Peníze a komerční bankovnictví, nabídka a poptávka po penězích

vé úvěry Nové rezervy
1 1000 980 20
2 980 960,4 19,6
3 960,4 941,192 19,208
Celkem 50 000 49 000 1 000
Tab. 8.4. Proces tvorby bankovních depozit
Aktiva Pasíva
Rezervy 20
Půjčky 980
Depozita 1000
Celkem 1000 Celkem 1000
Aktiva Pasíva
Rezervy 19,6
Půjčky 960,4
Depozita 980
Celkem 980 Celkem 980
Mezi přírůstkem depozit D a přírůstkem rezerv R platí vzájemný vztah, který
obsahuje multiplikátor nabídky peněz (tzv. jednoduchý multiplikátor depozitních
– bankovních – peněz) a vyjadřuje o kolik se zvýší peněžní zásoba (jaký je
přírůstek depozit), zvýší-li se rezervy komerčních bank o peněžní jednotku.
D = 1/r * R
Kde: r- míra povinných minimálních rezerv, tzv. rezervní poměr
1/r – multiplikátor nabídky peněz
Proces multiplikované tvorby bankovních depozit je ovlivněn:
a) únikem peněz do oběhu mimo bankovní soustavu
b) banky udržují vyšší rezervy než je stanovená minimální míra
8.4.3. Restrikce peněžní zásoby
Uvedený proces tvorby depozitních peněz funguje i v opačném směru, tj. jako
multiplikovaná restrikce bankovních depozit (též destrukce, kontrakce). Jestliže
např. CB prodává vládní obligace v ceně 100, klesnou depozita bank v prvním
stadiu o 100 a jejich rezervy CB sníží též o 100 (to je hodnota prodaných obligací).
Při rezervním poměru 10% je však přípustný pokles rezerv pouze o 10, proto musí
banky v prvním stádiu této restrikce bankovních depozit tyto rezervy doplnit ( o
90) např. tím, že k tomu využijí splátek poskytnutých úvěrů nebo prodají část
svých cenných papírů.
8.5. Trh peněz
Trh peněz je tvořen nabídkou peněz a poptávkou po penězích. V tomto případě je
peněžní trh pojímán jako mezibankovní trh s krátkodobými peněžními prostředky.
Naproti tomu jako trh kapitálu je označován trh se střednědobými a dlouhodobými
cennými papíry.
Na peněžním trhu se střetem nabídky a poptávky utváří cena peněz. Cena peněz je
vyjádřena nominální úrokovou mírou In. Skutečnou cenu peněz vyjadřuje reálná
úroková míra, tj. nominální úroková míra mínus míra inflace.
8.5.1. Nabídka peněz
Nabídka peněz vyjadřuje vztah mezi množstvím peněz a jeho cenou (úrokovou
mírou). Rozlišujeme krátkodobou nabídku peněz, která je zcela necitlivá na změny
úrokové míry, vyjádřenou jako dokonale neelastickou, má podobu vertikální linie a
dlouhodobou nabídku peněz, která je citlivá na výši nominální úrokové míry a
platí, že s růstem úrokové míry „i“ roste nabízené množství peněz M a naopak.
Vertikální tvar křivky je podmíněn předpokladem, že komerční banky nedrží
přebytečné rezervy.
Obr. 8.1. Dlouhodobá a krátkodobá nabídka peněz
8.5.2. Poptávka peněz
Poptávka peněz je dána množstvím peněz, které jsou ochotny ekonomické subjekty
držet při určité nominální úrokové míře. Pro křivku platí, že s růstem úrokové míry
i klesá množství poptávaných peněz M a naopak. Poptávka po penězích roste
z MD0 na MD1, posune se směrem vpravo vlivem růstu reálného produktu nebo
vlivem růstu cenové hladiny. Pokud cenová hladina nebo produkt klesá, poptávka
klesá do MD2 a posouvá se směrem vlevo. Ke změně poptávky dochází vlivem:
a) změna platebních zvyklostí
b) změna počtu podnikatelských subjektů
c) změna (růst) cenové hladině způsobí změnu (růst) množství peněz,
potřebné k nákupu stejného množství statků
d) změna (růst) reálného důchodu je spojena se změnou (růstem)
transakcí, např. růst spotřebních výdajů, větší vyplácení mezd
e) změna preferencí při utváření struktury aktiv
f) finanční inovace jako např. urychlení platebního styku
Obr. 8.2. Poptávka po penězích
8.5.3. Rovnováha na trhu peněz
Krátkodobá a dlouhodobá rovnováha Eo na trhu peněz vzniká střetem poptávky a
nabídky po penězích, jejímž výsledkem je rovnovážná úroková míra Io a
rovnovážné množství peněz. Tedy poptávané množství po penězích se shoduje
s nabízeným množstvím Mo.
Obr. 8.3. Dlouhodobá a krátkodobá rovnováha na trhu peněz
Změna rovnováhy na trhu peněz může být způsobena růstem poptávky po
penězích MDo na MD1 vyvolané růstem cenové hladiny. Změní se jak krátkodobá,
tak i dlouhodobá rovnováha na E1.
Změna krátkodobé rovnováhy způsobí růst rovnovážné úrokové míry I1 a růst
rovnovážného množství peněz na M1.
V případě změny dlouhodobé rovnováhy dochází k růstu rovnovážné úrokové míry
na I1 jako v případě krátkodobé rovnováhy, avšak rovnovážné množství peněz
zůstává nezměněno M1 a je dáno stálou nabídkou peněz.
Obr. 8.4. Změna dlouhodobé a krátkodobé rovnováhy na trhu peněz
způsobená změnou poptávky po penězích
Změna rovnováhy může být způsobena také růstem nabídky peněz MS0 na MS1,
tím se změní jak krátkodobá, tak i dlouhodobá rovnováha z Eo na E1. V obou
případech se sníží rovnovážná úroková míra na I1 a zvýší rovnovážné množství
peněz na M1.
Obr. 8.5. Změna dlouhodobé a krátkodobé rovnováhy peněz způsobená
změnou nabídky peněz