Zápisky ze cvik a přednášek

S DOS
Operační systém – programový prostředek zodpovědný za přidělování systémových prostředků, jako je paměť, čas procesoru, diskových jednotek a jiných periferních zařízení. Je využíván všemi aplikacemi. Po startu počítače se zavádí do paměti jako prvý (s výjimkou BIOSu) a zůstává v ní po celou dobu činnosti počítače. Této části operačního systému se říká „jádro“ neboli „kernel“.
Zavedení operačního systému
Z pevného disku
Z diskety
U novějších počítačů (je záležitostí BIOSu)
CD mechaniky
MO disky
JAZZ disky
ZIP disky
USB zařízení
BIOS
Basic Input Output System
Základní vstupně-výstupní systém,
Provádí prvotní test počítače
Zavádí OS
Obsahuje sadu procedur, které umožňují komunikovat technickým prostředkům PC a OS s aplikacemi a periferními zařízeními.
Procedury jsou uloženy v ROM nebo FLASH
Start počítače
1. Úroveň – BIOS
2. Úroveň – OS (operační systém)
Rutiny programu BIOS a OS jsou přístupné prostřednictvím přerušení. Každé přerušení spouští rutinu obsluhy jednoho zařízení či jednotky :
- Hardwarové přerušení – generuje se hardwarovými prostředky
- Softwarové přerušení – jedná se spíše o volání podprogramů
Přerušení programu BIOS
Přerušení jádra operačního systému (INT 21)
Přerušení aplikačních programů
MS DOS - popis
Uveden v srpnu 1981 firmou Microsoft
Jednouživatelský
Jednoúlohový
Textové uživatelské rozhraní
MS DOS - složení
Systémové služby – rezidentní část, zajišťuje systémové služby pro uživatelské programy – MSDOS.SYS
Ovládače periférií – soubor programových modulů pro ovládání periferních zařízení – IO.SYS
Interpret příkazů OS – zpracovává příkazy zadávané uživatelem interaktivně nebo z dávky. Je rezidentní, zavádí do paměti „interní příkazy OS“ – COMMAND.COM
Posloupnost náběhu BIOS a OS při startu počítače
Soubory a adresáře
Soubory – pojmenovaná oblast na disku, ve které jsou uložená data, jsou definovány :
Velikostí (Byte, KB, MB, GB)
Datumem a časem svého vzniku, resp. změny
Jménem
Adresáře – logické struktury, které slouží k přehledné správě všech souborů na disku. Adresáře jsou definovány :
Datumem a časem svého vzniku
Jménem
Místo velikosti zkratkou
Atributy souborů
H – HIDDEN – skrytý
S – SYSTEM – systémový
R – READ ONLY – pouze pro čtení
A – ARCHIVE – archivní
D – DIRECTORY – adresář – tento atribut je jen příznakový a nedá se měnit
Hodnoty atributů souborů zjišťujeme a měníme pomocí příkazů ATTRIB
Název souboru nebo adresáře
Skládá se ze dvou částí :
Povinná – jméno souboru (min. 1, max. 8 znaků)
Nepovinná – koncovka neboli rozšíření (max. 3 znaky)
Oddělovačem „jména“ a „koncovky“ je tečka
xxxxxxxx.yyy
Nesmí se používat následující znaky :
* ? / \ . , ; : + = ] [ ^
V běžné praxi :
Soubor MÁ koncovku
Adresář NEMÁ koncovku
Rozdělení souborů dle použití
Programy (aplikace)
COM
EXE
BAT (textový, dávkový soubor. Př. AUTOEXEC.BAT)
SYS (ovládač zařízení, spouští se z CONFIG.SYS)
Programové moduly (OVL, DLL)
Datové soubory
Binární (DAT, AVI, MPG, JPG, BMP, WAV)
Textové (TXT, PAS, PRG, BAS)
Adresáře
Hlavní adresář na disku, disketě, MO médiu, CD médiu a pod. se jmenuje :
KOŘEN (kořenový adresář, ROOT)
Pravidla pro přidělování písmene jednotkám
„A“ a „B“ – rezervováno pro disketové jednotky
Pevné disky
1. Logický disk – „C“
Následují postupně další písmena v abecedě pro další pevné disky
CD-ROM,CD-R/RW, MO disk, ZIP, JAZZ
Síťová jednotka (dynamické mapování serverových složek)
Příkazy OS MS DOS
Interní (zavedeny do paměti z COMMAND.COM)
DIR – výpis obsahu adresářů
CD - změna adresáře (Change Directory)
MD - vytvoření (Make Directory)
RD - Zrušení adresáře (Remove Directory)
COPY – kopírování souborů
DEL – kopírování souborů
Externí (existují na HD ve formě souborů)
FORMAT – inicializace disku, diskety
DIR
Výpis obsahu adresář