých druhů rakoviny (např. rekta a močového měchýře) i
kardiovaskulárních chorob. Navíc se předpokládá, že i řada jiných tzv. civilizačních chorob je
důsledkem nesprávné životosprávy včetně nedostatku tekutin, resp. že některé civilizační
choroby jsou buď prvním příznakem nebo následkem trvalé mírné dehydrat