zkouškové testy2

inutých zemí
b) pomáhá zlepšovat mezinárodní obchod
c) chrání děti před zneužíváním v procesu výroby
d) chrání lidská práva podporou rozvoje sociální spravedlnosti,…
chyták u a) by mělo bý:t způsob obchodu s drobnými pěstiteli z rozvojových zemí
Retail s globální strategií
Podmínky  úspěšného  vstupu  na  zahraniční  maloobchodní  scénu  a  kritéria hodnocení úspěšnosti jsou samozřejmě odlišné pro různé maloobchodníky, avšak minimální podmínkou pro jakoukoli společnost je
vytvoření sesterské společnosti s účastí zahraničních partnerů a pracovníků ovládajících problematiku domácího trhu,
u akciové společnosti je třeba zabránit „rozředění" společnosti vydáváním dalších akcií, poklesem jejich hodnoty apod. 
Nejdůležitější pro řešení této otázky je posouzení výhodnosti multinacionálních a globálních strategií vstupu na trh pro maloobchodníky: 
1.  Multinacionální strategie maloobchodních firem představuje rozšiřování maloobchodních aktivit do cizích zemí při důsledném přizpůsobování  sortimentu, služeb i svého chování na trhu místním podmínkám. Protože jde o odlišné činnosti v různých zemích, je tato aktivita spojena s poměrně velkými  náklady,  což  neumožňuje  agresívní  cenovou  politiku.  Zdánlivě jednoznačné výhodná strategie umožňuje dobrý vstup na trh, ale z hlediska výše cen i absence vlastní originality ztěžuje další prosazování.
2.  Globální strategie maloobchodních firem znamená důsledné uplatňování vlastní  domácí  koncepce  v  zahraničí. Globální  společnosti  operují  za nízkých relativních nákladů (hromadný nákup, jednotný know- how, společná reklama atd.) tak, jako kdyby celý svět nebo jeho hlavní oblasti byly jediným trhem - prodávají stejné věci stejným způsobem všude. Globální strategii však mohou aplikovat pouze firmy se silnou osvědčenou filozofií a finanční úspěšností. Ne každé zboží, každé služby a každý způsob jejich prezentace může být dostatečně úspěšný. Globální strategie se obecně považuje za nejvhodnější, její uplatňování však není jednoduché a může být vyloženou prohrou
3.  Transnacíonální   strategie   obchodních   firem   znamená   uplatňování jednotné strategie při respektování zásadních zvláštností národních trhů a  lokálních  podmínek  spolu  se  schopností  využívat  celosvětových poznatků a znalostí. Tento cíl je samozřejmě obtížný a transnacionální firma musí překonávat protikladnost jednotlivých cílových složek. Postupně přitom směřuje ke globální homogenitě. 
Globalizace diskontních řetězců potravin 
Zvláštní  kategorii  představuje  vliv  a  rozšiřování  diskontních  prodejen V Evropě se však uplatňují i diskontní prodejny označované jako „tvrdé". Ty se prvně objevily v Německu koncem 50. let, kdy prodávaly v jednoduchých objektech poměrně úzký sortiment výrobků, obvykle 300-500 druhů, s vysokou obrátkou. Navzdory nízkým cenám byly ziskové díky obrátce zboží, nízkým nákladům a velkému objemu slev získávaných od výrobců jak za velké odběry, tak i za odběry zboží s určitou závadou, která ovšem neohrožovala kvalitu potravin.  Oblast  diskontního  prodeje  potravin  je  v  zemích  EU  dlouhodobě charakterizována vysokou koncentrací způsobenou značnými nároky nejen na finanční zabezpečení expanze ale i organizaci logistiky a strategii centrálního nákupu. 
Rozsah expanze v nadnárodních diskontních řetězců se odvíjí od specializace nebo diverzifikace k maloobchodním skupinám (tj. zda-li skupina provozuje pouze hypermarkety nebo také supermarkety, obchodní domy apod.), k nimž tyto řetězce náležejí. Právě specializované (Aldi, Německo) či méně diverzifikované skupiny (Lidl&Schwarz, Německo) vykazují nejvyšší míru prostorové rozšířenosti, tedy přítomnosti na zahraničních trzích.  Tabulka 1 pak ve vztahu k rozlišení na tzv. tvrdé a měkké diskonty (tvrdé diskonty prodávají méně než 1000 položek)  a  míře  diverzifikovanosti  skupin  podává  přehled  typologie  podle uplatňování strategií expanze a Tabulka 2 v témže rozdělení poté přehled kritérií při výběru zemí za účelem expanze. 
Příklady:
index maloobchodní saturace místa A
počet ob. A = 15000, počet ob. B = 10000, průměrná mzda A = 22000, průměrná mzda B= 18000, průměrná mzda ČR = 20000, vzdálenost AB= 26km, normativ = 100000, plocha A 1800m2, plocha B 1200m2 , průměrné tržby na obyvatele = 25000
MR (průměrná tržba)
IRSA=
MR = 22000/20000=1,1
IRSA= (15000*25000*1,1)/1800 = 229 166,7Kč
průměrná zásoba
průměrný denní prodej 80ks, dodávkový cyklus 10dnů, s odchylkou od dodávkového cyklu 5%, s odchylkou průměrného prodeje 10%, signální zásoba=100ks
Zpoj. = (σdod* prům. potřeba (prodej) mezi dodávkami) + (σprodeje * prům. denní prodej * dodávkový cyklus* ) = (0,05 *10*80)+(0,1*10*800/10) =40 + 80
Zb = předpokládaná potř. mezi dodávkami / 2 = (80*10)/2 = 400
Zc = 120 + 400 = 520
doba obratu zásob
Na základě následujících údajů stanovte dobu obratu zásob:
roční prodej= 2.000ks; tržby = 480.000Kč; nákladová cena za jednotku=200
marže 20% k nákupní ceně; náklady na držení zásob 15%; náklady na 1 objednávku = 60Kč
d d = (90/2)/2000 = 0,02236 roku => 0,0225*360 = 8,1dnů
qopt = = 89,4427 po zaok. = 90
optimální výše objednávky a minimální náklady při dodržení optimalizace zásob z údajů v předchozím příkladu
qopt = = 89,4427 po zaok. = 90
Nmin = (90/2*0,15*200 ) + ( 2000/ 90*60) = 1350 +1333,333 =2683,333
Q- celková výše poptávky
pi – cena pořízení 1 ks
c1 – náklady na zásoby
c2 – náklady na 1 obj.
Příklad
Q – optimální výše poptávky (potřeby) za období T ……4800 ks
pi - cena na pořízení 1°ks v Kč…………………………...100 kč
c1– náklady na zásoby …………………………………..25% z ceny pořízení
c2 – náklady na 1 obědnávku (dodávku) v Kč…………..40 Kč
Potom platí, že
Tedy náklady minimální při strategii optimální dodávky ve výši 124 ks:
= 3098 Kč
Obdobně bude platit pro odvozený optímálné dodávkový cyklus
A pro optimální velikost zásoby
Čistá adekvátní kapacita prodejní plochy lokality B
počet obyvatel: B =10000; A= 15000
průměrné tržby na obyvatele ČR= 25000
průměrná mzda: A=22000; B= 18000; ČR = 20000
vzdálenost |AB| = 26km; normativ plochy 100000/rok
prodejní plochy lokalit: A= 1800, B=1200
počítáme podobně jako IRS
MR= = 18000/20000=0,9
hrubá adekvátní hodnota
= (10 000 * 25000*0,9)/100000 = 2250
čistá adekvátní hodnota = 2250 – 1200 = 1050 m2
Hraniční body spádové oblasti B k místům A, C, K
vzdálenosti |BA|= 50km, |BC| = 65km |BK|=48 km
počty obyvatel B= 40tisíc, A= 54tisíc, C = 56tisíc, P= 23tisíc
k  C: Hb = 65/ ( 1+ √(56/40) )= 29,77
k  A: Hb = 50/(1+ √(54/40) ) = 23,1278
ke K: Hb = 48/(1+ √(23/40)) = 27,299
pravděpodobnost, že zákazník z místa K navštíví maloobchod C4 – zde se využil Huffův vzorec
počet obyvatel B = 10000, n=2, normativní využití plochy 100000/rok
vzdálenost |BC4|= 30km, |BC1|= 10km, |BC2|=18km, |BC3|=24km
plocha prov.: C1 = 1500, C2 = 2000, C3= 2000, C4= 2400 /v m2/

Předtermín ORO 22.12.2008 verze B
Teorie byla zaškrtávací – možnosti a,b,c, ..., možno více odpovědí, podobná jako loňské testy
Z toho odpovědného nakupování tam byla pouze 1 otázka, co představuje FairTrade
a) způsob obchodu s drobnými pěstiteli z rozvinutých zemí
b) pomáhá zlepšovat mezinárodní obchod
c) chrání děti před zneužíváním v procesu výroby
d) chrání lidská práva podporou rozvoje sociální spravedlnosti,...
---- to tučné by mělo být správné, zde je chyták u a) by mělo být rozvojové země, aby to mohlo být dobře
29 otázek, 1 otázka za 2 body
Příkladů bylo 7, a mělo se vypočítat:
index maloobchodní saturace
optimální výše objednávky
minimální náklady při dodržení optimalizace zásob
průměrná zásoba – byly zadány odchylky, dodávkový cyklus a denní průměrný prodej, signální zásoba
hraniční bod spádové oblasti b, zde jsem měla počítat Hb k místu a, b, c
doba obratu zásob
pravděpodobnost, že zákazník z místa K navštíví maloobchod C3 – zde se využil Huffův vzorec
1 příklad za 7 bodů
Jinak vás chci upozornit u těch příkladů dávají do zadání více číselných údajů, které nepotřebujete, je tedy nutno si vybrat ty správné, což docela pořádně mate.
Např. u té maloobchodní saturace jste si museli vypočítat ještě místní míru realizace.
Snad vám to aspoň trochu pomůže. Martina

Stejné příklady, stejné kroužkovací otázky, jen asi 1 otázka kroužkovací nová a to o tom, jak se chová retailingová firma při globální strategii - viz obchod a služby ze druháku.

1)interní čárový kod
území státu nesmí překročit
území firmy
2)Materiálová potřeba za rok 10 000, cena za ks 1000,-, náklady na držení 15%, náklady na objednávku 30,-. Jaká je optimální výše objednávky q opt?
q = odmocnina 2*Q*c2 / p1*c1 = odmocnina 2*10 000*30/1000*1,5 = odmocnina 600 000/150 = odmocnina 4000 = 63,25 = 64 ks
3) Stanovte min náklady při dodržení optimalizace zásoby!
Nc = q/2 *c1*p1+c2*Q/q = 64/2*1000*0,15+30*10 000/64 = 32*150+30*156,25 = 4800+4687,5 =9487,50 kč
4) Stanovte pojistnou zásobu když dodávkový cyklus tc = 10, směrodatná odchylka od dodávkového cyklu je 20%, denní průměrný prodej je 40, směrodatná odchylka od průměrného denního prodeje je 10%?
Z poj = (10*0,2*40)+(0,1*40) = 80+4 = 84 ks
5) S růstem velikosti objednávky v modelu optimalizace zásob N celkové:
- rostou
- klesají
- konstantní
6) N na skladování s růstem objednávky:
- rostou
- klesají
- konstantní
7) Aplikační identifikátor
a)
8) počet pracovníků v MO vzrostl od 1990:
- 200%
- 150%
- 75%
9) Plošný standard vybavení vzrostl od 1990:
- 200%
- 150%
- 75%
10)Průměrná zásoba je tvořena:
- signální a pojistná
- signální a obratová
- pojistná a obratová
11) Zásoby bez rozpojovací fce:
- strategické
- spekulační
- bez fce
12) Zásoby s rozpojovací fcí:
- obratová
- běžná
- pojistná
- předzásobení
13) EAN u palet:
- č.14
- č.8
14) EAN u spotřebitelských zboží:
- č.13
- č.8
15) Amadeus:
- obrat nad mil USD
- souhlas firem
- tržby nad 12 mil USD
- zaměstnanci nad 150
16) Plocha MO jednotek se od 1990 zvýšila o:
- 200%
- 150%
- 50%
17) Počet MO jednotek se od 1990 zvýšil o:
- 200%
- 150%
- 50%
18) Nejvýznamnější dravec diskont v Evropě je:
- aldi
- kaufland
- lidl
- plus diskont
- penny
19) Míra krytí se zvyšuje když:
- nemá substituty
- 1 dodavatel
- vzdálený dodavatel
20) ABC – co znamená C?
- hodně zásob, kt se málo podílí na tržbách obchodu
21) Položky supermarketu:
- kolik položek, jaký sortiment
22) Položky diskontu:
- všechny
23) S růstem velikosti objednávky v modelu optimalizace zásob N na objednávku jsou:
- konstantní
24) Specializovaný obchodní dům:
- min cena
- sortiment
- cena
- N
25) Větší hypermarket resp. Menší hypermarket:
- plocha
- sortiment
- podíl potravin
26) Logistické dodavatelské služby:
- dodací lhůta
- dodací spolehlivost
- dodací flexibilita
- dodací kvalita
27) N na držení zboží mají sklon:
28) Manipulační jednotka 0-tého řádu:
- zboží ve spotřební obalu
ORO – zkouška – info – rok 2008/2009Cross docking - je, ze zbozi jde jen pres kompletacni a expedicni cast skladu:)Nevíte někdo odpovědi na: 1) Počet pracovníků v MO vzrostl od 1990 o: 200%, 150%, 75%? 2) Plošný standard vybavení vzrostl o: 200%, 150%, 75%? 3) EAN u palet je č.13 a 14 že? 4) A u spotřebitel.zboží č.8 a 13, že? 5) Plocha MO jednotek se zvětšila o: 200%, 150%, 75%?A ještě: Počet MO jednotek se zvýšel o : 200, 150, 50%?Největší dravec diskont v Evropě je Aldi?Podmínkou uplatnění optimalizace zásob je: a) min.výše zásob b) pravidelné dodávky a čerpání zásob c) neomezená velikost dodávky???Min.akční radius nákup.místa je dán: a) přijatelnou dostupností nákup.místa b)kapacitou nák.místa c) charakterem sortimentu d) rentabilitou provozu nákup. místa Ta samá otázka na max. akční radius - odpovědi a) až d) stejné jako v předchozí otázce. Které jsou dobře? Jsem vděčná za jakoukoliv odpověď