Kultura a umění

ega y Gasset (španělský spisovatel a filozof, 1883–1955) Kultura je to, co v člověku zůstane, když zapomene, co kdy četl. Ne každý považuje vliv kultury na člověka za pozitivní: "Nivelizující, uniformující aparát kultury je založený na vylučování zmetků a vad, na principu filtrace, jež by měla zachycovat a zbavovat hlušiny to nejlepší, jenže nakonec vede k neplodnosti. Protože to jsou právě zmetky a vady, v nichž myšlení nalézá svou potravu a obrodu. Kulturní aparát jako olovo v křídlech myšlení znehybňuje." Jean Philippe Arthur DUBUFFET (1901-1985), z textu Dusivá kultura z roku 1968 : Jean Philippe Arthur DUBUFFET Jean Philippe Arthur DUBUFFET Jean Philippe Arthur DUBUFFET U m ě n í
Starověk - Martianus Capella, karthaginský řečník z počátku 5. století n. l. sestavil seznam sedmi svobodných umění, který bude přijímán a uznáván po celý středověk: gramatika, rétorika, dialektika, aritmetika, geometrie, hudba a astronomie
Později je anglosaský mnich Alkuin (735 – 801/804) – zakladatel scholastiky – rozdělil na: trivium gramatika, rétorika, logika (první stupeň vzdělání), quadrivium aritmetika, geometrie, hudba a astronomie (vědecký druhý stupeň). Oddělil dialektiku, udělal z ní speciální vědu nepřímo ztotožňovanou s filozofií jako se schopností systematizovat problémy víry.
V renesanci a klasicismu dochází ke změně v pohledu na umění: svobodnými uměními se stávají rétorika, poezie, hudba, malířství, sochařství, architektura a rytectví (Marmontel v hesle Svobodná umění v Encyklopedii) a výraz svobodná umění je postupně v 17. a 18. století nahrazován názvem krásná umění (beaux arts) .
V 19. století jsou výtvarná umění (vytvářejí díla, která zaujímají prostor nebo se prostorově vyjadřují, dodáváme: využívají vizuální i haptické aspekty hmoty) malířství, sochařství, architektura, začleněn ornament a umělecká řemesla → užité umění. Jako samostatná byla uznána kresba (resp. rytectví) a s rozmachem reprodukčních technik také knižní grafika → grafika.
I – Tvůrčí činnost v protikladu k působení přírody,
II – Specializovaná technika,
III – Poznání, intelektuální disciplina,
IV – Krásná umění (kriteria pro klasifikaci: 1. Smysly a smyslové kvality, 2. Časoprostorové dimenze – např. Lessing, 3. Stupeň zobrazení),
V – Obratnost při užívání prostředků umožňujících vytvořit hodnotné dílo,
VI – Schopnost neredukovatelná na pravidla a předepsané postupy.
(É. Sourieau, Encyklopedie estetiky, s.873 Heslo zpracovala Anne S.)
U m ě n í U m ě n í obecně - vysoký stupeň tvůrčích schopností a dovedností v jakémkoli oboru lidské činnosti (válečné umění, konstrukční umění);
ve smyslu krásné umění – specifická tvůrčí činnost člověka zaměřená na zobrazení či vyjádření reality nebo vztahu k ní z hlediska estetického působení. Tvoří jednotu tří prvků: uměleckého procesu (tvorba uměleckého díla), uměleckého artefaktu (dílo) a působení díla (konzumace uměleckého díla).
Počátky umění sahají do pravěku; pravděpodobně