Vyhledávání informací

h 
dotazů. 
 
Dílčí  dotazy  formulujeme  pomocí  předem 
určených  klíčových  slov.  Ke spojení  dílčích 
dotazů použijeme operátor AND. 
 
Strategie rostoucí perly  
Vybereme  nejužší  pojem,  kterým  začneme 
vyhledávat  informace.  Tento  pojem  při  malém 
počtu výsledků zobecňujeme. 
 
 
Strategie osekávání  
Pro  vyhledání  formulujeme  obecnou,  širší 
kategorii. Po prvním zobrazení a prohlédnutí 
nalezených  výsledků  použijeme  taktiky  pro 
zúžení výsledků. 
 
 
 
 
 
 
  
 
I když se na první pohled zdá, že dotaz přesně vystihuje Vaši informační  potřebu,  může  se  stát,  že 
množina výsledků bude příliš velká, nebo že požadovaná informace nebude nalezena. V tom případě 
využijte následujících tipů pro úpravu dotazu.  
 
Taktiky pro zúžení výsledků 
= našli jsme moc záznamů 
ƒ zkombinujte více klíčových slov najednou 
ƒ používejte proximitní operátory  
ƒ operátorem  NOT  vylučte  některé 
dokumenty 
ƒ dotaz vymezte na pole, ve kterém se má 
vyhledávat (název dokumentu, abstrakt)  
ƒ omezte typ dokumentu, který má být 
vyhledán 
ƒ dotaz omezte jazykově nebo časově 
 
Taktiky pro rozšíření výsledků 
= našli jsme málo záznamů 
ƒ použijte synonyma, jiné tvary slov 
ƒ použijte operátor OR pro vyhledání více 
výrazů najednou 
ƒ použijte zástupné znaky, krácení podle 
kořene slova (stemming využívá i Google) 
ƒ použijte nadřazené nebo obecnější pojmy 
ƒ vynechejte předběžné omezení 
 
 
DOTAZ 1 ‐ Searching OR Browsing OR  Information Retrieval 
DOTAZ 2 ‐ Internet OR Network OR World Wide Web OR WWW  
VÝSLEDNÝ DOTAZ 
spojení obou předcházejících do jednoho pomoci 
operátorů 
Kvalitou informací se budeme 
zabývat už příští týden. 
Autorsko­právní aspekty nás 
čekají až za týdny dva. 
CO JEŠTĚ VĚDĚT O VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ 
Nejdůležitější je uvědomit si, že každá služba má odlišné vyhledávací prostředí a nabízí jiné možnosti. 
Nejprve se s daným systémem seznamte a teprve poté jej využijte k vyhledávání. Nyní se podívejte ještě 
na pár rad, které je dobré mít na paměti. 
 
Co je třeba si ještě uvědomit 
ƒ Ne všechny WWW dokumenty je možné vyhledat pomocí vyhledávacích strojů, mnohé nejsou 
vůbec indexovány a nejsou ani součástí žádného předmětového katalogu. 
ƒ Ani  jeden  vyhledávač  nepokrývá  víc  než polovinu  indexovaných  dokumentů  (používat  proto 
pouze  jeden  vyhledávací  stroj  k úspěšnému  vyhledávání  nevede).  Stroje  kombinujte,  popř. 
použijte metavyhledávače či tzv. souhrnné vyhledávací služby – na jedné webové stránce máte 
možnost zadat dotaz vybraným vyhledávacím službám. 
ƒ Na specializované informace použijte specializované vyhledávače a informační zdroje. 
ƒ Nebojte se rozšiřovat spektrum vyhledávacích služeb, které používáte. Čím větší spektrum služeb 
použijete, tím větší pravděpodobnost, že naleznete přesně to, co hledáte. 
ƒ I když to vypadá, že máte správně naformulovaný dotaz, nezapomínejte ani na gramatiku, která 
může výrazně ovlivnit výsledky vyhledávání. Některé vyhledávací stroje dokážou sice chyby či 
překlepy odhalit – nelze na to však spoléhat.  
ƒ První výsledek vyhledávání není zárukou kvality. Nebojte se vyhledávací dotaz upravovat podle 
výsledků vyhledávání. K tomu určitě využijete jednu z metod vyhledávání. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Mýty ohledně možností Internetu  
ƒ „Na Internetu můžeme najít vše“ ‐ všechny informace tímto způsobem dostupné 
nejsou!  
ƒ „Vše, co najdeme na Internetu, můžeme jakkoli použít“ – určitě není pravda ‐ 
otázkám  ochrany  autorských  práv  se  budeme  věnovat  v dalších  týdnech.  Pro 
začátek je třeba si uvědomit, že existují určitá etická pravidla a také Autorský 
zákon! 
ƒ  „Všechny informace na Internetu jsou pravdivé“ ‐ v této síti může každý zveřejnit cokoliv, je 
třeba  ověřit  kvalitu  zdroje,  ze  kterého  čerpáme.  V tomto  smyslu  jsou  věrohodnější  tištěné 
dokumenty, jejichž obsah prochází před publikací vydavatelským procesem. 
 
  
Problematika „neviditelného 
webu je zde popsána velice 
stručně. Pokud Vás toto 
téma zajímá, podívejte se na 
odkazy, které naleznete 
v Moodle. 
Co se týče těch knihovních katalogů tak věřte, že 
to není pravda na 100%. Jedná česká knihovna 
má katalog indexovaný v Google. Přijdete na to, 
která?  
Jestli ano, podělte se s kolegy na diskusním fóru. 
INTERNET – NEVIDITELNÝ WEB  
Vyhledávání pomocí vyhledávacích strojů, popř. předmětových katalogů, má své meze. Jejich nevýhodou 
je to, že jsou schopny zachytit jen tu část webu, která je tzv. na povrchu – „povrchový web“, tu část, 
kterou lze oindexovat.  
Celkový web ovšem představuje daleko větší prostor, který je robotům běžných vyhledávacích strojů 
skryt. Některé zdroje uvádí, že velikost neviditelného webu je asi 500x větší než toho běžně dostupného. 
Důležité  je  také  zmínit  fakt,  že  informace  získané  z neviditelného  webu  bývají  kvalitnější 
a hodnotnější než z webu „viditelného“. 
 
Které informace najdeme v prostředí neviditelného webu? 
 
ƒ dokumenty vyžadující k přístupu heslo ‐ jen pro 
registrované uživatele 
ƒ dokumenty  vyloučeny  správcem  serveru 
k identifikaci robotem 
ƒ dokumenty  zabezpečeny  Firewally  –  slouží  k 
ochraně počítače před „zásahy“ zvenčí  
ƒ dokumenty v jiných formátech – ne všechny 
vyhledávače  zvládají  indexovat  všechny  typy 
souborů 
ƒ vygenerované  stránky  na  základě  dotazu 
(např. stránka z katalogu knihovny) 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Výše uvedené dokumenty a webové stránky představují vesměs veřejné neplacené zdroje. Mezi další 
zdroje,  které  v sobě  ukrývá neviditelný  web,  řadíme databáze  (univerzitní,  knihovní, firemní,  vládní 
apod. ‐ hodnotné zdroje).  
Mnohé z nich jsou předmětem prodeje a za jejich použití se musí výrobci platit (obvykle nakoupeny 
institucí formou licence – např. univerzitou – a bezplatně přístupné  svým  členům  –  pracovníkům  a 
studentům). 
 
Kromě přímých cest lze prostor Neviditelného Webu 
zkoumat  prostřednictvím  specializovaných 
vyhledávacích služeb ‐ brán:  
 
Complete Planet 
http://aip.completeplanet.com 
 
Scirus 
http://www.scirus.com